Chrudimské noviny Největší motivací pro Martina Dostála jsou spokojené děti

Dnes: 12°C
Zítra: 13°C
Pozítří: 16°C

Největší motivací pro Martina Dostála jsou spokojené děti

Chrudim/Slatiňany - Když vyslovíte „ski fanatic“, mnohý čtenář se asi zalekne. Velká část rodičů, dětí a sportovních nadšenců, však doslova zastříhá ušima a vědoucně pokýve hlavou. Jak by také ne, když jim člověk, který se za tímto netradičním výrazem skrývá, umožnil prožít spoustu hezkých chvil. Martin Dostál se za svou lásku ke sportu a dětskému úsměvu totiž vůbec nestydí.


Čemu se tedy vlastně věnujete?


Začnu trochu zeširoka. V Olomouci jsem vystudoval fakultu tělovýchovy a skutečně jsem i krátký čas učil tělocvik. Moc mě ale bavily nejrůznější kurzy, školy v přírodě. Začal jsem tedy uvažovat o tom, že bych se věnoval jen tomu, co mě baví nejvíc - bezprostřední práci s dětmi. Mám moc rád lyže a lyžování, od malička jsem aktivní sportovec, takže bylo jasné, čemu se budu věnovat. A to už byl jen krůček k založení lyžařské a snowboardové školy a později dětské outdoorové organizace


Nejprve jsme začali výukou lyžování a snowboardingu pro veřejnost, později jsme začali spolupracovat s mateřskými a základními školami, pořádáme pro děti z mateřských a základních škol v zimě kurzy lyžování, na jaře a na podzim cyklokurzy. Letošní rok začínáme i s pořádáním škol a školek v přírodě a letošní prázdniny jsme poprvé uspořádaly příměstský tábor ve dvou cyklech na dvou místech (Slatiňany a Ždírec nad Doubravou). Program nemáme jen pro děti, ale i pro dospělé. Krom vzdělávání instruktorů lyžování a snowboardingu na námi pořádaných akreditovaných kurzech, děláme i sportovní a teambuildingové programy pro firmy a větší skupiny.


Takže jste profesí vlastně kantor?


Ano. Jsem učitel. Právě učitelská průprava mi v práci hodně pomáhá. Naučil jsem se, jak druhé učit :-)


Martin Dostál.  Foto: Chrudimské noviny


Proč vás baví pracovat dětmi?


Děti jsou bezprostřední. Nic vám nezatají a nedokáží se přetvařovat. Moc rád pozoruji jejich pokroky i hledání místa ve společnosti vrstevníků. Právě dětská bezelstnost je asi tím hlavním důvodem, proč je mi práce s nimi příjemná.


Je těžké udržet jejich pozornost?


Vůbec ne. Stačí být jen trochu důvtipný a kreativní. Rozhodně je to v našem případě lehčí, než situace kantorů ve škole. Jejich práce si mimochodem moc vážím, aby to snad nevyznělo neuctivě. Já jsem měl vždy radši práci v terénu a tam už se potkávám s dětmi, které mají o náš program zájem. Proto je udržení jejich pozornosti asi snazší. 


Děti si tábory užívají.  Foto: Chrudimské noviny


Je obtížné shánět finance? Kupovat kola, zajišťovat ubytování a další nezbytnosti, to nemůže být laciné.


Možná je to překvapivé, ale jsme zcela soběstační. Kola jsme třeba kupovali za naše peníze. Žádnou dotaci jsme nedostali. Je sice pravda, že jsme Pardubický kraj požádali o příspěvek doslova za pět minut dvanáct, takže by jeho schválení bylo snad zázrak, ale to mi moc nevadí. Zastávám názor, že by si každý podnikatelský záměr měl být schopen na sebe vydělat. Dotace působí nerovnováhu na trhu. Klasickým příkladem jsou pak ceny. Je jasné, že se nikdy nedostaneme na cenovou nabídku těch, kdo dotace přijímají ve velkém. Projekt jednoduše musí fungovat dlouhodobě, nelze chtít výsledky hned a teď. Čas ukáže, nakolik je životaschopný.


Myslíte si, že máte přirozenou autoritu? Několikrát jste tu okřiknul vaše svěřence lezoucí všude možně a bylo rázem ticho. Dokážete si u dětí zjednat respekt?


K přirozené autoritě by se asi musel vyjádřit někdo jiný. Sám o sobě to říci mohu jen obtížně. Děti spíš vycítí, že to s nimi myslím dobře, i když na ně občas musím houknout. Na některé děti bohužel ani houknutí ani přirozená autorita neplatí, ale těch není mnoho, jsou to spíše výjimky. Výhodou u práce s dětmi je to, že každá vaše chyba je nekompromisně potrestaná a děti to moc dobře vědí že vy jste tu chybu udělal.


Vždy s úsměvem.  Foto: Chrudimské noviny


Kde berete motivaci? Musí být hodně náročné zvládnout „stádečko“ různorodých osobností.


Největší motivací jsou pro mě spokojené děti a samozřejmě i jejich rodiče. Kdyby se neosvědčily naše zimní programy, určitě bychom se v létě nepouštěli do příměstských táborů a cyklokurzů. Velkou podporou je mi i vlastní rodina. Mám opravdu velké štěstí, protože rodina mě podporuje a vycházíme velice dobře.


Kdo vám tedy nejvíce pomáhá?


Je to velké množství lidí. Spolupracovníků, ale i zmiňované rodiny. Velkou oporou je mi i má přítelkyně, bez níž bych všechny starosti zvládal jen těžko. V posledních dnech se navíc snažíme vylepšit a aktualizovat internetové stánky, v plném proudu jsou i příměstské tábory, takže rodinné zázemí je pro mne opravdu důležité.


Máte nějaké konkrétní sny a plány do budoucna?


Těch je! Určitě se nebudu zlobit, pokud se podaří udržet všechny současné programy v nabídce a budou zájemci využívány. Klasickým snem všech, kdo dělají něco pro děti je, aby jeho bývalí svěřenci někdy v hodně vzdálené budoucnosti přivedli i svoje děti, aby se k nám rádi vraceli. V letošním roce začínáme pořádat programy pro školy a školky v přírodě. Jde o zajištění ubytování, stravy, dopravy a programu včetně animátorů pro školy a pro mateřské školy. Máme už rozjednané některé lokality v Pardubickém kraji a na Vysočině.


Při studiu aplikované tělesné výchovy mě zaujala problematika lyžování zdravotně postižených. Proto bych moc rád tuto nabídku ještě rozšířil. Lyžařští instruktoři totiž musí umět naučit lyžovat kohokoliv. Ne jen lidi zdravé, ale i postižené, kteří mají zájem. Letos jsme pořádali na sjezdovce v Hlinsku akci Den na monoski, mohli vyzkoušet jízdu na monoski jak osoby se zdravotním postižením, tak i kdokoli z široké veřejnosti. Ohlas byl obrovský, takže v dalších sezónách se určitě budeme ubírat i tímto směrem.


Plánujeme rozšíření nabídky zimních lyžařských kurzů pro školky a školy, teambuilding na lyžích, rozšíření příměstských táborů a rozšíření nabídky cyklokurzů pro MŠ a první stupeň ZŠ, rádi bychom začali nabízet i kurzy in-line bruslení.To je výhled na zbytek tohoto roku a začátek následujícího kalendářního roku.


 


Děkuji za rozhovor.



Další fotografie z příměstského tábora si můžete prohlédnout ve Fotogalerii.


 


 

Jakub Valenta

Reklama