Vánoce - slovo, které pro mnohé, zvláště malé Chrudimáčky, má takřka magický obsah. Přijde totiž Ježíšek, který přinese dárky. Rodiče jsou rázem jako vyměnění a malé dušičce nezbývá, než doufat, že vytoužený balíček neobsahuje ony protivné ponožky nebo tričko. Až teprve časem začne oceňovat oblečení a věci, které jsou svou hodnotou jinde, než hrací konzole, nový mobil či počítač.

Mnoho vánočních tradic se vytrácí. Rodiče často před dětmi hovoří o nákupu dárků,, jako by snad sami zapomněli, jaké to bylo velké tajemství, když nechávali za oknem dopis pro štědrého Ježíška. Do rána dopis zmizel a něco z přáníček se poté objevilo i pod stromečkem.

Tradice Vánoc je velmi stará. Prastará. Již jeden z nejstarších biblických komentářů z přelomu 2. a 3. století, připisovaný Hippolytovi, označuje jako datum Kristova narození „středu 25. prosince“. Pro mnohé jsou tyto svátky nejdůležitější v roce. Ne tak pro křesťany. Křesťané považují za důležitější rozpačitě slavené Velikonoce. Rozpačitě proto, že je v posledních letech možné pozorovat obrovský úpadek velikonočních tradic. Co však znamenají Vánoce pro nás? Primárně by asi měly být svátkem rodinným. Stačí si připomenout narození Ježíška ve chlévě a celou svatou rodinu kolem něj.

První betlém - jesličky postavil v roce 1223 svatý František z Assisi. Budoucí světec chtěl jednoduše vidět, jak to kdysi dávno v jeskyni vypadalo, takže si celou scénu postavil. Všechny postavy byly tehdy živé, nešlo o žádné dřevěné špalky.

Spory, které se celý rok kupily, je nejlepší řešit právě před svátky. Aby měl člověk čistou hlavu a vánoční pohodu mu nezkazila vzpomínka na někoho, komu ublížil. Přetvářka totiž pod stromeček nepatří.

Rozhodně nezapomeňte, že konec svátků Vánočních je až 6. ledna, ne 27. prosince. A opravdoví borci nechávají stromeček až do Velikonoc.

Přeji vám, moji čtenáři, abyste pod stromkem našli jen to, co vás opravdu potěší. Zkusme společně překousnout a odpustit těm, kdo o odpuštění nestojí. Kdy jindy, než na Vánoce?