[[img:chrn_fullwidth:1120:]]
Tiskové zprávy jsou pro media životadárnou tekutinou. Bez nich se dnes neobejde žádná firma, instituce či politik. Všichni sdělují veřejnosti, co mají na srdci, nebo čím se zabývají. Světem kolují milióny tiskových zpráv a noviny z nich sestavují část svého zpravodajství.

A právě jedna taková přišla do naší redakce. Zaslal nám ji místostarosta pro kulturu a sociální věci Roman Málek.

Zpráva, kterou do medií zaslal tento nadějný politik, byla však trochu jiná. Sdělovala světu informaci, která dohnala jednoho našeho kolegu téměř k pláči. Po dlouhém přemítání, zda by nebylo lepší novinářského řemesla zanechat, neb svět se řítí do neznámých končin a on již není schopen ho chápat, rozeslal svým kolegům mail se zoufalým výkřikem: "Proboha, čím se ten Málek vůbec zabývá?"

Nebudu napínat. Místostarosta pro kulturu, sport a sociální věci Roman Málek sdělil celému světu, že „děti, které se méně hýbou, jsou obéznější“. Větu, kterou tisíce z nás slyšeli již na základní škole, větu, která pronásleduje obézní děti stovky let.

Svojí tiskovou zprávou tak přivedl k zoufalství většinu editorů z krajských médií, kteří jsou tlačení chronickým nedostatkem kvalitních zpráv. Přitom tuto hlubokou a originální myšlenku nám sdělil komunální politik, na kterého se valí jedna pohroma za druhou. Trestní oznámení za jasné porušení zákona o střetu zájmů, likvidace Muzea barokních soch, zpackaná podpora Domu seniorů v Chrudimi. Snaží se tak Málek vylepšit svůj mediální profil?

[[img:chrn_fullwidth:1102:Místostarosta Málek si rád hraje - fotografie, kterými se prezentuje na vlastním Facebooku]]
Nabízí se otázka. Čím se vůbec zabývá Roman Málek zvolený na radnici za KDU-ČSL? Nevěnuje svůj čas pouze své sebepropagaci vytvářením zbytečných a nesmyslných tiskových informací, které nikoho nezajímají a mají za úkol pouze dostrkat jména autora do médií v jakékoliv formě? Nesoustředí se pouze na další volby a oblast kultury, sportu a sociálních věcí nechává, aby se zmítala nedostatkem peněz a koncepčního řízení? Nejde mu jen a pouze o to, aby se opět dostal do komunální politiky a další čtyři roky se bavil pouštěním balónů, bambiriádami a vydáváním sebe oslavných infantilních kalendářů?

[[img:chrn_fullwidth:1098:Jeden z billboardů permanentní Málkovy kampaně]]
Jsme v polovině volebního období a za dva roky budou politici občanům skládat účty. Snad si u Romana Málka vzpomenou, že pod nánosem nových slibů o očištění všeho možného a snesení modrého z nebe, bude skryta opět jenom nezřízená touha přežít další čtyři roky ve sladkém nicnedělání za plat trojnásobně převyšující příjmy většiny z nás.

Na stránkách www.mladik.cz si můžete přečíst o dalších aktivitách místostarosty Málka

Zde si můžete přečíst originální tiskovou zprávu:

Příloha: 

Tisková zpráva Romana Málka

Chrudim - Senior centrum v areálu bývalého pivovaru provázejí od počátku stavby vleklé problémy a v poslední době i personální přesuny lidí působících ve správní radě tohoto projektu.

Chrudim přitom potřebuje domov důchodců. Léta už se ho snaží postavit, nebo alespoň podpořit zařízení, které by navázalo na jinak takřka bezchybnou sociální péči v místě. Tento fakt je zřejmý každému, kdo jen trošku přičichl k sociálním službám poskytovaným ve městě, nebo se snažil o umístění seniora do domova s pečovatelskou službou.

Chybí totiž návaznost. Klienti, kteří už nesplňují podmínky pro umístění do „pečováku“ a nepatří ani do hospice - například lidé s Alzheimerovou chorobou v jednom z konečných stádií, jsou tak odkázáni výhradně na pomoc svých blízkých, což je pro ně značně obtížné, jsou-li vázáni na zaměstnaní a vlastní rodinný život.

[[img:chrn_fullwidth:289:Senior centrum vypadá stále stejně]]
Problém Sociálního a lůžkového centra pro seniory spočívá podle bývalého ředitele Centra sociálních služeb a pomoci v Chrudimi Jana Slezáka především v tom, že jde o objekt, jehož kapacita je silně naddimenzována. „Jestliže se podíváme do střednědobého plánu Pardubického kraje, který popisuje poskytování dotací těmto zařízením, snadno zjistíme, že se dotace omezily na zařízení sotva s třetinovým počtem klientů, než jaký má mít chrudimské Senior centrum,“ dokládá Slezák.

„Prostory, v nichž se dnes klienti nacházejí, rovněž nesplňují kritéria, která by mělo takové zařízení mít jako standard. Například únikové schodiště se absolutně nehodí pro přesouvání ležících pacientů v případě, že by třeba vypukl požár,“ dodává rozhořčeně bývalý ředitel Centra sociálních služeb a pomoci.

Jak už jsme dříve psali, dnes jsou senioři umístěni v podkroví fit centra, kde je jedinou jejich zábavou pozorování letících oblak. Klasická okna zde nenajdeme a o nějakých upravených sociálních zařízeních pro nepohyblivé, jichž má být vzhledem k charakteru zařízení většina, si lze nechat jen zdát. Ležící pacienti však stále zůstávají lidmi a jistě by uvítali zahradu plnou zeleně nebo okna do přírody.

[[img:chrn_fullwidth:1055:Staří občané města tráví svůj čas i v parném počasí pod výklopnými okny]]
„Kuriózní situace nastala při rozjíždění Senior centra. Jako ředitel jsem se dozvěděl, že ve správních orgánech projektu podnikatele Milana Jirušky zasedají dvě dámy, které byly činné i v městském Centru sociálních služeb a pomoci, a to Ivana Bohatá (ta byla dokonce předsedkyně dozorčí rady) a Ivana Čechová. Že byla v té době Bohatá a stále ještě je v chrudimském zastupitelstvu, kde spolu členkou správní rady a zastupitelkou města Věrou Ždímalovou (obě SNK-ED) rozhodovala o záležitostech kolem budovaného soukromého projektu pana Jirušky, jim zřejmě moc starostí nedělalo,“ pokračuje Slezák.

Podle výpisu z obchodního rejstříku, v organizaci Lůžkové a sociální centrum o.p.s. zůstává nadále v dozorčí radě Ivana Bohatá (matka Mgr. Zelenkové, vedoucí sociálního odboru MěÚ Chrudim) a ve správní radě Věra Ždímalová.

Obě dámy jsme oslovili s dotazem, zda nepovažují své působení ve správních orgánech za střet zájmů. Obě střet zájmů vyloučily.

Zeptali jsme se tedy právníka, jak popasovat se zákonem zmíněné jednání: „V zákoně není pro zastupitele přímo zákaz podnikat. Je v něm však vymezeno, kdy dochází ke střetu zájmů a že by veřejný funkcionář neměl upřednostňovat svůj osobní zájem. Dále je stanoveno, že by vždy měl předem oznámit svůj poměr k projednávané věci.“

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů hovoří jasně - Zastupitel obce (města) je veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 zákona o střetu zájmů a je zřejmé, že pokud bude hlasovat ve prospěch o.p.s., kde vykonává významnou funkci, dochází ke střetu zájmů podle § 3 citovaného zákona. Přesně znění zákona zde .

[[img:chrn_fullwidth:284:Okolí Senior centra nepatří mezi nejvýstavnější v Chrudimi]]
Slova Jana Slezáka potvrzuje ředitel odboru rodiny a práv dítěte na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR Miloslav Macela: „V současnosti se od podpory takto velkých sociálních zařízení upouští. Tento trend vidíme v celé Evropě. V 90. letech jsme při návštěvách Holandska viděli velká, byť na naše poměry velmi komfortně vybavená, zařízení. Dnes Holanďané upřednostňují spíše zařízení malá, čítající několik málo seniorů. U nás jsme v tomto trendu ve skluzu. Zvláště pro klienty trpící Alzheimerovou chorobou je důležitý individuální přístup, zachovávání denních rituálů – jakoukoliv změnu prožívají tito lidé velmi těžce. Navíc si opravdu nedokážu představit, jak by se 120 lůžek podařilo naplnit jen lidmi z Chrudimě,“ kroutí hlavou vysoký ministerský úředník.

Jeho slova o neprofesionalitě Jiruškova týmu potvrzuje i Slezák: „Vím o několika lidech ze Senior centra, kteří objížděli podobná zařízení v širokém okolí a vyptávali se tam na naprosté triviality.“

Vzhledem k tomu, že se kolem Senior centra vyskytuje řada pochybností, které Milan Jiruška nedokázal zatím vysvětlit, podal místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) podnět Stavebnímu úřadu v Chrudimi, aby zkontroloval Senior centrum včetně provizorních prostor v blízkosti známé diskotéky Inferno, kde jsou klienti Senior centra prozatímně umístěni.

[[img:chrn_fullwidth:290:Cedule hrdě hlásí, že projekt je spolufinancován Evropskou unií]]
Úřad byl ve svém zjištění nekompromisní. Mimo jiné zjistil, že jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob, neboť stavba není užívána k účelu, pro který je určena. Nařídil proto Jiruškovi, že musí všichni klienti do 31. května prozatímní prostory opustit. Kam je ale podnikatel umístí, zůstává zatím nejasné. Město mu však přislíbilo pomoc.

Chrudim tedy Dům seniorů nemá a dnes to navíc vypadá, že ještě dlouho mít nebude. Jak probíhá rekonstrukce pivovaru, na kterou Milan Jiruška čerpá dotace, se lze snadno přesvědčit buď na fotografiích Chrudimských novin nebo přímo na místě. Návštěvu této stavby opravdu doporučujeme. Uvidíte znuděné stavaře a dělníky, a kostku připomínající "králíkárnu", prý budoucí šťastný domov pro ty, jejichž poslední chvíle na tomto světě by pro nás měly být zásadní a podstatné.

Jaký smysl měla podpora této akce, kterou od počátku provází řada pochybností, nebo proč je pro některé regionální politiky zcela morální a etický evidentní střet jejich zájmů, a nakolik byla radnice motivována trochu zoufalou snahou po Domově seniorů, se, doufejme, dozvíme už brzy.

Praha – Sobotní remíza MFK Chrudim na hřišti Loko Vltavín mohla odstartovat velkolepé oslavy postupu do 2. ligy! Naši fotbalisté mají náskok patnácti bodů a už o něj nemohou přijít!

Před zápasem byla matematika velice jasná, pokud Chrudim získá na hřišti v Holešovicích alespoň bod, nic je již o vítězství v České fotbalové lize nemůže připravit! Trenér Pavel Jirousek této situaci připravil taktiku a rozestavení, důležité bylo nezmatkovat a nedělat zbytečné chyby, které by mohly zapříčinit prohru. Pro diváky to zřejmě příliš pohledný fotbal nebyl, avšak to Chrudimským srdce netrhá.

Po většinu duelu se hrálo od vápna k vápnu, tudíž nějaké velké brankové příležitosti k vidění nebyly. Ani jeden z celků si nedokázal po celý zápas zajistit větší herní převahu, a tak konečná bezbranková remíza byla více než zasloužená. Po závěrečném hvizdu mohly vypuknout na hřišti velkolepé oslavy, bylo jasné, že titul již MFK Chrudim nikdo nevezme!

Nadšení fotbalisté se poté přesunuli na Pražský hrad, kde s výbornou náladou udělali památeční fotku a jelo se do Chrudimi! I přes výhru Pardubic náskok činí patnáct bodů a díky lepším vzájemným zápasům nemůže MFK nedaleký sok předskočit. Posledních pět kol soutěže si chrudimští fotbalisté ještě dosyta užijí. Jestli se opravdu budeme moci těšit na druhou nejvyšší soutěž se rozhodne v průběhu května či června.

Loko Vltavín – MFK Chrudim 0:0

Loko Vltavín: Čaba – Bureš, Kozák, Krimlák, Valíček – Pozníček, Pečeňa, Štumpf, Předota (75. De La Puente) – Škovránek, Marčík

MFK Chrudim: Mrázek – Štěpánek, Linhart, Radouš, Adámek – Luptovský, Kesner, Vodrážka, Hauf (86. Vávra), Vágner (79. Dostálek) – Holub (90. Klíma)

Chrudim - Majitelé zdejších nemovitostí sáhnou letos do kapes opravdu hluboko. Zvyšuje se totiž místní koeficient, který tuto daň prodraží fakticky o 100 procent.

Zeptali jsme se starosty města, Petra Řezníčka (SNK-ED), jak se tento koeficient v Chrudimi zvýší: „Pro letošní rok zastupitelstvo schválilo vyhlášku, která zvyšuje původní koeficient 1 na vyšší – dvojku.

Město přitom mělo možnost zvýšit tento koeficient až pětkrát. Znamená to, že daň se zvýší. Vyhláška je přijata pouze pro tento rok. V roce 2013 se koeficient sníží opět na jedničku.“

Podle Řezníčka dnes města a obce nemají moc jiných možností, jak zvýšit příjem do své kasy. „Celkový výběr představuje asi osm miliónů korun, který částečně kryje výpadek ve výběru daní v rámci rozpočtu České republiky, na které je vázán rozpočet města“ upřesňuje starosta.

Ředitel Finančního úřadu Chrudim Zbyněk Klem pak vysvětluje, kdo všechno daň musí platit:

„Daň platí všichni majitelé nemovitostí a pozemků. Letos nově i třeba majitelé parkovišť - zpevněných ploch. Stanovení koeficientu je pak v pravomoci obce a uvádí se ve vyhlášce. Finanční úřad tuto daň pouze vybere, výnos však náleží obci.“

Kalkulačku pro výpočet daně najdete zde .

Chrudim/Pardubice - Chrudimské noviny ve spolupráci s Kryocentrem Pardubice připravily soutěž o tři lístky do kryokabiny. Troufnete si na správnou odpověď?

Kryoterapie je léčba chladem. Jedná se o moderní fyzikální léčebnou metodu, která spočívá v krátkodobé aplikaci extrémního chladu. Děje se tak buď lokálně, nebo na celé tělo. Cílem této metody je v organismu vyvolat zdraví prospěšné fyziologické reakce, mající především rehabilitačně - léčebné účinky. 

[[img:chrn_fullwidth:971:Kryokabina]] 

Redaktoři Chrudimských novin pardubickou kryokabinu navštívili už v lednu. Nyní Vám dáváme šanci získat vstup zcela zdarma.

Soutěžení otázka zní: jaké minimální teplotě je vystaven lidský organismus v kryokabině?  

[[nid:2642]]

[[img:chrn_fullwidth:972:Průběh léčebné kůry je stále pod dohledem odborníků]] 

Nápovědu na otázku můžete najít i na stránkách www.kryocentrumpardubice.cz.

Soutěž trvá od 10.5. do 24.5.2012.

Z odpovědí vybereme losováním tři výherce, které představíme v našich novinách. 

Chrudim - Pozornosti našich čtenářů dnes ve městě jistě neuniklo auto společnosti Google s podivným útvarem připevněným ke střeše.

Dnes, 9. května projíždělo Chrudimí "Google" auto, které mělo na střeše kamery pro vytváření 3D map (Google Street View). Zajímavé nepochybně je, že službou Street View byla v ČR zdokumentována zatím jen  Praha, Brno a Ostrava. Jako Chrudimáci tedy máme být na co hrdí.

[[img:chrn_fullwidth:1062:Google auto na Nábřeží Karla Čapka]] 

Zanedlouho si tedy bude každý moci projít a prohlédnout Chrudim klidně z druhého konce světa. Stačí jen zapnout počítač a pustit internet. Tyto druhy map jsou tak detailní, že si můžeme přečíst i otevírací dobu na dveřích obchodu a poznávat na fotkách třeba své sousedy.

[[img:chrn_fullwidth:1061:Auto se speciálním fotoaparátem u hotelu Bohemia]] 

Děkujeme Martinovi za poskytnuté informace i fotografie a posíláme na jeho konto 200,-Kč.

Chrudim - Chrudim měla vždy štěstí na dobré spolupracovníky. Za svými přáteli jezdili do Chrudimi slavní hudebníci v čele s Antonínem Dvořákem, loutkoherci zde pořádají desítky let slavný festival a jeden z nich, Jan Malík nám zanechal muzeum plné loutek. Další výtvarníci a umělečtí historici kultivovali výtvarnou scénu města na svých přednáškách pořádaných Klubem přátel výtvarného umění.

S odstupem času je vidět, jak hlubokou stopu v Chrudimi všichni zanechali. Ve slavné tradici jistě pokračuje mladá historička umění a spisovatelka Kateřina Tučková, která připravuje již třetím rokem ve Výstavní síni Chrudim výstavy, jejichž věhlas přesahuje chrudimský obzor.

Ve středu 2. května se Kateřina uvedla v Chrudimi ve své druhé podobě, jako spisovatelka. V badatelně Muzea barokních soch představila při veřejném čtení svoji novou knihu Žítkovské bohyně. Požádali jsme ji proto o krátký rozhovor.

[[img:chrn_fullwidth:1058:Kateřina Tučková se svými chrudimskými ctitelkami]]
Jste na turné, nebo je čteni v Chrudimi výjmečné?

Už od doby vydání knížky Vyhnání Gerty Schnirch mívám pravidelná čtení - většinou si mě zvou městské knihovny, kluby nebo festivaly. Jezdím tak dvakrát do měsíce na nejrůznější místa v Čechách i na Moravě, takže jsem na permanentním turné :-) Teď s vydáním Žítkovských bohyní tento provoz ještě zhoustl. A já jsem za to ráda - vidět reakce skutečných, živých čtenářů, je pro mě nesmírně důležité. A většinou přináší i satisfakci za ty dlouhé týdny a měsíce o samotě u počítače.

Před napsánim "Vyhnáni" jste absolvovala stejnou noční cestu jako hlavní hrdinka. Uskutečnila jste něco podobného i kvůli Bohyním?

Ano, tentokrát jsem jezdila na Bílé Karpaty, do oblasti moravských Kopanic, kde se příběh odehrává. Bylo pro mě velmi důležité poznat ten kraj, jeho nejrůznější podoby během ročních období, pocit žití na samotách... Tak jsem tam strávila několik týdnů, navštěvovala místní folklorní slavnosti, hovořila s pamětníky. A inspirovaná krásou místních tradic si začala vyšívat vlastní kroj. Jenže po pěti týdnech strávených nad vytvářením čelenky jsem zjistila, že buď si vyšiju kroj nebo napíšu tu knihu. Obojí zvládnout nešlo. Tak jsem se rozhodla pro knihu :-)

Jaké jste měla představy o "Bohyních" na začátku psaní a jaká byla realita po dopsáni knihy?

Děj se během psaní hodně vyvíjel, podle toho, jaké nové informace jsem zjišťovala v archivech nebo při rozhovorech s pamětníky. Nejdůležitější byl asi fakt toho, že jsem zjistila, že bohyně se zabývaly nejen bílou, ale i černou magií. To byl asi nejzávažnější obrat v mém smýšlení o bohyních.

Znáte své další téma na knihu?

Teď to bude disertace o Skupině Radar. Ale o nové knize už přemýšlím - zatím spíš ve skrytu duše, protože ještě nevím, kam mě nové téma během bádání po jeho historii zavede. Tak bych to nerada prozrazovala.

V Chrudimi jste známa spíš jako výtvarná kurátorka. Na jakou další výstavu ve Výstavni sini Chrudim se můžeme těšit?

Na konci května bude ve Výstavní síni zahájena výstava KOMIKS NEJEN V KOMIKSU, která představí dvacítku autorů zabývající se komiksem, ale také volnou tvorbou, do níž prvky komiksu vtahují. Tato výstava vznikla na výzvu veletrhu Svět knihy Praha a premiéru bude mít v Praze, do Chrudimi poputuje hned poté.

Chrudim - Zdánlivě obyčejný kluk, kterých na naše střední školy a gymnázia chodí tisíce. Ale přece jen je něčím výjimečný. Chrudimský gymnazista Jan Hrabovský totiž obsadil druhé místo v prestižní soutěži, kterou pořádá AMAVET – Asociace pro mládež, vědu a techniku, o.s.

Řekne-li se před obyčejným gymnazistou „Příprava, vlastnosti a aplikace chalkogenidových skel dopovaných ionty vzácných zemin Er3+, Ho3+ a Nd3+/Tm3+,“ nejspíše si poklepe na čelo, že jsme se zbláznili. A přece jeden chrudimský student  s prací přesně na toto téma oslnil porotce na 19. ročníku soutěže Expo science AMAVET.

„Od primy mě zajímala kosmonautika a od kosmonautiky k fotovoltaice není tak daleko,“ popisuje student svoje začátky.

Protože od našich studií uplynulo už hodně vody v Chrudimce, prosíme ho o popsání problému tak, aby i naprostému laikovi bylo jasné, oč se jedná: „V podstatě se snažíme najít nové materiály, které by zvýšily účinnost současných fotovoltaických článků používaných na slunečních elektrárnách, “ vysvětluje Honza Hrabovský.

[[img:chrn_fullwidth:1057:Jan Hrabovský]]
„Od počátku jsem také spolupracoval s s Univerzitou Pardubice, konkrétně fakultou chemicko technologickou.“

To nám přijde trochu zvláštní, protože jsme měli za to, že u fotovoltaiky se jedná spíše o fyziku, než chemii.

„U takovýchto dějů se už jen obtížně rozlišuje, co je ještě chemie a co už fyzika. Osobně mám radši fyziku, takže se snažím v projektu hledat a preferovat spíš tuto stránku,“ usmívá se student.

A jak pokračovala presentace projektu dál?

„Protože jsem se docela slušně, umístil v krajském kole Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji, dostal jsem příležitost prezentovat svou práci na  Vernadského soutěži v Moskvě. Tam jsme letěli devátého dubna a vraceli se čtrnáctého. Podařilo se mi získat ocenění ruské Akademie věd v podobě diplomu „laureáta“. Zážitky ze samotného Ruska byly unikátní a i Rusové se k nám chovali s úctou a hezky,“ rozvypráví se o svých zážitcích z východu gymnazista.

[[img:chrn_fullwidth:1056:Honza Hrabovský na Rudém náměstí v Moskvě]]
„Na zmiňovaném Festivalu jsem také získal zvláštní cenu společnosti Contipro group, a.s., kterou mi předal ředitel RNDr. Vladimír Velebný CSc,“ uvádí další ocenění, které jistě pomůže i fakultě Pardubické univerzity a zpopularizuje tak trochu opomíjené odvětví naší vědy.

[[img:chrn_fullwidth:1039:Jan Hrabovský přebírá zvláštní cenu od společnosti Contipro]] 
Cílem festivalu je pak podněcovat co nejvíce talentovaných žáků základních a středních škol k odhalování a rozvíjení tvůrčích schopností prostřednictvím řešení konkrétních vědeckých a technických projektů. Festival je pořádán v rámci projetku "Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory".

Díky druhému místu v AMAVETu má Honza možnost účastnit se v USA soutěže INTEL ISEF 2013, která se příští rok bude konat v Arizoně, konkrétně ve Phoenixu.

„Už se moc těším,“ směje se Jan Hrabovský. „Soutěže se zúčastní studenti z celého světa a bude to určitě jedinečná příležitost poznat nové přátele, navázat kontakty. Příští rok mi držte palce!“

Když se ptáme, kam by rád po gymplu, trochu znejistí: „Ještě nejsem úplně rozhodnutý. Buď Univerzita v Pardubicích, nebo ČVUT v Praze.“

Zdánlivě obyčejný kluk. Přitom díky němu si možná brzy budeme na střechy našich domů montovat solární panely s takovou účinností, že se konečně vyplatí i těm, kdo v současné době ještě s jejich pořízením váhají. Držme tedy Honzovi palce.

Chrudim - V sobotu 5. května se nad Chrudimí zvedla letka vrtulníků pilotovaná válečnými veterány z Afghanistánu. Ti však ovládali místo bojových Mi-24 naplněných municí, lehké vrtulníky Robinson R44 s dětmi i dospělými Chrudimáky.

[[img:chrn_fullwidth:1049:Vrtulník Robinson R44]]
Improvizované letiště za Family centrem navštívilo během pár hodin několik stovek Chrudimáků, aby ti nejodvážnější podnikli vyhlídkový let nad Chrudimí.

Zájemci bez rozdílu věku a pohlaví si užívali vzlety nad městem a mnozí z nich si jistě pořídili fotografie domů, ve kterých žijí. Škoda, že předzvěstí bouřky, byl stín nad Chrudimí, který zabránil pořízení ještě dokonalejších fotografií.

A protože vrtulníky pilotovali opravdoví profesionálové, všech 200 Chrudimáků, kteří možná poprvé vzlétli nad své město, se vrátilo v pořádku na zem. A měli si o čem povídat, stejně tak jako pořádající firma, která utržila téměř 300 tisíc korun.

Chrudim/Slatiňany - Kočičí hrádek je cílem mnoha víkendových výprav rodin s dětmi. Navštěvovaly ho už naše babičky, budou navštěvovat i naši vnuci. Není to ale tak dávno, co všemi médii proběhla zpráva o řádění neznámého vandala na této historické kuriozitě nedaleko města Slatiňany. 

Otrhané cimbuří na věžičce, popraskané zdivo, opadaná omítka. Tak dnes vypadá hrádek obehnaný páskou zakazující vstup. Kdo však má tento stav na svědomí, není tak úplně jasné.

Podle starosty a rozhořčených občanů se jedná nepochybně o vandala, který hnán snad alkoholem, snad touhou po vyřádění se, vzal do ruky kámen a věžičku poškodil.

[[img:chrn_fullwidth:1033:Poškozená část věžičky]] 

Chrudimské noviny oslovily uznávaného stavitele a soudního znalce Ing. Rudolfa Berana s žádostí o odborné zhodnocení poškozené stavby kněžny Vilemíny: „Podle mého názoru se jedná z 80% o poškození povětrnostními vlivy - mrazem a také rozpínáním stavby za horkého léta.

[[img:chrn_fullwidth:1032:Praskliny způsobené mrazem jsou dobře patrné]] 

Nemohu samozřejmě vyloučit, že počátkem všeho byl kámen, nebo klacek v ruce nenechavce. Mohl způsobit prvotní porušení pláště na věžičce, následné zatékání vody a postupné roztrhání zdiva mrazem. Celý hrádek by ostatně potřeboval důkladně opravit, protože i na hradbách jsou patrné praskliny od pracujícího materiálu,“  vysvětluje Beran.

S dotazem, zda byl poškozený Kočičí hrádek prozkoumán odborníky, případně soudním znalcem, jsme oslovili starostu Slatiňan Ivana Jeníka. Ten, bohužel, na naše otázky ani po několika dnech neodpověděl.

[[img:chrn_fullwidth:1031:Je výstraha skutečně pravdivá?]] 

Příští týden, 9. května, se koná vystoupení ZUŠ Slatiňany, které má pomoci získat peníze právě na opravu poničeného Kočičího hrádku. V městském úřadu lze pak vhodit peníze do pokladničky se sbírkou, neboť návštěvníci chtějí oblíbené výletní lokalitě pomoci.

Faktem zůstává, že stavbička poničena je. Nakolik ji poškodila krutá zima a předchozí ne příliš kvalitní rekonstrukce a nakolik přispěl onen nikým neviděný vandal, dnes už těžko zjistíme. Zkoumání odborníka na slovo vzatého však hovoří poměrně jasně.