Chrudimské noviny

Dnes: 20°C
Zítra: 21°C
Pozítří: 22°C

Tento dezert se těší stále větší oblibě. Je jen málo kaváren, které jej nenabízí, a to především pro jeho vyšší trvanlivost než u běžných zákusků. Původ této sladkosti má údajně staré slovanské kořeny a v běžné prodejní síti jej lze běžně zakoupit. Patří však mezi luxusní dezerty, a to především díky jeho vyšší ceně. Pokud jste si oblíbili chuť této medovo-ořechové pochoutky, nechce se vám vydávat tolik peněz za pamlsek a máte trpělivost a trochu více času na jeho přípravu, pusťte se do něj. Blanka, má známá, která ho přivezla na jedno naše setkání, mě jeho chutí zlákala k přípravě také a musím říci, že mě rodina pochválila.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Jablka, která již uvadají nebo jsou nevzhledná či kyselá pro přímou konzumaci, jsou vhodná pro tento typ receptu. Je to již poměrně známý a oblíbený dezert, který již v nejedné kuchyni zdomácněl. Pokud jste jej ještě nikdy nezkusili, máte nyní možnost, třeba se zabydlí i u vás.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Lehký rychlý letní koláč je zde uveden s jablky, ale lze ho kombinovat i s jiným sezónním ovocem jako je rebarbora, černý či červený rybíz, meruňky a další ovoce, které má nakyslý charakter.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Tyto italské trvanlivé sušenky mají prý velmi prastarý původ. Recept pochází z Toskánska a jeho kořeny údajně až z 15. století z rodiny Medicejů – již od 13. století nejmocnějšího rodu ve Florencii. Jejich výhodou je, že vám neztvrdnou, protože tvrdé jsou již od chvíle, kdy vystydnou. Proto se velmi často konzumují tak, že se namáčejí do dezertního vína či do kávy.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Každý rok přidávám mezi vánoční cukroví jeden nový druh. Letos jsem si zvolila recept z jednoho magazínu. Původně se jednalo o trubičky s lákavým a snadným receptem. Těsto mi však nešlo spojit, takže jsem přidala tuk a omotané trubičky dala péci. Z trouby jsem vyjmula souvislou placku s drenážemi z kovových trubiček. Původně jsem chtěla zbytek těsta vyhodit, ale bylo mi líto medu, a tak zkusila zpracování po svém. Košíčky uchvátily skoro každého, kdo je ochutnal. A protože jsem musela recept asi pětkrát přepisovat pro různé zájemce, raději ho zveřejňuji i pro další a pro ty, kteří mají odvahu - ať to taky zkusí.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Mandle, čokoláda a šlehačka jsou hlavními surovinami ale i typickými znaky chutě tohoto snadného a efektního dortu. Ideální pro ty, kteří dávají přednost lehčí formě dortu před těžšími máslovými. Pochází z dolnorakouského údolí okolí řeky Dunaje, které propůjčilo tomuto moučníku svůj název.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Koláč na plech s čerstvým či kompotovaným ovocem je oblíbeným moučníkem českých domácností. Čím je rychleji připravený a použije se méně nádobí, tím větší oblíbenost si koláč získává. Toto je jedna z možností.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Tento super rychlý koláč na plech, jehož recept mám od sestřenice Renaty, vznikl v době, kdy pomazánkové máslo bylo k dostání v množství 250 g za 5 Kčs. I přes výraznou změnu ceny i gramáže této ingredience má koláč stále mnoho předností – rychle vytvořen, chuťově velmi vyvážený a zaručený zdařilý výsledek.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Tenké valašské koláče se díky své oblibě často prodávají na trzích, jarmarcích i v supermarketech. Jejich cena se pohybuje kolem 150 Kč možná právě i proto, že název i produkt Valašský frgál je chráněn ochrannou známkou. Tzv. pravý Valašský frgál je kulatý, vytvořen z kynutého těsta, jehož výška by měla být pouze 2-3 mm, náplň jednodruhová z ovocných povidel (původně pouze hruškových) a posypán drobenkou. Já jsem zvolila kompilaci několika receptů, jež se mi osvědčila, náplň dělám vícedruhovou a drobenku nedávám, jelikož náplně nemají kyselý charakter. Cena surovin na 1 koláč se pohybuje v řádech 15-25 Kč.

Počet komentářů: 0 Číst dál

Co kuchařka, to recept na tzv.pravý Sacherův dort. Tuto koláčovou směs s čokoládou vytvořil v roce 1832 tehdy šestnáctiletý Franz Sacher ve druhém učňovském ročníku na dvoře knížete Metternicha. Metternich dal příkaz šéfkuchaři, aby připravil nějakou specialitu pro výjimečné hosty. Šéfkuchař byl ale právě nemocný, a tak se rozkaz dostal až k Franzovi Sacherovi a ten si vymyslel dort. Jeho syn vylepšil pak tuto znamenitou pochoutku čokoládovou polevou a meruňkovou marmeládou během svých učňovských let u císařského a královského dvorního cukráře Demela. Dnes existuje v mnoha variantách. Nabízím nyní recept, který zvládne i méně zkušená kuchařka s velmi zdařilým výsledkem a troufám si tvrdit, že s tím z 19. století se může směle srovnávat.

Počet komentářů: 0 Číst dál