Chrudim – Na předních příčkách v denní čtenosti Chrudimských novin se začaly od minulého týdne objevovat několik let staré články informující o prodeji krytů civilní ochrany. Občané Chrudimi se začali zajímat o jejich osud s několikaletým zpožděním. Město Chrudim v minulosti všechny kryty ve svém vlastnictví místo jejich údržby postupně prodávalo. To ale neznamená, že ve městě žádné nejsou, alespoň podle seznamu, který včera zveřejnili úředníci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Otázky s žádostí o informace na jejich umístění ale vyvolávají z oficiálních míst buď žádné, vyhýbavé, anebo podrážděné reakce „uražené vrchnosti“. Zveřejní se nepoužitelný, zastaralý seznam, nebo odpoví na úplně jinou otázku, než na jakou se občan zeptal. Hlavně, že mají odškrtnuto. A v případě nebezpečí? Ať si občan prchá, kam chce. 

[[img:chrn_fullwidth:18503:I tyto schody vedou k jednomu z bývalých krytů pod Zlatou stezkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mluvčí Ministerstva vnitra ČR Pavla Jakoubková po mnoha otázkách občanů ze všech koutů ČR včera v oficiální tiskové zprávě informovala, že aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, aby bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat.  „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, k nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky.“

[[img:chrn_fullwidth:19958:Občané se zajímají, kudy vedou cesty do krytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR ale zároveň včera zveřejnilo na žádost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kompletní seznam stálých úkrytů civilní ochrany, které se mohou využít k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. Jenom v Chrudimi je dle těchto informací stálých úkrytů 17. Na vnější straně hlavních vchodových tlakově plynotěsných dveří (uzávěru) musí být vyznačeno jejich evidenční číslo.

[[img:chrn_fullwidth:19957:Zveřejněný seznam neobsahuje adresy. Zdroj: MV - GŘ HZS ČR]]

Pokud k tomu není vážný důvod, úkryty nebývají vyřazovány z evidence, jejich údržba totiž podle odborníků ročně přijde jen na pár tisíc. Na otázku dvou občanů ptajících se na umístění krytů vedoucí odboru krizového řízení Marek Kozák ale pouze vyhýbavě odpověděl, že město Chrudim v současné době už žádný protiletecký kryt nevlastní: „Byly vyřazeny z evidence a prodány soukromým subjektům.“ Dva kryty civilní ochrany se prodaly v letech 2015–2016, poslední kryt ve vlastnictví města, na Palackého třídě, odsouhlasilo prodat v březnu 2018, ale prodej se po té neuskutečnil.

[[img:chrn_fullwidth:19959:Odborníci vzkazují, že na zatloukání oken je ještě čas. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimské noviny se tedy v souvislosti se zveřejněným seznamem dostupných krytů zeptaly za občany, jak se věci mají. Dodáváme, že, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje odkázala přímo na mluvčí Generálního ředitelství HZS ČR Pavlu Jakoubkovou. Jak se může běžný občan Chrudimi dopátrat podle evidenčního čísla krytu, kde se přesně nacházejí a proč se vůbec takový seznam zveřejňuje? Dostalo se nám pouze této obecné odpovědi: „Nebudeme zveřejňovat adresy. Ty jsou v gesci jednotlivých obcí.“ Například město Kolín, které zároveň kryty vlastní, bez problému adresy zveřejňuje. To ale není případ Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:19987:Cyril Luhan mladší ukazuje na vstup do jednoho z bývalých krytů, který stavěl jeho otec.  Foto: Chrudimské noviny]]

Někteří občané, kteří ještě mají v živé paměti cvičné evakuace, kdy se děti učily zacházet i s plynovými maskami, si v této situaci zachovávají chladnou hlavu: „Nejlepší je přikrýt se proti radioaktivnímu spadu novinami, to nás učili ve škole.“

[[img:chrn_fullwidth:19988:Zdroj: chrudim.eu]]

Příloha: 

Zveřejněný seznam stálých krytů civilní ochrany

Chrudim – Na poslední Radě města Chrudim se nejvíce v souvislosti se Sportovními areály města Chrudim hovořilo o novém skateparku. Už se připravuje projekt, který by měl od roku 2023 zvýšit bezpečnost skateparku v podobě jeho rozšíření o okruh určený nejmenším dětem. Kromě toho má dohlížet na jeho provoz i nově najatý zaměstnanec.

Pro některé obyvatele je skatepark trnem v oku a na nepořádek, který se v jeho okolí čas od času  i přes monitoring městské policie objeví, jsou citliví. Ač dělá skatepark radost spoustě lidem, na druhou stranu se zapomíná na to, že některým může naopak připadat nefér, že se nejnovější chrudimské sportoviště vlastně financovalo z peněz původně určených na opravu střechy městského nájemního domu ve Fortenské ulici, jak nová radniční koalice odhlasovala už na svém druhém zasedání a později nakonec rozhodla i o jeho prodeji.

[[img:chrn_fullwidth:19954:]]

Protože dodržování pravidel na skateparku pokulhávalo dlouhodobě, přistoupilo se po skoro dvou letech ke dvěma protiopatřením. „Ne všichni chápou, že to je sportoviště extrémních sportů a ne dětské hřiště,“ vysvětlil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), když informoval o rozšíření o zónu pro děti. „Je to ve stadiu příprav projektové dokumentace,“ dodal. „Projektujeme v té části mezi skateparkem a řekou. Nestavělo by se to určitě ještě letošní rok, ale plánujeme to navrhnout do rozpočtu na rok 2023.“ Jestli na to ale budou peníze, samozřejmě v tuto chvíli nikdo s jistotou neví.

Starosta doplnil, že o tom byla řeč už při kolaudaci. Jenom rozšíření sportoviště ale nestačí. „Společnost sportovní areály města Chrudim najala i nového zaměstnance, invalidního důchodce na půl pracovního úvazku, který se bude starat o pořádek a bezpečnost nového skateparku,“ informoval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011). „V těch časech, kdy je skatepark nejvíce navštěvován, bude dohlížet, jestli každý jezdí s přilbou. Jestli tam nejsou nějaké strkanice, jestli tam není příliš velký nepořádek. A samozřejmě bude mít za úkol i uklízet a dozorovat placení vstupného.“ Jak tato mise dopadne, ukáže čas.

Chrudim – Veřejný prostor si musíme zvelebit především sami. Majitel Galerie Art svým iniciativním počinem předčil i veřejnou soutěž. O soutěži Za loutkami do Chrudimě se hodně vyprávělo, město Chrudim vydalo dokonce podrobnou tiskovou zprávu o jejím ne zrovna povedeném průběhu, dosud se ale v ulicích nic uměleckého neobjevilo, nebýt galeristy Luboše Jelínka. Ten říká, že by se měli podporovat lidi a ne vytvářet zbytečné soutěže, které k ničemu nevedou.

[[img:chrn_fullwidth:19950:Instalace od Veroniky Psotkové na Galerii Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Luboš Jelínek, který je spolumajitelem Galerie ART Chrudim, rozvíjí místní kulturu a veřejný prostor i bez zapojení se do soutěže vypsané městem. „Myslím si, že tím vyplouvá na povrch absurdita a nesmyslnost podobných soutěží. Kolik to vlastně celkem stálo peněz? Je to klasický měkký projekt do šuplíku, který se možná nakonec ani nezrealizuje, protože na něj nebudou peníze, nebo se to neumí zařídit. Všiml jsem si, že se takový postup v Chrudimi často opakuje,“ vyjádřil se.

Nápad s umístěním drátěné instalace od Veroniky Psotkové přišel shodou okolností ve stejnou dobu, kdy město veřejnou soutěž vyhlásilo. „My jsme o tom nehovořili, nikdo nám na to nic nedal, prostě jsme to tam pověsili a vše platím ze svého. Instalaci, sundání, i revizi. Před měsícem se to ještě i jednou natíralo,“ uvedl Luboš Jelínek. „Bude to tam někdy do jara, až do května,“ upozornil obdivovatele sochařského umění. „Dlouhodobě bych se o to ale starat nechtěl,“ říká. „Musí k tomu být servis.“

[[img:chrn_fullwidth:19842:Instalace Veroniky Psotkové na Galerii Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Umístění sochy galerista konzultoval s architektem i investorem, který dům na Resselově náměstí opravoval. „Byli nadšení a na ostatní se můžu s prominutím vyprdnout, nepřipadají mi ani kompetentní, aby se vyjadřovali a mohli o těchto věcech rozhodovat,“ odpověděl na otázku, jestli má k umístění sochy na fasádu vlastně povolení. Vtip je v tom, že socha se fasády díky umístění na držáku vlajky zdi ani nedotýká. 

[[img:chrn_fullwidth:19898:]]

„Připomnělo mi to historku, kdy jsem si všiml, jak jsou někteří úředníci a politici v tomhle arogantní,“ zasmál se a poukázal na fakt, že v minulosti úředníci zatrhli například starání se o veřejný prostor občanovi, který se na Jánském předměstí zasloužil o zkulturnění zanedbaného svahu, který je osázel i kvetoucími rostlinami a obdržel za svoji činnost i občanskou cenu.  „Jakmile zjistili, že tam sám seká trávu, prostříhává zeleň a zkrášluje to tam, tak mu to zakázali,“ uvedl Luboš Jelínek. „Přitom si dvacet, třicet let toho žalostného svahu nikdo ani nevšiml, než ho vyčistil. Tam jsem si uvědomil, jak jsou někteří politici a úředníci arogantní ze strachu o to, že už by vůbec neměli co na práci. Já si myslím, že je naopak dobré podporovat lidi, aby si dávali kytky do oken, a nevytvářet na to soutěže.“

Chrudim – Rádi byste si rozšířili obzory, nebo dokonce máte rádi progresivní nekomerční hudbu? U příležitosti dernisáže výstavy v Galerii ART Chrudim se koná už 5. března v 15:00 hodin výjimečná hudební show díky spojení minimalistické hudby Petra Korbeláře a Jana Kotulána spolu s texty, zpěvem a vizuálními improvizacemi Petra Nikla.

Neobvyklé propojení hry na klapkodastrovou kytaru v podání Petra Korbeláře s indickou bambusovou flétnou Bansuri Jana Kotulána a vizuálním přednesem Petra Nikla úspěšně funguje už několik let. Díky vzájemné tvůrčí inspiraci umělců vyšlo v roce 2016 CD Pro mě na a v roce 2019 Protisvětlo. 

Na vernisáži výstavy sice padlo několikrát pozdější datum, ale umělci opravdu vystoupí už o týden dříve, 5. března v 15 hodin. „Bude to hodinový koncert v jemnějším meditativním provedení,“ prozradil Petr Nikl.

Chrudim – Ekomonitor zahájil v únoru přípravné práce k hloubkovému vrtu na zelené louce v oblasti průmyslové zóny. Jak hluboký vrt je a zjistilo se už něco z výsledků rozborů vody? Zajímavá je i technologie. 

[[img:chrn_fullwidth:19831:]]

Obyvatelé chrudimské městské části Markovice by měli v těchto dnech bedlivě sledovat a zapisovat si hladinu vody ve svých studnách kvůli hloubkovému vrtu, který v průmyslové zóně provádí firma Ekomonitor. Podle našich informací hloubka vrtu dosahuje 118 metrů a v současné době probíhají zaplášťovací práce - cementování a obsyp. Vydatnost a kvalita vody z vrtu bude známa v dubnu. 

„Vrt byl vrtaný do 2 metrů technologií jádrového vrtání průměrem 273 mm a od 2 metrů do konečné hloubky technologií příklepového vrtání se vzduchovým výplachem průměrem 254 mm. Výstroj vrtu je z PVC rour se závitem průměru 140 mm do hloubky 86 m a do konečné hloubky z PVC rour průměru 114 mm," upřesnila k technologii Lucie Potočárová, která je odborným řešitelem této zakázky. 

Chrudim – Ten příběh už se skoro začíná podobat známé psychologické hře Městečko Palermo. Městečko Chrudim usíná a starosta František Pilný (ANO 2011) se vydává na pondělní obchůzku ztemnělými ulicemi. Druhý den informuje, že k žádnému zločinu nedošlo, za což sklidí od některých kritiku.  Zapomněl totiž na převlek, aby ho nikdo nepoznal. Po hrozivém novoročním incidentu v Rooseveltově ulici se rozhořela debata o bezpečnosti ve městě a o funkčním rozmístění kamer a starosta informoval, jak se bude nově „diskutovat“ o každé další kameře. A skutečně, vše je zatím spíše v úvahách, jak potvrdil vrchní strážník Lukáš Dvořák. Nejnovější umístění kamery ale některé pobavilo. Hlavním problémem, který ovšem vyplouvá na povrch, je fakt, že nepřijíždí hlídka na každé oznámení včas.

O večerní pochůzce městem v pondělí v 19:15 z radnice směrem na vlakové nádraží až k podchodu do Olbrachtovy ulice starosta občany ihned informoval. „Po cestě jsem potkal jen lidi, co přijeli vlakem, pejskaře, několik chodců. U nádraží byla parta pěti mladých lidí. Nikde jsem nezaznamenal žádné problémy.“ Reakce byly spíše kritické. Některé ženy se cítily dotčeně, že tím chce snad starosta dokázat, že oznámení se nezakládají na pravdě. Měl by k tomu důvod, když fakticky řídí městskou policii? 

[[img:chrn_fullwidth:19800:Někteří by si přáli kamery na více místech.  Foto: Chrudimské noviny]]

Strážnice v civilu rozhodně nečekejte

Vrchní strážník Lukáš Dvořák o víkendu do terénu s ohledem na starostovo počínání žádné „volavky“ v podobě strážnic převlečených do civilu, aby se zločinci ukázali, nevyšle. Nemá totiž z čeho vybírat. „Páteční a sobotní noční služby jsou personálně posilovány, jak je to jen možné, s ohledem na aktuální personální stav,“ vysvětlil. „Stále máme aktuálně podstav, kdy nám chybí tři strážníci. Výběrová řízení jsou průběžně vypisována. Bohužel zájem o tuto práci příliš není,“ dodal.

Až se podaří doobsadit tři chybějící místa, začne fungovat i služebna v Revoluční ulici. Do té doby budou obyvatelé Chrudimi muset v některých případech čelit situacím, že se strážníci kvůli vytíženosti vlastních hlídek k méně závažným případům ani za půl hodiny třeba nedostaví.

[[img:chrn_fullwidth:19806:Ve městě stále chybí tři strážci veřejného pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Umístění nových kamer je zatím ve hvězdách

A jak je to s instalováním nových kamer? Lidé vědí přesně, kam by bylo potřeba další kamery umístit, a také se o svoje tipy po výzvě se starostou podělili. „Co se týče kamerového systému, nejsem nyní schopen říci, zda bude někde realizován nový kamerový bod. Při úvahách o rozšíření kamer se řídíme aktuální bezpečnostní situací. Nějaké plány mám, ale vše je zatím v rovině úvah,“ upřesnil Lukáš Dvořák.

Políčeno je na zastávku ve Vlčnově

Podchod do Olbrachtovy ulice si zatím na kameru počká. Podle starosty pravděpodobně kamera přibude nejdříve nad hnízdečko lásky a svárů na zastávce ve Vlčnově, kde se sice před třemi dny oznámené vysklení oken nepotvrdilo, ale strážníci už se postarají, aby se zastávka v hodinový hotel ve stylu pouličního Moulin Rouge neproměňovala.

Chrudimsko – Chystá se natáčení nového filmu, a to přímo na pietním území Památníku Ležáky, které je vyhlášenou národní kulturní památkou a slouží jako památník odboje proti nacismu. Tvůrci filmu chtějí aktualizovat vzpomínku na statečné obyvatele této vesnice autenticky přímo na místě a připomenout tragédii, která následovala po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, i jako odplata za ukrývání odbojové skupiny Silver A a radiostanice Libuše. V průběhu natáčení se počítá se zájmem škol o exkurze. Kulisy chtějí tvůrci vystavět přímo na zachovaných základech domů. Film Ležáky uvede dosud neznámé skutečnosti a nejen milovníci historických filmů se mají na co těšit. Oslovili jsme proto produkci a na pár otázek nám odpověděl Miloš Pilař.

[[img:chrn_fullwidth:19791:Kříž nad NKP Ležáky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V čem bude film jiný než váš předchozí hraný dokumentární film z roku 2010?

U hraného dokumentu Ležáky 42 z roku 2010 jsme vypověděli jen historii, řekněme pro školy, příběh, jak se s největší pravděpodobností stal. Ale narazili jsme při něm na finanční strop a neměli jsme čas věnovat se více pocitům a jednotlivým lidem, co prožívali v tu danou chvíli. A to je ten rozdíl mezi filmem a dokumentem. 

Film vysvětluje nesrovnalosti v odpovědích historiků a pamětníků. Já beru v potaz všechny varianty – a hledám v nich, co se skutečně mohlo stát. Jako když k tomu přistupuje policista. Když vyšetřuje kriminální čin nebo událost, která se stala. Když vezmete jednotlivé důkazy, které jsou ve výpovědích svědků, ať jsou to Němci, nebo lidi, kteří byli okolo, tak najednou přijdete na to, že tam určité nesrovnalosti jsou. A to je to, čemu se film bude věnovat. 

[[img:chrn_fullwidth:19790:Základy hrobodomů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Část veřejnosti může mít obavy ze zásahu do pietního místa. Jak budete k natáčení přistupovat?

Chtěli bychom, aby k 80. výročí osada znovu ožila. Postaví se mlýn i domy, i když ne úplně všechny. Když tam lidi přijedou, ty domy tam budou stát. To k památníku přitáhne pozornost škol i lidí okolo. Bude to jedinečné v tom, že lidé uvidí, jak ta vesnice vypadala. Už to nebudou hrobodomy. Více méně budeme většinu času natáčet právě tam, protože se to odehrává hlavně ve mlýně a domech okolo, aby ta autenticita údolí a příběhu působila na lidi i na herce a štáb. 

Protože je to pietní místo, muselo se to udělat tak, aby se kulisy nedotýkaly vůbec ničeho. Už je to namalované i schválené. Nebude se dělat žádný zásah do země, nic se nebude měnit. Všechno se staví jenom jako kulisa vedle základů těch domů, které se z větší části zakryjí.

[[img:chrn_fullwidth:19781:Pohled na muzeum.  Foto: Chrudimské noviny]]

Budete se věnovat i psychologii těch dětí, nebo je to natočené jen z pohledu dospělých?

Děti tam jsou, samozřejmě. Figurují ale víc starší děti. Bude tam nějaká interakce mezi rodiči a dětmi. Děti ze mlýna ale byly příliš malé, i jednoleté, které sotva mluví a vnímají, co se děje, aby člověk vyvozoval nějaké závěry. Paní Štulíkové, která ještě žije, nebyly ani tři roky. První, co si pamatuje, bylo, až když ji začali zatýkat a stavěli ji ke zdi a to byla asi traumatizace z toho, že ji ti Němci postavili a ona asi dvě hodiny stála a koukala někde do rohu, to si zapamatovala. Ale z mlýna žádné vzpomínky nedokázala říct. Nic si nepamatovala a ty ostatní děti jsou mrtvé. I Marie Hrdá, kterou odvážel ze Skutče motocyklista...

[[img:chrn_fullwidth:19774:Celkový pohled.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak moc ve filmu figuruje právě rodina Hrdých nebo Šťulíkových?

Zdeněk Hrdý odešel den před vypálením Ležáků. Dokážu pochopit proč, i ty věci, co se děly okolo něj. Myslím, že je to jedna ze stěžejních postav. Bez Šťulíků bychom nemohli Ležáky natočit. Vždyť mlýn je centrální bod v osadě. Jediný barák, který měl elektřinu. Všechny ostatní domy byly bez proudu, svítili si petrolejkami.

Kdy natáčení začne?

Začít by se mělo filmovat v červnu a točit se bude asi víc jak rok, i v zimě, jsou tam jarní i podzimní scény. Pokud všechno dobře dopadne, tak se premiéra uskuteční v roce 2024. Zrovna tento týden máme jednání s filmovým fondem, jestli nám na to přispěje. Budeme samozřejmě shánět peníze, protože to nebude nic laciného.

[[img:chrn_fullwidth:19775:Lom.  Foto: Chrudimské noviny]]

Budete potřebovat kompars?

Budou tam hrát spíš herci. Nejsou tam velké davové scény, vyjma vyklizení Ležáků. Možná budeme točit pietní akt z roku 1945, ale ještě nevíme, jestli se bude filmovat, protože záleží na mnoha okolnostech. V jedné verzi by byla davová scéna, ale klasický kompars tam spíše kvůli scénám vojenského charakteru nebude.

Budete se držet striktně historických faktů, nebo dáte prostor filmové licenci?

Když jsem do toho projektu nastoupil, dal jsem si podmínku, že se nebudeme příliš odchylovat od historie a vymýšlet filmové formulace, abychom vytvořili děj zajímavý. Nepotřebujeme je. Děj okolo Ležáků je natolik zajímavý, že nepotřebujeme vymýšlet nějaké kuriozity.  Víme, co předcházelo, v jakých situacích ti lidé byli, a řešíme, co se jim odehrávalo v mysli. Jde o to, jak ti lidi tu tragédii prožívali. Až si přečtete závěrečné titulky na konci, tak se dozvíte, čím jednotlivé osoby vlastně ve skutečnosti byly a proč. A doplňující informace dostanete v dokumentu k filmu o filmu. Tam se bude vysvětlovat, proč se zvolila právě tato historická varianta, protože historicky jich existuje více.

Vždycky jsem si myslel, když jsem natočil film Ležáky 42, že už jsem vypověděl všechno, co se o té vesnici dalo zjistit. A ono uběhlo deset let a zjistil jsem, že to není pravda. Objevily se další věcí. Další a další zajímavosti.

[[img:chrn_fullwidth:19778:Zatopený lom.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaké máte zkušenosti se svědectvími pamětníků?

Když jsem připravoval Ležáky, tak ještě žili ti lidi, kteří některé ty události zažili a osobně jsem s nimi mluvil. A můžu vám říct, že i po těch letech mi něktěří nechtěli říct celou pravdu. A když jsem jim řekl, ať mi nelžou a dodal nějaké konkrétní věci, většinou se mi ti lidé v tom vysokém věku otevřeli a řekli, ano, máte pravdu. A když jsem se jich ptal na důvod, proč původně lhali, tak uváděli rodinné důvody, které teď ale nebudu vysvětlovat. Někdo někoho chránil, aby historicky ta postava nevypadala špatně do budoucna, protože by si lidi možná mohli říkat, že někdo se špatně zachoval.

Já jsem jim tenkrát slíbil, že to nebudu vytahovat, pokud to nebude nic zásadního. Chtěl jsem jenom pochopit ty souvislosti, proč se to stalo. A opravdu jsem si díky tomu dokázal spoustu věcí vysvětlit a převtělit se do toho, co se okolo toho mlýna a okolo Čendy, Bureše a okolo Tomkových, Čechových a dalších rodin všechno dělo.

Znamená to, že film odhaluje nové skutečnosti?

Myslím si, že až lidi zhlédnou ten film, tak trošku budou překvapeni, protože jsou tam úplně nové informace, které já jsem třeba ještě před těmi deseti jedenácti lety, když jsem připravoval dokument, vůbec nevěděl. Myslím si, že se mají na co těšit. Že to bude zajímavý film, když se nám ho podaří natočit, když seženeme dostatečné množství finančních prostředků a bude při nás ta vyšší hodnota stát, abychom to dotočili. A to rozhodnou lidi.

Chrudim – Jako vždy bylo přichystáno dobré jídlo a pití a nechyběly ani umělecké katalogy k podpisu. Po deseti letech v Galerii ART Chrudim znovu vystavoval Petr Nikl a po dvou letech Tomáš Smetana. Sobotní vernisáž dvou souběžně vystavujících umělců by si nezadala s divadelními vystoupeními protřelých komiků, zahájil ji „obligátně“ galerista Luboš Jelínek a po té, co se Petr Nikl přemístil jako housenka na své místo na slunci, předal slovo znalkyni děl obou umělců, Pavlíně Bartoňové, která vše uvedla na pravou míru. A protože bylo opravdu narváno, hodí se připomenout, že dernisáž výstavy se bude konat 5. března.

[[img:chrn_fullwidth:19770:Zdroj: Galerie ART Chrudim]]

Oba autory také netradičně v krátkosti a vtipně představila znalkyně jejich děl, Pavlína Bartoňová, když zvýraznila, co je spojuje. „Nikla i Smetanu pojí vagabundní typ existence. Rozumějte, inspirace k nim přichází za pochodu,“ uvedla na vysvětlenou. „Kdyby byl Petr Nikl zvířetem, chtěl by být motýlem: Půl života lézt po břiše a půl života létat. Tomáš Smetana zase orlem: Protože má rád výšky, svobodu a sílu,“ charakterizovala umělce Pavlína Bartoňová. „Jsou tedy kamarádi přes křídla a onu jemnost. Přes gentlemanství. Ve světě vítězí hrubost a snadný šprým. Není tak divu, že se lidstvo vyskytlo nad propastí a mnozí tomu jen cynicky přihlížejí,“ nastínila slovy, co následně ještě zdůraznil tematickou hudební vsuvkou Petr Nikl s písní o vládnoucích psychopatech.

[[img:chrn_fullwidth:19769:Zdroj: Galerie ART Chrudim]]

Zajímavostí, na kterou se skoro zapomnělo, je, že tiskaře Petra Korbeláře, u kterého tiskne i Tomáš Smetana, bere Petr Nikl jako spolutvůrce grafiky, stejně jako to dělali jiní význační umělci. Kromě výjimečně podepsaných velkoformátových litografií Petra Nikla, které musel také všechny pojmenovat, můžete vidět i vzácné obrazy Tomáše Smetany, protože je galerista zachránil těsně před tím, než měly údajně skončit v propadlišti dějin, a nikdo je neměl nikdy vidět. Díky tomu má možnost divák poprvé vidět jeho malířské začátky. 

Slavnostní dernisáž výstavy proběhne 5. března v 15 hodin a můžete se mimo jiné těšit na hodinový koncert, kde se blýskne trio Petr Nikl, Petr Korbelář a Honza Kotulán.

Co řekli umělci sami o svém tvůrčím procesu?

Petra Nikla jsme jako správného motýla překvapili otázkou na jeho tvůrčí proces u lahodného červeného nektaru. V jeho odpovědi se nejvíce odrazil fakt, že pochází z umělecké rodiny, jeho maminka navrhovala hračky. „Je to takové hraní si. Každý krok vyplývá z toho předešlého. Nejsem konceptualista, který maluje dopředu podle toho, jak si to vymyslel. Samozřejmě mám nějakou představu, nutkání, ale ten výsledek už vzniká interakcí mezi tím impulsem a tím, co se děje v tu chvíli, takže je v tom velká míra improvizace a moment překvapení je pro mě důležitý. Taková alchymie a dobrodružství a to je můj koncept práce.“

[[gal:19773]]

Tomáše Smetanu jsme oslovili jako orla na parkovišti kousek od galerie. Z jeho odpovědi je poznat ovlivnění duchovně evangelicky založenou rodinou. „Vlastně nemaluju, jsem kreslíř a tohle jsou obrazy, které jsem chtěl spálit a pak jsem je ale zase objevil. Je v nich taková mladistvá energie a to mě teď začalo bavit, protože si díky nim můžu zavzpomínat na svoje dětství a mládí. Jinak kreslím čtyři až šest hodin denně a beru to vlastně jako takovou svoji modlitbu, soustředění, meditační práci.“

[[gal:19772]]

Chrudim – Blýská se konečně na lepší časy? Komise znovu upozornila na neutěšený stav přírodní památky Ptačí ostrovy. Cestáři v tom mají jasno. Posloupnost, bez které se věc nepohne, potvrdila i Hana Luptáková z oddělení regionálního rozvoje. K podnětu komise pro životní prostředí se vyjádřil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), který je kromě odboru investic zodpovědný i za odbor životního prostředí. Revitalizaci lokality brání už 25 let stále nevyřešené majetkoprávní vztahy, peníze a třetí důvod je tajný, ale všichni o něm víme. Existuje vůbec vůle něco změnit?

[[img:chrn_fullwidth:19603:Park Střelnice je také součástí chráněné památky Ptačí ostrovy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Aleš Nunvář vyzdvihl jeden bod, na který komise pro životní prostředí upozorňovala Radu města Chrudim. „Komise apeluje, abychom se zaobírali pozemky, které obhospodařuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje a jsou součástí přírodní památky Ptačí ostrovy,“ uvedl. „Za minulého vedení už se o směně jednalo, se záměrem, aby ty pozemky mohly být revitalizovány tak, aby to právě mohlo nést – a bylo hodno – toho označení přírodní památka Ptačí ostrovy,“ připomněl.

Kromě města a Pardubického kraje s právem hospodaření na pozemku pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje (SÚS PK) vlastní pozemky podél toku Chrudimky v přírodní památce Ptačí ostrovy i státní podnik Povodí Labe.

[[img:chrn_fullwidth:19730:]]

Je zřejmé, že k revitalizaci lokality bez iniciativy města asi nikdy nedojde. Nejdříve se ale musí vypořádat majetkoprávní vztahy, jak upozornila Hana Luptáková, pověřená řízením oddělení regionálního rozvoje.

Ředitel SÚS PK Miroslav Němec má v těchto otázkách jasno. „Cestáři jsou vždy připraveni. Stejně tak tomu je i pro případ směny pozemků. Nicméně směna bude stát peníze, takže my nemáme kam spěchat,“ nastínil další vývoj v této oblasti. V severní části přírodní památky, za silnicí, kudy vede Malecká ulice, provozovala SÚS PK úložiště inertního materiálu už před vyhlášením lokality za chráněnou přírodní památku.

[[img:chrn_fullwidth:19731:]]

Po analýze rizik ekologické zátěže probíhající v uvedené lokalitě v letech 2018–2020 byla za vhodnou variantu nápravných opatření zvolena rekultivace, která respektuje schválený územní plán města Chrudim. Projektová dokumentace ale zpracovaná není. „Realizaci záměru musí předcházet zajištění finančních zdrojů, ať už rozpočtových, či externích,“ vysvětlila Hana Luptáková. „V rámci přípravy rozvojových záměrů města bylo diskutováno o budoucím využití jako povodňový park.“

Co tedy bude dál s obnovou přírodní památky Ptačí ostrovy, vyhlášené už od července 1997, kdy se tak její součástí stala i plocha s úložištěm inertního materiálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje? Už tehdy se předpokládalo, že se tento stav podaří celý brzy vyřešit. „Mně se ten nápad líbí, budeme se jím dále zabývat,“ uvedl prozatím Aleš Nunvář k novému podnětu komise pro životní prostředí.

Chrudim – Lze odklonit tranzitní dopravu z města dříve než za deset let? Někteří občané postřehli, že i přes určitý pokles tranzitní dopravy od otevření 2. etapy obchvatu Chrudimi stále některá auta preferují svoji zajetou trasu severní částí města. Zmírnit dopad tranzitní dopravy a zmenšit každodenní provoz na Palackého třídě se snaží místostarosta zodpovědný za dopravu ve městě, Pavel Štěpánek (Piráti). Co vše už se zkusilo udělat pro to, aby ulice Palackého třída a Obce Ležáků fungovaly jako městský okruh bez tranzitní dopravy? Zatím poslední iniciativou je petice představená na únorovém jednání zastupitelstva města Chrudim. K věci se vyjádřilo i Ředitelství silnic a dálnic ČR, které spravuje silnici I/17. 

[[img:chrn_fullwidth:19751:]]

Snaha o změnu a co nejkratší trasování silnice I/17 existuje za současného vedení už skoro dva roky. „S ambicí přetrasovat I/17 po Masarykově náměstí, Poděbradovou ulicí do Dašické jsem přišel za ŘSD hned z kraje svého mandátu,“ říká místostarosta Pavel Štěpánek. „Po několika kolech jednání a jedné studii se však ukázalo, že je takový krok nereálný. Bylo by to příliš drahé a Chrudim si to nemůže v tuto chvíli dovolit.“ Uvedení trasy do stavu odpovídajícího normám a parametrům pro silnice I. třídy by totiž vyžadovalo mnohamilionové investice a ani by prý po ní neprojel nadměrný náklad.

[[img:chrn_fullwidth:19749:Zdroj: Vyhledávací studie M-Projekce]]

„Snažíme se společně s ŘSD hledat varianty, jak Palackého třídě a Obce Ležáků odlehčit,“ vysvětlil Pavel Štěpánek. Byla představa, že dokud povede silnice I. třídy po Palackého třídě, od Čáslavi směrem na Žďár budou řidiče odklánět ukazatele, aby se Borzně vyhnuli. „V dnešní době navigací už málokterý řidič jezdí podle navigačních cedulí. Efekt to tedy nebude mít takový, jaký bychom si představovali,“ uvedl. Vše by prý nejlépe vyřešila až přeložka silnice I/17 po severním obchvatu města. „Je potřeba napnout veškeré síly a stavbu co nejdříve prosadit,“ dodal místostarosta Pavel Štěpánek.

Podle našich informací se právě příští týden sejdou zástupci za kraj, dopravu, policii a město a dohodnou se, jaké ukazatele a kam ŘSD na trasu umístí. 

[[img:chrn_fullwidth:19748:]]

Eso z rukávu v iniciativě, jak zmírnit dopady tranzitní dopravy v této lokalitě, však na posledním jednání chrudimského zastupitelstva vytáhla jiná strana, když se z řad veřejnosti nečekaně přihlásil ke slovu „nejmenovaný občan“ s představením nové petice za urychlení stavby severního obchvatu. Nebyl to totiž nikdo jiný než oblastní předseda hnutí ANO 2011 z Chrudimi, Daniel Vodák, který ale dnes pro Chrudimské noviny dovysvětlil, že se prý nepředstavil nedopatřením. Zastupitelstvo následně odhlasovalo zápornou odpověď spolku Třibřichy, který protestoval proti variantě obchvatu mezi Bylany a Třibřichy. Právě tato varianta vznikla na popud starosty Františka Pilného (ANO 2011), jak se v minulosti vyjádřil.

Z Ředitelství silnic a dálnic ČR, které momentálně výstavbu třetí etapy obchvatu nepovažuje za prioritní, přišel ohledně nejrůznějších petic jasný vzkaz: „Petice k urychlení stavby nepřispívají, spíš přípravu naopak komplikují,“ uvedla na pravou míru Petra Drkulová. Pokud byste ale přesto cítili potřebu se pod petici „Za vybudování přeložky silnice I/17“ podepsat, máte možnost: „Petiční archy budou od pátku umístěny v Chrudimi na infocentru, dále se je chystám dát během pátku a pondělka na obecní úřad v Bylanech a myslím si, že by to mohlo zajímat i Markovice a Heřmanův Městec,“ doplnil dnes Daniel Vodák, který je právě na pracovní cestě v Praze.