Cantervile story. Všechno jednou končí a tak přijde i derniéra. Vždy je v tom trochu smutku. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ani dernisáž není úplně ono. Na v celku příjemné scéně mi trochu vadilo, že při návratech strašidla zpět do obrazu, zůstával viset závěs. Je to spíše problém technický, ale je to škoda.

Petr Koníček si zastrašil dost a s chutí. Monika a Jan Slezákovi táhli celou pohádku. Celá hra mi pohádku s dobrým koncem připomínala. Janu Slezákovi vyčítám jeho zbytečné přehrávání. Ale co dělat, když se dostane na jevišti do kontaktu s diváky je k neudržení. Tohle mu můžou závidět i umělci z Prahy. Připomíná mi Josefa Dvořáka, když hrál vodníka v Semaforu. Jeviště ho bylo plné.

Virginii si s chutí zahrála Andrea Seifertová. Škoda, že nemá lepší kytaru, posteskly si vedle sedící divačky. Co naplat, z diblíka už vyrostla. Sblížení se strašidlem se jim oběma velmi povedlo a dalo se jim věřit.

Nakonec si nechám Irenu Brannou, komornou a Luďka Vlka jako lorda. Oba mají svůj styl úsporného hraní. Ačkoliv nehráli hlavní role, sklízeli potlesk na otevřené scéně. Škoda, že je to poslední představení, zaslechl jsem. Derniéra se vydařila a diváci odcházeli spokojeni.
Zároveň vás chci pozvat ve čtvrtek 17. května do Mladoňovic, kde divadelní soubor J.N.Štěpánka hraje Boj o lucernu.