Chrudimské noviny Řádění divokých prasat přidělává zemědělcům na Chrudimsku vrásky na čele. Mohou zato monukultury na polích?

Dnes: 21°C
Zítra: 27°C
Pozítří: 17°C

Řádění divokých prasat přidělává zemědělcům na Chrudimsku vrásky na čele. Mohou zato monukultury na polích?

Chrudim - Divokých prasat každým rokem přibývá. Problémy s jejich řáděním však nemají jen zemědělci, ale často i majitelé zdejších zahrad, které jsou v blízkosti lesa nebo polí osetých řepkou a kukuřicí.


„Za období od loňského 1. dubna do letošního 31. ledna bylo na Chrudimsku střeleno 1935 kusů prasete divokého. Počet to není konečný, protože do celkového přehledu bude nutno ještě započítat zvěř ulovenou v únoru a březnu,“ říká Petr Jelínek, který má na odboru životního prostředí na starosti právě myslivost. Za stejný časový úsek v minulém období bylo přitom uloveno 1205 kusů černé zvěře. Množství střelených divočáků se tedy zvyšuje.


Odhad, kolik divokých prasat se skutečně pohybuje v místních lesích, je tedy sázkou do loterie, kterou nikdo nechce riskovat. „Neexistuje totiž žádný zaručený způsob, jak určit početní stavy divokého prasete,“ krčí rameny Jelínek.


Kukuřice po nájezdu divočáků.  Reprofoto: Chrudimské noviny
 


Nejčastějším místem, kde je možné natrefit na řádění prasat, přitom stále zůstávají pole. Zemědělci, pěstující plodiny, jež jsou v současnosti dobře placené při výkupech, tak nezřídka nacházejí části svých pozemků rozryté a úrodu zkonzumovanou černou zvěří. „Škody jsou všude, kde je naseta kukuřice, řepka či nasázené brambory. Nejhorší je kombinace všech tří plodin. Prasata jsou samozřejmě i v lese, kde se skrývají v houštinách, které jim skýtají dostatek krytu a bezpečí. V lese však divočáci tak výrazně neškodí jako na poli,“ vysvětluje Petr Jelínek, kde je možné čekat nejvíce nájezdů inteligentních zvířat.


Prase se přitom mnohdy chová jako vrcholový predátor, který, kromě člověka nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Často se tak stává, že sebere mladé zajíce, nebo dokonce i srnče. To už jsou škody, které přidělávají vrásky na čele i myslivcům. Situace je ale jen obtížně řešitelná. „Jde o to, že myslivci dlouho řeší rostoucí stavy divokých prasat, avšak zemědělci dál sejí větší a větší lány kukuřice, brambor a řepky. Děje se to mnohdy opakovaně na jednom místě,“ popisuje patovou situaci myslivec.


I s ozimy si prase poradí.  Reprofoto: Chrudimské noviny
 


„Černá zvěř potřebuje k životu dostatek potravy, vodu a kryt, kde ji nikdo nebude rušit. Obrovské lány kukuřice a řepky tak prasatům umožňují dostatek všeho na jednom místě. Divočáci pak nemají potřebu z takového lánu vycházet. Rostoucím stavům prasat však nezabrání snížení výměry honiteb nebo dokonce používání nočního vidění, jak se uvádí poslední dobou ve sdělovacích prostředcích. To pouze usnadní lov některé skupině lidí, ale dopad to bude mít především na ostatní druhy zvěře,“ uzavírá Jelínek.

Jakub Valenta

Reklama

Obrázek uživatele koala
#813 koala 26. Únor 2013 - 16:56
Myslím, že sitauce není patová, ale naopak pozitivní. Podle známé teorie "Pokrok průserem", je třeba ještě zvýšit stavy divočáků, aby to donutilo natroublé zemědělce přestat pěstovat monokultury a začít se konečně chovat jako sedláci a ne jak kolchozníci na širých lánech v Rusku. Prasata se pak ztratí sama.
Obrázek uživatele krvava9
#814 krvava9 27. Únor 2013 - 18:01
Zemědělci si samozřejmě částečně můžou za průšvih sami, protože ořou až k lesu a nedají myslivcům prostor (travnatý pruh podle pole) na kterém by mohli divočáky střílet. Za průšvih můžou i myslivci, kteří prasata přes zákaz přikrmují. Může za to i nesmyslná doba hájení prasat. Jsou tak plodná, že jakékoliv poklesy populace v způsobené pětiměsíčním lovem lehce nahradí. Řešení je jednoduché: Návrat vlka do přírody (přirozený predátor), zrušení doby hájení, důsledné požadování náhrad škody po myslivcích a péče o vlastní majetek
Obrázek uživatele Corvus corax
#815 Corvus corax 28. Únor 2013 - 12:56
To by šlo. Až na toho vlka. Myslivci nevydejchaj káně, natož orla, co by říkali vlkovi?! Spíš bych byl pro liberalizaci odstřelu praset. Dejme tomu - jako je tomu v mnoha zemích na světě - koupit si povolenku (=kdokoli), kam by zaznamenával úlovky a ty následně hlásil třeba na město právě panu Jelínkovi. Jak to prase uloví - kuše, luk, perkuska, scheissegal. Zákon by porušil, pokud by ho třebas nedohledal, když ho postřelí, atd. Jenže to se nestane, protože zelená mafie si flinty z rukou vzít nenechá. Vymáhat po nich pak náhrady je sci-fi.