Noci kostelů v Chrudimi předcházela kampaň, za níž by se nemuseli stydět ani v čínské čtvrti. Obrovský billboard nad vstupem do kostela Nanebevzetí Panny Marie krásně kontrastuje se sochou Panny i schmoranzovskou neogotikou.

[[img:chrn_fullwidth:1188:K dokonalé kompozici morového sloupu a kostela Nanebevzetí PM stále něco chybělo.  Foto: Chrudimské noviny]]
Kultura veřejného prostoru se v naší zemi v posledních letech vytrácí. Možná to souvisí s ústupem od klasického vzdělání, vulgárními reklamami a vymizením vnímání města, jako místa, které působí na vkus a city svých obyvatel. Jednoduše řečeno, v hezkém prostředí se žije hezky.

Praxe obrovských plakátů umístěných na omítky budov v památkové zóně se nejvíce rozmohla zřejmě v hlavní  městě. Kdo někdy prošel „Zlatou stezku“ (od Hradu po Prašnou bránu), jistě si nemohl nevšimnout tisíců poutačů, které lákají k nákupu ruských beranic s hvězdičkou, skla pochybné kvality, erotických služeb.

Chrudimské noviny před nedávnou dobou psaly o tomto nešvaru v souvislosti s Chrudimí. Černé výlepy zvoucí na koncerty snad pozoroval každý, kdo se někdy vydal přes Široké schody do centra města.

Některé z domů na Resselově náměstí se rovněž připojily k zástupu nevkusných maškarních panáků, jejichž tvorbu městská vyhláška přísně postihuje. Žel Bohu, není tato vyhláška nikým vymáhána. Takže si majitelé s klidným svědomím nastřílí hřeby přímo do omítky a následně za pomoci plachet dobrých pro čínskou džunku, zvou na dvě kávy za cenu jedné. Kobliha zdarma.

Přesto se dá tento postup pochopit.

Těžko už se chápe, proč chce touto cestou kráčet instituce, která by měla být strážkyní kultury, morálky a krásy. Nakolik se musí podbízet světskému smýšlení. Jako by někteří zastavili svůj vývoj v šedesátých letech, která charakterizuje potřeba vymýšlet stále nové a nové způsoby, jak oslovit mladé. Neon sem, rockový koncert tam.

[[img:chrn_fullwidth:1186:Billboard, sice trochu nakřivo, ale o to razantněji konečně prorazil na chrudimský kostel.  Foto: Chrudimské noviny]]
Samuel Hataš by se nepochybně podivil, kdyby v presbytáři svého kostela viděl tancovat polonahé slečny účinkující v představení „Živé pašije“. Jak by se pak díval na plachtu zvoucí k zábavnému pořadu, jenž má ze sakrálního prostoru udělat jeden velký workshop, není těžké odhadnout. Úcta k předkům má mnoho podob. A všechno souvisí se vším, jak říká Lenin.

Možná se naše názory zdají být příliš konzervativní a škrobené, nechápající novou dobu a její potřeby. Možná je opravdu snaha o zachování čistoty, vkusu a kultury v místech, kterými denně procházejí tisíce lidí, pro mnohé snahou zpátečnickou. Přesto se nabízí otázka, co si budou jednou pamatovat naše děti. Ať už ty, které jsme přivedli na svět, nebo ty, pro něž jsme byli rodiči v životě duchovním. Nedej Bože, aby to byly právě ty plakáty dušené domy, o něž se naši předchůdci starali tak dobře a poctivě, aby je naše generace kulturních ignorantů směle zahalila do zvulgarizované reklamy, zvoucí na to i ono.

Chrudim - V úterý a ve středu, 29. a 30. května, vždy v 17 hodin se koná v Divadle Karla Pippicha velké baletní představení Tanečního oboru ZUŠ Chrudim. Žáci v choreografii paní učitelky Pavly Kymplové nastudovali pro širokou veřejnost baletní příběh Sergeje Prokofjeva Popelka.

Přijďte zhlédnout klasicky známý příběh o pracovité dívce, zlé maceše a závistivých sestrách. Příběh nezištné pomoci pohádkových bytostí a samozřejmě příběh o velké lásce chudého děvčete a krásného prince. Právě proto, že pohádka o Popelce patří k těm nejznámějším, nastudovali ji také žáci tanečního oboru naší umělecké školy. Chrudimské noviny zjistily, že díky evropskému grantu se účinkující obléknou do kostýmů profesionálně ušitých v Moskvě či Paříži. Nejdražší z nich má pro zajímavost hodnotu až 12 tisíc.
[[img:chrn_fullwidth:1184:Taneční obor ZUŠ Chrudim po premiéře představení Statečný Cibulka v roce 2011]]
Na vystoupení se všichni moc těší, vždyť takové úžasné kostýmy má už jen Národní divadlo! Ve velkolepém baletním představení tančí neuvěřitelných 115 dětí, nejmladším je 5 let a těm nejstarším 18.

Vstupné na představení je 50 Kč pro děti a 70 Kč pro dospělé

Že to nebude fungovat, se vědělo od začátku. Taková plejáda politických stran a subjektů se totiž v radniční koalici jen tak hned nevidí - ČSSD, SNK-ED, Koalice pro Chrudim, TOP 09, Věci veřejné a Strana svobodných občanů.

Co strana, to jiný názor a jiný lídr s vlastními ambicemi. Připomeňme si třeba nechuť bývalého místostarosty a volebního lídra ČSSD Trávníčka spoluvládnout na radnici se současným starostou Řezníčkem (SNK-ED), kterému Trávníček nemůže přijít kvůli staré křivdě na jméno. A tak se vytáhl další "králík z klobouku sociální demokracie" Miroslav Tejkl, aby mohla koalice vzniknout alespoň na druhý pokus a volby neskončily celkovou blamáží.

Už to o něčem vypovídá. Po náročných a zdlouhavých vyjednáváních se poslepovaná koalice ujala řízení chrudimské radnice a do okolního světa začaly pronikat první úsměvné zprávy o práci politických nováčků, vedených zkušeným "psem" Řezníčkem. Pozdvižení třeba vyvolala informace, že si noví radní měli hned na první schůzi říct o patnáctitisícové měsíční odměny za práci pro město, zatímco jejich předchůdci to dělali jen za pár stovek.

Mezitím ale uběhlo půldruhého roku a vztahy mezi starostou Řezníčkem a místostarostou Málkem (Koalice pro Chrudim) začaly klokotat jako voda v papiňáku. Říká se, že si jdou teď doslova po krku. MfDnes to dokonce nazývá neustále otevřeným bojem.

Výsledkem je Řezníčkovo anulování rozhodnutí městské rady, ovládané Málkem, která bez výběrového řízení pronajala zdarma na 25 let soukromé podnikatelce objekt města k provozování vlastního saunování a navíc se ještě rada zavázala uzavřít prosperující městskou saunu, aby podnikatelce nekonkurovala. Něco takového novodobá historie Chrudimi nepamatuje a je skoro na zváženou, zda radní nepřekročili svůj mandát.

A do toho přichází tak trochu teatrální vystoupení Strany svobodných občanů (SSO) z radniční koalice, zdůvodňované prohlubujícím se zadlužováním města, bez praktického dopadu na chod radnice. Ostatně, SSO za celého půldruhého roku jiné téma, než míru zadlužení, neotevřela, což bylo znát ze všech prohlášení, odkazujících se pokaždé na program strany. Jakoby Svobodným došly nápady...

Odteď tedy tvoří politický slepenec jen ČSSD, SNK-ED, Koalice pro Chrudim, TOP 09 a Věci veřejné, o nichž se neví, zda vůbec v Chrudimi fungují. Pokud se tedy vnitřní pnutí na radnici neuklidní, což zřejmě nelze předpokládat, můžeme se dočkat ještě řady překvapivých rozuzlení. Jedním z nich je i možný rozpad koalice a nové volby vedení města, nebo umělé prodlužování italského manželství koaličních stran.

A tak nezbývá, než se závěrem zeptat, jak k tomu přijde prostý občan a samotné město Chrudim? Pracuje se vůbec, nebo jen intrikuje..?

Vnímavější zemědělci se svými traktory a těžkou technikou na silnice ve středu nevyjeli a neotravovali život lidem, kteří nemají se zdaněním vína a zelené nafty nic společného. Nenechali se zkrátka zmanipulovat agrární komorou k nesmyslnému protestu.

Podobnou paralelu jsme zažili v Chrudimi dvakrát - tentokrát v režii Chrudimských patriotů, kteří si vzali, stejně jako zemědělci, motoristy za rukojmí, avšak kvůli stále odkládané stavbě silničního obchvatu. Nelze se proto divit, že leckterému řidiči ruply nervy a občas některému patriotovi s píšťalkou v puse nafackoval.

Jak může nebohý spěchající řidič zařídit stavbu obchvatu? Jak se mohou motoristé zasadit za zrušení daně na víno a zelenou naftu, když to s úředníky a politiky ani nehne? Maximálně se na účet protestujících a nad jejich nemohoucností dobře pobaví, zatímco na silnicích tečou lidem nervy.

Obě akce mají společného jmenovatele - a to politické zájmy. Není žádným tajemstvím, že jsou agrárníci a odboráři prodlouženou rukou sociální demokracie, která se ráda veze na vlně občanské nespokojenosti a sbírá laciné politické body. Není také tajemstvím, že jsou v občanském spolku Chrudimských patriotů lidé s politickými ambicemi. Vzpomeňme třeba na snahy proměnit tohle sdružení ve volební stranu k nelibosti jeho předsedy, architekta Kopečného.

Proto, až uvidíte na silnicích opět něčí loutky - ať už v traktoru nebo s píšťalkou v puse, zapřemýšlejte, komu a jakému účelu taková akce slouží a kdo se na ní chce politicky přiživit. Vždyť protestovat za něco, co není v lidských silách prosadit, je stejné pokrytectví jako slibovat před volbami nemožné. 

Vznikla snad v Chrudimi za poslední volební období nějaká bezpečnější křižovatka? Posunula se někam stavba obchvatu? Nevznikla žádná křižovatka a na obchvat města nevydá podle poslední informace ministerstvo financí žádné peníze minimálně do roku 2015. Je to stejné jako se zvýšenou daní na zelenou naftu, kterou vláda v den prostestu zemědělců bez mrknutí oka schválila.

Někdo nahoře má tedy rozhodovací pravomoc, loutkoherci pod nimi se na tom politicky přiživují a ti úplně dole se stávají jejich loutkami (voliči) a rukojmími. Pouze ti vnímavější se nenechají do této hry zatáhnout - ať už v Chrudimi nebo jinde.

Koráb se potápí, bárka jde ke dnu. První obyvatelé zaoceánského parníku opouštějí palubu na záchranných člunech - chrudimští Svobodní odešli z radniční koalice. Podle vyjádření jejich lídra, radního Petra Lichtenberga, se jeho strana odmítá dál podílet na zadlužování města. 

Pokud se podíváme na oficiální stránky této strany, lze z nich například vyčíst nesouhlas s budováním Muzea barokních soch (podle Svobodných by zřejmě bylo lepší nechat památku spadnout), které si, podle jejich lídra, na provoz nevydělá. I přesto, že původní projekt hovořil zcela jinak. Další vyhozené peníze jsou prý za parčík u kina.

Nelze než s podivem sledovat kauzalitu – rozpočet Muzea barokních soch a města byl schválen dnes? Parčík byl rekonstruován včera? Zastupitelstvo vyúčtování odsouhlasilo před týdnem?

Není tomu tak.

Co tedy přímo předcházelo tomuto rozhodnutí, je čtenářům našich Novin zřejmé – další dvě podivné kauzy místostarosty Málka.

Pokud však sledujeme vývoj v radě města a v celé radniční koalici, která více než za jeden provaz táhnoucí politiky, připomíná lidsky, morálně a ideologicky nesourodý slepenec, musí nám být jasné, že důvodem k tomuto činu Svobodných nebyly jen kamikadze akce mladíka z radnice.

Po celou dobu existence koalice docházelo v radě k podivným spojenectvím, kdy Málek uzavřel důvěrné přátelství s Tejklem a člověk neznalý jejich rodinného stavu, by to odhadoval minimálně na jednovaječná dvojčata. Občas se přidal i člen dnes už mrtvé strany Kasal. Jak se potom mohli cítit členové strany, která fakticky nemohla prosadit nic a nezbývalo jí, než hrozit pěstičkami a kopat kolem sebe? Nepochybně nedobře.

Udivující je snad pouze to, co bylo zmíněno výše – proč teď? Proč zrovna v této době? Rok a půl byli Svobodní se svou pozicí občas štěkajících pejsků spokojení.

Pohnuly se snad ledy a chystá se velká koalice, v níž zasednou Řezníčkovi Evropští demokraté spolu s ODS a socialisty? Možná se opravdu konečně po roce a půl dočkáme odejití Romana Málka. Místostarosty, který v novodobé historii města nemá konkurenci v podivných projektech (počítačová herna v Muzeu barokních soch, reklamy na chrudimském veřejném osvětlení, Senior centrum a v poslední době sauna) a zvláštní formě sebeprezentace, která až hraničí s duševní poruchou.

Pravděpodobně nějaký analytický svobodný mozek vyhodnotil situaci a podle starého rčení „Lépe odejít se štítem, než být nesen na štítu,“ zavelel k ústupu. Čest je to však pochybná. Člověk znalejší situace, která na radnici panovala, se nemůže ubránit myšlence na rčení, které zmiňujeme v úvodu.

Rušit vydělávající podnik města na úkor soukromého podnikání a ještě bez výběrového řízení, tak to tu ještě nebylo. Tak "otrlého" regionálního politika Chrudim v novodobé historii dosud nezažila.

Lidovec Roman Málek z Koalice pro Chrudim se rozhodl zrušit zmodernizovanou, mezi návštěvníky krytého plaveckého bazénu populární saunu a prosadit u radních, aby se město této služby na pětadvacet let zřeklo výměnou za saunový svět kutnohorské podnikatelky v bývalém nevěstinci hned v sousedství.

Není to přitom poprvé, co Málek balancuje na hraně zákona - vzpomeňme například na to, když se před rokem bez vědomí radních přihlásil do výběrového řízení na pronájem sloupů veřejného osvětlení pro reklamy, aby tím protiprávně vyšachoval z veřejné soutěže firmu Hostalek - Werbung.

Není tedy divu, že se o Málka zajímal Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Ostatně, finanční postih za tento delikt doteď nezaplatil.

Namátkou lze zmínit také Málkovo vynášení informací na veřejnost o cenách projektu Muzea barokních soch ještě před jeho dokončením, tj. před vlastní realizací, která je vždy levnější než samotný projekt. Ohrozil tak zájmy Chrudimě tím, že umožnil zveřejněním interních informací potenciálním zájemcům o tuto zakázku navýšit cenové nabídky na úkor pokladny města.

Málek vtrhl do tohoto volebního období inzerátem na titulní stránce místního plátku, který proti všem etickým zásadám očerňoval v den konání komunálních voleb politickou konkurenci z korupce. Nejenže Málek nikdy o žádné korupci nevěděl a ohříval si za přispění vedení těchto nejmenovaných novin svoji politickou polívčičku, ale především teď jeho chování korupci přinejmenším připomíná.

Není totiž normální, aby místostarosta zavíral to, co městu vydělává, a nechal na téže činnosti profitovat soukromou osobu, která navíc městu neodvádí žádné daně. Nelze se proto divit, že starosta Řezníček pochybný Málkův podnik stopl, pokud chtěl předejít vlastní politické sebevraždě. Správně totiž zavětřil, že narychlo "spíchnuté" rozhodnutí městské rady, kterou Málek de facto politicky ovládá, poškozuje ekonomické zájmy města.

Je tedy otázkou, čeho ještě se od Málka dočkáme a kam až jeho balancování zajde. Zatím jsme svědky probleskujících zpráv o častém názorovém jiskření v městské radě mezi Málkem a Řezníčkem a při poslední schůzi zastupitelů rovněž výzvy, aby Málek rezignoval kvůli zpackané situaci v Senior centru.

Protestů tedy přibývá, kontroverzních rozhodnutí také. Vše je tedy v rukou místních politiků a na jejich politické odpovědnosti vůči městu a svým občanům, kterou projevil zatím jen starosta. Čím déle tato agónie potrvá, tím více "překvapení" nám ambiciózní politik přichystá.

Chrudim - Pod vedením svého předsedy Milana Urbana (ČSSD) vyrazil do Pardubického kraje Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Chrudimské noviny se jeho předsedy zeptaly na budoucnost obchvatu města.

Podle Urbana byla cesta prozatím inspirativní. V prachovické cementárně se členové výboru seznámili s využitím alternativních paliv a způsoby, jakými se spaluje odpad. Dnes večer je čeká setkání se starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) a hejtmanem Radko Martínkem (ČSSD). Zítra pak bude výbor pokračovat do Pardubic, kde na lodi Arnošt chtějí řešit dopravu v Pardubickém kraji.

Milan Urban problematiku obchvatu zná: „Často přes Chrudim jezdím, protože pocházím z Čáslavi a stále v ní bydlím. Vím, jak by přesměrování dopravy městu ulehčilo,“ říká poslanec.

[[img:chrn_fullwidth:1173:Milan Urban v chrudimském Baraka baru]] 

V Hospodářském výboru prý neexistuje řevnivost mezi politickými stranami, ale všichni se snaží najít společnou řeč při řešení problémů. To potvrzuje i „náš“ poslanec, Jan Čechlovský: „V současné době se nám podařilo udělat pro realizaci obchvatu maximum. Prováděl se archelogický průzkum, vykupovaly se pozemky. Takže až se podaří vyjednat peníze na konečnou realizaci, vše je vlastně připraveno a nic nemůže stavbu zdržovat,“ vysvětluje Čechlovský.

Podle Urbana také záleží na tom, zda při večerním a zítřejším jednání bude mít otázka obchvatu prioritu: „V současné době se snažíme o vytvoření dlouhodobé koncepce ve výstavbě dopravní infrastruktury. Pokud se v ní dostane téma chrudimského obchvatu dostatečně vysoko, a já věřím, že dostane, tak se stavět začne. Startovní výstřel však už zazněl,“ končí s úsměvem svou řeč sociální demokrat a napije se chlazené plzně.  

Chrudim - Dnes, 23. května, se skupina asi 15 naštvaných zemědělců připojila k blokádě, kterou jejich kolegové hrozili celé republice. Očekávané dopravní problémy se však nekonaly.

Krátce před devátou hodinou ranní se ke kruhovému objezdu u chrudimského Liedlu začali přemisťovat rozzlobení sedláci se svou technikou. Solidárně se připojili ke svým kolegům, kteří se v celé České republice rozhodli vyjádřit svou nespokojenost s vládní politikou. Ta do budoucna počítá se zrušením "zelené nafty" a nově zavádí spotřební daň u vína. 

[[img:chrn_fullwidth:1171:Zhruba 15 traktorů a nákladních vozů jezdilo mezi chrudimskými kruháky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na akci mezi kruhovými objezdy dohlíželi dopravní policisté. Podle jejich vyjádření však blokáda neznamenala nějaké vážnější zhuštění silničního provozu. V podstatě šlo o běžnou dopravní špičku, kterou zná každý Chrudimák, pohybující se kolem půl desáté po našem městě.  

[[img:chrn_fullwidth:1172:Podle dopravní policie nevybočovala zácpa z normálu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Krátce po desáté už nebylo po protestujících ani památky a Chrudim, obklopená řepkovými poli, se vrátila k běžnému životu města jako v kterýkoliv úřední den. 

Chrudim - Rada města schválila nájemní smlouvu s Klárou Štíchovou z Kutné Hory, jež měla údajně špatně fungující městskou saunu nahradit moderním saunovým světem plným nevšedních zážitků a ceremoniálů vybudovaném v bývalém nevěstinci Malibu. Městská sauna přitom měla být uzavřena. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) ale vzápětí rozhodnutí radních pozastavil. 

[[img:chrn_fullwidth:1168:Bývalý erotický bar Malibu mezi plovárnou a zimním stadionem. Foto: Chrudimské noviny]]
Za celou akcí stojí místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který jednání o saunovém světě začal 23. března a do současnosti se podařilo dotáhnout přípravné kroky ze strany města až do této podoby.

Málek věří, že ačkoli bude v Pardubicích koncem května otevřeno nové aquacentrum za bezmála půl miliardy korun, chrudimské saunové centrum si své návštěvníky najde. Do budoucna se chce místostarosta zaměřit na inovace v místním krytém bazénu.

Uzavření současné sauny se jeví jako nekoncepční. Není to tak dávno, co médii proběhla zpráva o její rentabilitě a vysoké návštěvnosti, kterou potvrzuje i finanční odbor chrudimské radnice.

Není proto pochopitelné, proč by se město mělo zbavovat zařízení, které mu tvoří zisk. Navíc, nic není pro zákazníka tak prospěšné, jako zdravá konkurence, která tlačí ceny za služby dolů a kvalitu nahoru.

Současní návštěvníci sauny by jistě drobná vylepšení uvítali – třeba lepší dispozice baru, v němž se doplňují ztracené tekutiny, nebo možnost zapůjčit si prostěradlo, případně ručník bez příplatku.

Výběr dodavatele a následně pronajímatele objektu bývalého Malibu by měl probíhat takto:

- ocení se nájemné prostor

- nechá se zpracovat projekt na jejich rekonstrukci

- vysoutěží se dodavatel - tím se získá nejnižší cena

- poté se případně uzavře smlouva o rekonstrukci podle projektu, přičemž město musí dozorovat rekonstrukci. Následně se uzavře nájemní smlouva. Jen tak je možné zajistit, že akce bude průhledná a pro město nejvýhodnější. Riziko špatného nakládání s veřejnými financemi je totiž příliš vysoké.

[[img:chrn_fullwidth:1166:Bývalé Malibu, svého času jediný erotický podnik v Česku, kde například jeden z jeho nájemců vytáhl pistoli na sexuchtivé čínské diplomaty a dostal za to od Okresního soudu v Chrudimi podmínku, bylo v majetku města. Foto: Chrudimské noviny]]
Rada města se tedy sešla na svém mimořádném zasedání 14. května, aby projednala pronájem bývalého Malibu soukromému subjektu. Tento návrh obsahoval řadu ne zrovna běžných požadavků. Jedním z nich byla i podmínka, že městská sauna přestane fungovat, ačkoli pravidla hospodářské soutěže hovoří zcela jinak.

Další udivující podmínkou je doba pronájmu. Ta byla stanovena na 25 let. Nájem za tak dlouhou dobu se odhaduje na bezmála pět miliónů korun. Při takto vysokých objemech peněz je běžné, že se provede výše zmíněná soutěž a z ní vzešlý vítěz poté pronájem získá. Nic takového se ale v tomto případě nedělo.

Jakými cestami získala smlouvu paní Štíchová, je nejasné. Není také jasné, jaká bude rámcová investice a co si tedy vlastně nájemce vyúčtuje. Ověřit pak pravdivost takových faktur je prakticky nemožné.

Podle všech indicií to vypadá, že se jedná o zvýhodňování v podnikání, což je jasně v rozporu s pravidly veřejné podpory.

Jaký byl důvod k tomu, že se pronájem Malibu neprojednával na řádném zasedání rady města? Jde snad o pokus o nátlak, kdy si takový radní ani nemůže zjistit potřebné informace a vlastně hlasuje o tom, co nezná?

Je totiž jasné, že rada svým rozhodnutím poškozuje hospodaření vlastní obchodní společnosti, což je jedna z mála oblastí, ve které město v loňském roce vytvářelo zisk . Že se jedná o rozhodnutí v rozporu se zákonem, je pak zřejmé z výše napsaného. 

Smysl postrádá rovněž budování nové sauny, když zde bez jakýchkoliv problémů funguje ten, jenž se o správné otužování a pocení svých klientů stará dnes a výtěžek z jeho aktivit jde do kasy města, ne soukromníka. Navíc byla městská sauna nedávno modernizována a rozšířena o další kabinu. 

Vzhledem k absolutní neprůhlednosti se proto starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) rozhodl, že pozastaví usnesení výkonu radních (viz příloha).

Příloha: 

POZASTAVENI USNESENI R 129.pdf

Práce novináře je někdy opravdu nevděčný úkol. Tedy, většinou. Člověk se logicky snaží psát tak, aby co nejlépe vystihl danou problematiku, popsal situaci, jíž byl svědkem. Neříkáš pravdu? Napíšu to. Říkáš pravdu? Napíšu i to. Posmíváš se druhým? Buď si jistý, že se to v mém článku objeví.  

Je jasné, že se tím nezavděčí všem a vždy bude dost těch, kteří ho budou považovat za pisálka píšícího na objednávku teď toho, jindy onoho. Aristoteles by řekl něco o argumentaci ad hominem, dnes se spíše hovoří o napadání osoby, místo kritiky faktů.

Jenže aby novinář mohl pracovat, potřebuje informace, podklady, materiály. A novinář pracující v deníku, je potřebuje co nejdříve. Nemůže sedět u párečku a nabírat kila.

[[img:chrn_fullwidth:1162:]]
Žel Bohu, spolupráce se státními zaměstnanci - vlastně zaměstnanci nás všech, i toho novináře - bývá často opravdovým utrpením. Přestože mají státní zaměstnanci ze zákona povinnost poskytovat informace, které nepodléhají utajení na požádání komukoliv, činí tak neochotně, se zbytečnými prodlevami a evidentně neradostně.

Těžko pochopitelné. Co jim má dělat větší radost, než práce pro jejich chlebodárce, z jehož daní jsou živi? Snad jen polední kávička a cigaretka s holkama z vedlejší kanceláře.

Ale pozor! Existují i státní a obecní zaměstnanci, kteří chrlí den co den tiskové zprávy v počtu, který rozhodně není malým. Ovšem jsou to zprávy, jejichž informační hodnota se blíží nule. Jeden příklad za všechny zde .

Novinář čekající dny a týdny na jednu zprávu tak není spokojeným obyvatelem zdravého města. 

Takový redaktor se totiž smutně dívá do mailové schránky a doslova hypnotizuje ukazatel nových zpráv. A ono nic. 

Mohu-li tedy hovořit za ty, kdo se denně pídí po střípcích, z nichž poté skládají celou skládačku, kterou čtenář za pár sekund proletí a následně s kamarády u piva diskutuje, kamarádkami na dětském hřišti probírá - mějte rádi své redaktory.

I když jsou jejich otázky občas hloupé, vlezlé, nepatřičné, málo znalé problematiky. Slibuji, že pokud je budete mít rádi, oni budou mít rádi vás. A protože vás budou mít rádi, budou o vás psát pravdu. Pravý přítel totiž říká i pravdu, která někdy bolí.