Chrudimské noviny Když je nemocnice nemocná

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Když je nemocnice nemocná

Krajské nemocnice se trápí už řadu let a neustále generují obrovské dluhy. Zdá se, jako by šlo o bezedné nádoby, které, ať už je spravují pravicové nebo levicové vlády, se nedokázaly vymanit ze zaběhnutého předlistopadového klišé. Vím, že psát bez obalu o chrudimské nemocnici a dalších je asi tak stejné, jako sedět na sudu se střelným prachem a zapalovat k němu doutnák, jenže chceme-li kvalitní lékařskou péči, a já věřím, že všichni chceme, je nutné tohle tabuizované téma co nejrychleji otevřít a dát věci rychle zase do pořádku.

Posvátné je zdraví, nikoli nemocnice
Už nyní je nadmíru jasné, že to politici neumí a hned vysvětlím proč. Používají totiž nemocnici před voliči jako jakési zaklínadlo, posvátnou mantru, která je nedotknutelná. Jenže to je hluboký omyl, protože posvátné je pouze lidské zdraví, nikoli nemovitosti, nemocniční vybavení či zastaralý model myšlení, který není schopen pružně reagovat na stále častější podněty zvenčí. To vše dohromady totiž vytváří jakýsi trychtýř, kterým protéká neuvěřitelné množství peněz a promrhané lidské energie. Jste opravdu přesvědčeni, že se dá na tak vratkých základech úspěšně léčit lidské tělo a lidská duše? Odpovězte si, prosím, každý sám. Já budu zatím pokračovat.

Stejně jako spolu souvisí tělo a duše, tak spolu souvisí i vynaložené peníze a energie. To je i případ krajských nemocnic včetně té v Chrudimi. Před listopadem 1989 neměla příliš valnou pověst, protože to byla prostě průměrná okresní nemocnice, která především zaměstnávala obrovský zdravotnický personál a v duchu tehdejší "ochrany národního zdraví" si vynucovala poslušnost svých pacientů a jejich příbuzných i blízkých. Ostatně jako většina zdravotnických zařízení na českém venkově. To ani nemluvím o takřka drastických poměrech v chrudimské LDN naproti Rozhledně, kam se nezřídka vozili těsně po operacích v místní nemocnici umřít pacienti pouze se zasponkovanými břichy v obrovských bolestech. Jedinou úlevou před smrtí jim byly tehdy vysoké dávky morfia.

a

Namísto transformace dojení peněz
A přesně tohle dědictví nám spadlo po převratu do klína - socialistické zdravotnictví, které zjevně potřebovalo transformovat ve prospěch lidského zdraví, nikoli v zájmu udržení všech pracovních pozic v nemocnici či oddělení, která vedle sebe v této zemi fungují co dvacet kilometrů, aniž by byla všechna potřeba. Jenže co se nestalo. Do těchto zařízení se začaly bez ohledu na skutečné potřeby pacientů pumpovat obrovské peníze - to když politici zjistili, že se mohou na tyto finance bezpracně přisát jak na matčin cecík a dojit státní rozpočet prostřednictvím výběrových řízení. A tak se stavělo, nakupovalo, modernizovalo, stříhaly se slavnostně pásky, zatímco ne všechny investice byly nutné, a tak desátky padaly do kapes těch, kteří o zakázkách rozhodovali, a ve zdravotnictví pomalu docházely peníze.

Zákonitě, protože ufinancovat veškerý aparát a ještě ho zatížit tak masivními investicemi může snad jen sebevrah. Jenže vidina snadno vydělaných peněz byla silnější, a to bez ohledu na to, nakolik efektivně nemocnice pracují. Pak vznikly kraje a stát jim zadlužené nemocnice předal do správy. Mezi nimi i tu v Chrudimi, která mezitím prošla velkými stavebními úpravami a objemově se zdvojnásobila. Kraj už byl sice o něco obezřetnější, protože zjistil, že jsou nemocnice pro jeho rozpočet přeci jen velké sousto, ale s žádnou revolucí, pokud jde o efektivní hospodaření ruku v ruce s péčí o pacienty, za celou dobu nepřišel. Až nyní, pod tlakem obrovitých dluhů, které se celá ta léta nabalovaly jak sněhová koule, začal nahlas hovořit o manažerském řízení, pokud nechce, aby jeho nemocnice zbankrotovaly.

a

Populistická písnička politiků "Kupředu levá, zpátky ni krok!"
V reakci na to znovu zazněla ona notoricky známá populární (populistická) písnička našich politiků ve stylu: "Žádné oddělení v nemocnici nedáme!" Je však nutné si uvědomit, že tak činí ve vlastním zájmu, nikoli v zájmu skutečné péče o pacienty a jejich zdraví. Spoléhají se totiž na neinformovanost o poměrech v chrudimské nemocnici, protože jim jde ve skutečnosti o voličské hlasy a další čtyřletý mandát v teple na radnici. Jejich voliči jsou proto permanentně ve jménu falešného patriotství udržováni ve strachu, že přijdou o svoji lékařskou péči - ať už zrušením některých oddělení a jejich převedením do Pardubic, nebo, nedej bože, privatizací nemocnice, jež prý bude pro lidi finančně nedostupná.

Obojí je samozřejmě nesmysl. Vždyť například všichni obvodní lékaři jsou soukromníci a také si je můžeme bez problémů dovolit. Zdejší politici, ať už koaliční nebo opoziční, tak v podstatě prodlužují dlouhotrvající agónii, která v horším případě skončí bankrotem, v tom lepším, dalším vystavováním zdejších pacientů průměrnosti, jež vychází z nouze, která je v nemocnici patrná takřka na každém kroku. Tzn., že i nadále žijí v klamných myšlenkových vzorcích, kdy upřednostňují zachování budov, zdravotnického vybavení, pracovních míst, či vlastní prospěch před zdravím člověka, které trpí v zařízení, jež mu není schopné zabezpečit tu nejlepší možnou péči.

Zdrcující obrázek zdravotnického zařízení
Do chrudimské nemocnice jsem vstoupil po dlouhém čase před týdnem, a to, co jsem tam viděl, bylo ve srovnání s jinými zdravotnickými zařízeními zdrcující. Nemohoucí pacienti na chodbách, čekající poloodění v leže dlouhé minuty mezi procházejícími lidmi na vyšetření nebo na převoz - od 80. let minulého století naprosto stejné poznávací znamení chrudimské nemocnice. Jak nedůstojné člověka, který si na tuto "péči" šetří celý život. A co teprve, když jsem vešel do jednoho z pokojů přeplněného pacienty. První, co člověka uhodí do tváře, je nedýchatelno, pronikavý zápach a skladba "ubytovaných" pacientů. Někteří se přišli léčit, další bohužel zemřít. A tak zatímco jedni chtějí spát, druzí křičí bolestí. Inu, ticho léčí. Musí to být strašlivý nápor na psychiku ocitnout se v takovém prostředí a upoutaný na lůžko.

a

Ještě pikantnější jsou prý zdejší léčebné postupy. Upozorňuji ale, že je mám pouze z doslechu. Přijde mi však neuvěřitelné, že se u jednoho člověka dokáže vystřídat za tři dny až osm doktorů a každý stanoví zcela jiný způsob léčby, který popírá ten předchozí a hned ten následující vrací zase vše do stavu, který naordinoval první lékař. A tak se obvazuje, potom rozvazuje, a zase obvazuje, jak kdo sestřičkám zrovna přikáže. Nedivím se proto nedůvěřivosti některých pacientů, kteří v takových případech podepisují revers a hledají jinou, kvalitnější nemocnici. Tolik můj nejčerstvější zážitek.

Úsměvné historky, kterou jsou však k pláči
Mám i úsměvnější historku, která je však spíše k pláči, protože se doopravdy přihodila. Jeden můj kamarád si nechal v chrudimské nemocnici vyšetřit bolavé varle. Lékařka mu zde po krátkém vyšetření řekla, že mu jej musí uříznout a hned mu vypsala termín operace. Přišel proto za mnou o radu. Na můj dotaz, jak vyšetření probíhalo, řekl, že pohmatem. Poradil jsem mu proto, ať nepanikaří a vyhledá důkladnější vyšetření. Objednal se tedy do Sanopsu v Hradci Králové a přijel odsud doslova nadšený. Bylo vidět, že mu spadl kámen ze srdce. Varle totiž nebylo vůbec nutné odoperovat, protože měl na něm jen drobnou křečovou žilku, která při styku s okrajem trenýrek občas zabolela. Šlo tedy jen o kosmetickou vadu, která nevyžadovala okamžitý zákrok. A tak si nechal kamarád tuto žilku asi po roce odstranit. Co je však důležitější, nežil po celý ten čas ve strachu, jako když se vrátil z naší nemocnice.

Také náš kolega Jelínek učinil s chrudimskou nemocnicí osobní zkušenost poté, co prodělal ledvinový záchvat. Jeden lékař mu poradil, jak ledvinové kameny co nejjednodušším způsobem uvolnit - chodit po schodech a co nejvíce přitom dopadat na paty. A tak začal v nemocnici poctivě trénovat. Vydrželo mu to však jen do doby, než ho ze schodů vykázala zdravotní sestra s tím, že má ležet a že potřebuje oddělení, kde byl hospitalizován, hned uzamknout. Jaké bylo pak jeho překvapení, když zjistil pravý důvod zamykání. Sestřička si totiž chtěla v klidu zakouřit a nechtěla, aby ji někdo nachytal se zapálenou cigaretou v tmavé místnosti mezi pytly s prádlem, kde ji vzápětí načapal. A aby to nevypadalo jako náhoda, hned druhý den se kolega Jelínek musel zastat nemohoucího dědy, který se počůral v posteli a pětadvacetiletá sestřička na něj křičela jak na malého uličníka.

Máme se dál zadlužovat, aby vše zůstalo při starém?
Takhle bych mohl pokračovat donekonečna, a tak se raději zeptám. Je tohle doopravdy ona péče o zdraví, po které tolik voláme a za kterou tak horlivě orodují chrudimští politici? Má cenu se dál horentně zadlužovat jen proto, aby zůstalo vše při starém? Vím, že je tímto doutnák od sudu se střelným prachem už dávno odpálen, protože mnozí budou křičet - ať už populisticky nebo z neznalosti věci - "nemocnici nedáme," nelze ale stále strkat před tímto letitým problémem hlavu do písku, nýbrž věc jednou pro vždy uspokojivě vyřešit.

a

Ze všeho nejdříve je potřeba změnit hodnotová měřítka ve vztahu k chrudimské nemocnici. Kraj nyní začal správně rozplétat vazbu vynaložených peněz a energie, kterými se až dosud v obou případech nezvykle šrádá. Tento trend je i přes výkřiky z chrudimské radnice o nedotknutelnosti nemocnice dál neudržitelný a musí se proto postupnými kroky optimalizovat, jinak se zhroutí jak Sovětský svaz za éry Gorbačova. Zapomeňme tedy na resuscitaci socialistického inženýrství, které namalovalo nemocnici v každém větším městě, protože pak by dělali všichni úplně všechno a vlastně by nedělali nic. A přesně to je i případ nemocnice v Chrudimi, která trpí tím, že poskytuje takřka všechny služby a výkony, na které si vzpomenete. Problém ale spočívá v tom, že jen málokterý zdejší obor lze považovat za špičkový, což úplné uzdravení těla i duše vyžaduje.

Změňte přístup k pacientům, k sobě a místo politikaření uzdravujte
Ruku v ruce s tím je třeba také zásadně změnit přístup k pacientům, od shora až dolů. Nemocnice má být totiž místem klidu, smíření a láskyplné péče o pacienta, který je tím pověstným středobodem vesmíru, nikoli nemocniční personál a jeho představení, jak jsme zvyklí běžně vídat. Tento zásadní omyl a nepochopení svého poslání totiž dělá ze služebníků, kteří složili Hippokratovu přísahu, v posledních dvaceti letech jakési pofidérní VIP osobnosti či politiky, kteří pak nemají pro jiné povinnosti čas věnovat se naplno svým pacientům, natož se dál sebevzdělávat a zvyšovat svoji odbornost a specializaci, a tím v konečném důsledku zvyšovat i kvalitu chrudimské nemocnice. Pacienti sami by si měli uvědomit, že když jim odevzdají ve volbách svůj hlas, o to méně času jim potom budou věnovat, a o to průměrnější bude poskytovaná péče v nemocnici. Vždyť kolik politiků vzešlo v poslední době právě z chrudimské nemocnice? Myslím, že by obsadili přinejmenším malý autobus. Říkám proto: "Vraťte se do nemocnice a dělejte dobře svoji práci, ať nás přesvědčíte, že si ji opravdu zasloužíte." Nelze sedět na dvou židlích.

Když je nemocnice nemocná, nemůže ani uzdravovat. Tato pravda přidělává vrásky na čele těm, kteří chtějí nemocným lidem skutečně pomáhat, a možná si také uvědomují neudržitelnost současného stavu naší nemocnice, který se blíží kómatu. Nejenže mrhá finančními a lidskými zdroji podle šedesát let zkostnatělého vzorce, a strhává tak krajskou ekonomiku ke dnu, avšak co je horší, sklouzává do šedého průměru, protože nelze na malém městě ufinancovat tolik špičkových oborů najednou, a nelze všem pacientům poskytovat špičkovou - tedy odpovídající péči. Pokud se tedy nezačne tento začarovaný kruh bez emocí rozplétat, nečekejme nějaké zlepšení, spíš naopak - další propad úrovně poskytovaných služeb podle hesla "za málo peněz málo muziky" anebo "kde nic není, ani smrt nebere" či "smrad, ale teplíčko".

Přemýšlejte, ale s chladnou hlavou...
Nemocnice má být vlídná, ochraňující, plná laskavostí, má to být oáza uzdravující tělo i duši. A co vidíme? Nervozitu, spěch, mnohde dosluhující zařízení a podmínky připomínající polní lazaret. Přitom lze být už za pětatřicet minut jízdy autem v zařízení, kde se budete cítit opravdu bezpečně a pod dohledem špičkových odborníků. Chce to jen málo - zvyknout si na běžný standard, který funguje všude ve světě, tj. že se za zdravím a kvalitní péčí dojíždí. A právě jednou z těchto zastávek se může stát i chrudimská nemocnice, pokud se zaměří na to, co jí jde nejlépe a tyto služby ještě více rozvine. Potom si ji lidé rádi vyhledají stejně jako třeba nyní chrudimskou porodnici. Udržovat však v umělém spánku molocha, s kterým máme teď v Chrudimi co do činění, je cesta do pekel. Ohrožuje nejen naše kapsy, ale především naše zdraví. A pokud někdo tvrdí opak, pak je to jen jeho sobecký zájem. Zkuste, prosím, nad tímto horkým tématem alespoň chvíli s chladnou hlavou popřemýšlet a třeba najdeme body, na nichž bude možné se shodnout. A napiště, jak to cítíte. Už to může někdy znamenat první krok k nápravě. Děkuji, že jste dočetli až sem a mír s vámi se všemi :-). 

Roman Zahrádka

Reklama

Obrázek uživatele Tomáš Velendorf
#1050 Tomáš Velendorf 28. Červen 2013 - 16:53
Bohužel, je to hodně smutné, ale je to přesně tak. A je to ještě o to horší, že to, o čem dnes, na konci června 2013 v tomto článku píšete, bude už brzo neuvěřitelných 25 let po listopadu 1989 - a v tomto kontextu je to pak už v podstatě, jen jedna velká tragédie. Vše není jen o penězích - je to hlavně vše jen nás. V našem chování, myšlení a konání. A dokud se nezbavíme konečně všech těch stereotypů a manýrů z let před rokem 1989, o kterých se i v tomto článku adresně píše, tak nám nepomůže už vůbec nic - ani tři, fungl nové, magnetické rezonance.
Obrázek uživatele hana
#1051 hana 28. Červen 2013 - 20:31
Pane redaktore začněte prosím u sebe. Neudržujte při životě malou venkovskou redakci, která se snaží komentovat všechno dění, ale žádné problematice nerozumí pořádně. Prodejte kancelář redakce (za 1 mil., víc Vám nikdo nedá, protože všechny instituce se v rámci zefektivnění stěhují do krajského města). Ke krajské redakci udělejte přístavbu za 5 mil. (efektivní ekonomické řešení). Konečně o Vás budou v Chrudimi říkat: To je redaktor na svém místě, ne ti pisálci co psali ten ubohý chrudimský internetový plátek. Pak si Vás zavolá krajský šéfredaktor a řekne: Pane Zahrádko, čtenáře nezajímají ty Vaše zprávy ze Slatiňan, Nasavrk, Chrasti či Chrudimi. My potřebujeme zprávy co zajímají 90 000 Pardubáků. Místní problematice vy nerozumíte, proto jsme místo Vás přijali místně znalého odborníka. Tenhle Váš scénář, i když jste si ho nepředstavoval na sobě, si nepřeju. Ráda si Vaše noviny budu dál číst. Jen prosím nestrašte tak, že se bude od zítra bát každý do naší nemocnice vstoupit. Měla jsem tam pár příbuzných a mám jen dobré zkušenosti. Kritizujte jmenovitě, myslíte, že když paní doktorka co nepozná křečák na varleti zavře ordinaci v Chrudimi a otevře v pardubické nemocnici, že již ten křečák pozná ? Myslíte, že chrudimská sestřička kuřačka přestane v pardubické nemocnici kouřit ? Proč nekritizujete také tyto fakta: - Pardubická nemocnice se snaží nesmyslně fušovat do odborností, které zastávala vždy Fakultka v Hradci, dokonce se tam nakupují dvojitě zařízení, která již provozuje v areálu soukromá firma !!! - V Pardubicích se právě začíná stavět pavilón za 300 miliónů, v době kdy se mluví o nadbytečných kapacitách, proč se za polovinu peněz nemodernizují stávající kapacity ? - V okrese Svitavy jsou pro 100 000 obyvatel 2 nemocnice (tento stav není v republice neobvyklý), když v okrese Chrudim je na stejný počet obyvatel nemocnice jen jedna - Hospodaření chrudimské nemocnice je nesrovnatelně lepší, než pardubické - Zapomíná se, že redukce sítě nemocnic z 80. tých let proběhla. Na hranici našeho okresu byly zrušeny nemocnice Vysoké Mýto, Polička a přímo v Chrudimi budova plicního oddělení Na Kopečku. - O zaměření se na odbornosti v jednotlivých nemocnicích se mluví již dávno, ale vždy to dopadne stejně, v okresní nemocnici se obor zruší a kapacita se převede do krajské (u nás např. urologie, plicní ..), My to máme přece do Pardubic strašně blízko, ale Pardubáci na stejnou vzdálenost do Chrudimě ani netrefí. Možná si myslíte, že zefektivněnou prázdnou nemocnici koupí nějaký developer za pár korun a rozšíří tak rezidenční bydlení Na Špici? Jestli si ale developer myslí, že sežene kupce na byty, tak doktoři a sestřičky si určitě byt ve městě bez pracovního uplatnění nekoupí. Chrudimská nemocnice má cca 900 zaměstnanců a má i dostatek pacientů (ostatně to ve svém článku potvrzujete), zastání představitelů města je tedy více než na místě. Likvidační rozhodnutí (ať již se nazvou jakkoli) se totiž v historii dělají jen jednou a na vždy.
Obrázek uživatele koala
#1052 koala 30. Červen 2013 - 10:51
Myslím, že ten článek se dost trefuje. Nějak se zapomíná, že zdravotnictví by nemělo být jenom o penězích, ale také i o vztahu a zodpovědnosti vůči pacientovi. Hana výše bagatelizuje příběhy s řezáním varlete, či zavíráním pacienta do ložnice, aby si sestřička mohla zakouřit. Myslím si, že právě v těchto "maličkostech" se skrývá část bídy českého zdravotnictví. Pokud chci pořádek, měli by si ho zdravotníci začít dělat nejdříve u sebe. A odpovědni jsou za to i primáři, kteří podobný šlendrián dovolí. Na druhou stranu, nedivím se, že na to nemají čas, když obchodují s potravními doplňky nebo běhají po polích a ukazují novinářům, kudy povede chrudimský obchvat.
Obrázek uživatele Roman Zahrádka
#1053 Roman Zahrádka 30. Červen 2013 - 15:07
hana: Pane redaktore začněte prosím u sebe. Neudržujte při životě malou venkovskou redakci, která se snaží komentovat všechno dění, ale žádné problematice nerozumí pořádně. Prodejte kancelář redakce (za 1 mil., víc Vám nikdo nedá, protože všechny instituce se v rámci zefektivnění stěhují do krajského města). Ke krajské redakci udělejte přístavbu za 5 mil. (efektivní ekonomické řešení). Konečně o Vás budou v Chrudimi říkat: To je redaktor na svém místě, ne ti pisálci co psali ten ubohý chrudimský internetový plátek. Pak si Vás zavolá krajský šéfredaktor a řekne: Pane Zahrádko, čtenáře nezajímají ty Vaše zprávy ze Slatiňan, Nasavrk, Chrasti či Chrudimi. My potřebujeme zprávy co zajímají 90 000 Pardubáků. Místní problematice vy nerozumíte, proto jsme místo Vás přijali místně znalého odborníka. Tenhle Váš scénář, i když jste si ho nepředstavoval na sobě, si nepřeju. Ráda si Vaše noviny budu dál číst. Jen prosím nestrašte tak, že se bude od zítra bát každý do naší nemocnice vstoupit. Měla jsem tam pár příbuzných a mám jen dobré zkušenosti. Kritizujte jmenovitě, myslíte, že když paní doktorka co nepozná křečák na varleti zavře ordinaci v Chrudimi a otevře v pardubické nemocnici, že již ten křečák pozná ? Myslíte, že chrudimská sestřička kuřačka přestane v pardubické nemocnici kouřit ? Proč nekritizujete také tyto fakta: - Pardubická nemocnice se snaží nesmyslně fušovat do odborností, které zastávala vždy Fakultka v Hradci, dokonce se tam nakupují dvojitě zařízení, která již provozuje v areálu soukromá firma !!! - V Pardubicích se právě začíná stavět pavilón za 300 miliónů, v době kdy se mluví o nadbytečných kapacitách, proč se za polovinu peněz nemodernizují stávající kapacity ? - V okrese Svitavy jsou pro 100 000 obyvatel 2 nemocnice (tento stav není v republice neobvyklý), když v okrese Chrudim je na stejný počet obyvatel nemocnice jen jedna - Hospodaření chrudimské nemocnice je nesrovnatelně lepší, než pardubické - Zapomíná se, že redukce sítě nemocnic z 80. tých let proběhla. Na hranici našeho okresu byly zrušeny nemocnice Vysoké Mýto, Polička a přímo v Chrudimi budova plicního oddělení Na Kopečku. - O zaměření se na odbornosti v jednotlivých nemocnicích se mluví již dávno, ale vždy to dopadne stejně, v okresní nemocnici se obor zruší a kapacita se převede do krajské (u nás např. urologie, plicní ..), My to máme přece do Pardubic strašně blízko, ale Pardubáci na stejnou vzdálenost do Chrudimě ani netrefí. Možná si myslíte, že zefektivněnou prázdnou nemocnici koupí nějaký developer za pár korun a rozšíří tak rezidenční bydlení Na Špici? Jestli si ale developer myslí, že sežene kupce na byty, tak doktoři a sestřičky si určitě byt ve městě bez pracovního uplatnění nekoupí. Chrudimská nemocnice má cca 900 zaměstnanců a má i dostatek pacientů (ostatně to ve svém článku potvrzujete), zastání představitelů města je tedy více než na místě. Likvidační rozhodnutí (ať již se nazvou jakkoli) se totiž v historii dělají jen jednou a na vždy.
Vážená paní Hano, moje prosba o posuzování problému chrudimské nemocnice s chladnou hlavou nepadl ve Vašem případě evidentně na úrodnou půdu. Je to zřejmé z Vašeho vyjádření, které je plné emocí (asi proto, že sama z tohoto prostředí nejspíš pocházíte). Nemá cenu zlehčovat pravdivé historky ze zdejšího nemocničního prostředí, nebo tvrdit, že chci strašit pacienty, nýbrž je nutné se zamyslet nad tím, proč k tak absurdním až zarážejícím situacím v nemocnici dlouhodobě dochází, komu to vyhovuje a komu naopak škodí, a v konečném důsledku zjednat nápravu - ekonomickou, morální i profesní, jinak bude dál docházet k újmám na všech těchto úrovních, včetně újmy na zdraví pacientů. Nemluvím o tom, že je v pardubické nemocnici vše ideální, dovolím si dokonce tamní zařízení v mnohém srovnat s tím chrudimským, protože obě nemocnice procházejí totožným vývojem a generují ztrátu. Vznik jedné akciové společnosti z pěti krajských nemocnic je proto vítaným krokem, avšak bude hodně záležet, nakolik jej budou ovlivňovat politici nebo odborníci. Politici už mnohokrát zklamali, protože si z těchto zařízení udělali dojnou krávu - nejprve na peníze a potom na hlasy voličů - včetně lékařů a zdravotnického personálu, který tyto možnosti také vytušil, aniž by se snažil udržovat standard péče o pacienty, natož jej zlepšovat. Proto nemají tito lidé moji důvěru. Tzn., že upřednostňují před svým posláním vlastní ego, či kariéru a namísto, aby nám sloužili, jak přísahali, chtějí ovládat a řídit naše životy. Odborníci, alespoň doufám, objektivně zhodnotí efektivitu všech pěti zařízení jako celku, osekají vše nepotřebné, zbytečné a prodělečné, a nastaví parametry fungování nemocnic tak, jak je obvyklé ve vyspělém světě - tj. ve prospěch zdraví nás lidí, nikoli ve prospěch některých politiků, kariéristů, apod., jimž zachování tohoto nenormálního stavu a hraní si na "polobohy" vyhovuje, protože to za ně platíme my ze svých daní. Alespoň za sebe říkám, že je mi to cizí a nechci něco takového podporovat. Nechci však ani strašit poctivý zdravotnický personál, jako jej zastrašují možnou ztrátou zaměstnání někteří tito "polobozi", pokud se podle nich začne zdejší zdravotnictví uzdravovat. I potom se totiž najde pro všechny, kteří to myslí s chrudimskou nemocnicí poctivě, dostatek uplatnění a ohodnocení, protože se na služby zdejší nemocnice budeme všichni, včetně mne, rádi obracet. A abych Vás, paní Hano, na závěr uklidnil, musím dodat, že Chrudimské noviny si mohou narozdíl od chrudimské nemocnice dovolit komentovat veškeré dění ve svém okolí, protože jsou ekonomicky soběstačné a zdravotně nezávadné :-), což se, bohužel, o naší nemocnici zatím říci nedá.
Obrázek uživatele hana
#1067 hana 10. Červenec 2013 - 14:26
Roman Zahrádka: Vážená paní Hano, moje prosba o posuzování problému chrudimské nemocnice s chladnou hlavou nepadl ve Vašem případě evidentně na úrodnou půdu. Je to zřejmé z Vašeho vyjádření, které je plné emocí (asi proto, že sama z tohoto prostředí nejspíš pocházíte). Nemá cenu zlehčovat pravdivé historky ze zdejšího nemocničního prostředí, nebo tvrdit, že chci strašit pacienty, nýbrž je nutné se zamyslet nad tím, proč k tak absurdním až zarážejícím situacím v nemocnici dlouhodobě dochází, komu to vyhovuje a komu naopak škodí, a v konečném důsledku zjednat nápravu - ekonomickou, morální i profesní, jinak bude dál docházet k újmám na všech těchto úrovních, včetně újmy na zdraví pacientů. Nemluvím o tom, že je v pardubické nemocnici vše ideální, dovolím si dokonce tamní zařízení v mnohém srovnat s tím chrudimským, protože obě nemocnice procházejí totožným vývojem a generují ztrátu. Vznik jedné akciové společnosti z pěti krajských nemocnic je proto vítaným krokem, avšak bude hodně záležet, nakolik jej budou ovlivňovat politici nebo odborníci. Politici už mnohokrát zklamali, protože si z těchto zařízení udělali dojnou krávu - nejprve na peníze a potom na hlasy voličů - včetně lékařů a zdravotnického personálu, který tyto možnosti také vytušil, aniž by se snažil udržovat standard péče o pacienty, natož jej zlepšovat. Proto nemají tito lidé moji důvěru. Tzn., že upřednostňují před svým posláním vlastní ego, či kariéru a namísto, aby nám sloužili, jak přísahali, chtějí ovládat a řídit naše životy. Odborníci, alespoň doufám, objektivně zhodnotí efektivitu všech pěti zařízení jako celku, osekají vše nepotřebné, zbytečné a prodělečné, a nastaví parametry fungování nemocnic tak, jak je obvyklé ve vyspělém světě - tj. ve prospěch zdraví nás lidí, nikoli ve prospěch některých politiků, kariéristů, apod., jimž zachování tohoto nenormálního stavu a hraní si na "polobohy" vyhovuje, protože to za ně platíme my ze svých daní. Alespoň za sebe říkám, že je mi to cizí a nechci něco takového podporovat. Nechci však ani strašit poctivý zdravotnický personál, jako jej zastrašují možnou ztrátou zaměstnání někteří tito "polobozi", pokud se podle nich začne zdejší zdravotnictví uzdravovat. I potom se totiž najde pro všechny, kteří to myslí s chrudimskou nemocnicí poctivě, dostatek uplatnění a ohodnocení, protože se na služby zdejší nemocnice budeme všichni, včetně mne, rádi obracet. A abych Vás, paní Hano, na závěr uklidnil, musím dodat, že Chrudimské noviny si mohou narozdíl od chrudimské nemocnice dovolit komentovat veškeré dění ve svém okolí, protože jsou ekonomicky soběstačné a zdravotně nezávadné :-), což se, bohužel, o naší nemocnici zatím říci nedá.
Pane redaktore, ve zdravotnictví jsem nikdy nepracovala. Jsem jen proti budování supernemocnice v Pardubicích, na úkor ostatních okresních nemocnic, když už je jedna supernemocnice v nedalekém Hradci. Chybou je, že se nehledí na síť východočeských nemocnic, ale na síť uměle vytvořeného Pardubického kraje, pod heslem, každě větší město musí mít svůj kraj. Změn k lepšímu v naší nemocnici jsem si všimla při návštěvách příbuzných. Projít se tam můžete virtuálně http://virtualpanorama.cz/nemcr1/. O Vámi uváděných přeplněných pokojích nemůže být řeč, na pokoji jsou 2-3 postele s vlastními sociálkami. A pokud bych měla přijít naprosto zbytečně o nějaký orgán, nenechala bych to plavat. Co udělal Váš známí pro to, aby závažně chybující paní doktorka dostala na vědomí, že špatně odvedená práce má i závažné důsledky pro ní ?
Obrázek uživatele Roman Zahrádka
#1085 Roman Zahrádka 14. Červenec 2013 - 13:02
hana: Pane redaktore, ve zdravotnictví jsem nikdy nepracovala. Jsem jen proti budování supernemocnice v Pardubicích, na úkor ostatních okresních nemocnic, když už je jedna supernemocnice v nedalekém Hradci. Chybou je, že se nehledí na síť východočeských nemocnic, ale na síť uměle vytvořeného Pardubického kraje, pod heslem, každě větší město musí mít svůj kraj. Změn k lepšímu v naší nemocnici jsem si všimla při návštěvách příbuzných. Projít se tam můžete virtuálně http://virtualpanorama.cz/nemcr1/. O Vámi uváděných přeplněných pokojích nemůže být řeč, na pokoji jsou 2-3 postele s vlastními sociálkami. A pokud bych měla přijít naprosto zbytečně o nějaký orgán, nenechala bych to plavat. Co udělal Váš známí pro to, aby závažně chybující paní doktorka dostala na vědomí, že špatně odvedená práce má i závažné důsledky pro ní ?
Vážená paní Hano - stejně jako Vy - jsem proti budování supernemocnice v Pardubicích, protože je zhruba tak průměrná jako ta v Chrudimi. A nejen to. Podle mne by měla každá nemocnice umět v případě nutnosti stabilizovat lidský život (a poté pacienta odvézt tam, kam potřebuje) a provozovat pouze taková oddělení, v nichž vyniká svou specializací, tj. odbornou výší svého personálu a špičkovým vybavením v daném oboru, a může tak člověku účinně pomoci. Jenže co vidíme v České republice? Spoustu průměrných šedivých špitálů, které dělají v podstatě všechno a takřka v ničem nevynikají. Nejenže je to finančně neúnosné, protože se tím udržuje umělá zaměstnanost, kterou slibují všechny levicové vlády (kvůli hlasům voličů bohužel i všechny pravicové), ale především se tím podporuje průměrná zdravotní péče, která v podstatě člověka neléčí. Navíc tyto špitály produkují řadu populistických politiků, kteří se více věnují vlastní kariéře než zdraví svých pacientů. Jen v Chrudimi jich máme požehnaně. A v tom spočívá celý zádrhel - nalézt odvahu říznout do celého zdravotnictví a vytvořit pouze takovou zdravotnickou síť, která má smysl - bude léčit (ne udržovat při životě) a bude ekonomicky soběstačná. Proto si dovolím tvrdit, že to, co vidíme v Chrudimi, je nezdravé, a od politiků, kteří se bijí za chrudimskou nemocnici tzv. v prsa, krajně nezodpovědné, protože hazardují našimi životy i majetkem. A na úplný závěr ještě jedna malá poznámka na Vaši otázku - na pokoji, který jsem na konci června navštívil, bylo 6 obsazených postelí s jednou společnou sociálkou a stejně na tom byly i všechny sousední pokoje. A jak na to naše rodina zareagovala? Jediným možným způsobem - podepsala revers a vyjednala si doléčení v jiném zdravotnickém zařízení, kde jsou na dané onemocnění připraveni jak personálně (tj. věnují se tu člověku naplno, s úctou a na profesionální úrovni), tak i špičkovým vybavením, které není v Chrudimi k dispozici, a přesto se tu do daného problému vrhají takřka po hlavě v doslova partyzánských podmínkách. A pokud tohle nikdo alespoň nepojmenuje, nebude vůle něco na tomto nevýkonném systému změnit.