Chrudimské noviny Krize ODS od shora až dolů

Dnes: 12°C
Zítra: 17°C
Pozítří: 23°C

Krize ODS od shora až dolů

ODS udávala tón české politice takřka dvacet let. Ve svých počátcích měla silného lídra - Václava Klause, který přetavil Havlův humanismus v pragmatismus a převedl významnou část členů tehdejšího Občanského fóra do rodiny tradičních demokratických stran. V tu chvíli asi ta nejsprávnější věc jakou mohl Klaus udělat. Jenže pak přišla na řadu každodenní všední politika a s ní rozdělení politického vlivu mezi dva nejsilnější hráče - ODS a ČSSD, kterou Miloš Zeman vydupal doslova z říše zapomnění. Výsledkem byl sňatek z rozumu - tzv. opoziční smlouva, která ještě více upevnila sílu obou těchto stran, na něž se následně nabalila celá smečka prospěchářů, kteří si udělali z politiky výnosnou živnost.

Molotovův koktejl
Asi nejsilněji se "kmotrovství" v ODS projevilo za vlády tandemu Topolánek - Dalík. Trafiky a "spřátelené" zakázky se za nich přidělovaly jak na běžícím pásu a v kombinaci s arogancí místních bossů a pozdějšími příznaky hospodářské krize to záhy vytvořilo jakýsi Molotov - nebezpečně třaskavý koktejl, který zasáhl i nejspodnější patra politiky a s kterým si měla poradit současná Nečasova vláda.

Jenže ta se ve svých začátcích otřásala v základech, když si ODS musela poradit s nestabilními "véčkaři" a politicky protřelými mazáky z TOP 09 (dříve z větší části KDU-ČSL). S příchodem nepopulárních úsporných opatření to pak pochopitelně odnesla ODS jako strana, kterou měli voliči nejvíce spojenou se vším, co je z dřívějška iritovalo, zatímco TOP 09 se veze nahoru na euforické vlně tvořené gloriolou neposkvrněnosti prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. Sice iluze, ale funguje dokonale...

Nejprve čekání na porážku...
Za této situace přijel Petr Nečas rokovat se svými spolustraníky do Pardubického kraje, co s ODS dál. Namísto toho, aby jim nalil optimismus do žil, se ale ukazuje, že ho všeobecná klišé, kterými se v Pardubicích prezentoval, odsuzují do příštích parlamentních voleb do role trpěného premiéra, nad kterým jeho spolustraníci (alespoň zdejší) dávno zlomili hůl. Mají totiž už jiné favority, které by rádi viděli v čele ODS. Zatím to ale nejde, protože předseda této vlády a současný předseda ODS bude v příštích volbách tím poraženým. Nečas to dobře ví a snad i proto působí navenek unaveně a nepřináší recepty, jak z krize ven.

Mix Klause a nomenklaturního ředitele
Propad popularity ODS postihuje všechny bez rozdílu. I v malých městech jako je Chrudim. Pamatujete ještě doby, kdy na začátku 90. let vládl městu starosta Nový? Jeho autoritářství, arogance, zesměšňování politických protivníků a direktivní vedení schůzí bylo pověstné. Z opozice a řečníků dělal trhací kalendář. Tak trochu připomínal mix Klause a nomenklaturního ředitele fabriky před rokem 1989, který si nenechá do ničeho a nikým mluvit. Paradoxně to dodnes některým "novým" chrudimským politikům imponuje.

Nového poté vystřídal v čele radnice jeho spolustraník Libý. Znamenalo to nejen změnu stylu a liberálnější přístup, ale především generační střet mezi Libým a Novým, který si stále ještě osoboval právo mluvit do chodu radnice. Libému tak jednoho dne došla s Novým trpělivost a od všeho podstatného na radnici ho prostě odstřihl. Bývalý starosta to záhy neunesl a přestoupil z ODS do US-DEU. Že vám to připomíná paralelu mezi Topolánkem a Klausem? Nedivím se. Sebestředný Klaus Topolánka také nerozdýchal, až nakonec rezignoval i na funkci čestného předsedy ODS.

Další vyostření názorů mezi komunálními politiky
V průběhu dalšího vládnutí na radnici se Libý se svým zástupcem Řezníčkem (nyní SNK-ED) rozkmotřili s dřívějším spojencem - ČSSD, když podali na tehdejšího a paradoxně i nynějšího neuvolněného místostarostu Trávníčka trestní oznámení kvůli nesrovnalostem při stavbě bytového domu v sídlišti Na Větrníku. Podezření se sice později ukázalo jako liché, avšak zadělalo na další problémy v místní komunální politice.

Bylo třeba obsadit uvolněné místo zástupce starosty. Nový koaliční spojenec - Chrudimská volba, o tuto funkci neusiloval, avšak podmínil setrvání v koalici tím, že chce za sebe ve vedení radnice Čechlovského z ODS, který nebyl zatížen společnou minulostí se starostou Novým. To vyvolalo v řadách místních občanských demokratů zlou krev, neboť v houfu čekatelů na funkci "přišla řada" na radního Beránka, předtím blízkého spolupracovníka Jiřího Nového. Také Chrudimská volba si doteď v sobě nese stigma této dřívější strategie, neboť i v rámci ní někteří její členové tehdy usilovali o to, aby se prosadili do čela radnice - viz Pavel Pavlíček - předtím ODS, později Chrudimští patrioti nebo naposledy Strana zelených, který se snažil prosadit bývalého přednostu Okresního úřadu v Chrudimi a jednoho ze zakladatelů místního OF Ondřeje Kudrnáče - ale to už je jiný příběh, a tak se vraťme k chrudimské ODS.

Odebrání licence místnímu sdružení
Boje uvnitř této strany na sebe nenechaly dlouho čekat. Beránek, co by tehdejší předseda chrudimské ODS, znepříjemňoval se svými věrnými mladému místostarostovi život, jak to jen šlo - počínaje ultimáty v kontextu s jakýmisi morálními apely, ve kterých funkcích smí a nesmí Čechlovský působit, a konče sólo volební kampaní Eduarda Beránka v rámci jedné politické strany. Zhruba v té době také exkalovala na republikové úrovni rozepře mezi premiérem Topolánkem a svérázným ministrem financí Vlastimilem Tlustým, kterého Topolánek z vlády vyhodil a Tlustý se mu zato odvděčil tím, že Topolánkovu vládu s dalšími rebelanty z ODS později potopil.

Nebylo proto divu, že výkonná rada ODS zasáhla a po všech zkušenostech s nejrůznějšími rebelanty odebrala chrudimskému sdružení licenci, protože tu situace dozrávala do otevřeného střetu. Tento zásah shůry vzápětí vypudil všechny vzpurné členy ODS, které do sebe strana absorbovala jinde, anebo přešli podobně jako Beránek pod křídla Strany svobodných občanů.

Labutí píseň ODS v Chrudimi?
Z Libého se vzápětí stal poslanec a na jeho místo se po dalších komunálních volbách dostal Jan Čechlovský v barvách ODS, která stále požívala v Chrudimi i po všech předchozích peripetiích největší důvěry občanů. Přestože to bylo z pohledu mnoha zasvěcených nejúspěšnější volební období v novodobé historii města, byla to zároveň labutí píseň občanských demokratů v Chrudimi. Popularita Čechlovského, pod jehož vedením Chrudim s pomocí koaličních partnerů ožila, dosáhla vrcholu, a to ho nečekaně katapultovalo do poslaneckých lavic, kde vystřídal svého předchůdce Libého.

Čechlovský po předchozím váhání nakonec roli poslance přijal, ale neměl za sebe rovnocenného nástupce. Následná instalace Martina Pilaře do pozice lídra na kandidátce ODS vyzněla přinejmenším rozpačitě a sázka na tradiční oblibu občanských demokratů ve městě byla ze strany zdejších kormidelníků této strany naprosto neprozíravá. Jak by ne. Poměr politických sil v Česku se začal měnit a změnil se i v Chrudimi. Do popředí se draly strany jako TOP 09, VV a některé další nalevo i napravo. V našem městě navíc vykrystalizovala celá plejáda dosud neukojených politiků, kteří v dresech hned několika stran rozmělnili hlasy chrudimských voličů. Nelze zastírat, že jim výrazně pomohla společenská poptávka po změně stylu politického vládnutí.

Poprvé v řadách opozice
To se projevilo v následném povolebním vyjednávání, které bylo nejsložitější v novodobé historii města. Po sečtení hlasů voličů se rýsovaly dvě alternativy - vytvořit kolem Petra Řezníčka, který po více než dvaceti letech konečně dosáhl na vysněnou metu vítěze komunálních voleb v Chrudimi, středopravou koalici (SNK-ED, ODS, TOP 09, VV, VPM), anebo se rozkročit napříč politickým spektrem a postavit dosud nejširší koalici, jakou kdy Chrudim po roce 1989 měla. Na druhý pokus, což se předtím také nikdy nestalo, prosadil Řezníček svou a stanul v čele druhé varianty koaličního seskupení (SNK-ED, ČSSD, Koalice pro Chrudim, TOP 09, VV a Svobodní). ODS se tak rázem poprvé ve své historii ocitla v Chrudimi mezi opozicí.

Ještě než ale tato koalice vznikla, ukázalo se v plné nahotě, nakolik ovlivňují staré křivdy současnou chrudimskou politiku. Strany TOP 09, VV a Svobodní odmítaly shodně jít do koalice s ODS a VPM - jedni z předsudků, druzí pro nevyřízené účty, přestože si byly tyto strany programově nejbližší. A tak je na svou stranu přetáhl Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který už dopředu deklaroval, že s ODS a VPM do koalice nepůjde. Kdyby mohl, vynechal by i Řezníčkovce, ale bez jejich pomoci by se na radnici nikdy nedostal. Lídrem druhé nejsilnější strany - ČSSD, byl Jaroslav Trávníček, který zase odmítal kvůli dřívější "zradě" být místostarostou Řezníčka, a tak ho na poslední chvíli ve vypjaté situaci nahradil spolustraník Miroslav Tejkl.

Bobřík mlčení aneb Velká taktická chyba
Chrudimská ODS se v prvopočátcích těchto vyjednávání chovala sebevědomě. Nakonec se ale cítila být zklamána zejména postojem TOP 09 a VV - především jejím lídrem Davidem Kasalem, a takticky z těchto jednání vycouvala. V tuto chvíli to bylo patrně pro ODS, která neměla přirozeného a silného lídra, nejrozumnější možné řešení. Mohla se totiž opírat o popularitu Čechlovského a z opozičních lavic snadno získávat politické body na úkor až příliš rozdrobeného a nezkušeného koaličního seskupení, jehož některé kroky vyvolávaly spíše úsměv na tváři než uznání za uvážlivou politiku. Než se tato koalice pod tíhou vlastního pnutí rozpadla, mohla se ODS vrátit na chrudimskou radnici doslova jako spasitel, leč nestalo se tak. Po celou tu dobu držela totiž "bobříka mlčení" a kroky radnice komentovala jen neurčitě, jako by ani neexistovala. A to byla z mého pohledu velká taktická chyba.

Tahy zkušeného politického matadora na šachovnici
ODS se totiž přikradla na radnici v tichosti a bez větších fanfár. Ve skutečnosti šlo ale o vítězství starosty Řezníčka, které lze směle přirovnat k ministru Kalouskovi, jenž mistrně prosazuje vlastní politický program na úkor obliby ODS. To samé lze teď sledovat i v Chrudimi, kde si zkušený politický matador pohrává na šachovnici s méně zkušenými kolegy a nechává je, aby napravili to, co předchozí koalice pokazila. Nepostřehl to předseda vlády Nečas ani místní sdružení ODS. Ten první se teď schovává za všeobecné fráze v předtuše vlastního konce, ti druzí se nepochopitelně uzavírají do sebe a nedávají o sobě a své práci vědět. Až na Čechlovského a pár světlých výjimek takřka nikdo místní "ódéesáky" nezná a ti zasloužilí jsou už dávno v důchodovém věku.

Trochu smutný pohled na stranu, která aktivně ovlivňovala přes dvacet let životy v této zemi i v našem městě. A je o to smutnější, že se všeobecně v příštích volbách očekává drtivé vítězství levice, která nebude mít při pokračování současného stylu vládnutí ODS adekvátní protiváhu. Otěže napravo může totiž převzít TOP 09, která je pouhou odnoží lidovců a ti jak známo z historie jsou schopni uzavřít koalici s kýmkoli. A to nemluvím o dalších pseudostranách a projektech českých zbohatlíků, které se derou ke slovu, natož o krajní levici, jež sází na sentiment voličů volajících po jistotách, které jdou sice slíbit, hůře už ale uskutečnit. Možná se ještě budeme divit, kdo bude za tyto strany v Chrudimi příště kandidovat. Každopádně ODS prožívá nyní krizi od shora až dolů a paralela tohoto srovnání je víc než zřejmá.

 

Roman Zahrádka

Reklama