Chrudimské noviny Recenze Jardy Korečka: Jistě, pane ministře!

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Recenze Jardy Korečka: Jistě, pane ministře!

Kdo by neznal britský televizní sitkom, zvláště ten první a myslím, že nejlepší z roku 2000. Pustit se proto do oblíbeného televizního seriálu v divadle chce odvahu. Východočeské divadlo v Pardubicích ji našlo. Že se jim to povedlo, svědčí i plné Pippichovo divadlo v Chrudimi. Pardubáci mají dobrou pověst a zbytek doplnili Slatiňáci, kteří se šli podívat na svoji rodačku, sestru naší paní doktorky.

Autoři hry Jonathan Lyn-Anthony Jay s Kristínou Žantovskou se strefili do diváků. Při příchodu do hlediště mě zaujalo nejen nekonvenční řešení scény, ale i její perfektní provedení. Dvě schodiště, která vedou k dokonale vyvedenému heraldickému znaku, mě svojí dokonalostí příjemně překvapily. Naznačení lícových cihel jen dokreslovalo Starou Anglii. Ač jsem nikdy v Anglii nebyl, docela mi vyhovovala představa, že se hra v Anglii skutečně odehrála.

Zdi byly ověšeny portréty politiků. Co však bylo překvapující, že se stěna jakoby rozestoupila, aby  uvolnila cestu další scéně. Zpoza schodiště vyjížděla plata, na kterých byla buď ministrova kancelář, nebo jeho pokoj. Docela působivé řešení. Za zmínku stojí i dokonale provedená pojízdná křesla.

Perfektně střižené obleky herců jen dokreslují atmosféru Anglie. Trochu mi vadily krabice od bot, které se přesouvaly z kanceláře do bytu a nazpět. Nebo jsem nepochopil, proč byl jeden z gardistů při jednom průchodu přes jeviště bez kalhot. A docela srandovně působil portrét královny matky, který se občas zjevoval v heraldickém znaku.

Hostující Petr Kostka Upoutal divačky snad nejvíce. Byl dokonalý svým úsporným přednesem. A divačky se nějak nemohly dopočítat, kolik je mu vlastně let. Petr Dohnal v hlavní roli mistra Hackckera, dokázal zaujmout během celého představení. Milan Němec coby jeho osobní tajemník mu skvěle sekundoval. Bylo škoda, že Frank, politický poradce ministra, kterého hrál Ladislav Špiner, se v druhé polovině neobjevil.

Vůbec mi druhá polovina představení připadala, jakoby byla našroubovaná přes závit spolu s Evropskou unií. Sice si v ní zahráli a dobře  Zdeněk Rumplík a Martin Mejzlík, spolu s dalšími herci pardubického ansámblu, ale mě připadala jako úplně jiná hra. Nesmím zapomenout ani na manželku ministra, rodilou Slatiňačku, Helenu Plecháčkovou. Působila svěžím dojmem.

Čekal jsem, co šprýmovného vznikne při předávání květin při děkovačce. Marně. Květiny tentokrát nebyly. Ale i tak většina diváků odcházela spokojena.

Reklama