Chrudimské noviny Chrudimský pantheon ve vestibulu Muzea přivítal dva přírůstky, a to busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše

Dnes: 26°C
Zítra: 29°C
Pozítří: 15°C

Chrudimský pantheon ve vestibulu Muzea přivítal dva přírůstky, a to busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše

Chrudim - Rada města rozhodla o rozšíření Chrudimského pantheonu ve vestibulu Muzea o dvě další busty významných chrudimských osobností. Tentokrát jde o průmyslníka Františka Wiesnera a dlouholetého chrudimského purkmistra Josefa Klimeše. K jejich odhalení došlo v pátek 6. září.

Záměr vytvořit Chrudimský pantheon vznikl z popudu městské rady už v roce 2009. „Jedná se o významný prostor nejen z pohledu historického, protože jím do reprezentačních prostor Muzea vstupovaly vzácné návštěvy města jako například prezident T. G. Masaryk, ale i současného, jelikož jde  o hlavní vstup do budovy, v níž se uskutečňuje velké množství důležitých kulturních a společenských akcí města,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). „Proto bylo navrženo, aby - podobně jako pantheon pražského Národního muzea - sloužil vestibul k uctění a oslavě chrudimské historie a kultury,“ doplňuje místostarosta.

První částí projektu se stalo restaurování původních mramorových pamětních desek o dokončení stavby Průmyslového muzea v roce 1901 a o existenci Průmyslového a vlastivědného muzea v roce 1920. V dalších etapách byly postupně instalovány čtyři busty významných osobností, a to Viktorina Kornela ze Všehrd, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Ressela a Karla Pippicha.

„Celkový koncept interiéru pantheonu podle návrhu architekta Karla Théra počítá s umístěním celkem osmi bust. Busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše tedy přibudou v tomto roce, další dvě busty v letech následujících. O tom, jaké osobnosti představí, se ještě povede diskuze. Stejně jako o tom, jestli prostor pantheonu finálně doplní desky s přehledem purkmistrů a starostů města a našich čestných občanů“ dodává Čechlovský.

Zda tedy bude v seznamu čestných občanů uveden i Josef Visarionovič Stalin a Klement Gottwald, jimž se této cti kdysi v Chrudimi též dostalo, zůstává dál otázkou.

 

red

Reklama