Chrudim - Po obrovském úspěchu baletu Popelka v Divadle Karla Pippicha bylo přirozené zjistit, kdo za ním stojí. V chrudimské základní umělecké škole jsem si povídal s Pavlou Kymplovou, učitelkou, která se v dětech snaží probouzet lásku k umění klasického baletního tance.

Najít učebnu, kde se děti pod vedením své učitelky formují v ne příliš snadném umění baletu, nebylo tak snadné. Nenachází se totiž přímo v budově Zušky, ale v prvním poschodí nad jídelnou přilehlé základní školy. Přesto se s pomocí děvčat, které podle oblečení evidentně patří k svěřenkyním Pavly Kymplové vydávám po schodech od šaten nahoru.

Už na chodbě je pak jasné, že se nacházím jiném světě - fotografie mladých slečen a pánů v typických baletních pozicích, reprodukovaná klavírní hudba a jasně znějící dospělý hlas mezi štěbetáním omladiny. Jsem tu správně.

Sundávám si boty, abych nenašlapal a už si podávám ruku s mladou a usměvavou paní učitelkou Kymplovou. Je trošku překvapená, že jsem dorazil tak brzy po našem telefonátu.

„To jsem tedy nečekala, že dorazíte tak brzy. Ale klidně se posaďte, já dám dětem úkoly k procvičování a hned se vám budu věnovat,“ vítá mě Pavla Kymplová.

[[img:chrn_fullwidth:1443:Pavla Kymplová ve svém tajném království - depozitu baletních kostýmů. Foto Chrudimské noviny]]

Na děti nekřičí. Klidným hlasem jim vysvětluje, jak nejlépe protrénovat to, co laik vnímá jen jako pár snadných pohybů při hudbě.

„Jenže ono to tak snadná není,“ směje se Kymplová. „Balet je tvrdá dřina. Zvláště pro kluky, kteří musí být opravdu hodně vypracovaní, protože zvedat několikrát za představení nad hlavu svoje protějšky, není nic snadného,“ vysvětluje.

Ptám se na otázku z nejbanálnějších, odkud učitelka baletu pochází: „Jsem z Aše. Do Chrudimi jsem dostala vlastně hlavně přes balet. Chtěla jsem změnu prostředí, tak jsem si začala vyhledávat volná pracovní místa a do oka mi padla právě Chrudim.“

Pavla Kymplová vystudovala pražskou taneční konzervatoř.

„Absolvovala jsem Duncan centre, což je škola s velkou tradicí. Jedná se sice o školu zaměřenou spíše na moderní tanec, ale já jsem se pod vedením Niny Brzorad  zaměřila na balet klasický.“

A jak se v malé holčičce probudí láska k tomuto ne zrovna snadnému a u nás i ne příliš vděčnému oboru?

„Klasicky,“ směje se Kymplová. „Maminka mě přivedla do Základní umělecké školy v Aši a tak jsme začala dělat svoje první kroky, první taneční figury. Postupně jsem si balet natolik zamilovala, že jsem pokračovala právě na zmiňované konzervatoři,“ popisuje své začátky učitelka.

[[img:chrn_fullwidth:1442:Baletka. Foto: Pavla Kymplová]]

„Sama mám moc ráda klasická provedení baletních kusů. Ostatně, i publikum si u nás spíše vybírá klasiku, než moderní předělávky, která kladou někdy až příliš vysoké nároky na diváka,“ upřesňuje svůj postoj k tanci.

Ptám se, jak se mladé učitelce daří udržet poměrně tuhou disciplínu, která z dětí, odchovaných počítači a bramborovými chipsy dělá baletky a baleťáky.

„Na děti nekřičím, ale každý ví, že když se nechová tak, jak by měl, následuje trest. Nejde o žádné fyzické tresty ve vlastním slova smyslu. Protože balet je svého druhu sport, trestem bývá nějaká obtížná figura pro dívky, pro chlapce pak především kliky. Protože svalnaté ruce potřebují jako sůl,“ uvádí na pravou míru některé zažité předsudky.

S tím souvisí i další z předsudků – co mužský tanečník, to gay.

„Opravdu to tak není. Ale je to jedna z příčin, proč se k nám kluci nehrnou a, na rozdíl od děvčat, nemusí čekat v pořadnících,“ usmívá se Pavla Kymplová.

[[img:chrn_fullwidth:1441:Žákyně baletního oddělení Základní umělecké školy v Chrudimi. Foto Pavla Kymplová]]

„Souvisí to i s tím, jak se naše společnost k tanečníkům chová. Na západě, především ve Francii, ale i na východě v Rusku, jsou baletky a jejich partneři osobnosti srovnatelné s celebritami ze sportu, filmovými hvězdami. U nás se lidem vybaví maximálně Vlastimil Harapes. A to ještě jen proto, že se jedná zároveň o herce. Balet je vnímán jako něco zženštilého, ačkoli ho svého času provozovala nejvyšší šlechta včetně francouzského krále. Tvrdou dřinu a tisíce hodin náročného tréninku pak už většina prostě nevidí,“ zlobí se na zažité stereotypy učitelka chrudimské Zušky.

Pokud se zeptám na to, co se Pavle Kymplové povedlo natolik, že je po právu pyšná, neváhá ani okamžik.

„Jednoznačně Ašský střevíček. Máme za sebou už třináctý ročník soutěže, která obrovsky pomohla s popularizací baletu u nás i v zahraničí. Díky ní se neskutečně zvýšila úroveň mladých amatérských tanečníků a vznikly i další, navazující soutěže. Kdo by si pomyslel, že se stane tak populární,“ usmívá se právem pyšná učitelka.

A i přesto, že jí balet bere většinu volného času, najde si ho i na další zájmy.

[[img:chrn_fullwidth:1440:Představení v Divadle Karla Pippicha. Foto Pavla Kymplová]]

„Jsem zavilý fotografický nadšenec. Samozřejmě amatér. Ročně nafotím stovky fotek. Chrudimské domy, květiny, akce pořádané ve městě. Chrudim je neuvěřitelně krásné město a jen málokdo si toho opravdu všimne. Byla jsem také v Číně, která mě opravdu učarovala. Nádherná země a příjemní lidé. Takže se nelekejte, až vás někde třeba taky vyfotím,“ uvádí své další zájmy Kymplová.

Musí být nesmírně obtížné vzbudit v dětech lásku k nějaké činnosti. Pavla Kymplová to ale umí. Hovoří za ni desítky dětí, které jí prošly rukama. A hovoří za ni i děvčata, která v dráze baletek pokračovala na konzervatoři.

Balet prostě není pro žádné měkkoty, ale je to pěkně tvrdá dřina. V chrudimské učitelce Kymplové však děti dostávají jak laskavost, tak i důslednou přísnost. Skvělá průprava do života, ať už se jejich kroky po letech v Základní umělecké škole budou ubírat kamkoliv.

Chrudim - Kruhové objezdy a křižovatky v našem městě ozdobily počátkem června zvláštní útvary. Mnozí řidiči netušili, zda půjde o fontánky, květináče nebo svérázné dopravní značení.

Okrasné prvky se na kruhové objezdy instalují po celém světě. Klasicky nejkrásnější se nacházejí ve Francii nebo Německu. Snaha je to jistě chvályhodná.

[[img:chrn_fullwidth:1384:Květináče byly osazeny muškáty.]] 

Přes nepochybnou estetickou funkci, mají tyto doplňky v zahraničí ještě funkci daleko podstatnější. Často totiž ve středu objezdu najdeme nejrůznější skulptury, sochy ale i obyčejné traverzy, jejichž počet se porůznu mění.

Chytrému napověz - tyto objekty už nejsou pouze součástí zkrášlování fádního prostředí silnic, ale jedná se především o prvek navigační.

S jejich pomocí se tak i naprostý cizinec zorientuje v neznámém prostředí zcela přirozeně („U slona třetí odbočka vpravo, u tří sloupů druhá vlevo, atd.“). Ne každý je totiž vybaven moderní satelitní navigací.

Zeptali jsme se Kateřiny Jánské, technika úseku údržby zeleně z odboru investic městského úřadu, na kolik městskou pokladnu květináče přišly, jaká bude jejich údržba. Po čtrnácti dnech jsme se dočkali pouze konstatování, že už brzy nám budou poskytnuty potřebné materiály. A to i přesto, že zveřejňování těchto informací je ze zákona povinné.

Jistě, chápeme, že práce takového technika je náročná a času má málo. Přesto je dobré si uvědomit, že deník vychází denně a nemůže čekat týdny na několik slov k tak triviální problematice.

[[img:chrn_fullwidth:1380:Žízeň rostlin bude v parných dnech veliká]] 

Z neoficiálních zdrojů tedy víme, že jeden květináč stál zhruba 70 tisíc a město jich nakoupilo několik.  Nejsou to snad květináče, které měly původně „krášlit“ Náměstí Josefa Ressela?

Údržba podivných nádob a jejich obsahu je rovněž velkou neznámou. Bude snad najíždět Multikára s nádrží a provádět nechtěnou blokaci kruhových objezdů? Kdo ví.

Posouzení účelnosti, potřebnosti a praktičnosti zmiňovaných dekorativních prvků necháváme na čtenářích Chrudimských novin.

Chrudim - Rozvodovský dům na Resselově náměstí zná asi každý Chrudimák. Mnozí také jistě znají vynikající restauraci, která sídlí za jeho loubím. Jít na večeři do Balustrády je pojem.

Dům stojí vedle nové radnice a je nazýván podle Františka Rozvody, který jej koupil v roce 1787. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

[[img:chrn_fullwidth:1229:Rozvodovský dům na chrudimském náměstí]]
První písemná zmínka o domu pochází z roku 1592, kdy jej podle závěti zdědila Marta Boleslavská. Průčelí do Resslova náměstí je klasicistní s empírovými prvky. Krátkým průčelím s výplní s motivem sv. Floriána je obrácen také do Břetislavovy ulice; směrem k hradbám, do Soukenické ulice, je dřevěná pavlač. Na místě dnešního domu stál dříve gotický dům s právem várečným, z něhož se dochovaly sklepy. Nejhlubší sklep má podlahu 7 metrů pod úrovní náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:1234:Restaurace Balustráda má ve svých sklepeních velmi zajímavá vína]]
A právě sklepy jsou jednou z velkých předností, na něž je majitel Balustrády, Miloš Zlatník, náležitě pyšný:

„Využíváme je třeba pro svatební hostiny, firemní akce. Není žádný problém zajistit rezervaci pro třicet lidí a potom už si užívat unikátního prostředí spolu s naší skvělou kuchyní,“ říká dávný absolvent chrudimské hotelovky.

„Řemeslo jsem se pořádně naučil v Praze, kde jsem po střední škole pracoval v několik luxusních restauracích. To dá člověku do života hodně. Naučí se přístupu k hostům, vidí, jak má vypadat kvalitní restaurace. Jeden čas jsem pracoval společně se známým „Šéfem“ Zdeňkem Pohlreichem. I u něj jsem pochopil, jak má vypadat přístup k práci v restauraci,“ vysvětluje v příjemném prostředí chrudimské Balustrády Zlatník.

Zvláště v době obědů bývá plno: „Denně nás navštíví kolem stovky zákazníků. Rád bych řekl, že spokojených, ale to už musí posoudit právě oni,“ usmívá se majitel.

[[img:chrn_fullwidth:1233:Do restaurace Balustráda chodí návštěvníci i na středomořské speciality]]
Pozornosti hostů, ale i všech, kdo kolem restaurace projdou do samého srdce města jistě neunikly pravidelné akce, které se zde pořádají:

„Víkend co víkend se zaměřujeme na jiný druh kuchyně – ať už jsou to speciality na grilu, kančí speciality, velikonoční víkend, nebo středomořská kuchyně. A právě na kuchyni středomořských národů bychom se rádi zaměřili i do budoucna. Jedná se o jídlo lehké, mimořádně chutné a esteticky přívětivé,“ upřesňuje Zlatník svou strategii do budoucna.

„Navíc se každý rok snažím pozvat k nám nějakou kuchařskou superstar, která hostům předvede své umění. Tyto akce se těší mimořádné pozornosti a jsou velmi oblíbené.“

Nemůžeme nezmínit to, co zná každý chrudimský řidič – maličká autíčka, která se ulicemi prodírají ke svým hladovým zákazníkům:

„Ano, rozvoz jídle je u nás běžný. Prakticky je možné dovézt cokoli, ale rozvážíme nejvíc pizzu, saláty, těstoviny. On takový steak po dvaceti minutách už opravdu nevypadá tak, jako v restauraci,“ kýve hlavou Miloš Zlatník.

[[img:chrn_fullwidth:1230:Majitel restaurace Miloš Zlatník]]
V dnešní době musí být dost obtížné najít dobré zaměstnance, ale i s tímto problémem si Balustráda poradila:

„Máme vynikající kuchaře, kteří si opravdu zaslouží mimořádnou pochvalu. Nebylo jednoduché je najít, ale od okamžiku, kdy nastoupili, nelituji ani trochu námahy. Navíc, jsou skoro místní, takže o to víc mne těší jejich skvělé výkony. Spolupracujeme ale i s chrudimskou SOŠ a SOU obchodu a služeb, takže u nás mladí lidé mohou získávat první zkušenosti, které se jim v budoucnosti jistě vyplatí. Sám jsem to zažil,“ směje se Zlatník.

Charakteristikou chrudimské restaurace Balustráda je jednoznačně orientace na zákazníka:

„Host se u nás musí cítit dobře. Nesmí mít pocit, že ho číšník obtěžuje, nebo na něj naopak zapomněl. Každému, bez ohledu na to, zda si dá jen presso, nebo oběd o třech chodech, vyjdeme maximálně vstříc. Však se můžete přijít přesvědčit,“ zakončuje naše krátké povídání Miloš Zlatník a odbíhá roztáhnout obrovské venkovní slunečníky.

Chrudim - Místostarosta Roman Málek rozeslal prostřednictvím internetové adresy Chrudimka.cz místním médiím informaci, a to pod záhlavím volební strany Koalice pro Chrudim, že ho přestupková komise ve Slatiňanech zbavila podezření ze spáchání přestupku. Vzápětí kvůli tomu a dalším sporům nevybíravě zaútočil na své politické oponenty včetně starosty Řezníčka (SNK-ED) a poslance Čechlovského (ODS) a zasadil tak další ránu křehké radniční koalici (více v dalším materiálu).

Málek se měl na začátku dopustit přestupku tím, že se loni bez vědomí městské rady přihlásil do výběrového řízení na pronájem reklamních ploch na sloupech veřejného osvětlení ve městě a podal cenově výhodnější nabídku než jediný uchazeč v soutěži - firma Hostalek Werbung. Měl tím zneužít svého postavení, jelikož znal cenovou nabídku soutěžící firmy, ač neměl.

Málek si tak proti sobě popudil většinu zastupitelstva, kterému se za své jednání omluvil, a vzápětí se o něj začala zajímat protikorupční policie. Ta však v jeho jednání nespatřovala trestný čin, ale přestupek, který byl nakonec s ohledem na možnou podjatost postoupen přestupkové komisi ve Slatiňanech.

Slatiňanská komise vzápětí rozhodla o Málkově vině a vyměřila mu správní pokutu ve výši čtyř tisíc korun, kterou ale místostarosta odmítl zaplatit a proti verdiktu se odvolal. Na druhý pokus byl už prý úspěšnější. Tvrdí to alespoň prohlášení Koalice pro Chrudim, které přebrala takřka všechna média.

Stejná volební strana se rovněž opírá ve své zprávě o tvrzení, že Málek hájil v daném případě zájmy města, nikoliv svůj prospěch, a vydává tento argument za závěr přestupkové komise.

Podle Koalice pro Chrudim prý Málek usiluje o převedení reklamních ploch na veřejných sloupech pod městskou firmu nebo o vypsání dalšího výběrového řízení, neboť ho údajně neuspokojuje trojnásobné navýšení ceny za pronájem ploch, které v soutěži nabídla firma Hostalek - Werbung.

„Jsem rád, že se pravda ukázala a zvítězila. Bohužel špína, kterou o mně chrudimská ODS a dnes i Chrudimská volba šířila a šíří, je neuvěřitelná a téměř nepostižitelná. Je mi však jasný důvod. Ve městě jde o miliony, které mohly končit v soukromých rukou," říká v tiskové zprávě Koalice pro Chrudim Roman Málek.

"ODS i já respektujeme rozhodnutí policie i přestupkové komise. Připomínáme ale, že policie začala řešit případ Romana Málka dříve, než na něj ODS podala na základě dvou expertních právnických posudků trestní oznámení, a že nejen naši zastupitelé, ale třeba i z ČSSD se ho na zastupitelstvu ptali na důvody jeho počínání. Pan místostarosta tehdy vytrvale opakoval, že to dělal jen kvůli mé kandidatuře na hejtmana, kterou jsem prý zahájil," reaguje poslanec ODS a bývalý starosta města Jan Čechlovský.

"Trváme na tom, že pokud chtěl pan místostarosta na něco poukázat, měl tak učinit legitimním a obvyklým způsobem, nikoliv způsobem netransparentním a na hraně zákona," dodává Čechlovský.

Chrudimská volba je útokem místostarosty Málka zaskočena. "Nemůžeme si vzpomenout, že bychom se o něm někde vyjadřovali a už vůbec ne v souvislosti s pronájmem ploch firmě Hostalek - Werbung, protože nemáme s touto zakázkou vůbec nic společného," namítá místopředseda Chrudimské volby a bývalý radní Luboš Jelínek.

"Spíše nám ale vadí, že místostarosta Málek porušil veškerá pravidla slušnosti a podíval se v daném případě do materiálů, které mu nepřísluší. Všude na světě je takové zneužití funkce nepřijatelné, jen slatiňanská komise překvapivě tvrdí, že nikoli. Je potom na zváženou, jakou má takové rozhodnutí váhu. A z toho je nám smutno, stejně jako z obsahu prohlášení Koalice pro Chrudim, za které se místostarosta Málek schovává," uzavírá Jelínek. 

Nejen těm, kterým nedává spát svérázná kulturní produkce, konající se víkend co víkend v bývalém letním kině, jistě neunikly snahy občanského sdružení MaChr za Chrudim malebnou. Hodlá prohlásit kulturní památkou změť umělohmotných laviček, betonových zídek a zoufale zastaralé promítací techniky v bývalém letním kině za Muzeem.

Proč ne, řekne si mnohý, kdo nostalgicky zamáčkne slzu při vzpomínce na letní večery před listopadem 1989, když se mu k rameni tiskla slečna a společně vychutnávali neohroženého Vinnetoua a jeho šetrného bratra Oldu.

Ano, proč ne? Takto je možné zapsat mezi kulturní památky každou nemovitost, k níž se váží naše sentimentem zakalené vzpomínky, nebo ji zrovna potřebujeme pro své volnočasové aktivity.

Jestliže se ale zamyslíme trochu hlouběji a z maloměstského sentimentu vybředneme o level výše, musíme v paměti najít stavby, které si případné zapsání mezi kulturní památky zaslouží nepochybně daleko víc.

Každý, kdo prochází kolem bývalé LDN „Na kopečku“ (dříve dokonce zemědělského výzkumného ústavu), minimálně nadává na neutěšený stav této rozlehlé budovy. Člověka políbeného múzou architektury, nebo jen obyčejným lidským vkusem, pak dožene k slzám fakt, že se jde o unikátní rondokubistický objekt. Vybudování maloprostorových bytů pro mladé rodiny, nebo single se v tomto prázdném domě přímo nabízí.

[[img:chrn_fullwidth:1390:Kubismus si bere zpět příroda.]] 

Machry z MaChru však nechává lukrativní nemovitost v klidu. Dál si budují své virtuální zámky v prostoru, kde by lepší službu občanům konalo parkoviště, parčík, dětské prolézačky, nebo oddechová zóna.

Také torzo nešťastného chrudimského pivovaru přímo křičí o pomoc. Bohužel, i zde se jedná o problém, který, podle některých, zajímá jen promile kverulantů.

[[img:chrn_fullwidth:68:Pivovarský komín ještě stojí.]] 

Kvalita chrudimského piva byla kdysi na vysoké úrovni a i dnes máme z jistých zdrojů informace, že sám nejvyšší vládce chrudimské radnice by nebyl tak zcela proti, kdyby se v královském věnném městě opět pivo vařilo. Příkladem budiž sousední Polička. Tamější Záviš je podle pivních gurmánů opravdu vynikající.

Jedinečnost celé stavby pak je zřejmá i tomu, kdo výše zmiňovanou múzou políben není.

Nedořešené vztahy v parčíku u Wiessnerovy vily jsou zřejmě příčinou neutěšeného stavu Rohrbachových bust i zbytků drobné architektury v zahradě. Přes obrůstající břečťan je však zřejmé, že se jedná o díla unikátní.

[[img:chrn_fullwidth:1407:Co by tomu řekl Rohrbach?]] 

Hned naproti parčíku pak najdeme hotel, jehož architektonický styl se rovněž řadí mezi ty, které je vhodné zachovat budoucím generacím.

[[img:chrn_fullwidth:1387:Socialistický realismus nesměle vykukuje z hotelu Bohemia]] 

A tak lze pokračovat dále.

Přes nesporně mizivou hodnotu zařízení bývalého městského letního kina však mnozí trvají na jeho záchraně, ačkoli by své aktivity klidně mohli provozovat v budoucím parku, který se pro bleší trhy, hudební produkce a svérázné workshopy hodí daleko více, než rezivějící výkvět promítací techniky.

Pojďme se domluvit. Malebnou Chrudim nebudeme tvořit ze sentimentálních vzpomínek. Než zaměříme svou pozornost, vůli a snahu na nějaký objekt, zkusme se zeptat odborníků - v Památkovém ústavu je jich celé hejno - kteří nám rádi sdělí, zda má tato snaha nějaký smysl. Připouštím, že to po zúčastněných vyžaduje jednu vlastnost, která se dnes už moc nenosí.

Tou vlastností je pokora.

Seč - Sluníčko, voda, míchané drinky, pohoda s přáteli a spolužáky. Tak vypadala výhra studentů chrudimského gymplu v hotelu Jezerka. V pátek 8. června se sjeli ti, jejichž tablo bylo čtenáři Chrudimských novin vyhodnoceno jako nejlepší.

Vedro bylo k padnutí, takže když se studenti začali o půl šesté sjíždět, bylo jasné, že venkovní bazén přijde vhod.

Všechny slečny a mladé pány na úvod pozdravil zástupce Chrudimských novin, Luboš Jelínek. Poděkoval jim za účast v soutěži a vtipně okomentoval i jejich vysoký počet získaných hlasů. Potom už servírky hotelu přinesly šampaňské s jahodami a následoval přípitek. Jahody byly zaručeně čerstvé, protože je redaktor, píšící tyto řádky, sháněl celé odpoledne.

[[img:chrn_fullwidth:1347:Večírek začal u bazénu již odpoledne sklenkou šampaňského]]
Jedna sklenička se sice odporoučela do věčných lovišť (pánové přitom nezapomněli vtipně okomentovat schopnost snášet alkohol slečnou, které z mokrých rukou vypadla), ale každá kráska musí mít onu pověstnou pihu nad horním rtem.

Poté už se objevily Chrudimskými novinami věnované vouchery, které se během okamžiku začaly proměňovat v pivo, mojito a další míchané nápoje, které zůstávají pro vyznavače pěnivého moku velkou neznámou.

Studenti se pohodlně usadili do lehátek a užívali letního, před bouřkou ostrého sluníčka.

[[img:chrn_fullwidth:1353:...]]
Mezi tím se našlo i pár odvážlivců, kteří byli ochotní na kameru skočit do ne příliš teplého venkovního bazénu. Ani to se neobešlo bez vtipných poznámek přítomných a jediná slečna, která ladným skokem zčeřila modrou hladinu, dočkala se dokonce potlesku.

[[img:chrn_fullwidth:1360:...]]
Na otázky, kam budou směřovat kroky maturantů po prodloužených prázdninách, se odpovědi různily. Dvě oslovené krásné slečny by rády zasvětily svoje životy Aeskulapovi a pomáhaly svým bližním jako lékařky. Zazněly i hlasy toužící po praxi psychologa, sociologa.

[[img:chrn_fullwidth:1349:...]]
Pánové se s pivkem v ruce rozhovořili o směšných státních maturitách, pro jejichž splnění prý nemuseli skoro ani hnout mozkovým závitem. Inu, co stát řídí, dobře řídí!

Ústní část už byla „jiné kafe.“ Ale i zde se z obávaných kantorů stali spíše rodičové, kteří svoje děti chtějí k prahu dospělosti dovést klidně, s úsměvem a bez zbytečného dušení na potítku.

Překvapivým zjištěním byl fakt, že velká část pánského osazenstva 4.B si za téma své slohové práce vybrala popis postupu přípravy palačinek...

V příjemných rozhovorech a popíjený drinků tak čas postupně utíkal a obloha se zatahovala mračny věštícími pořádnou letní bouřku.

[[img:chrn_fullwidth:1374:...]]
Když jsme po hodině vítězné studenty opouštěli, většina už plavala ve vnitřním bazénu, slečny seděly ve vířivce a usměvavé servírky profesionálně míchaly každý nápoj, který si jen srdce mladého člověka může přát.

V salonku jsme si ještě prohlédli slavnostně nazdobený stůl, k němuž měli později maturanti zasednout se svými učiteli, přáteli a rodinou.  

Maturantům přejeme do života štěstí. Ať už budou pokračovat ve studiu na vysoké škole, vycestují nabrat zkušenosti do zahraničí, nebo se vydají opravit nepovedenou zkoušku v září.

Další fotografie z maturitní párty najdete v rubrice Den v obrazech.

Chrudim - Bývalý městský architekt a současný zastupitel města Karel Thér se neúspěšně snažil prosadit do chrudimského rozpočtu na rok 2013 investici na slíbené zakopání horkovodu podél řeky Chrudimky v sídlišti U Stadionu. Přestože si starosta města Řezníček podle všeho už na tento slib nepamatuje, jeho předchůdce Čechlovský se k němu hlásí (podrobnosti v dalším materiálu).

"Chtěl jsem, aby se tato neustále odsouvaná akce dostala do rozpočtu stejně jako bezmála milionový připojovací poplatek za napojení tribuny letního stadionu k horkovodu. Město má totiž v pokladně na zakopání horkovodu necelé čtyři miliony korun. Tyto peníze jsou ´sousedským´ příspěvkem společností Tesco a Park Píšťovy našemu městu na zajištění této akce ve vztahu k vlastníkovi horkovodu - Elektrárny Opatovice, který byl s tímto záměrem ve shodě," vysvětluje Karel Thér.

[[img:chrn_fullwidth:1377:Horkovod znemožňuje například průjezd cyklistů podél sídliště U Stadionu. Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vzápětí dodává, o možnosti zakopat horkovod jednal se starostou zhruba už půldruhého měsíce před poslední schůzí zastupitelstva. Jelikož ale nebyl tento bod se zastupiteli vůbec předjednán, nezbylo Thérovi, než požádat zastupitele o pozměňující návrh na usnesení k rozpočtu na příští rok, který by na tuto akci konečně pamatoval.

Starosta však Thérův návrh odmítl se zdůvodněním, že by akce přišla město na 15 milionů korun, což ovlivnilo i rozhodování zastupitelů, kteří se k němu nakonec většinou hlasů přidali. Podle Théra se tím ale starosta nezachoval právě fér, protože už dopředu věděl o jeho návrhu na zlevnění slibované akce.

"Přednesl jsem Řezníčkovi možnou logickou redukci rozsahu zakopání horkovodu při zachování pohybu pěších a cyklistů podél řeky Chrudimky ve směru od lávky ke středisku vodáckého sdružení Kačeři, což by trasu zkrátilo a podstatně zlevnilo.

Pokud jde o částku 15 milionů, se kterou starosta argumentoval, tak jde o projektantskou cenu, která jde, jak se radnice ráda občas pochlubí, zlevnit ve výběrovém řízení a při samotné realizaci až o desítky procent. Nastínil jsem tedy starostovi minimálně dva kroky k výraznému zlevnění, a to ještě nezmiňuji vazby Chrudimě na Elektrárnu Opatovice," dává si architekt záležet na vysvětlení, jak lze zakopání horkovodu realizovat za přijatelné peníze.

"Odhaduji to asi na čtyři miliony plus uloženou rezervu, nikoli na patnáct milionů, pokud má město dar od výše uvedených společností stále ještě k dispozici na svém účtě," upřesňuje zastupitel.

Chrudim/Pasíčka - V sobotu 9. června ožijí Klášterní zahrady dětským dnem s dobrovolníky. Jako každý rok se děti i rodiče mohou těšit nejen na spoustu soutěží. I v tento den však mohou pomoci těm, kdo ji zrovna potřebují. Třeba zvířatům z Pasíček.

Pasíčka znají děti školou povinné moc dobře. Snad všechny chrudimské třídy základních škol někdy toto místo navštívily. Nedaleko Proseče, Toulovcových maštalí, lesů plných hub a borůvek.

Právě tady se nachází zařízení Českého svazu ochránců přírody, které pomáhá zraněným zvířatům buď k návratu do přírody, nebo ke klidnému dožití v zajetí. Některá zranění jsou totiž natolik vážná, že návrat není možný. Je nepředstavitelné, aby ve volné přírodě přežil výr, kterému chybí jedno křídlo, čáp se zlomeným zobákem, ochočený krkavec.

[[img:chrn_fullwidth:1288:Výr velký už ježka neuloví]] 

A právě draví ptáci tvoří podstatnou většinu klientely stanice, kterou řídí manželé Cachovi. Ze starého, polorozpadnutého statku se jim podařilo nesmírnou činorodostí a tvrdou prací vytvořit jednu z nejlepších stanic u nás. Protože Pasíčka zdaleka nejsou jedinou pomocí, která se poraněným divokým zvířatům nabízí. Celá republika je pokryta sítí stanic a jejich pracovníci mají přesně rozvržené rajóny, kam jezdí zasahovat.

[[img:chrn_fullwidth:1287:Puštíci spící]] 

Zranění elektrickým proudem, postřelení, otrava, zranění od zemědělských strojů, sražení autem – to jsou nejčastější důvody, proč se vydávají pracovníci z Pasíček na záchrannou misi. A právě jednoho z nejstarších pacientů – puštíka Rozárku, budou moci návštěvníci Dne dětí s dobrovolníky pohladit po bříšku. Dále se děti mohou těšit na kozu s kůzletem, kunu skalní, pexeso. Pro dospělé budou připraveny informační materiály a přehledné tabule s prezentací práce ochránců přírody od Toulovcových maštalí.

[[img:chrn_fullwidth:1289:Zvědavá kuna]] 

„Je to naše povinnost, postarat se o ty, kdo trpí naší vinou. Ať už z důvodu civilizační rozpínavosti, nebo bezohlednosti,“ to jsou slova, která by lidé z Pasíček mohli mít ve svém mottu.

Pardubice - V Pardubickém kraji vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku počet turistů, kteří zde přenocují. Podle Českého statistického úřadu je jich o 3,8 procenta více a kraj se tak dostal o dvě příčky dopředu před Ústecký kraj a Vysočinu.

V průměrném počtu přenocování 2,8 nocí se Pardubický kraj zařadil dokonce na 6. až 8. místo společně s krajem Jihočeským a Zlínským.

Daří se také zvyšovat počet zahraničních turistů, meziročně vzrostl  o 5,7 procenta. Nejvíce hostů přijelo tradičně z Německa a Slovenska a více k nám začali v zimě jezdit zejména polští turisté.

V poslední době, často v souvislosti s využitím evropských fondů, byla dokončena řada nových zařízení, která slouží cestovnímu ruchu v Pardubickém kraji.

"Začíná se tedy vyplácet taktika nerozdrobit finance, které byly k dispozici, ale soustředit je do čtyř významných oblastí. Díky tomu se zvýšil počet hotelů a rozšířila se nabídka doprovodných aktivit v turisticky zajímavých lokalitách.

Na Dolní Moravě, Suchém vrchu, na Orlici u Letohradu, v Hlinsku, Holicích a na dalších místech se investovaly poměrně značné prostředky do turistického zázemí. Na Seči vyrostl hotel, který má světové parametry a v kraji mimořádné možnosti širokého vyžití, od dnes již samozřejmého wellness, přes trenažery na tenis a golf až po malou střelnici," vyjmenovává krajský radní zodpovědný za cestovní ruch Miroslav Stejskal (ČSSD).

Na Dolní Moravě se podařilo vybudovat za pomoci evropských peněz sportovní areál, zaměřený nejen na zimní rekreaci, ale s možnostmi celoročních aktivit. Tento areál se může směle srovnávat s podobnými resorty v Krkonoších nebo v Rakousku. Nabízí například bobovou dráhu, lanové centrum, moderní sedačkové lanovky a po  náročném dni je k dispozici kompletní wellness, bowling či pestrá síť kaváren, vináren či restaurací.

K úhradě všech zařízení, včetně občerstvení, je k dispozici jednotná platební karta. O tuto nabídku se v uplynulé zimní sezóně už začali zajímat zejména polští turisté, velký zájem je však i ze strany českých návštěvníků.
 
Pardubický kraj se prostřednictvím podpory Destinační společnosti Východní Čechy snaží provádět masivní marketing zaměřený převážně na rodiny s dětmi a na aktivní turistiku. Pravidelně prezentuje turistické nabídky v Polsku a na mezinárodních cestovních veletrzích a toto úsilí začíná přinášet první výsledky.
 
Možná, že se skutečně v Pardubickém kraji začalo v cestovním ruchu blýskat na lepší časy.

Tak už je to venku - úmyslu neměnit stávající kapacitu a dispozice letního kina chybí logika. Jeho zastánci přišli na veřejné projednání této záležitosti vyzbrojeni argumenty typu - lidé budou parkovat u Lidlu na parkovišti soukromého subjektu a s hygienou to už starosta nějak zařídí... A to je sakra málo.

Zhruba tak chtěli aktivisté "za Chrudim malebnou" vyřešit chybějící parkovací kapacity za Muzeem a problematický hluk mezi bytovou zástavbou v centru. Říkáte si, dětinskost? Bohužel, realita. I s takovým "materiálem" musí naše radnice občas pracovat.

Po této schůzi je tedy, zdá se, vymalováno. Kdo měl pro tyto nadšence zatím pochopení, tak ho ztratil. O to větší šance má teď smysluplné využití této plochy - ve prospěch Muzea, kina, parkoviště a parku, tedy nás občanů, ne jen úzkého kroužku nostalgických snílků, kteří tu dočasně "hospodaří".

Popis zpracované studie: Na obrázku je původní, minulým zastupitelstvem schválená studie multifunkčního prostranství za Muzeem, která dovoluje parkování aut u Muzea v období plesů a akcí, pořádání venkovních koncertů, promítání mobilního letního kina a další společenské akce. Nejdůležitější funkcí areálu a také jeho největší částí je park s lavičkami a dětskými hracími prvky.