Chrudim - Řidiči, přijíždějící nyní do města po Dašické ulici, zaznamenali v těchto místech nový architektonický prvek, kterým jim stavitelé obchvatu zpestřili výhled na chrudimské panorama. Nedaleko zdejší "slepičárny" se totiž objevilo klikaté horkovodní monstrum, překlenující silnici, které svým technickým řešením připomíná spíše Husákovské období než technologicky vyspělejší 21. století.

„Když jsem tu věc uviděl, napadlo mne okamžitě úsloví, kterým se radnice tak ráda chlubí - Chrudim, brána do Železných hor,“ usmívá se trpce jeden z šoférů jezdící pravidelně touto výpadovkou na Pardubice. Vzhledem k tomu, že šlo o akci, na kterou stát uvolnil ze svých prostředků 50 milionů korun, aby mohly být zahájeny přípravné práce na stavbě budoucího obchvatu města a horkovod tak nepřekážel stavbařům, zeptali jsme se vedení chrudimské radnice, proč nepřihlédla během příprav projektové dokumentace k požadavku architekta a městského zastupitele Karla Théra na zakopání zdejšího horkovodu. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zasedá přitom v dozorčí radě Elektráren Opatovice, jimž potrubí patří, a měl proto pro vyjednávání ideální pozici. K dotazu, proč se tedy o odstranění horkovodu, který hyzdí okolní krajinu, nezasadil, a Thérův návrh údajně smetl ze stolu, však zarytě už několik týdnů mlčí. O důvodech, proč pro dobro věci nic neudělal, lze tedy jen spekulovat.

Že by pozůstatek socialistického inženýrství? Ale kdeže, nové chrudimské panorama a pomyslná vstupní brána do Železných hor...  Foto: Chrudimské noviny

Obdobné estetické cítění a praktičnost jako Karel Thér projevil alespoň městský architekt Marek Janatka, podle kterého nově vedený horkovod nad silnicí znehodnocuje ráz města. „Nadzemní vedení horkovodu je jedním z několika objektů, které v Dašické ulici vážně znehodnocují vnější i vnitřní obraz města,“ říká Janatka doslova. Stejné srovnání například snese podobná "slavobrána" v nedalekém Hradci Králové, která však byla zbudována ještě za komunistického režimu. "Zdravá" Chrudim proto nejspíš uvedených 50 milionů ze státní kasy nenávratně "prohospodařila", podobně jako už dříve v sídlišti U Stadionu, protože nedokázala prosadit vůli po daleko vlídnějším zásahu do svého životního prostředí. Už dlouhodobě se tak ukazuje, že její zastoupení v dozorčí radě Elektráren Opatovice je spíše symbolické a vede jen minimálně k prosazení veškerých zájmů města, mezi nimiž by zdravé životní prostředí mělo být na prvním místě.