Chrudimské noviny Strongman Radek Paták patří k nejsilnějším mužům na Zemi

Dnes: 5°C
Zítra: 10°C
Pozítří: 12°C

Strongman Radek Paták patří k nejsilnějším mužům na Zemi

Chrudim - Když vstoupí do kavárny Radek Paták, připadá si asi většina pánů poněkud podměrečně. Ne, nejde o tlouštíka nebo kulturistu. Jde o sportovce, který se věnuje nejtežším disciplínám v těžké atletice a sporcuje přitom každý den tři čtvrtě kila masa.

Sport, kterému se Radek věnuje, se odborně nazývá "strongman". Jde o činnost, která sdružuje, ať už oficiálně nebo neoficiálně, nejsilnější muže, kteří si za koníček zvolili zvedání obřích pneumatik, přenášení extrémě těžkých břemen nebo činek, které normální člověk nezvedne ani v obou rukou. Takový strongman, kterým je třeba právě Radek Paták, totiž činku vážící i více než 100 kilogramů, zvedne nad hlavu v jedné ruce. Strongmani mají každoroční šampionáty jak národní, tak i mezinárodní. A čeští borci se ani v mezinárodní konkurenci neztratí.

Radek Paták s rodinou.  Foto: Radek Paták

Opravdu sníte každý den skoro kilo masa?

Je to tak. Obecně se dá ale říct, že jím čtyři až pět jídel denně a piju speciální koktejly. Moc vybíravý ale nejsem a sním vlastně všechno. Tvorba svalové hmoty a její udržování něco stojí. Zmiňované maso musím jíst opravdu každý den, ale mám skvělou ženu, která je vynikající kuchařka. Když jsme se poznali, vážil jsem asi sto kilo. Původně jsem jí sliboval, že nad 125 nepůjdu. Teď se držím kolem 150, což je opravdu maximum. Vážil jsem i 155, ale to už je opravdu moc. Bolela mě záda a nemohl jsem pořádně chodit. Když jsem ale začínal posilovat, bylo to tak kolem osmdesáti :-).

Jak jste se k tomuto neobvyklému sportu vlastně dostal?

Posilování mě zajímalo vlastně vždy. Nevěnoval jsem se ale posilování odjakživa. Do mých dvaceti let to byl fotbal, čemu jsem se věnoval nejvíce. Ve fotbalu se mi také podařilo poškodit si třeba některé šlachy a kolena. Se zdravotními problémy bojuji vlastně dodnes, ale poslední dobou se mi daří po zdravotní stránce už lépe. Na silových sportech mě zaujalo hlavně spojení síly a dynamiky. Nejde o žádné bezduché posilování, které často provází třeba kulturistiku. I když se to možná nezdá, já sám nejsem žádný exhibicionista a předvádět své svaly někde na pódiu bych asi nezvládl. Jde opravdu o sport.

Jeden z nejsilnějších mužů planety, Radek Paták.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Většině čtenářů se asi vybaví jméno Železný Zekon...

Ano, to je jasné. Několikrát jsme ho na naše předváděčky zvali, ale nikdy nepřijel :-). Jedním z našich předchůdců byl bezpochyby Gustav Frištenský, který dělal podobné cviky, jako dnes děláme my. Právě Frištenský je asi dokonalou ukázkou spojení zmiňované síly, dynamiky a rychlosti. Tedy hodnot, které každý strongman vyznává a obdivuje. Mne nevyjímaje. Zakladatelem a otcem celé myšlenky silových sportů - soutěže “Strongman” v České republice je Georgis Patenidis. Pod jeho vedením probíhají každým rokem závody v různých místech republiky. V roce 1999 se uskutečnila první soutěž Grand Prix. V roce 2001 společně se Slovenskou asociací silných mužů uspořádal Patenidis první Česko-slovenský pohár, který se od té doby pravidelně koná každoročně střídavě na území obou států. 23. července 2007 Georgis Patenidis zorganizoval také první Grand Prix Řecka za účasti českých, slovenských, slovinských a řeckých siláků.

Daří se vám v mezinárodní konkurenci?

Letos v září jsme se zúčastnili mezinárodního klání ve Španělsku, které bylo mimochodem perfektně zorganizované. Právě organizace a získávání sponzorů nám často přidělává vrásky na čele. Já sám třeba žádného sponzora nemám a o profesionálním sportu si prozatím mohu nechat jen zdát. Bohužel. Seriál závodů Scitec European Strongest Team Challenge 2014 se nám opravdu povedl, protože kromě jednoho osmého místa jsme získali i dvě stříbrné medaile. Tu první na Ukrajině a druhou ve španělském Madridu na letošním ročníku Arnold Classic Europe. Právě druhé místo na Ukrajině nám vlastně zajistilo účast na Arnoldovi. Musím se ještě vrátit k organizaci. Právě zmiňované Španělsko bylo opravdu ukázkovým příkladem, jak by takové soutěže měly být organizovány. Pořadatel nám totiž zaplatil opravdu vše. Od letenek z naší vlasti až po ubytování na místě. Něco takového třeba u nás není zdaleka samozřejmostí.

V jakých disciplínách jsme vlastě v Madridu soutěžili?

První bylo tahání kamionu, to jsme vyhráli docela s velkým náskokem, protože jsme v předchozích závodech přišli na novou techniku a využili jsme ji. Poté bylo na řadě přenášení 55 0kilové ohrady na 40 metrů, kde jsme obsadili druhou příčku. První byli naši severní sousedé Poláci. Disciplíny byly v tomto pořadí: Tahání kamionu, přenášení ohrady vážící 550 kilo na 40 metrů, zdvih ocelové klády nad hlavu vážící 250kilogramů - zde se měří počet opakování, mrtvý tah 330 kilogramů a opět počet opakování a nakonec zdvih těžkých betonových koulí na 130 centimetrů vysokou desku. Váha koulí se pohybuje v rozmezí 144 až 206 kilo.

Trénujete každý den?

Ne, to ne. Dřív jsem trénoval čtyřikrát týdně, občas i pětkrát. Časem jsem přišel na to, že mi tři tréninky vyhovují nejvíc. Stačí mi to. Jsem tak i víc se svou rodinou, což oceňuje jak manželka, tak moje dvě děti.

Jak se dívají na tátův koníček?

Dcera dělá atletiku a běhá krátké tratě. Syn začal s fotbalem. Doufám, že nebude následovat svého tátu i ve zdravotních problémech :-).

Může se strongmanem stát každý?

To opravdu ne. Posilovat lze, ale každý máme nějakou hranici. Ta je dána většinou genetickým základem.

Takže máte mezi předky kováře?

To přímo ne. Spíš zemědělce, farmáře. Velkým vzorem mi v  tomto byl můj děda. Ten mě naučil nevzdávat se a vydržet, i když to třeba zrovna zdravotní stav nebo jiné okolnosti neumožňují.

Stíháte vlastně i něco jiného, než posilování a udržování kondice?

Mám moc rád přírodu. Dlouhá léta plánuji myslivecký kurz, ale pořád nějak není čas. Chovám taky psa,  amerického pitbullteriéra. Ono to vypadá jako póza, potetovaný svalovec a k tomu pitbul, ale dostal jsem se k němu vlastně náhodou. Původně jsem měl výmarského ohaře. Se psem sportujeme. Pro pitbuly jsou podobné soutěže, jako dělám já. A můžu říct, že mě to opravdu chytlo. Je to skvělá zábava a relax. Navíc, tohle plemeno má svou pověst opravdu nezaslouženě. Když se správně vede, je úžasné.

Máte plány do budoucna?

Jasně. Chtěl bych být samozřejmě zdravý a soutěžit co nejdelší dobu. Teď je mi 32 let, tak pokud by mi zdraví dovolilo do té čtyřicítky, nebudu si stěžovat. Potom třeba trénovat nové talenty, to bych bral. No a chci být samozřejmě nejlepší :-). Bylo by taky moc fajn sehnat sponzora. Dnes mám své věci uložené v obyčejné garáži a cvičím na plácku před ní. Když je ale ošklivě, začne třeba sněžit, nebo pršet, nemůžu ven. Ideální by tak byla nějaká hala, kde by mi nepršelo za krk. Sponzorské dary bychom také využili k vybudování zázemí a lepší reprezentaci naší země, města Chrudim. Rádi bychom tady třeba uspořádali i mezinárodní klání, ale právě finance nám to neumožňují. Chrudim by se tak dostala do světových médií, strongman v zahraničí je totiž podstatně oblíbenější a hlavně známější než u nás. Přijeli by i fanoušci a sportovci. To je můj velký sen a byl bych moc rád, pokud by se nám ho podařilo uskutečnit.

Děkuji za váš čas a rozhovor.


Jakub Valenta

Reklama