Chrudim – Podle hlasujících v anketě, která běžela celý minulý rok, by se mohl protěžovaný novoroční ohňostroj klidně úplně zrušit! Rada města Chrudim podobu novoročních oslav řešila opakovaně, ale na takovém závěru, jako čtenáři Chrudimských novin, se zatím neshodli. Ti by většinou svých hlasů rozhodli pokrokověji, s ohledem na životní prostředí, kam se škodlivé látky z ohňostrojů prokazatelně ukládají.

[[img:chrn_fullwidth:19567:Ohňostroj se dlouhodobě odpaluje z Klášterních zahrad.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celkem hlasovalo 154 občanů, kterým podoba novoročních oslav v Chrudimi není lhostejná. Nejméně hlasů dostala možnost, že by se měl novoroční ohňostroj zachovat, ale ostatní ohňostroje omezit. Pro tuto volbu se mezi 21 procenty stejně hlasujících občanů vyjádřil i Luboš Jelínek, jeden ze spolumajitelů vyhlášené Galerie Art v centru města, která často hostí umělce slavných jmen. Ostatní, kteří se do ankety zapojili, zůstali v anonymitě.

A jak se ukázalo, souboj se vedl o to, zda oslavy nového roku zachovat tak, jak jsou, nebo oslavy změnit a ohňostroj úplně zrušit. Pro možnost, aby vše zůstalo jako doposud, kterou upřednostňuje i většina současné radniční koalice, se vyjádřilo 35 procent hlasujících. Nejvíce lidí, celých 44 procent, ale hlasovalo pro to, aby se novoroční ohňostroj úplně zrušil a nahradil se jinou show! To je myšlení směrem k zachování zdravějšího životního prostředí. V současné době nahrazují ohňostroje ekologičtější varianty zábavy, jako je například světelná dronová show nebo videomapping. 

Chrudim – Na konci roku 2024 se postaralo vedení města s Technickými službami Chrudim a Chrudimskou besedou o další neplánovaný, ale nezapomenutelný zážitek. Vidět to bylo hlavně poté, co zmizelo z náměstí podium.

[[img:chrn_fullwidth:25763:Nápis v dlažbě posloužil jako místo pro toalety. Foto: Chrudimské noviny]]

Že by na záběrech z webových kamer a z oken radnice nic vidět nebylo? Vánoční svátky už jsou sice pryč a s nimi i první leden, Nový rok. Jenže některým turistům stále zůstává v zákeřné paměti jejich telefonů, co uviděli, když vyšli z prostřední uličky na Resselovo náměstí v Chrudimi. Nebyl to morový sloup ani vydlážděný nápis před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, stánky nebo vánoční stromeček, ale všudepřítomné popelnice!  

[[img:chrn_fullwidth:25760:Popelnice rušily estetický dojem i sváteční atmosféru.  Foto: Chrudimské noviny ]]

Brzy po otevření vánočních trhů si totiž lidé stěžovali starostovi, že nemají kam házet odpadky. Nikoho z nich ale nenapadlo, že rychlé řešení nebude to nejpromyšlenější, jak se ukázalo po odstranění pódia. Při příchodu z postranní uličky od kostela se objevily nečekané výhledy. „Člověk přijde na náměstí, těší se na sváteční atmosféru a místo toho jako první uvidí popelnice. A dokonce i pod stromkem,“ uvedla rozčarovaná turistka. „Nechápu ten přístup! Kam se poděl smysl pro estetiku?“ dodala. Tento zážitek jí tak zvedl tlak, že jestli se jí nakonec podařilo najít záběr bez popelnice, poklidná vzpomínka ze sváteční Chrudimi to nejspíš nebude.

[[img:chrn_fullwidth:25765:Popelnice se vyjímaly i pod stromkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Chrudimi ale dle zkušeností místních nejsou podobné výjevy zdaleka nic ojedinělého. Člověk se pravda od středověku, kdy se po městě brodili slámou a hnojem, změnil jen málo. Minulý rok se například stal ukázkou této zvláštní péče a úcty k tradici úklid před masopustním průvodem. Výsledkem bylo, že všichni účastníci, aniž by o tom někteří věděli, slavnostně roznesli rozmočenou vrstvu nastřádaných holubích výkalů z chodníku od muzea až na náměstí. A předloni zase zastínily výhled na barokní morový sloup otevřené pisoáry.

Chrudim – Chrudim má od roku 2024 po několika letech nového městského architekta. Je jím Martin Nedvěd (40), který na pozici externího konzultanta města nastoupil v lednu. Ještě než se to stalo, učil dva roky odborné předměty na Střední průmyslové škole stavební v Pardubicích. Také je členem spolku Palučiny. I když se narodil v Poličce, cítí se jako „Chrudimák“. Jak se za těch několik měsíců s novou rolí městského architekta sžil, co by rád prosadil a co jiného ještě jeho práce obnáší?

[[img:chrn_fullwidth:25739:Externí městský architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak časově náročná je vaše práce?

Snažím se s prací pro město vejít do smluvně vymezených padesáti hodin měsíčně. Ale jako Chrudimák se jí v duchu věnuji prakticky pokaždé, když vyjdu ze dveří a rozhlížím se kolem sebe.

Vnímáte v poslední době ve městě nějaké architektonické detaily pozitivně, nebo negativně?

Jako pozitivní vnímám například snahu o regeneraci městské památkové zóny, která se myslím ubírá dobrým směrem. Toto úsilí naopak podkopávají (byť zřejmě neúmyslně) některé provozovny svou ukřičenou reklamní grafikou a jinými nevhodnými „výpady“ do veřejného prostoru.

Chtěl byste něčím navázat na konkrétní práci vašich předchůdců?

Kolegové Thér i Janatka odvedli pro město spoustu dobré práce – za architekta Janatky vznikl například Manuál tvorby veřejných prostranství, který bych rád uplatňoval jako minimální standard pro veškerou výstavbu, které se ho týká.

Co můžete z pozice pouhého externího konzultanta v Chrudimi ovlivnit k lepšímu a které naopak ovlivnit nemůžete?

Mohu ovlivnit projekty (městské i soukromé), které jsou se mnou konzultovány od prvních koncepcí a návrhů. Protože si můžeme s autorem vyjasnit, co je pro konkrétní místo podstatné a co naopak nežádoucí. Nedokážu ovlivnit řadu projektů, které jsou již dotažené do prováděcí dokumentace a mají například vydané stavební povolení.

[[img:chrn_fullwidth:25735:Architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Konzultujete také každých čtrnáct dnů s lidmi, je o vaše rady zájem?

Na konzultace většinou lidé chodí (zatím jenom dvakrát nepřišel nikdo). Pokouším se vždy vyhovět i těm, kterým určený čas nesedí nebo kteří se chtějí sejít přímo v zájmové lokalitě, a po dohodě mailem si sjednávám schůzky i jindy a jinde. 

A jaké konkrétní dotazy už jste pomohl vyřešit?

Většinu příchozích lze rozdělit asi do tří skupin: První se přichází poradit o konkrétním záměru, který by chtěli ve městě realizovat. V ideálním případě přijdou ještě před zadáním návrhu, představí mi svůj záměr a bavíme se o nějakých požadavcích a limitech ze strany města. V horším případě jdou konzultovat již hotový projekt a hledáme nějaké kompromisy, aby to dopadlo pro obraz města co nejlépe.

Druhá skupina přichází s konkrétními náměty na zlepšení či opravu prostorů nebo staveb v majetku města. Tady nejsem schopný vyhovět hned, ale všechny podněty si píšu a kreslím do mapy pro pozdější projednání s investičními techniky nebo pro případ, že se bude dané místo v budoucnu předělávat v rámci jiné stavební činnosti (třeba kvůli výměně inženýrských sítí).

Poslední okruh jsou rezidenti nespokojení s nějakým stavebním záměrem v jejich okolí a chtějí poradit, jak zabránit jeho realizaci.

[[img:chrn_fullwidth:25736:Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vaše slovo má velkou váhu v rozhodování, jakou výslednou podobu budou mít chystané projekty? Co byste považoval za ideální stav?

V zastupitelské demokracii mají mít vždy poslední slovo politici a političky, které si lidé zvolili, aby za ně  spravovali město, jak nejlépe dovedou. Za ideální stav považuji, když oni naslouchají tomu, co jim radí experti, které si k řízení města přizvali a důvěřují jim. Ale už starosta New Yorku Bloomberg říkal: „V Boha věřím. Všichni ostatní mi musí předložit data.“

Doporučil už jste městu konkrétní změny, které by mělo v rámci svého rozvoje podniknout?

Během prvního roku jsem se zatím spíše rozkoukával a seznamoval s běžícími plány, investicemi a zavedenými procesy. Bylo potřeba pomoci dotáhnout některé projekty u kterých jsem nebyl od začátku a už byly nějak nastavené.

Přijali vaše návrhy snadno, nebo jste je před nimi musel těžce obhajovat?

Koncepce, na kterých teď pracuji, konzultujeme průběžně jak s vedením, tak s jednotlivými odbory města, takže si spíš vzájemně vyjasňujeme odborné a politické náhledy na věc, než že by šlo o nějakou tvrdou obhajobu.

Vznesl jste už vedení města nějaké konkrétní výhrady k současnému územnímu plánu a regulačnímu plánu městské památkové zóny, pokud nějaké máte?

Aktualizace územně plánovací dokumentace probíhá stále a případné úpravy řešíme zatím interně.

[[img:chrn_fullwidth:25733:Architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Líbí se vám jako městskému architektovi nápad Za loutkami do Chrudimě?
Budete nějak zasahovat do rozmísťování sošek?

Podle předběžné dohody se mnou bude umístění loutek do budoucna konzultováno. Obecně – umění do veřejného prostoru určitě patří, posouzení jeho kvality je na širší diskusi, ve které se cítím být spíš poučeným amatérem než kompetentním odborníkem.

Jak byste okomentoval například nedokončenou studii centra města po Tyršovo náměstí, úpravy Husovy ulice, nedořešené nábřeží Karla Čapka, Masarykovo náměstí nebo parkovací dům pod Moravovou zahradou?

Všechny tyto lokality, a řada dalších, dál od centra, si zasluhují pozornost a bude potřeba se jim dále věnovat.

Tyršovo náměstí se momentálně řeší v souvislosti s dalšími etapami úprav sportovní haly, ohledně zlepšení nábřeží Chrudimky teď vše diskutujeme v rámci plánu protipovodňových úprav.

Masarykovo náměstí je bohužel utilitární dopravní prostor, u kterého se nám v blízké době asi žádné velké zlepšení nepovede.

A parkovací dům na Moravově zahradě by zřejmě usnadnil situaci rezidentům v okolí, posílil možnosti parkování při akcích na náměstí, v hale či Klášterních zahradách a pomohl odblokovat některé projekty, které dnes nejsou schopné naplnit požadavky na parkovací místa (např. bytové půdní vestavby v centru).

A co parkování v Chrudimi, má podle vás nějaké rychlé řešení?

Nemyslím. Jako architekt mohu navrhovat rozšiřování parkovišť, parkovací domy a přemlouvat soukromé investory, aby v rámci svých projektů alokovali co nejvíce parkovacích míst a volné kapacity třeba pronajímali. Nicméně zkušenosti z celého světa říkají, že více parkovacích míst problém neřeší – jenom přitahuje stále více aut.

Respektovaný urbanista Jan Gehl tvrdí, že jediným řešením, které v některých městech už začíná fungovat, je dobrovolné omezení používání automobilů ve prospěch pěší chůze, veřejné dopravy a cyklodopravy.

Co byste navrhoval vy?

Osobně si myslím, že pro zdravého člověka, který neveze velký nákup nebo jiný náklad, je chůze nejlepší, nejdravější a někdy i nejrychlejší způsob pohybu po městě. Ale vnímám, že je to u nás stále třaskavé téma a hodně lidí má nějakým kuriózním způsobem spojenou jízdu autem s osobní svobodou.

Proto nechci nikoho přesvědčovat, ale snažím se jít příkladem. Po Chrudimi chodím většinou pěšky, do školy do Rybitví jezdím na kole nebo autobusem a v domácnosti máme pouze jeden automobil parkující v podzemní garáži.

Chtěl byste ještě něco dodat?

Že mě práce městského architekta po prvním roce zatím baví a vidím v ní smysl.

Chrudim – Ani po dlouhých měsících od vyhlášení výběrového řízení na chybějící tiskovou mluvčí radnice se městu nedaří přilákat vhodné kandidáty na tuto těžkou pracovní pozici. Sylva Drašnarová na konci léta oficiálně sama odešla.

Bývalá tisková mluvčí radnice po pěti letech zkušeností se současným vedením města k 31. červenci dobrovolně sama odešla a momentálně svoje dovednosti uplatňuje na Krajském úřadě Pardubického kraje. „Kolegyně Sylva Drašnarová odešla z osobních důvodů, s personálním auditem to souvislost nemá,“ potvrdil spekulace už na konci srpna dobře informovaný zdroj.

[[img:chrn_fullwidth:25728:Foto: Chrudimské noviny]]

Brzy po nástupu nové koalice na radnici v roce 2019 se stala Sylva Drašnarová některým trnem v oku a nepohodlným členem týmu, když byla podezřívána, že vynáší interní informace, nadržuje bývalému vedení města a o úspěších toho současného naopak informuje příliš nezaujatě. Novou posilu, která by splňovala všechny požadavky a byla k současnému vedení loajální, se ale od září zatím najít nepodařilo. Výběrové řízení se proto prodlužuje do konce roku.

Chrudim – Nemocnice v Chrudimi vyhlásila radostnou zprávu, že se od středy díky externistům a výpomoci z Pardubické nemocnice obnovuje příjem rodiček na jejich porodní sál. Ty, co už jsou registrované jinde a chtěly by přesto přijet porodit do Chrudimi, můžou tak učinit i bez další registrace. 

Porodnice nepříjímala nové pacientky od konce září kvůli chybějícímu personálu na dětském a novorozeneckém oddělení. Po skoro třech měsících pozastaveného příjmu rodiček se provoz porodnice ve středu od sedmi hodin obnoví, ale stále se musí spoléhat na výpomoc z dětského oddělení Pardubické nemocnice a dalších externistů z okolí.

[[img:chrn_fullwidth:25718:Chrudimská porodnice.  Zdroj: Tiskové oddělení Nemocnic Pardubického kraje]]

„Nastávající maminky, které mají registraci v náhradní porodnici a chtějí přivést na svět miminko u nás, novou registraci nepotřebují,“ uvedla Tereza Pinková z gynekologicko-porodnického oddělení a její slova potvrdil i primář Peter Škapinec, i když na stránkách Chrudimské nemocnice se v základních informacích o porodnici stále ještě dozvíte, že je její provoz dočasně pozastaven.

Chrudim – Přesně před týdnem uvedla Galerie Art Chrudim za účasti autorky její novou výstavu se symbolickým mnohoznačným názvem Limbo. Malířka Bára Myslikovjanová připouští všechny významy.  Během osmi let od chvíle, kdy úspěšně absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, může jako jedna z mála říct, že se svým uměním dokáže úspěšně uživit. Stala se známou a vyhledávanou malířkou a po jejím díle je sháňka i mezi zahraničními sběrateli. Co o svých obrazech prozradila umělkyně sama?

Limbo, jak se výstava symbolicky jmenuje, může být nejen předpeklí, ale je to i známá taneční hra, ve které se snižuje tyč, pod kterou se musí protancovat, dokud nespadne. Limbo je i kritiky oceňovaná videohra z roku 2010, kde se v temném lese pohybuje malý chlapec a snaží se rozluštit nejrůznější hádanky, aby našel  svoji ztracenou sestru. Limbo je stav nejistoty, co bude dál, jako by se zastavil čas.

Barbora Myslikovjanová na otázku galeristy, proč se před začátkem příchodu lidí na vernisáž neusmívá, odpověděla, že si šetří úsměvy pro návštěvníky. Nevadilo by jí prý ale vůbec, kdyby žádní nepřišli. A na otázky, jak se staví k výběru fotografií, odpověděla: „Ano, tam vypadám vcelku míromilovně, tak tu můžete použít,“ komentovala s humorem sobě vlastním a zároveň dodala: „Co nadělám? Jsem, jaká jsem, to neovlivním, vyber sama, jako by ses dívala na sebe.“ A to je i klíč ke vnímání jejích obrazů. Je to stejné jako u poezie.

[[img:chrn_fullwidth:25712:Barbora Myslikovjanová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bára maluje odjakživa, jak říká, ale svoje umělecká studia začala na střední uměleckoprůmyslové škole ve Valašském Meziříčí. „První rok jsem byla na výtvarném zpracování skla, kde byla i malba, ale další rok otevřeli užitou malbu, takže jsem přestoupila a absolvovala kvůli tomu dvakrát prvák,“ zavzpomínala. Nenechala se ničím odradit a šla si už tehdy za svým cílem stát se malířkou. Leszek Wojaczek jí v tomto ohledu prý hodně pomohl a tato škola jí  dala daleko nejvíc. „Zpětně lituji, že jsem se trochu více neponořila do tajů sklářského řemesla,“ uvedla. Později na AVU u Michaela Rittsteina, kde začínala také malbou, už to bylo jinak: „To ve mně paradoxně už nic moc nezanechalo,“ uvedla.

[[img:chrn_fullwidth:25714:Výloha s obrazem z výstavy Báry Myslikovjanové.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak vzpomíná na první setkání se svéraznou malířkou, která se nebojí přiznat, že je solitér, galerista Luboš Jelínek? „Když jsem Báru poznal, chválil jsem její kresbu, ale snažil jsem se ji přesvědčit, aby se více zaměřila na malbu,“ prozradil svoje známé postupy. „Jenomže Bára mě okamžitě poslala někam,“ vylíčil s úctou a obdivem a s přátelským tónem směrem k malířce, aby dal najevo, jak vypadá i jejich další spolupráce, protože Bára si opravdu vždy stojí za svým a dobře ví proč.

„Jejím poznávacím znakem jsou kresby malých formátů na papíru,“ dodal galerista Luboš Jelínek. „Dalším poznávacím znakem je, že jsou papíry vždy z druhé strany silně podmalovány několika vrstvami akrylových barev, což bylo pro mě velmi zajímavé a osobité zjištění,“ dodal. Malířka se ke svým kresbám okrajově také vyjádřila, i když o smyslu svých obrazů obyčejně záměrně mlčí. „Kresba na papír je pro mě symbolická, nejintimnější záležitost, něco jako deníček,“ uvedla a zároveň dodala: „Zatím nemám potřebu dělat velká obří plátna, ale až ji budu mít, tak je namaluju,“ nenechala se zaškatulkovat.

[[img:chrn_fullwidth:25717:Foto: Chrudimské noviny]]

Zajímáš se, jak Tvoje obrazy působí na lidi?

„Ano, zajímám se o to. Někteří mi dávají zpětnou vazbu ihned po vernisážích, nebo mi od nich chodí dopisy, jak jim moje obrazy pomohly. Většinou v tom zrcadlí sami sebe a já se tak dozvím jejich příběhy a traumata a jim se tím uleví. Mám z toho dobrý pocit. Moje umění má mít i terapeutické poslání, pro mě i pro lidi, a často tomu tak je."

Jak ses na dnešek těšila?

„Na svoje vernisáže výstav se nikdy netěším, považuji to za nutné zlo, kdybych měla ty prostředky a peníze, že bych věděla, že dožiju do nevím jakého věku, protože moc dlouho tady nechci být, tak bych se odstěhovala někde za město a tam bych si malovala a nepotřebovala bych mít výstavy, instagram, nic. Ale – kdo ví, třeba by mě to po roce přestalo bavit a chyběla by mi ta zpětná vazba, těžko říct.“

Co bys řekla o Galerií Art Chrudim?

„Galerie Art Chrudim je férová, vstřícná a přátelská. Cením si galerií, které si zachovávají lidských přístup, váží si umělců a je vidět, že svoji práci dělají s láskou a ne jenom pro byznys.“

Kromě malování i píšeš poezii a v Galerii Art si můžou zájemci zakoupit také tvoji unikátní sběratelskou sbírku básní s  kresbami Deset slov, o čem je?

„Ke každému slovu se váže jedna báseň a jedna kresba. Reprodukce jsou možné ke zhlédnutí i na mém webu. Tématy, která symbolizuje oněch deset slov, se zabývám celkově i ve své tvorbě. Součástí je i záložka, kterou jsem vlastnoručně poskládala. Kromě běžných výtisků vyšlo i speciálních deset, kde je navíc jeden originál.“

Jak se žije v dnešní době v ČR umělcům?

„Je to různé a nebudu jmenovat, ale existují galerie, kde se obecně k malířům a jejich obrazům nechovají s úctou, ale přímo, jak to říct, sprostě. Někde nedostanete honorář ani za vernisáž, což je podle mě velmi smutné. Není to u nás jako v Německu, kde umělci sice třeba podepíší smlouvu s galerií, ale ta jim následně během měsíců výstavy posílá stálý plat. Nic z toho u nás neexistuje.“

A jak se s tím vyrovnáváš Ty?

„Mám hlavně svoje sběratele, kteří se ke mně naučili chodit. Plus spolupracuji s pár galeriemi, ale jen s těmi, které jsou férové. Platím daně jako OSVČ a uživím se, přitom život v Praze není úplně levný.“

[[img:chrn_fullwidth:25711:Foto: Chrudimské noviny]]

Chceš se vyjádřit ke kauze okolo stále aktuálního dění na AVU? Co bys k tomu řekla?

„Už jsem osm let ze školy, takže tam mám spíše už známé než přátele, ale většinou jsou to lidé, kteří se tam cítí být trošku na okraji a moc rovněž nesouzní s tím, jak to tam v poslední době fungovalo, a ani mně se to nelíbilo. Možná jsem moc staromódní, ale připadá mi, aby se  člověk nakonec za pár let ještě nestyděl, že tam vůbec studoval. Tak to vnímám já. Přijde mi to už moc za hranou, třeba spolky, které tam vznikají, mi připomínají tak trošku novodobý komunismus. Přitom paradoxně chtějí svobodu."

Mohla bys pro čtenáře Chrudimských novin udělat výjimku a vybrat si a okomentovat jeden ze svých obrazů na této výstavě?

„Tak třeba můj autoportrét, i když je na pozadí v podstatě krev, tak nedošlo k žádné vraždě nebo úrazu, obrazně to je moje bolestnost, uvnitř mé hlavy, co prosakuje ven. Záměrem nebylo ukázat nějakou brutalitu. Všechny postavy z mých obrazů na této výstavě jsou jakoby zaseknuté v nějakém druhu limbu. Něco řeší a nemůžou se posunout dál, nejsou tady, ani někde jinde na věčnosti. Názvy u obrazů si dávám vždy sama, stejně jako si určuji, jak se bude jmenovat výstava. Tuto jsem pojmenovala po konkrétním obraze, Limbo."

[[img:chrn_fullwidth:25691:Barbora Myslikovjanová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Peníze z chrudimského Re-Use centra se využijí na další rozšíření služeb pro zlepšení životních podmínek psů z chrudimského útulku. U zahrádkářské kolonie mezi letištěm a smuteční síni je totiž v plánu vybudovat psí park.

[[img:chrn_fullwidth:25684:]]

Po zlepšení podmínek pro kočky, kterým letos přibyly vytápěné venkovní kotce, vybudují i oplocený areál pro psy u letiště, kde se budou smět psi proběhnout na volno od 8 až do 12 hodin. Po zbytek času až do 21. hodiny bude areál přístupný i veřejnosti. Součástí psího parku o rozloze téměř dvou tisíc metrů čtverečních (přesně 1944) bude deset různých překážek, altánek k posezení i pítko a samozřejmě odpadkové koše.

Dříve tu na travnaté ploše bylo v územním plánu vyznačené ochranné pásmo, kde nesmí nic stát, časy a potřeby obyvatel města se ale mění a konečně vznikne oplocený areál pro psy, kde se budou prohánět na volno a v bezpečí za plotem. Novinku má město v plánu realizovat z částky 300 tisíc korun z chrudimského Re-Use centra, odkud jdou peníze na podporu útulku běžně.

[[img:chrn_fullwidth:25546:Psí útulek můžete letos podpořit i nákupem u stánku na adventních trzích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Technické služby Chrudim budou areál provozovat a odemykání branek bude mít na starosti Městská policie Chrudim. Jak uvedl ředitel Technických služeb a Sociálního podniku Chrudim Martin Netolický, přesný termín realizace se zatím neví. „Momentálně je celá věc v řešení Sociálního podniku města Chrudim,“ uvedla vedoucí chrudimského útulku Anežka Formanová. „Zatím s vedením města stále jednáme, ale můžu potvrdit, že realizace je v plánu příští rok,“ uvedl ředitel Martin Netolický.

Chrudim – V dubnu začal v Markovicích fungovat radar. Kolik se do konce listopadu stačilo vybrat za pokuty peněz, sdělil vedoucí odboru dopravy Martin Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:25677:Radar začal měřit v dubnu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedni si od radaru slibují větší bezpečí na silnici, což se zatím moc nepotvrdilo, druzí v něm vidí jen jednoduchý způsob radnice, jak ždímat z cizích řidičů peníze do městské kasy a případné turisty bezpečně odradit od příští návštěvy. Kolik tedy ve skutečnosti za dobu svého dosavadního fungování radar vybral peněz? Celková částka, která se vybrala za přestupky naměřené radarem v Markovicích za posledních osm měsíců, činí 1 032 307 Kč, z toho se na zabezpečení chodu dopravy zatím vyčlenilo přesně 257 003 Kč.

Počet překročení rychlosti oznámených na oddělení přestupků v dopravě pro podezření ze spáchání přestupku neznámého pachatele bylo 2062, ale úřad 1424 z nich odložil. V přestupkovém řízení se zatím řešilo 48 pokut, se kterými řidiči nesouhlasili.

[[img:chrn_fullwidth:25675:Do konce listopadu se vybralo na pokutách za překročení rychlosti přes milion korun. Na provoz radaru je do konce roku vyčleněno z rozpočtu 800 tisíc a příští rok se očekává částka půl milionu. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Město už má konečně zeleň zase pod kontrolou a může se věnovat její správě a údržbě naplno a systematicky. Za inventarizaci současného stavu a zaznamenání do přehledné mapové aplikace se všemi potřebnými údaji zaplatilo okolo jednoho milionu korun. Přístup do databáze mají nejen úředníci, ale i veřejnost.

V minulosti nemělo město kvůli chybějící „pasportizaci“ zeleně úplně přehled o tom, co kde roste a kde je potřeba rychle zasáhnout, aby  zůstal strom v kondici. Díky novince za milion by se to mělo změnit, pokud budou úředníci stromy pravidelně sledovat a údaje o nich pečlivě zaznamenávat a doplňovat.

[[img:chrn_fullwidth:25642:Na území města roste 9 438 stromů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mapová aplikace obsahuje aktuální data o současném stavu a počtu všech zelených ploch ve městě i v přilehlých městských částech a kromě toho mnohdy už i historické fotky. Zjistilo se, že na území města roste v současnosti 9 438 kusů stromů.

Například na Školním náměstí podle aplikace roste aktuálně 18 stromů, v Klášterních zahradách 71, v Michalském parku 57 stromů a v Městském parku 636. Oproti tomu v Markovicích je to jen 137 stromů, ve Vestci 27, ale v Medlešicích 523. V Topoli 114, ve Vlčnově 29 a na Podhůře 131.

[[img:chrn_fullwidth:25641: Zdroj: checktrees.com]]Vše je ověřitelné na portále Stromy pod kontrolou. 

Chrudim – Odpadové hospodářství města Chrudim je opakovaně dlouhodobě ve ztrátě. Jednou z příčin vidí město v překračování zákonných limitů pro skládkování směsného a objemného odpadu. Rozhodlo se proto lidem poskytnou nádoby na třídění zdarma a na oplátku tím získat pomocí čipů kompletní přehled o tom, jak kdo s odpadem zachází, a vyvodit z toho patřičné důsledky.

[[img:chrn_fullwidth:25639:Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé žijící v Chrudimi v rodinných domcích už nemusí chodit s papírem ani plastem daleko. V listopadu probíhala distribuce nádob na separovaný odpad do každé domácnosti a svoz začnou Technické služby Chrudim provádět už 10. prosince. Kdo si ještě nádoby nevyzvedl, může tak učinit ve sběrném dvoře.

Město získalo na popelnice na plast a papír dotaci z Operačního fondu Životního prostředí, a protože byly díky tomu zdarma, byl zájem občanů o nádoby velký. Jenom do 21. listopadu se jich podařilo vydat celkem 3133 z celkového počtu šesti tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:25638:Foto: Chrudimské noviny]]

Ale jak se říká, ve skutečnosti není nikdy nic zadarmo. Všechny nádoby na odpad, i ty nové, mají totiž v sobě zabudovaný čip, díky kterému město získá kompletní přehled o každé domácnosti, jak třídí odpad a kolik toho vyhazuje.

Jaký další krok bude následovat, si není těžké domyslet. Město to obchází slovy:  Získáme přehled o množství vytříděného odpadu a lépe nastavíme odpadové hospodářství našeho města. Minulý rok totiž město za každého občana doplácelo za odpad 592 korun, což je celkem bezmála 14 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:25637:Foto: Chrudimské noviny]]