Chrudimské noviny Ohlédnutí Jakuba Valenty aneb Rok 2012 v životě novinářského ucha

Dnes: 1°C
Zítra: 5°C
Pozítří: 9°C

Ohlédnutí Jakuba Valenty aneb Rok 2012 v životě novinářského ucha

Rok se skoro sešel s rokem a i mně nezbývá, než hodnotit a rozvažovat. Analytická mysl plesá, protože co je krásnějšího, než rozebírat události na prvočinitele a tvořit závěry? Před rokem mě ani nenapadlo, že bych se mohl zapojit do dění v novinách a podílet se na tvorbě dalšího zajímavého fenoménu, který naše milé maloměsto potřebovalo jako sůl...


Je to dost zvláštní pocit. Samozřejmě to nebyla má první zkušenost s veřejným vystavováním své práce. Píšu drobná dílka už delší čas, ale rozhodně se nedá říct, že úspěšně. Spíš jen tak pro sebe a pár podobně „postižených“ jedinců. Svět deníku je ale něco zcela odlišného. Každodenní dilema, co psát a co nikoli. Volba formulací tak, aby druhý pochopil myšlenku. Kontaktování zdrojů, nekonečné maily, telefonáty. Nakonec nejistý pocit z odvedené práce a občas i pocit marnosti, když druhý den je skvělý, báječný a úžasný článek vlastně mrtvým kusem virutální reality. Nebo nikoli? Díky informacím z redakčního systému vím, že i k textům, které jsem vyprodukoval před necelým rokem, se stále vrací čtenáři, což mi dává jistý pocit zadostiučinění.


Nelze na tomto místě nepoděkovat. Především dvěma pánům, kteří se mnou, špalkem neotesaným, měli a stále mají velkou trpělivost. Jsou to Roman Zahrádka - šéfredaktor, zkušený a ostřílený novinář, který své těžce získané zkušenosti předává nám, kteří jsme pouhá redaktorská ucha, zobani a elévové. Díky veliké. A Luboš Jelínek - mýtická postava nejen chrudimské politické scény, především ale nekonečný zdroj nápadů, inspirací a dlouhých telefonátů. Nejen o novinách, ale především o životě, lidech a kultuře. Díky nemenší.


Velké podpory se mi dostává i od Lukáše Pleskota, jehož trpělivost je obdivuhodná, a samozřejmě také od Milana Kušty - asi se budete divit, od něhož se mi dostává především morální podpory. Poděkovat se sluší i rodině, mé slečně, kamarádům (i těm zvířecím) a v neposlední řadě Pánu Bohu, protože bez přírody, kterou stvořil tak krásnou, bych brzy ztratil zdravý, jak doufám, rozum. Samozřejmě, že nejvíce mne baví právě tyto krátké glosy - postřehy. I přesto, že jejich čtenost nedosahuje čísel, jaká mají třeba články o Rallye Železné hory, jsou jakýmsi ventilem, který pomáhá upustit páru, či zaujmout postoj, což někteří naši čtenáři stále nechápou. Jsem ale trpělivý, druhý rok bude jistě lepší :-).


Komu jsem ještě nepoděkoval? No jistě, vám, čtenářům. Dostával a stále dostávám od vás často do kožichu. Nezřídka si vaši kritiku zasloužím. Občas mi křivdíte, ale tak už to v životě chodí. Prosím vás ale o jedno - kritizujte a pište nám. Jsme vaše noviny a stojíme na vaší straně. Šťastné vykročení do nového roku 2013 přeji vám všem!

Jakub Valenta

Reklama