Chrudim – Stavební úřad vydal v květnu rozhodnutí, kterým nařídil vyklizení provizorních prostor Senior centra nad chrudimským Infernem. To se mělo uskutečnit do 31. května. Zašli jsme se tedy podívat, jak se rozhodnutí provozovatelem respektuje.

Přestože lije jako z konve, nás to neodradí od návštěvy místa, o jehož ne zcela standardním využívání jsme už informovali.

Stiskneme zvonek s nápisem „sestra“ a po chvilce už slyšíme příjemný hlas. Když se však představíme, hlas nás trochu zaraženě odkáže na stavbyvedoucího Ivana Bílka, a to přesto, že otázka byla prostá: „Jsem z Chrudimských novin a rád bych vám položil pár otázek.“ Zřejmě nás naše pověst předchází.

[[img:chrn_fullwidth:1051:Za tyto dvěře se jen tak někdo nedostane. Foto: Chrudimské noviny]] 

Přichází Bílek a zve mne dovnitř. Konečně přestávám moknout. Když však i jemu kladu trochu pozměněnou otázku: „Jsou tu stále ještě ubytováni klienti?" také on odmítá odpovědět. Problém přehodí o stupěň výše s poukazem na předsedu správní rady Milana Jirušku. Odpověď „ano“ - „ne“ je zřejmě nad jejich síly.

Přitom do 31. května měli být všichni klienti pryč, protože prostory jsou k jejich ubytování naprosto nevhodné - podle stavebního úřadu dokonce bezprostředně ohrožují jejich život.

Dotázal jsem se tedy šéfa stavebního úřadu Vladimíra Bálka zda nastala v této věci nějaká změna:

„Stavební úřad provede v č.p. 167/III. šetření. Podle zjištěných skutečností bude pokračovat v řízení v souladu se stavebním zákonem.“

Ani on nebyl schopen sdělit prostou odpověď, zmiňovanou výše. Z jeho slov však plyne, že 31. května neznamená 31. května. Dokonce to neznamená ani 4. června. Znamená to, že někdy bude provedeno šetření a někdy bude úřad pokračovat v řízení.

Senioři zatím, neznámo kde, čekají, jak se celá kauza vyvine a pivovar se potichu rozpadá. 

Bývalý starosta a současný poslanec Jan Čechlovský (ODS) popírá, že vyjednává o nové radniční koalici a současně jedním dechem dodává, že vedle obsazení míst v radě a dalších orgánech města lidmi z jeho strany by si ji dovedl představit za předpokladu, že by se muselo v Chrudimi konečně začít něco dít.

Ostatně volají po tom i někteří čtenáři Chrudimských novin, stejně jako po příchodu Čechlovského na radnici. Je totiž evidentní, že se současné koalici příliš nedaří, provázejí ji časté názorové střety nebo rozhodnutí, která jsou nejprve schválena a potom odvolána, viz. dotace pro Senior centrum nebo uzavření ziskové městské sauny ve prospěch podnikání soukromého subjektu.

Ač tedy Čechlovský tvrdí, že o novém složení radnice nejedná, dal si se starostou Řezníčkem (SNK-ED) na konci května dostaveníčko ve slováckém Vlčnově během tradiční Jízdy králů, tedy daleko z dohledu Chrudimáků. Co bylo obsahem jejich schůzky, je otázkou.

Není však tajemstvím, že se o slovo na radnici hlásí také lídr sociálních demokratů Jaroslav Trávníček, který původně nabízené křeslo místostarosty odmítl. Na odpověď, zda se tedy Chrudim dočká nové "jízdy králů" - Řezníčka, Čechlovského a Trávníčka, na úkor Málkem ovládané městské rady, nebo šlo jen o další z mnoha přátelských setkání Řezníčka s Čechlovským, si budeme muset nejspíš ještě chvíli počkat.

Jedno je však zřejmé - současná situace na radnici není navenek tak přátelská, jak se prezentuje. Že to našemu městu příliš neprospívá, není třeba dvakrát připomínat. Za všechny to popsal právě Čechlovský, a to v duchu, že by se konečně mělo už něco začít dít... Nezbývá, než souhlasit.

Chrudim - Červená kaplička aneb správně Kaple čtrnácti pomocníků byla požehnána. Den, na který čekaly generace pumberských obyvatel, nastal v sobotu 2. června. Po téměř 130 letech od své poslední velké přestavby se dnes kaplička zaskvěla v celé kráse.

Svoji řeč přednesl pan starosta, pan farář rozjímal o věcech mezi nebem a zemí, hudebníci dotvářeli slavnostní atmosféru, až arciděkan Heblt kapličku nově vysvětil a popřál jí do života. Černá skvrna na chrudimské historii byla vymazána a krásný park Střelnice dostal další duchovní rozměr.

[[img:chrn_fullwidth:1262:Červená kaplička na Pumberkách.]]
Není to dávno, kdy byla kaplička předána do užívání. Nejdříve ji ale čekala pořádná rekonstrukce, kterou stavba nezažila od roku 1883. V tomto roce ji totiž zrekonstruoval pumberský mlynář František Podhájský, který bohužel ne příliš šťastně šetřil na materiálu. Právě z tohoto důvodu dostala kaplička zcela novou vápennou omítku, aby skryla nesourodý zdící materiál, který byl použit zřejmě z úsporných důvodů koncem 19. století. A jakoby se toto stigma táhlo i do současnosti, i nejnovější rekonstrukce trpí několika problémy. I když se kapličce staletí říkalo červená, odstín jejího současného nátěru je slovy jednoho z účastníků slavnosti „trochu omylem“. Horkou jehlou jsou šity i další drobnosti, mezi nimiž nechtěně humorně působí lano od zvonu ve věžičce. Pouze náhodou v den slavnostního vysvěcení a před prvním vyzváněním zjistil chrudimský zvoník Tomáš Pavlík, že zmíněné lano nevede ke zvonu, ale je přivázáno k trámu a zvon tak bude i nadále smutně čekat na své znovurozeznění.

[[img:chrn_fullwidth:1282:Divili se tomu všichni]]
Tyto drobnosti ale nemohou pokazit slavnostní pocit z nově rekonstruované a vysvěcené kaple. O to víc budí rozpaky nová výzdoba vnitřního prostoru. Zcela prázdný prostor čekal na svoje znovuobjevení, o nějž se sám přihlásil přestavlcký malíř Ivan Baborák. Chvályhodně sehnal řadu sponzorů a za jejich finanční podpory namaloval pro kapličku 14 obrazů svatých pomocníků. V Čechách není nové instalování sakrálních prostor žádnou novinkou. Stačí připomenout excelentní realizace Medkovy a Koblasovy v moravské Jedovnici, či citlivou instalaci Křížové cesty Vladimíra Komárka v Konecchlumí. Chrudimský pokus bohužel svoji šanci nevyužil a malby umístěné v kapli působí svojí neobratností a kompoziční bezradností velmi rozpačitě. Až komicky vypadá instalace obrazů na oltáři, který dle slov jednoho z návštěvníků vypadá jako „odjíždějící maringotka kouzelníka Arnoštka z Rozmarného léta“.

[[img:chrn_fullwidth:1276:Oltář s obrazy Ivana Baboráka.]]

Červená kaplička čekala dlouhé roky na svoje znovuzrození. Původní mobiliář kaple byl nenávratně rozkraden a kaplička tak po desetiletí zůstávala prázdná. Jediným světlým krokem za dlouhé roky byla instalace obrazu Panny Marie na štítu kaple, o kterou se postarala paní Věra Nevečeřalová.

[[img:chrn_fullwidth:1268:Pumberský malíř Jan Toth namaloval obraz Panny Marie.]]
Ta poslední léta také pravidelně upozorňovala Městský úřad na nutnost opravy a záchrany kapličky a prakticky projekt rekonstrukce kapličky iniciovala. Ve chvíli, kdy byla rekonstrukce schválena, se s návrhem zrekonstruovat kapličku přihlásil i spolek Chrudimští patrioti a s velkou energií se dal do díla. Netrvalo dlouho a kaplička byla zrekonstruována a slavnostně otevřena. Na paní Věru se v řadě oslav a udělování cen úplně zapomnělo. Ani na dnešním obřadu vysvěcení ji redakční fotoaparát nenašel.

Ten, kdo by očekával, že v kapličce nalezne zázračný pramen, bude trochu zklamán. Onen pramen, díky němuž se od 17. století udržovala na tomto místě kaplička a který proslavil Pumberka široko daleko, se do rekonstrukce nevešel. Útěchou budiž dnešní příslib vedení města, že po vyřešení pozemkového problému bude historický pramen zrekonstruován a pokud bude k pití, můžeme se na "zázračnou vodu“ opět těšit. Zatím se můžete zeptat místních, kde torzo studánky je, rádi vám jich několik ukáží.

[[img:chrn_fullwidth:1266:"Zázračný pramen" zatím vtéká pouze do řeky a čeká na své oživení.]]
Je příjemnější psát o znovuzrození věcí, než o jejich zmaru. Díky vztahu místních ke svému bezprostřednímu okolí a díky iniciativě mnoha chrudimských občanů příběh pumberské Červené kapličky může pokračovat dál.

Prohlédněte si další fotografie v rubrice Den v obrazech

Chrudim – Noc kostelů přitáhla v pátek 1. června do arciděkanského chrámu asi stovku návštěvníků. Počet se neustále měnil, podle toho, jak skupinky přicházely a odcházely. Stálá zůstala skupina dětí a asi padesáti dospělých zájemců o výklad arciděkana Heblta a kaplana Kvasničky.

Výklad arciděkan zahájil u jedné z nejstarších památek chrudimského chrámu – oltáře Panny Marie, svaté Barbory a svaté Kateřiny. Tato nádherná práce Mistra královehradeckého oltáře pochází z konce 15. století. V predele oltáře je pak epitaf Matěje Cyrila Heina z Heinbergu, který zobrazuje Heina se synem a Heinovu manželku se třemi dcerami. Kamennou náhrobní desku pak najdeme nedaleko oltáře.

[[img:chrn_fullwidth:1241:Začínáme u Mistra královehradeckého oltáře]] 

Na epitafy je vůbec kostel bohatý. Vedle kaple, která se nachází pod severní věží, je možné prohlédnout si mistrovskou práci Matouše Radouše, chrudimského malíře umírajícího času. Na jednom z epitafů (což je krátký text, který se vztahuje k zemřelé osobě) najdeme zobrazeného Samuela Lagarina, jeho sedm dětí a manželku, na druhém pak Tomáše Lvíka Domažlického pod křížem. Epitafy, krom zbožnosti našich předků, jsou i hezkým dokladem tehdy panující módy. A vysoké dětské úmrtnosti.

[[img:chrn_fullwidth:1258:Epitafy Tomáše Lvíka a Samuela Lagarina]] 

Dalším zastavením byl oltář svatého Františka z Assisi. Arciděkan Heblt se snažil návštěvníkům přiblížit osobnost tohoto velkého světce, prosťáčka Božího, skutečného reformátora s pokorným srdcem. Oltářní obraz je z roku1895 a zobrazuje světce, jak káže muslimům. Po stranách se nacházejí sochy národních patronů – svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily z roku 1897. Z výklenku v predele na nás shlíží Pražské Jezulátko.

[[img:chrn_fullwidth:1254:Svatý František se nebál muslimů ani vlka]] 

Poté se skupinka přesunula přes přesbytář s nádherně nasvíceným zázračným obrazem Nejsvětějšího Salvátora k oltáři Nanebevzetí Panny Marie – arše, která byla dlouhá staletí hlavním oltářním obrazem chrudimského kostela. Pochází z 16. století a původně měla ještě křídla, která v současné době visí v severní lodi, nedaleko epitafů zmiňovaných výše.

[[img:chrn_fullwidth:1252:Presbytář]] 

Následoval oltář svatého Jana Nepomuckého, nejznámějšího českého světce, jehož sochy najdeme u vodních toků po celém světě. Arciděkan Heblt zmínil svatojánskou legendu, ale i výzkumy prof. Vlčka. Ten zkoumal ostatky českých králů a světců. Podle nich pak následně sestavoval třeba jejich portréty, ale i chorobopis.

[[img:chrn_fullwidth:1251:Skupinku tořilo asi padesát návštěvníků]] 

Kolem prázdné zpovědnice se dospělí účastníci Noci kostelů vydali na arciděkanství, kde už byly v kapli připraveny tzv. pretiosy – nádherné a vzácné liturgické náčiní. Monstrance, které se používají k vystavování Těla Páně zastupovala obrovská, přes 10 kilogramů vážící Monstrance chrudimská. Byla vyrobena v roce 1632 z roztavených kalichů chrudimských utrakvistů. Jedná se o dílo nastupujícího baroka, takže autor, David Klement, ještě trochu tápe, jak nový styl správně uchopit. Podle arciděkana se dnes už nepoužívá, přesto je pečlivě opatrována. Ve stavu je ale dost neutěšeném. Chybí dvě sošky a kříž na vrcholu je rovněž zlomený.

[[img:chrn_fullwidth:1248:Chrudimská monstrance a spol.]] 

Společnost jí tvořila monstrance pozdně gotická z kapucínského kláštera a barokní pozlacený kalich se obrazy světců. Kalich se používá při mši svaté a musí být vyroben z nejušlechtilejších materiálů. V něm totiž dochází při knězových slovech k proměně vína v Krev Páně.

[[img:chrn_fullwidth:1244:Oltářní obraz pochází ze špitálního kostela ]] 

V přízemí fary, v nově opraveném farním sále, bylo připraveno drobné pohoštění pro všechny, kdo vytrvali. K zakousnutí se nabízely trubičky s krémem, ochotné farnice roznášely mešní víno a k dispozici byl i čaj a káva.

[[img:chrn_fullwidth:1247:Občerstvení přišlo vhod]] 

Ač byl výklad obou kněží občas rušen dětmi, jež v presbytáři poslouchaly příběhy ze života světců a následně polehávaly na karimatkách přímo v srdci kostela, organizačně byla celá akce zvládnuta dobře. Na přednášky v arciděkanském chrámu navazoval program v kostele svatého Michaela a také okružní jízda po kostelech v Chrudimi a přilehlém okolí.

Chrudim - Místními politickými kuloáry probleskla zpráva, že bývalý starosta města a nynější poslanec za ODS Jan Čechlovský vyjednává po odchodu Strany svobodných občanů (SSO) z radniční koalice a po roztržce místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) se starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) v městské radě se svým nástupcem o možné nové podobě koalice na radnici.

Bývalý starosta však tyto spekulace popírá, přestože se neztotožňuje z důvody vystoupení SSO z radniční koalice (viz. jeho prohlášení níže).

Na přímý dotaz, zda si dovede představit podobu nové koalice na radnici, než je ta stávající, uvádí: "Protože jsem politik, tak si dovedu představit různá složení, včetně účasti ODS. V této souvislosti chci ale upozornit, že ODS nebyla po volbách v zásadě do žádné koalice žádoucí, anebo jí byly kladeny nepřijatelné podmínky."

Čechlovský se však myšlence o novém uspořádání radnice nebrání a nastiňuje, za jakých podmínek by se jeho mateřská ODS byla ochotna na vedení města podílet.

"Platí, že za důležitou dohodu považujeme nejen takovou, kde se podělí koaliční partneři o místa na radnici, v radě či dalších orgánem, ale i programovou. Pokud bychom měli být v koalici, pak za podmínek, že se bude něco dít, a to nejen v oblastech, které by byly našimi programovými prioritami," říká doslova poslanec.

Jak ale vzápětí dodává, ODS do této chvíle žádné oficiální pozvání k jakémukoliv jednání nedostala. "Rozhodně také vylučuji, že bychom nějaké takové jednání iniciovali my sami," uzavírá bývalý starosta. 

Jan Čechlovský k prohlášení Strany svobodných občanů v Chrudimi o vystoupení z koalice:

Strana svobodných občanů (dále jen SSO) vystoupila dne 24. května 2012 z koalice ve městě Chrudim. Jako hlavní důvod přitom uvedla nesouhlas se zvyšováním zadlužení Chrudimi, které vyplynulo ze Závěrečného účtu města. Ve svém prohlášení ze dne 22. 5. 2012 SSO mj. doslova uvádí:

„Podle Závěrečného účtu města Chrudim za rok 2011 se zadluženost města zvyšuje, přestože se koalice jednoznačně dohodla na tom, že zadlužení bude naopak snižovat. To byl pro Svobodné klíčový programový bod, proč vedení města podporovat.

Bohužel nyní nevidíme reálnou snahu snižovat zadlužení města. Sami jsme přitom mnohokrát hlasovali proti novým projektům a dotacím. Svobodní nikdy nebudou v koalici, která bude zadlužovat město. Nadále zůstáváme jedinou alternativou k ostatním politickým stranám v zastupitelstvu. Prosazujeme zásadovou politiku ....“

Oceňuji zásadovou politiku SSO, dovoluji si však přitom poukázat na několik důležitých skutečností:

1. V Programovém prohlášení Rady města Chrudim na volební období 2010 – 2014, které je veřejně přístupné na webových stránkách města Chrudim, se mj. uvádí, že „koalice učiní kroky k celkovému snižování zadlužování města a zvýšení finančních rezerv.“ Tvrzení, že se koalice dohodla na tom, že bude zadlužení snižovat, je naprosto svévolnou interpretací ze strany SSO.

2. Zastupitelé SSO poukazují na Závěrečný účet města Chrudim za rok 2011, pro který však na jednání zastupitelstva města hlasovali podobně jako pro návrhy rozpočtů města na roky 2011 a 2012, rozpočtová opatření a další ekonomické materiály předkládané koalice. Určitě by bylo možné dohledat, že zastupitelé SSO hlasovali proti pozměňovacím návrhům předkládaným především opozičními stranami.

3. Odhad zadluženosti byl reálně a pravdivě vyčíslen v rozpočtovém výhledu na období 2012 – 2015, který byl projednáván a schvalován v prosinci 2011 a pro který mimochodem zastupitelé SSO rovněž hlasovali. Z něho jednoznačně vyplynulo, že dluh poroste až do dokončení projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) do konce roku 2014, do kdy se bude stále čerpat. Je tedy zřejmé, že za dané situace je snižování celkové zadluženosti města nemožné.

4. Rozpočtové výhledy předpokládaly, že zadlužení města Chrudim bude činit k 31. 12. 2010 částku 131,2 mil. Kč (skutečnost byla 101,6 mil. Kč), k 31. 12. 2011 částku 139,7 Kč (skutečnost byla 112,8 mil. Kč) a k 31. 12. 2012 částku 175,2 mil. Kč (reálný odhad 137 mil. Kč). To znamená, že skutečnost je ve všech případech lepší než původní plán a že je Programové prohlášení Rady města Chrudim dodržováno.

5. Od roku 2009 město Chrudim nepřijalo žádný nový úvěr a podle dosud přijatých rozhodnutí tak nechce činit do doby, než bude dokončena akce IPRM. Všechny ostatní úvěry, které má (v současné době se jedná o 4 úvěry), řádně splácí s maximální snahou – dovoluje-li to hospodaření města – provádět i mimořádné splátky.

6. SSO ve svém prohlášení ze dne 21. ledna 2011 mj. informovala, že jedním ze zásadních požadavků pro setrvání v koalici se starostou Petrem Řezníčkem je, aby byl městský rozpočet i po poklesu příjmů stále vyrovnaný. Tento požadavek je od začátku volebního období do současné doby naplňován.

Zpět tedy k důvodům SSO, která v komunálních volbách 2010 získala v Chrudimi 7,4% mandátů v zastupitelstvu a nyní cítí, že je spíše „opozicí v koalici“. Jakkoli nemám ambici „dělat advokáta“ stávající radniční koalici, jejich uváděnou argumentaci mně - módním výrazem - „hlava nebere“.

Nechci ani spekulovat o jiných možných příčinách koaliční roztržky či naivitě dvoučlenného uskupení v zastupitelstvu, ale něco mi to vzdáleně připomíná z nedávného ultimáta Věcí veřejných na úrovni vládní koalice. O co menší síla karet rozdaných ve volbách a míra odpovědnosti, o to větší nároky na podílu moci.

Bez ohledu na pochybnost uváděných důvodů k vystoupení SSO z radniční koalice by se dalo v obecné rovině poťouchle poznamenat: No to je překvapení, že 2 členové v 18 členné koalici nemají většinu a právo veta. Ono totiž koaliční soužití, navíc v dresech různých barev, je vždycky tvrdou prací a nutným kompromisním obojkem.

Prázdné věty o „novém přístupu a léčebné kůře“ četl pozorný čtenář těchto řádků již v době, kdy krátce po komunálních volbách 2010 stála chrudimská SSO na barikádě „třináctky“ společně s dnešním místostarostou Málkem a slibovala vymést ten Augiášův chlív.

Kde chybí obsah, nastupují fráze. Kde chybí odpovědnost a byť mravenčí práce, začíná cesta do politické bezvýznamnosti a zapomnění... Chrudim tady však bude dál a potřebuje městotvorné činy.

SSO se ve svém prohlášení pasovala do role jediné alternativy k ostatním politickým stranám v zastupitelstvu. Asi bude chyba v občanech tohoto města, že volili jinak. Pro ODS v Chrudimi je nadále bližší program konstruktivní opozice, prací získat voliče a spoléhat na Svobodnými vzývanou onu svobodnou volbu občana.

Jan Čechlovský

Chrudim/Pardubice - Soutěž o pobyt v unikátním mrznoucím prostředí, kterou uspořádaly Chrudimské noviny s pardubickým Kryocentrem zná své vítěze. Pobyt v Kryokabině, kde teplota dosahuje velmi nízkých teplot vyhráli naši čtenáři Marcel Tichý, Jaroslava Zikmundová a M. Pšeničková, všichni z Chrudimě.

Kryoterapie spočívá v krátkodobé aplikaci chladu v rozmezí teplot -110°C až -120°C. Chlad se aplikuje buď lokálně, jen na určitá místa na těle, nebo se provádí celotělová terapie v tzv. kryokomorách, speciálních kabinách, tak jako je to v Kryocentru v Pardubicích.

Chladu je tělo vystaveno jen krátkou dobu většinou v rozmezí 1-3 minuty, a proto terapie nepřináší žádná zdravotní rizika. Vzduch v kryokomorách je navíc suchý, takže mnozí pacienti zažívají navzdory velmi nízkým teplotám během terapie relativně příjemný pocit. Až pocit plný endorfinu. Tyto pocity jsou způsobeny reflektorickým vyplavením „hormonů štěstí“, obdobně jako po výstupu na vysokou horu za krásného slunečného počasí nebo bungee jumpingu a pod.

Protože pobyt v kryocentru absolvovali již i naši redaktoři, neváháme jménem Chrudimských novin proceduru doporučit a zasíláme výhercům poukázky na volné vstupy do Kryocentra Pardubice.

A ti, kteří tentokrát nevyhráli se mohou podívat na www.kryocentrumpardubice.cz.

Starosta Řezníček se rozhodl odpovědět na výzvu Chrudimských novin, kam se poděly miliony na slibované zakopání horkovodu v sídlišti U Stadionu. Učinil tak sice, ale hned na několika frontách včetně městského Zpravodaje.

Jeho reakce má dvě roviny - faktickou (pokud jde o pravdivost údajů) a politickou (pokud jde o nápadně vysoký počet zveřejněných odpovědí). My se teď budeme zabývat druhou rovinou, neboť ta první si zasluhuje důkladnější rozbor s ohledem na řadu zkreslených informací a polopravd.

Starosta pojal svoji odpověď na úvod jako politický šťouchanec a v podstatě tím ukázal, z koho má v místní politice tzv. "vítr" v kalhotách. Ostatně, přiznal se k tomu před celým městem. Proč k tomu, ale použil městský Zpravodaj nebo portál města, je otázkou.

Odpověď je zřejmá - šlo o "PR", které jsme permanentně svědky prakticky každý den od začátku tohoto volebního období. Takřka všichni z vedení radnice včetně starosty mají potřebu se vyjadřovat ke všemu, co se ve městě děje a utrácejí za to peníze z naší společné kasy.

Takových příkladů je v Chrudimi, podobně jako ve Středočeském kraji v bývalém Rathově hejtmanství, za poslední dva roky bezpočet. Stačí kliknout na portály Chrudim.tv nebo Youtube a přesvědčit se. A nyní? Je to dokonce už i černé na bílém ve Zpravodaji. Namísto věcné diskuze opět ona politická jízlivost, tentokrát ne v obličeji starosty, ale mezi jeho řádky.

Nikdo nechce se starostou bojovat, ale chceme znát jasnou odpověď na jasnou otázku - proč jde zakopat horkovod u Vestce a proč je to U Stadionu podle jeho slov neproveditelné? A co proto, aby to proveditelné bylo, když se na tomto slibu také podílel, v dozorčí radě Elektrárny Opatovice udělá? Nic víc, nic méně. Nechceme žádnou kampaň, ale zřetelnou odpověď. Napoprvé jsme se jí nedočkali.

Chrudim - Nestává se často, aby se v Chrudimi premiérovala velká díla klasické baletní literatury. Jisté však je, že to, co zažili diváci v úterý 29. května v Divadle Karla Pippicha, se dá nazvat kulturní událostí roku.

[[img:chrn_fullwidth:1202:Divadlo Karla Pippicha během premiéry Prokofjevovy Popelky]]

Pro zcela zaplněný sál divadla připravilo baletní oddělení Základní umělecké školy v Chrudimi téměř dvouhodinový program, jehož první kratší část byla přehlídkou předtančení a baletních etud. Ve všech účinkovali žáci baletní školy v choreografiích Pavly Kymplové a Terezy Červinkové.

[[img:chrn_fullwidth:1203:Jedna z tanečních etud]]
Hlavní program odpoledne, Prokofjevova Popelka, začal po krátké přestávce. Na pódium přicupitaly dvě tanečnice a svojí krátkou scénkou se šátkem jakoby předurčily ducha celého představení. Jednoduchá scéna a světla skvěle kontrastovaly s nádhernými kostýmy, které nenechaly nikoho na pochybách, v jaké pohádce se děj odehrává.

[[img:chrn_fullwidth:1209:Na scéně se vystřídalo přes sto dětí]]
Prokofjevova hudba na první poslech těžko konkuruje modernímu rytmickému soundu, ale s postupem času a vývojem děje se ukázala největší síla klasického díla. Hodinový příběh, který by těžko "utáhla" současná taneční hudba, mohla choreografka Pavla Kymplová díky geniální skladatelově kompozici skvěle vystavět a nedovolila tak divákovi, aby se byť jen na chvíli nudil.

[[img:chrn_fullwidth:1205:Roli Popelky skvěle zvládla Karolína Kaplanová]]
U paní učitelky Kymplové je dobré se na chvíli zastavit. Po Statečném Cibulkovi z minulého roku a letošní Popelce lze bez nadsázky říct, že v chrudimské ZUŠ se odehrává něco, co by se dalo nazvat "chrudimská baletní škola". Standardem se stalo, že Pavla Kymplová tvoří kvalitní choreografie a nápadité režie svých představení. Ona ale dělá ještě něco navíc. Svým zápalem učí děti balet milovat a na dívkách a chlapcích přijímaných z její třídy na konzervatoř je vidět, že se jí to daří.

[[img:chrn_fullwidth:1206:Pavla Kymplová - učitelka, choreografka, režisérka, produkční a během premiéry i foukačka bublin]]
Na Pavle Kymplové je obdivuhodné, že dokáže připravit náročnou choreografii ve stísněných podmínkách školy a zároveň je příkladné, že umí sehnat peníze na dokonalé kostýmy hodné profesionální scény. Leckterý produkční by jí záviděl, co všechno dokáže vymyslet, obstarat a zařídit. A hlavně, vše dělá v klidu a s nadhledem. Na 112 dětech v baletním oddělení je to vidět nejvíc. Chrudimské děti balet prostě baví.

[[img:chrn_fullwidth:1216:Po premiéře Popelky v Divadle Karla Pippicha]]

Další fototografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii Den v obrazech

[[img:chrn_fullwidth:1226:...]]

Chrudim - V sobotu 2. června požehná chrudimský arciděkan Jiří Heblt Červenou kapličku u parku Střelnice.

Červená kaplička byla postavena v roce 1883 mlynářem Františkem Podhajským v místech, kde vyvěral zázračný pramen. Ve věžičce se nachází zvon František ze stejného roku.

[[img:chrn_fullwidth:1200:Nově zrekonstruovaná Červená kaplička na Pumberkách. Foto: Chrudimské noviny]]
Samotný pramen byl při pozdějších úpravách sveden do betonové skruže a následně do náhonu. Zde je možné si vodu nabrat.

Známá stavbička byla nedávno vybavena obrazy, které symbolizují její dávné zasvěcení Čtrnácti svatým pomocníkům.

Těmi tradičně jsou:

Akátius, slaví svůj svátek 8. května a jeho přímluva pomáhá proti bolestem hlavy.

Barbora, oslavovaná 4. prosince, pomocnic proti horečce a náhlé smrti.

Blažej, slavící   3. února, pomocník proti nemocem krku a pro ochranu domácích zvířat.

Kateřina Alexandrijská, zmiňovaná 25. listopadu, pomáhá proti náhlé smrti.

Kryštof, jehož si připomínáme 25. července, je přímluvcem proti moru a nebezpečí na cestách.

Cyriak (Kyriak), připomínaný 8. srpna, pomocník proti pokušení a v hodině smrti.

Diviš (Dionýsius), oblíbený světec francouzských králů, je oslavován 9. října, pomáhá při bolestech hlavy.

Erasmus má svátek 2. června, přímluvce při zažívacích nemocech.

Eustach se připomíná 20. září, oblíbený světec při rodinných neshodách.

Jiří, drakobijec - 23. dubna, známý patron skautů.

Jiljí, 1. září, ochránce proti moru, pomocník pro dobrou zpověď, invalidy, žebráky a kováře.

Markéta Antiochijská, 20. července, zvláště pro nastávající maminky přímluvkyně po dobu porodu a pro ochranu před démony.

Pantaleon, 27. července, patron lékařů a přímluvce proti rakovině a tuberkulóze.

Vít, 15. června, pomáhá při epilepsii.

V sobotu bude program zahájen starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) v 16 hodin. Po něm známý chrudimský religionista a historik Tomáš Pavlík seznámí přítomné s historií kaple a lázní. O půl páté už arciděkan Heblt požehná opravenou stavbu.

Chrudim - Soutěž o nejlepší maturitní tablo se chýlí ke konci a mezi chrudimskými maturanty se strhla velká hlasovací bitva. Přes třináct tisíc hlasů pro 17 tříd je výsledek desetidenního hlasování čtenářů Chrudimských novin.

Dva dny před koncem hlasování zcela přesvědčivě vede tabulku maturitní tablo 4B z chrudimského gymnázia, tisíc hlasů za "béčkem" je na druhém místě "áčko" gymplu a na třetím místě s třemi tisíci hlasů se nalézá 4B z obchodky.

Cena pro nejlepší maturitní tablo se již připravuje, personál hotelu Jezerka na Seči se těší na vítěze soutěže a slibuje vítězným maturantům a jejich přátelům bezvadný mejdan u hotelového bazénu.

Která třída cenu vyhraje je zatím nejisté a pokud chcete některé z nich pomoci, můžete pro ně hlasovat na konci článku. Za dva dny již budeme znát výsledek, s vítězi natočíme video a rozhovory o jejich přáních a životních cílech.

Ještě před tím vám představíme maturitní tablo staré téměř čtyřicet let. Bylo vystaveno na pražském Václavském náměstí v době, kdy vše, co souviselo se Západem, bylo na indexu. Nepochopitelně v té výloze vydrželo 14 dní a jeho spoluautor nám dnes poslal jeho reprodukci a příběh ...

[[img:chrn_fullwidth:1180:Tablo 4.A ze Střední umělecko průmyslové školy v Praze, jeden z autorů J.S je v županu boxera Mohameda Ali]]
"Psal se tehdy rok 1976, na středních školách zakazovali nošení texasek (jak tomu tenkrát ti pitomci říkali), dlouhých vlasů a projevů sympatie k tzv. Západu. Přesto studenti nosili do školy modré ošoupané kalhoty, dlouhé vlasy a při kouření v parku před školou si čile vyměňovali desky s nahrávkami kultovních kapel.  Alespoň v naší škole. Naše netradiční tablo s použitím obalu LP desky oblíbených Beatles, jsme si pořídili tajně, neboť podobu schvalovalo vedení školy. Můj spolužák Pavel, jeho bratranec fotograf Franta, tehdy student 1. ročníku FAMU a já, jsme nápad realizovali. Vystavili jsme ho ve výloze obchodního domu Darex na Václaváku, díky aranžérkám – bývalým absolventkám naší školy. Jako zázrakem tam vydrželo 14 dní, jak může dosvědčit můj kamarád chrudimák J.Z., který tam tablo viděl. Nedávno jsem ho našel ve sklepě a nostalgicky oprášil."

P. S.  Spolužák Pavel na té naší škole dnes učí, fotograf Franta se stal úspěšným kameramanem a filmovým režisérem a já dědečkem...

J.S.

A ještě dva dny můžete hlasovat zde.