Chrudimské noviny Bohumil Pečinka: Demonstrace na Letné aneb Andrej Babiš jako Gustáv Husák

Dnes: 1°C
Zítra: 5°C
Pozítří: 9°C

Bohumil Pečinka: Demonstrace na Letné aneb Andrej Babiš jako Gustáv Husák

Reflex - Ještě v sobotu 16. listopadu 2019 kolem poledne mohl Andrej Babiš doufat, že červnová, téměř třistatisícová demonstrace na Letné byla jen ojedinělá akce, která stejně rychle skončila, jako začala. Dnes už ví, že to nebyla pravda. Proti jemu a jeho politice dnes stojí silné společenské hnutí.

Nic nenapovídalo, že na Letnou přijde čtvrt miliónu lidí. Mobilizace na sociálních sítích byla v poměru k té červnové asi tak pětinová. Nebyla k dispozici žádná silná hesla, slogany nebo rozhořčení nad konkrétním vládním přešlapem. Přesto sem našlo cestu tolik lidí, že by dvanáctkrát vyprodalo nedaleko stojící sparťanský fotbalový stadion. O čem to svědčí?

Během dvou let se zformoval poměrně kompaktní společenský proud, který si uvědomuje, že v české společnosti se krok za krokem nastoluje nový režim. Nemá podobu násilné revoluce, ale tisíce drobných kroků směrem k většímu provázání jednoho holdingu se státem, a přesměrování jeho penězovodů směrem k soukromým firmám.

Tahle praxe „legální korupce“ začíná prorůstat společnost odshora dolů. Je to nevyhlášená privatizace funkcí státu a jeho dotační politiky. Řádově to překračuje někdejší korupční praktiky „igelitka sem, igelitka tam.“

Když lidé nenašli dostatečně uvěřitelné mluvčí v představitelích politických stran, začali se shlukovat kolem party vysokoškolských studentů, kteří postupně zvyšovali počty lidí na svých mítincích.

Příznačné bylo, že lidé z Milionů chvilek pro demokracii se v předvečer listopadové Letné sešli se zástupci politických stran a doporučili jim, aby se více otevřely lidem a přinášeli vize, jak by měla společnost vypadat. To je přesně zhodnocení situace – vlivná část společnosti cítí napětí z vývoje, který se nemůže přirozených způsobem (přes politické strany) ventilovat, tak spíš slyší na platformu studentů. Je to ovšem přechodný jev. Buďto se, dejme tomu do dvou let, politické strany vzpamatují, nebo „Chvilkaři“ založí stranu vlastní. Taková je železná logika dalšího vývoje.

Chvilkaři jsou zatím silní v tom, co nechtějí. Na tom postavili koncepci „čtyř červených čar.“ Stručně řečeno, jde o justici, média, abolici a střet zájmů Andreje Babiše. Pokud bude v příštích měsících jedna z těchto pomyslných čar překročena, chtějí přistoupit k dalším demonstracím.

Následně představili tři body, co chtějí, ale svou obecností byly tak neurčité, že je při nejlepší vůli nejde srozumitelně popsat. To není nutně slabost, protože „Chvilkaři“ se vymezili jako „hlídací psi demokracie.“ Být politikem však znamená být na straně sil, které vytváří, budují, prosazují.

Druhá demonstrace na Letné byla obrovskou výstrahou pro Andreje Babiše. Je to další ze série signálů, že v Česku je čtvrt miliónu aktivních lidí, které říkají ne jeho proplétání byznysu se státem. To je obrovská síla už jenom ve srovnání s tím, že zemanovsko-babišovský svět není schopen svolat ani kontrademonstraci kam by přijelo víc než dvě stě lidí. A to by ještě muselo být pivo a koblihy zadarmo.

Babišova vláda „střetu zájmů a legální korupce“ je postavena na iluzi stability a pravidelného přerozdělování peněz. Přitom úplně rezignovala na modernizaci země a systematicky přepisuje historii posledních třiceti let. Ty, co vládní síly nevolily, zatlačuje do pozic žáby ve vodě, jejíž teplota se pomaloučku zvyšuje. V určité chvíli to však žába pochopí a začne divoce plácat kolem sebe. To je zhruba příběh poslední demonstrace na Letné. V jednom okamžiku však vyskočí milióny žab a Andrej Babiš skončí jako jeho předchůdce Gustáv Husák. Jak to zpíval Karel Kryl v Divném knížeti? „A netuší, že děti z té země, v které mrazí, prostě a bez závěti, mu jednou hlavu srazí.“

 

red

Reklama