Chrudim – Na základě článku v Chrudimských novinách, jenž informoval o stavbě schodiště pod Myší dírou, podala místní pobočka Strany svobodných občanů podnět kontrolnímu výboru zastupitelstva města. Ten nyní zveřejnil své stanovisko.

Kontrolnímu výboru předsedá městský zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011), který často a rád poukazuje během jednání zastupitelstva na nejrůznější formální nedostatky předkládaných materiálů. Není proto divu, že i jeho působení v tomto výboru se nese v podobném duchu.

Podnětů se výboru na stůl dostalo vícero. Závěry však byly vesměs jednoznačné: „Ze strany rady města dochází k nadužívání výjimky ze směrnice o zadávání veřejných zakázek a to v případech, které nejsou dostatečně odůvodněny tak, aby ospravedlňovaly rozhodnutí zadat veřejnou zakázku z volné ruky. Ve většině těchto případů pak dochází k nedodržení základních zásad stanovených zákonem - tedy transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jsou zde proto značná rizika možných soudních sporů, ke kterým by mohlo dojít v případě, že proti postupům rady města vznesou námitky firmy, které se domnívají, že by byly schopny tyto zakázky zabezpečit v minimálně srovnatelných cenách a kvalitě,“ uvádí ve svém zjištění komise.

Co však zjistili členové kontrolního výboru o schodišti? Část kontrolní skupiny neshledala v přístupu města žádné pochybení. Pouze Stanislav Šťastný namítá, že zde nešlo o standardní postup, který by zaručoval rovné zacházení a transparentnost. Cena díla provedeného společností Geogard je nižší pouze o 6,25% oproti projekčním cenám. Ty jsou však dle zvyklostí vždy vyšší. „Myslím si, že kdyby město přistoupilo k opětovnému vyhlášení soutěže na realizaci díla, mohla být cena nižší,“ uvádí Šťastný. Předseda výboru Ondřej Kudrnáč po zhodnocení výstupů z kontroly uzavřel tuto s tím, že použití výjimky ze směrnice v tomto případě lze považovat za správné, protože nedošlo k podání žádné nabídky ze strany uchazečů zaregistrovaných v profilu zadavatele. Podobně jako v předchozích případech je však třeba pro příště používat výjimky skutečně jen výjimečně a s opodstatněným zdůvodněním. 

Chrudim – Ne příliš šťastné kroky a neuvážená rozhodnutí byla podle všeho příčinou problémů, do nichž se dostal zdejší podnikatel Milan Jiruška. Ten je vedoucím Lůžkového a sociálního centra pro seniory, které leží za budovou bývalého místního pivovaru. V současné době žádá Jiruška město o dotaci.

Potíže pronásledující bohulibý projekt jsou již zažehnány, moderní budova se plní klienty. Část z nich je sice přespolních, část má ale trvalé bydliště v Chrudimi. A právě na tyto seniory má Milan Jiruška právo žádat od radnice dotaci. Ve své žádosti touží po 348 tisících korun, přikládá i prohlášení o bezdlužnosti vůči městu Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:287:Stavba šla pomalu, v současné době je však domov v provozu a plní se klienty.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jiruškova žádost prošla 10. května městskou radou a ta ji schválila. Lůžkovému a sociálnímu centru pro seniory by měl být přidělen příspěvek ve výši 156 tisíc korun, což znamená 6500 korun na jednoho klienta, který má na tuto podporu nárok. O finanční pomoci budou jednat ještě městští zastupitelé, kteří se ke svému jednání sejdou 22. května.  

Chrudim – Jakým způsobem pečuje město o stromy, jež jsou v jeho správě, informovaly Chrudimské noviny již několikrát. Ať už se jedná o likvidaci poslední aleje v Nerudově ulici, nebo zmrzačené a později pokácené stromy na náměstíčku U Vodárny, šlo o diskutabilní zákroky. V těchto dnech však pořádně rozzlobilo obyvatele Koželužské ulice pokácení vzrostlé olše.

Olši pokáceli pracovníci specializované firmy ve druhém květnovém týdnu. Rostla zde spolu s dalšími stromy, jež zatím stojí, u břehů náhonu. Ten v minulosti prošel revitalizací. Samotná olše pak na podzim loňského roku byla prořezána, aby pak v květnu šla k zemi celá. Důvodem má být obava z padajících větví.

[[gal:14775]]

„Byl to krásně vzrostlý strom, který nikoho neohrožoval. Navíc bránil ve výhledu na ne právě vkusně upravený dům na Kopanici. Když jsem se v loňském roce ptal chlapů s motorovými pilami, jestli náhodou nebudou olši kácet, odpověď byla zamítavá. Začátkem května je však vše jinak. Rozhodně budu chtít vidět posudek a znát důvod, proč olši nechalo město pokácet,“ komentuje nepromyšlenou akci odboru životního prostředí Martin Pecina.

Případ budeme nadále sledovat. 

Chrudim – Chrudimské noviny již několikrát informovaly o unikátních havraních koloniích, které se porůznu přesouvají po městě. Vadí prakticky všem, snad s výjimkou ornitologů. Radnice proto organizuje shazování hnízd černých ptáků, což ale podle některých obyvatel města ani zdaleka nestačí.

S kritikou se teď na městské úředníky obrátil i Aleš Pavlík. Podle jeho názoru se počet havranů ve městě rozhodně nesnižuje a navíc prý zodpovědní pracovníci městského úřadu příliš nedbají na nepříjemný fakt – havrani znečišťují místa posledních odpočinků mnoha lidí na hřbitově U Kříže.

[[img:chrn_fullwidth:13184:]]

Vedoucí Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková proto trpělivě vysvětluje, jak se věci ve skutečnosti mají. „Tvrzení, které jsem již dříve uváděla, že počet hnízdících párů havrana polního na území města klesá, se týká celého území města Chrudim a je podloženo dlouholetým sledováním, které provádí členové Východočeské společnosti České společnosti ornitologické, konkrétně RNDr. Vladimír Lemberk. Podle jimi zjištěných údajů bylo na území celého města Chrudim v roce 2008 854 hnízd, v roce 2010 již jen 556 hnízd a v roce 2014 565 hnízd. V průběhu let se ale z různých důvodů postupně mění lokality, kde havrani hnízdí, a sídliště Víta Nejedlého je jednou z lokalit, kde bohužel hnízd spíše přibývá. Proto chápu, že z pohledu obyvatel v této části města se může zdát, že havranů je stále více,“ říká úřednice.

„Aby se alespoň částečně vyřešil problém se znečišťováním hrobů na hřbitově U Kříže, od roku 2013 se provádějí shozy v prodlouženém termínu, nejprve do 15. dubna a poslední dva roky do 30. dubna. Musím ale zdůraznit, že těmito opatřeními v žádném případě nezajistíme, že havrani ve městě nebudou vůbec. Shozem hnízd můžeme maximálně dosáhnout snížení počtu hnízd v lokalitách, kde to způsobuje problémy. Bohužel se pak ale může stát, že problém přesuneme jinam a stejně by to dopadlo, pokud bychom provedli radikální ořez stromů v některé z lokalit,“ vysvětluje Kateřina Mrózková, proč jsou možnosti města regulovat počty havranů poměrně omezené. Rovněž prý není pravdivá informace, podle níž mají havrani vytlačovat ostatní ptáky z lokality.

[[img:chrn_fullwidth:12850:Havrani milují i lavičky v Michalském parku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Osídlení těmito ptáky ve městě údajně nastalo po zničení hnízdišť v Pardubicích v letech 1960-61 na Ptačích ostrovech, v parku Střelnice a další zřejmě vznikla na sídlištích a hřbitově. Poprvé za sledovanou dobu měli ptáci zahnízdit v roce 1953 u nemocnice, později v parku Střelnice.  

Chrudim – Jako každý rok v těchto dnech, zaplavily úřední desku města finanční dokumenty dokazující, jak dobře a správně radnice hospodaří. Závěrečný účet města je zkrátka nutné zveřejnit, i kdyby se snad pokladna propadala do červených čísel. To se však neděje.

Celkem k loňskému rozpočtu města schválil městští zastupitelé a radní 23 rozpočtových opatření. Původní částka 413 milionů a 334,8 tisíc korun se tak změnila na 471 milionů a 578,6 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14623:Snad se jednou najdou peníze i na revitalizaci Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na údržbu a rozvoj majetku města byla z rozpočtu roku 2016 proinvestována částka ve výši 109,2 milionů korun a to odborem investic 99,8 a odborem správy majetku 9,4 milionů korun. V této částce jsou zahrnuty také účelové investiční dotace, které město obdrželo na realizaci investičních akcí ze státního a jiných veřejných rozpočtů.

[[img:chrn_fullwidth:14615:Pokračování v úpravách náhonu je taky v plánu. Někdy...  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V loňském roce byly v rozpočtu vyčleněny prostředky určené na podporu sportovních, kulturních, sociálních a jiných aktivit, na činnost organizací v uvedených oblastech a na podporu dalších neziskových organizací a občanských sdružení. Částka, která byla na tyto aktivity v roce 2016 vydána činí 8.198.634 korun. Hospodaření města v roce 2016 skončilo rozpočtovým přebytkem 48.703.528 korun. Zůstatek rezerv po finančním vypořádání činí 55.211.001 korun.

[[img:chrn_fullwidth:14601:Tady leží městský majteke spíše ladem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V roce 2016 bylo hospodaření města Chrudim naprosto stabilní. Dosáhli jsme výrazně lepších příjmů nad plán - daňové příjmy díky zlepšení stavu ekonomiky a výběru daní státem a kapitálové příjmy díky realizaci majetkových transakcí - a velmi dobrého výsledku hospodaření. Navíc se podařilo pokračovat v trendu cíleného umořování dluhu tak, aby se snížily závazky města a to se mohlo připravovat na větší investice v budoucnu,“ uvádí v materiálu finanční odbor MěÚ Chrudim.

Podrobnější informace o hospodaření města obsahuje příloha pod textem.   

Příloha: 

1_pdfsam_zu_2016_kompletni_zm.pdf

Chrudim – Městští radní vzali na svém posledním zasedání na vědomí i žádost místní pobočky firmy Siag. Ta chce od města odkoupit zhruba čtyři a půl hektaru pozemků v průmyslové zóně Chrudim – západ, aby mohla rozšířit svou výrobu. Prodej ještě musí projít zastupitelstvem.

Siag se zabývá výrobou komponent k větrným elektrárnám. Jde především o tubusy, na nichž později „větrníky“ stojí a každý Chrudimák je důvěrně zná. Ne snad že by se v okolí města nějaká taková elektrárna nacházela, ale pravidelně bývají výrobky šikovných zaměstnanců Siagu k vidění na podvalnících mířících přes kruhové objezdy do světa. Siag městu zaplatí částku 630 korun za metr čtvereční, což v souhrnu činí více než 27 milionů korun. V nové hale by mělo najít práci zhruba 50 pracovníků.

[[gal:14755]]

Firma nemá v Chrudimi právě lehký život. Zaměstnává místní i přespolní, teď dokonce znovu přilije peníze do městského rozpočtu za pozemky v průmyslové zóně. Město se přesto nijak „nepřetrhne“, aby podniku vyšlo vstříc. Naopak. Východočeské Athény pomalu obkličují kruhové objezdy, jež přepravcům nadměrných nákladů ze Siagu dělají jen vrásky na čele. Místní si pak navíc stěžují, že obří soupravy "kuháky" ničí. Řešení přitom existuje a jmenuje se „přeložka silnice I/17“. Tato úprava bývala součástí budovaného obchvatu městě. 

[[img:chrn_fullwidth:14754:]]

V letošním roce tak mělo alespoň dojít na zmiňované kruhové křižovatky. Vzhledem k jiné monstrózní akci, kterou je rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou, však Ředitelství silnic a dálnic přesouvá úpravy na příští rok. „Úprava okružních křižovatek je projekčně připravena. Jejich realizaci mělo ŘSD, správa Pardubice, provést v letošním roce, ale z důvodu stavebních prací na kanalizaci v ulici Palackého a Obce Ležáků k tomu dojde až příští rok,“ říká šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. Zda se Siagu poté uleví, nebo půjde o změny „kosmetické“, město již nezveřejnilo. 

Chrudim - Další brownfield ve městě najde své využití jako rezidenční bydlení. Po připravované přestavbě bývalé sladovny se místní podnikatel Milan Kušta ve spolupráci s Janem Fickem pustí do areálu bývalé dýhárny pod  Kopanicí.

V současné době je celý projekt prakticky na začátku, přesto městská rada dostala na stůl žádost společnosti Kopanický mlýn o povolení demolice několika objektů v areálu bývalé Fickovy dýhárny. Sám Jan Ficek zde již dřevo dávno nezpracovává, vlastní totiž novou a moderní výrobní halu v průmyslové zóně. Ve společnosti Kopanický mlýn je pak jednatelem.

[[gal:14753]]

Městská rada teď vydala souhlasné stanovisko a budova číslo popisné 86 může jít k zemi. Rozhodnutí samozřejmě obsahuje celou řadu omezení. Mimořádnou pozornost město věnuje třeba náhonu, jenž kolem mlýnu protéká. Firma provádějící stavební a demoliční práce tak třeba nesmí manipulovat se stavidlem a uměle snižovat hladinu vodního toku. K tomu je oprávněna pouze firma Geogard. Do náhonu se též nesmí dostat žádné nečistoty.

Zahájení prací musí stavebníci opět ohlásit městu, konkrétně Odboru investic MěÚ Chrudim. 

Chrudim – Vedení města si ve svém programovém prohlášení může odškrtnout další položku. Po splnění bodů, jež se týkaly třeba nové podoby Chrudimského zpravodaje a transparentnosti výběrových řízení, nyní nadešel čas škrtnout oddíl „připravíme nové webové stránky města Chrudim“. Stránky jsou totiž hotovy.

Nové stránky měly být přehlednější a pro uživatele přívětivější. Po zadání adresy www.chrudim.eu zde potenciální zájemce najde výtečně členěné „chlívečky“, jež ho přesně nasměrují tam, kam potřebuje. Po přechodu ze starých webovek jde sice nejprve o nezvyk, ale uživatelské rozhraní je opravdu přívětivé a hezky udělané. Co však prozatím chybí, je na starých stránkách přítomný výběr z programu starosty a místostarostů. O tuto službu veřejnosti, která tak má lepší kontrolu o pohybu svých politiků, se před nedávnem svedla malá bitva, v níž prozatím musel kapitulovat opoziční městský zastupitel František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:14747:Jsou krásné, jsou nové. Kolik stály?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nově na stránkách zájemce nalezne i rubriku s názvem "Na pravou míru". Zde by se vedení města rádo vypořádalo s mylnými a zavádějícími informacemi, jež po Chrudimi kolují. Jako první zde lze číst text o schodech pod Myší dírou. Vylepšení informačního servisu však tiskový odbor neslíbil, takže i nadále lze podle všeho počítat s opožděnými a kusými zprávami, jak se stalo třeba v případě rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou. 

V současné době tak nezbývá doufat, že se stejným úspěchem dotáhne vedení města i další body z programového prohlášení rady. Například v případě revitalizace Parku Střelnice již byly učiněny první kroky, zatímco „zakletá“ smuteční síň na svou rekonstrukci čeká již roky. O finanční podpoře zakopání horkovodu v ulici Na Ostrově si místní také mohou nechat zdát. Funkční období však koalici SNK – ED, ČSSD, ODS a Koalici pro Chrudim prozatím nekončí a do dalších voleb zbývá rok a půl. 

Když jsem se na včerejší vernisáži dozvěděl o úmrtí Františka Nového, nejdříve jsem se šel přesvědčit na schody, kde vylepují parte. Nechtělo se mi té zprávě věřit. Vzpomínám na dlouhá léta, kdy jsme se spolu při různých příležitostech setkávali. Vždy se to točilo kolem výtvarného umění. Dnes jsem potkal Jirku Sávu, který to také nevěděl. Spolu jsme si také několik vzpomínek připomněli. To, že jsme již staří dědci si oba dobře uvědomujeme. Smrt Franty nás opravdu zaskočila. František se za posledních třicet let, na rozdíl od nás vůbec nezměnil. Naposledy jsem se s ním setkal koncem minulého roku v tiskárně, kde připravoval svůj novoroční kalendářík.

Vloni v létě jsme seděli po mé vernisáži ve Svratce s Honzou Odvárkou a Franta nás zval na svoji letošní Svrateckou výstavu. Loni jsem ho několikrát navštívil na jeho vzorně udržované chaloupce ve Svratce. Vždy byl veselý a plný dalších plánů, které měl před sebou. Při naší velké společné výstavě v osmdesátých letech, vystavovalo nás šest a byli jsme o něco mladší než on,  usměrňoval nás a obrušoval hrany různých většinou zbytečných sporů. Hlavně díky jemu se vše podařilo úspěšně dokončit. Málokomu se podaří po sobě zanechat tak hlubokou brázdu. Vzpomeňme na jeho Lidušku.  Kolik dětí seznámil s výtvarnými technikami či keramikou. Za jeho vedení dostala škola jinou tvář. Někteří žáci se stali profesionálními umělci. Ostatní se bezpečně ve výtvarném umění orientují. Jeho žáci na něho budou vzpomínat ještě dlouhá léta.

Minulý týden jsem byl na vernisáži Evy Vlasákové v Ústí nad Orlicí, kterou pořádal Klub přátel výtvarného umění. Všichni znali Chrudimská setkání sběratelů ex libris. Všichni Frantu pozdravovali. Těšil jsem se, až mu to vyřídím. Bylo to v den jeho úmrtí. Není snad jediný sběratel ex libris, který by Frantu neznal. Stál u založení Kabinetu Ex libris v Chrudimi. Léta v něm pracoval a rozšiřoval jeho sbírky. Měl až zázračnou vlastnost, dokončit to co si předsevzal. Neúnavně a hlavně slušně překonával nejednu překážku, která mu stála v cestě za jeho cílem. Jako by se ten neviditelný kruh uzavíral. Kabinet Ex libris v Chrudimi skončil a sbírky se odstěhovaly někam do Prahy. Jako by se za nimi věčně usměvavý František Nový vypravil na dlouhou nikdy nekončící cestu. Čest jeho památce.

Chrudim – O revitalizaci sídliště U Stadionu Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Naposledy se tématem poměrně obšírně zaobíraly v rámci seriálu „Pohřbené projekty“. Čtenost nebyla právě špatná a místní problém zajímá natolik, že se teď s dotazy obracejí i na samotné vedení města.

Ve stavu, který má hodně daleko k dokonalosti, je především „náměstíčko“ u místní samoobsluhy. Rozpraskaný asfalt, dožilý mobiliář. Mezi všemi těmito relikty minulosti pobíhají děti z nedaleké základní školy. Co s tím? „Souhlasíme, že celé prostranství je ve špatném stavu a při celkové obnově je potřeba řešit ho jako jeden celek. V rámci sídliště se jedná o poměrně významný prostor s charakterem lokálního centra, kterému je potřeba věnovat komplexní pozornost jak při řešení mobiliáře, tak při řešení materiálů a zeleně. Místo má svou původní kompozici, kterou není podle mého názoru důvod zásadně měnit a která vychází jednak z technických požadavků a jednak z potřeb členění prostoru. Z toho je zřejmé, že se jedná o relativně velkou investici, kterou je třeba nejdříve připravit projekčně a následně zařadit do rozpočtu,“ říká k problematice rozpadajícího se „centra“ sídliště městský architekt Marek Janatka.

[[gal:14745]]

Na městském webu se však vyjádřil i místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Ani Čechlovskému není zdejší „skanzen“ lhostejný a slibuje první kroky k jeho rekonstrukci učinit již letos. „Zmiňovaný prostor zvelebit chceme a s postupnými úpravami začneme již v letošním roce. Zahájíme opravou nebo výměnou laviček, opravou některých betonových zídek a postupnou dosadbou zeleně. Vzhledem k tomu, že vlastníci některých objektů ve zmiňovaném místě zahájili poměrně významné rekonstrukční práce nebo se k nim v nejbližší době ještě chystají, dojde v letošním roce pouze k lokálním opravám povrchu a kompletní rekonstrukce povrchu proběhne až po dokončení větších stavebních prací na objektech,“ uvádí místostarosta. Komplexní rekonstrukce však v plánu prozatím není, přestože podklady pro ni město ve svém “šuplíku“ má.