Chrudimské noviny Víkendové tipy Jakuba Valenty

Dnes: 15°C
Zítra: 17°C
Pozítří: 20°C

Víkendové tipy Jakuba Valenty

Chrudim - Možná vás to překvapí, ale nejpříjemněji není v současných vedrech ani na plovárně, kde se osvěžení chtivý měšťan může cítit spíše jako sardinka nebo vorvaň - záleží na jeho tělesné konstituci. Nejlépe je teď v hlubokých lesích kolem Krkanky a Strádovského pekla. Stromy zde krásně stíní a panuje tu příjemné klima. Zamířit ale můžete i jinam.

Od pátku 13. června do neděle 15. června zve Restaurace Na Kovárně v Luži všechny milovníky bramboráků na speciální hody. V pátek od šesti večer se také bude grilovat v Hospůdce Pod Kopcem ve slatiňanské místní části Škrovád. V pátek od pěti odpoledne pak vystoupí v hlineckém Multifunkčním centru dětské taneční ministudio Sluníčko.

Ve skutečském Městském muzeu si stále ještě můžete připomenout výročí do té doby největší války, která kdy zachvátila svět. Před sto lety totiž začala ta první ze dvou světových, svého času zvaná Velká. A bojovali v ní i naši pradědové. Většina na straně své vlasti, kterou byla podle některých staromilců Rakousko - Uherská monarchie. V muzeu můžete odhalit osudy lidí v průběhu Velké války. Uvidíte dobové dokumenty, plakáty, vyhlášky, ale i dopisy z fronty psané na březové kůře. Do rukou si tu lze vzít celou řadu pěchotních zbraní, s nimiž proti sobě stály obě strany bojové linie.

To v chrudimském Regionálním muzeu si pro vás připravili výstavu pohlednic. Celá sbírka muzea přitom čítá přes pět a půl tisíce kusů. Archivářka Veronika Lánská vybrala pro výstavu soubor 300 nejkrásnějších lístků. Zaslané vzkazy byly kdysi vzpomínkou určenou blízkým, částí lidského příběhu, suvenýrem z cest. Toky řek, vyhlídky, kostely, poutní místa, rušné bulváry, to vše byly cílové destinace výletních cest v průběhu posledních sto a více let. Nejstarší pohlednice pocházejí z konce 19. století, většina byla ale vytištěna před první světovou válkou. To znamená, že na nich stále ještě stojí domy, které už neexistují, a města a krajiny leckdy poznáváme jen stěží. Za sto let proběhla řada úprav, urbanizací, válek, demolic a nové výstavby. Velký počet sběratelských kousků pochází z Vídně, Lince, Kutné Hory, Prahy, Přímoří a lázeňských měst. Jde převážně o pohlednice získané ze sbírky Hedviky Adámkové, manželky chrudimského státního zástupce Václava Adámka, která ve městě žila od 40. let 20. století. A když už budete v muzeu, můžete si prohlédnout i výstavu věnovanou výsostně chrudimskému opeřenci, kterým je známá orlice. Najdete ji ve znaku města i některých chrudimských domech.

I takové obrázky jsou teď v Chrudimi vidět. Za hezkými večery není třeba cestovat daleko.  Foto: Chrudimské noviny

Domov sociálních služeb Slatiňany vás srdečně zve na sobotní Den otevřených dveří, který začne v jednu hodinu odpoledne. Těšit se můžete na bohatý program. Budete si moci prohlédnout i hlavní budovu, areál domků a také Sluneční dům. Pro děti jsou pak připraveny soutěže a skákací hrad. Klienti domova pro tuto příležitost vyrobili spoustu hezký věcí, které si na místě můžete zakoupit.

Sraz rodáků a přátel obce Prosetín se koná v sobotu 14. června u příležitosti oslav výročí ZŠ a MŠ Prosetín a 110 let od založení České hasičské jednoty (ČHJ) Prosetín. Čeká vás zde tedy prohlídka základní a mateřské školy, ukázka činnosti jejich žáků v chemické laboratoři i keramické dílně, a průvod hasičů od pomníku na hřiště za pochodu kapely Mrákotínka, dále vystoupení dívčího tria "Rock cellos", videoprezentace z minulých setkání rodáků, ukázka techniky ČHJ a večerní taneční zábava za doprovodu skupiny MAT4.

A v neděli 15. června od 14 hodin vás družení Čtyřlístek zve na zábavné odpoledne nejen pro děti na třemošnickém koupališti. Tentokrát se organizátoři nechali inspirovat oslavami 450 let od první písemné zmínky o Třemošnici a vybrali si téma, jak byla Třemošnice asi osídlena.

Knížkou na závěr je dnes klasika nad klasiky, k níž se vždy rád vracím. Tři mušketýry známe z televize všichni. Jak to s nimi ale zamýšlel pan Dumas, to už ví málokdo. Při četbě tohoto románu možná zjistíte, že některé záporné postavy zas až tak záporné nejsou. A stejné je to v životě. Lidé jednoduše nejsou jen černobílí. Těch skutečně zlých je pomálu.

Jakub Valenta

Reklama