Chrudimské noviny Komunisté vystavovali živnostníky za výlohami obchodů, připomíná historik

Dnes: 13°C
Zítra: 17°C
Pozítří: 17°C

Komunisté vystavovali živnostníky za výlohami obchodů, připomíná historik

iDnes.cz - Události únorových dnů roku 1948 v Praze jsou detailně zmapovány. Publikace nazvaná Monstrproces Stříteský a spol. historika Martina Boštíka teď ale nabízí i pohled na tuto dobu v Litomyšli.

 „Komunisté se zaměřili na přísné kontrolování prodejen a obchodů, zda jejich sklady obsahují pouze povolené množství zboží či surovin,“ popisuje historik Regionálního muzea v Litomyšli dobu plnou strachu a brutální postup komunistické moci.

Třetí vydání knihy s podtitulem Historická studie o síle a slabosti poválečného člověka aktualizoval autor v roce 2016 o nové poznatky.

„Dnes je téměř neuvěřitelná zejména skandalizace proviněných osob, které byly za trest dokonce vystavovány za výlohami svých obchodů,“ upozorňuje Boštík.

S likvidací svých oponentů začal nový režim hned v roce 1948. „Jako ukázku chystaného teroru lze uvést vyhlášku Okresního národního výboru (ONV) v Litomyšli informující o zřízení oblastního pracovního tábora v Pardubicích.

Do pracovního tábora na polepšení

Do něho mohli být bez soudního rozhodnutí posláni všichni, kdo se dopustí přestupku jako je opilství, provozování prostituce nebo černý obchod,“ upozorňuje Martin Boštík.

Do tohoto pracovního tábora mohli představitelé nové moci poslat „na polepšení“ i lidi, kteří se provinili šířením nepravdivých zpráv, rozšiřováním protistátních letáků a tiskovin, zlehčováním lidových orgánů nebo pomlouváním a hanobením slovanských spojenců, zvláště pak Sovětského svazu.

Pod tuto vyhlášku se podepsali 5. října 1948 bezpečnostní referent Josef Hrnčál a předseda ONV v Litomyšli Jaroslav Lochman.

První z nich organizoval ve městě a okolí kontroly skladů živnostníků, zda nepřesahují povolené normy. Při návštěvách kontrolních komisí však docházelo k častým krádežím, někdy se tyto kontroly zvrhly doslova v drancování.

Hrnčálovým dílem bylo i ponižování nepohodlných obchodníků. Někteří z nich byli opravdu fyzicky vystavováni za výlohami svých obchodů spolu se zbožím, které úřadům „zatajili“ a – jak tvrdila propaganda – „nechtěli dodat pracujícím“.

Obchodník s látkami a jeho žena měli platit miliony

Podle pozdějších svědectví litomyšlských obyvatel Miroslava Sobotky, Vladimíra Vícha, Miloslava Kohouta, Karla Šplíchala takto komunisté vystavili za výlohou jejich obchodů v roce 1948 například obchodníka s látkami Oldřicha Zemana.

Ten bydlel a podnikal na dnešním Smetanově náměstí čp. 98. Navíc šel na tři roky do vězení a ONV Litomyšl mu vyměřil navíc pokutu ve výši pět milionů tehdejších korun, jeho ženě Ludmile dva miliony.

Zprávu o vystavení Oldřicha Zemana za výlohou jeho obchodu a následné perzekuci lze nalézt i v dobové litomyšlské kronice a svědky těchto perzekucí historik Martin Boštík vyhledal a vyzpovídal v letech 2002 až 2003.

Stejně komunisté potrestali i obchodníka s látkami Josefa Šafránka a majitele jatek Antonína Kotínského ze Zaháje, který přitom za války pomohl řadě obyvatel Litomyšle a okolí dodávkami levného masa.

Svědectví o tom v pozdější době podal soused řezníka Jaroslav Theimer.

 „V poúnorové době představitelé komunistického režimu velmi nevybíravým způsobem vyvlastnili a zlikvidovali další podnikatele, například obchodnici s pletací vlnou Martu Novákovou, která podnikala na nynějším Komenského náměstí čp. 505 v domě, v němž je dnes oblíbená litomyšlská restaurace Slunce“.

Zatočili také s provozovatelem sedlářství na Smetanově náměstí Františkem Flídrem či provozovatelem instalatérství v Havlíčkově ulici čp. 445 Josefem Motejlkem.

Svědek Miroslav Sobotka přidal další jména a profese, které navíc ukazují, že dnes by musel se strachem a třeba i častým odsouzením do vězení počítat v podobné situaci prakticky každý živnostník.

Komunistická moc zabavila živnosti kováři Josefu Košťálovi či provozovateli výroby pleteného zboží Miroslavu Šplíchalovi z Vodních valů.

Svědek jmenuje i prodejce látek Jaroslava Emanovského, majitele elektrozávodu Jaroslava Nováčka, obchodníka s koberci Bohumila Červeného, obchodníka s koňmi či majitele koňského řeznictví Josefa Skřivana a jeho syna, obchodníka s koňmi a provozovatele hospodské a výčepní koncese Rudolfa Skřivana.

A po řadě měsíců těchto brutálních zásahů mohli místní pohlaváři napsat na schůzi rady ONV ve dne 26. ledna 1950 do zápisu o průběhu socializace v distribučních živnostech na litomyšlském okrese v roce 1949 toto:

„Soukromý sektor je zcela vyřazen v konfekci, obuvi, kovovém zboží, řeznických živnostech, benzinu a oleji, elektrotechnice, sklu a keramice.“ Zprávu sepsanou hospodářským referentem Jaroslavem Nedvídkem doplňuje tabulka s konkrétními počty zlikvidovaných živnostníků.

Na Litomyšlsku řádili Lochman a Hrnčál

Martin Boštík také přibližuje oba významné aktéry poúnorové likvidace živnostníků na Litomyšlsku.

Prvorepublikový komunista Jaroslav Lochman byl za okupace vězněn pro ilegální politickou činnost. Členem ONV se stal v květnu 1945, už 30. září 1945 se stal místopředsedou a spravoval referát pro vnitřní bezpečnost.

Po parlamentních volbách roku 1946 byl zvolen prvním místopředsedou ONV a vedl referát bezpečnostní, osidlovací a pro správu národního majetku. Předsedou ONV se stal až po únorových událostech na základě doporučení okresního akčního výboru Národní fronty.

V prosinci 1951 byl na schůzi pléna ONV odvolán z funkce předsedy, aby se od roku 1952 totiž stal předsedou KV KSČ a o rok později i předsedou KNV Pardubice.

Josef Hrnčál byl za okupace vězněn pro ilegální politickou činnost. Do KSČ vstoupil v roce 1945 a na ONV byl povolán v říjnu 1948 jakožto dělnický kádr. Stal se jeho prvním místopředsedou a byl mu svěřen bezpečnostní referát.

Mimo jiné byl také členem okresního i městského akčního výboru Národní fronty. V lednu 1949 byl Josef Hrnčál jednohlasně zvolen předsedou OV KSČ, byl také členem krajského výboru KSČ.

                                                                                  Petr Broulík, idnes.cz

Reklama