Chrudimské noviny Recenze Jaroslava Korečka: Upokojenkyně

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Recenze Jaroslava Korečka: Upokojenkyně

V neděli 19. března vytrvale pršelo. Horší počasí jsme si ani nemohli přát. Vyhřáté Pippichovo divadlo přímo vybízelo k návštěvě. Chce se to jen zvednout, vzít deštník a jít. Za dobrým divadlem se musí chodit, to za vámi nepřijde.

Divadelní spolek J. N. Štěpánka pozval kolegy z Kladna. Divadlo V.A.D. přivezlo hru Uspokojenkyně, kterou poprvé uvedli na divadelní přehlídce Jiráskův Hronov. Předcházela ji výborná pověst a nelhala. Začnu neokoukaným programem, který rozdávaly uvaděčky při vstupu do hlediště. Svým tvarem vzdáleně připomínal pivní tácek. Po představení jsem ještě vyprosil dva kousky pro kamaráda, ochotníka na Moravě.

Na otevřené scéně stály dvě nemocniční postele a v nich již ležely herečky. Scénu doplňovaly dveře, kterými se do pokoje vcházelo a naopak. Trochu mi vadilo přenášení nábytku mezi jednotlivými obrazy. Marně však přemýšlím, jak to řešit jiným způsobem. Při ochotnických představeních je zvykem představit pozvaný soubor. Trochu pozdě nám bylo oznámeno, že se hraje bez přestávky. Kdo však má takovou odvahu se před naplněným hledištěm zvednout a odejít na toaletu. Ač spící herečky, po očku sledovaly plnící se hlediště a diváckou reakci. Ono hrát ležící v posteli a během několika minut vyvolat salvy smíchu u diváků, není jednoduché. Ony to však dokázali po takřka celé představení. Někdy to byl smích zároveň se slzami v očích. Stáří je někdy velice kruté, ale je to naše budoucnost, které se nikdo nevyhne.

Hru napsal Kazimír Lupinec, vl.j. Jan Černý a spolupracoval s Milanem Pánkem vl.j. Pavel Tatíček a Vilémem Říhou vl.j. Jan Karas. Oba prvně jmenovaní obsadili hlavní role jako Vlastík a Jára Vrbičkovi. Musím potvrdit názor diváků, že dobře. Vilém Říha coby Pan Vaněk také nezklamal. Zrovna jako poslední z Vrbičků Erik, kterého hrál F. Šlukovrbovec, tak Ředitel, hrál ho Dušan Pilát a byl výborný ve scéně s volební urnou. Zbývají ještě Lenka, hrála jí Evženie Háčková, sestřičky Jarmilka a Marcelka, které zahrály A. Mineva a K. Bečková. Musím ještě zmínit Oldřicha v podání J. Libovického, který se představil v poslední dojemné scéně, kdy se přisunuly postele, a došlo k polibku novomanželů.

Nakonec se vrátím k dámám, které celé představení zahájily. Marii Ptáčkové, hrála ji Ema Spurná vl.j. Eva Srpová a Anně Vrbičkové v podání Růženy Roentgerová vl.j. Helena Kolářová, s pomocí svých krásných modrých očí, celé představení táhla. U divaček vítězili Vrbičkové.

Celé představení mělo obrovský náboj. Tolik životních postřehů neobsahuje ani mnohodílný televizní seriál. Něčím mi to připomínalo Doktora z hor. Bohužel tvorba, kterou produkují na horách Kavčích většinou menšinově orientovaní nenasytní kulturní impotenti, vypadá proti této hře jako hodně slabý čajíček. A to byl v hlavní roli Miroslav Donutil. Nakonec budou muset naše postupně upadající divadlo zachraňovat ochotníci. Nadšení diváci odměnili herce několikerým vytleskáním zpět na scénu. Jedna divačka se chlubila, že tuto hru viděla již  třikrát, a jak bude mít další možnost, půjde znovu. Ani se jí nedivím. Já taky.

Reklama