iDnes - Po první sedmiletce je jasno: Česko si na eurodotace rychle zvyklo, ale neumí s nimi zacházet. K dispozici sice mělo v přepočtu na aktuální kurz 689 miliard korun, část peněz ale muselo vrátit, nedokázalo je vyčerpat nebo je utratilo za zbytečnosti. Pokud nějaké bizarní projekty znáte, napište nám o nich.

V prvním sedmiletém programovacím období (2007 až 2013; předcházelo mu zkrácené tříleté po našem vstupu do EU) se vyskytla řada sporných případů, architekty těchto projektů jsou přitom často tuzemští úředníci či podnikatelé. Příkladem může být příslib 160 milionů z evropských peněz ze Státního fondu životního prostředí na likvidaci obilného prachu v posklizňových linkách. Na případ loni v srpnu upozornila MF DNES.

Brněnský poradce Jiří Bodlák našel cestu za evropskými miliony pro české zemědělce, kteří zpracovávají obilí a znečišťují tak ovzduší. Dosud je přitom nikdo za znečišťovatele nepovažoval. (o případu čtěte zde)

Další dotací s nulovým efektem byla marketingová kampaň Ryba domácí z roku 2008, která měla zvýšit spotřebu tuzemských sladkovodních ryb (více čtěte zde). Stála 178 milionů a v jejím rámci byla například také placena infolinka, kde jeden telefonický hovor přišel v přepočtu na devět tisíc korun. Výsledek? Podle Českého statistického úřadu spotřeba domácích ryb na hlavu od roku 2009 klesá.

Agentura Dorland, která kampaň realizovala, nesouhlasí s tvrzením, že byla neúčinná. „Hlavním cílem kampaně bylo zastavit propad spotřeby sladkovodních ryb evropské produkce, což se bezpochyby podařilo,“ uvedla ředitelka agentury Lucie Češpivová. Podle čísel Rybářského sdružení v době kampaně stoupla spotřeba kvalitních sladkovodních ryb z 1,29 kg na 1,43 kg na osobu za rok. Čísla ČSÚ podle Češpivové zahrnují spotřebu ryb včetně třetích zemí, tedy například i pangasia z Vietnamu, který nejvýrazněji konkuroval domácí a evropské produkci kvalitních sladkovodních ryb.

Evropské peníze přitom nejsou cizí a zadarmo. Stačí počítat - ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu Unie 342,8 miliardy korun a získala 676,2 miliardy (včetně dotací do zemědělství). Bizarní projekty si tedy v průměru nejméně z poloviny platíme i z našich daní.

Proč nám vůbec Unie dotace posílá? Mají pomoci snížit rozdíly mezi bohatými a chudšími členskými státy (Strukturální fondy ESF, ERDF a Fond soudržnosti) a podpořit domácí zemědělství (fond Společné zemědělské politiky EU).

Redakce iDNES.cz a MF DNES hledají nejbizarnější projekty hrazené z evropských peněz. Vyzýváme čtenáře, aby nám posílali své tipy na příklady z jejich okolí, zaplacené z evropských fondů, které se vymykají zdravému rozumu. Pokud o nějakých víte, podělte se o to s námi. O sporných projektech nás informujte prostřednictvím webového formuláře nebo pište na adresu: Jitka.Vlkova@mfdnes.cz. Nezapomeňte uvést popis projektu financovaného z eurofondů, místo projektu, příjemce dotace a rok realizace.
   
Autor: Jitka Vlková
Zdroj: Ekonomika.idnes.cz