Chrudim – Den Země je jednou z akcí, kterou pravidelně pořádá a organizuje Šárka Trunečková v rámci projektu „Zdravé město a Místní agenda 21“. Školy a školky dodají patřičné obecenstvo, protože jinak by mladá generace o tuto stále stejnou „estrádu“ příliš nestála.

Součástí letošních oslav Dne Země na Resselově náměstí byl třeba i takzvaný „swap“, který nesla na svých bedrech manželka místostarosty Pavla Štěpánka Nikola. Především maminky se svými ratolestmi uvítaly možnost zanechat zde nepotřebné oblečení a odnést si zase jiné, které využijí. Vestibul staré radnice byl proto doslova zavalen textilem, avšak Štěpánková akci zvládla s přehledem.

Malou vadou na kráse oslav, které mají poukázat především na ekologičtější přístup k planetě a rozumnějšímu využívání přírodních zdrojů, byla, opět, nedotažená koncepce. Snad s výjimkou Mama klubu s kavárnou Zeměplocha a Vratných lahví, všichni využívali plastové kelímky a jednorázové příbory. Ekologie dostala na frak.

Chrudim – Centrum města by mělo být jeho výkladní skříní s ukázkově upravenou zelení, opravenými domy a udržovaným inventářem. Velkou „parádu“ neudělají nevkusné vývěsní štíty a reklamní tabule. Socialistické hospodaření v těsném sousedství Muzea barokních soch však připomíná zničené hřišťátko u „Šedivky“.

O zadním traktu muzea a Klášterních zahradách, kam se běžný návštěvník dostane jen náhodou, Chrudimské noviny již psaly. Od léta, kdy text vyšel, se zde moc nezměnilo. Snad jen na plášti bývalého klášterního kostela přibyla místa, odkud zmizela omítka.

[[img:chrn_fullwidth:15761:]]

Hřiště, které využívají nejen děti zdejší základní školy, má nejlepší časy evidentně za sebou. Plot je děravý, lavičky zarostlé trávou a kopřivami. Síť branky viděly snad ještě v minulém století. Uzamčená branka působí poněkud nepatřičně, protože na hřiště se zájemce dostane snadno dírou v oplocení.

[[img:chrn_fullwidth:15763:]]

Nápisy na podstavcích soch v nedalekém rozáriu zmizely prakticky hned. Jde přece o místo, kam zvou návštěvníky i facebookové stránky místní radnice. Zaměřit svou pozornost také na nedaleké hřiště, to už je nejspíše nad síly úředníků a politiků.

Chrudim – Muzeum barokních soch (MUBASO) nefunguje. To ví ve městě nejspíše každý. Závěry, které z tohoto evidentního faktu dělá, jsou však člověk od člověka odlišné. Paradoxně – někteří jedinci jsou obeznámeni s důvody, proč unikátní projekt „nejede“, přesto se tváří, jako by o nich nikdy neslyšeli.

O tom, v jakém režimu mělo MUBASO existovat, bylo napsáno již mnoho. Chrudimské noviny se tématu věnovaly třeba zde, zde a zde. Hlavní vinu na opuštění původní koncepce nese samozřejmě bývalé vedení města. V čele se zástupci Koalice pro Chrudim, SNK – ED, ODS a ČSSD.

[[img:chrn_fullwidth:15049:]]

V loňském roce skončila takzvaná „udržitelnost“ celého projektu, takže v unikántních podzemních prostorách konečně může začít fungovat třeba původně zamýšlená restaurace. Z jejího zisku se měl částečně hradit provoz muzea. Současné vedení města se však chová, jako by tuto koncepci neznalo a uvažuje dokonce snad i o uzavření muzea. Má zatěžovat městskou kasu a návštěvníci se do něj právě nehrnou.

[[img:chrn_fullwidth:737:Vrátí se do MUBASA párty večírky s alkoholem?  Foto: Chrudimské noviny]]

Návrat k uvažovanému provozu Muzea barokních soch bude obtížný, ne-li nemožný. Přesto lze alespoň z části projekt oživit a „krvácení“ městské kasy omezit. To jistě ocení i zástupci Svobodných na radnici. „Kultura musí přinášet nějaký zisk těm, kdo ji platí. A nemusí jít určitě o zisk hmotný. Každý nechť si platí sám to, co mu něco přináší. Takový systém by byl nespravedlivější. Ale chápu, že nyní to máme nějak na komunální úrovni nastavené. Nabízí se také otázka, kolik muzeí ve městě je málo nebo moc. Signálem třeba může být zájem o takové muzeum,“ reagoval na sociálních sítích městský radní Josef Káles (Chrudimáci) na dotaz po koncepci financování kultury.

Chrudim – Předloni byla dokončena rekonstrukce fasády a ozdobných prvků Muzea, která „hledí“ do Široké ulice. Mnohým Chrudimákům se sice příliš nepozdávala, ale nakonec si zvykli. Letos přijde na řadu přední a také zadní schodiště. Levná oprava nebude.

Především zadní schodiště málokdo zná, protože je spolehlivě „utopené“ za masou letního kina. V minulosti přitom sloužilo běžně návštěvníkům Muzea. V těchto dnech se však využívá pouze to přední.

[[img:chrn_fullwidth:15760:]]

Začátkem dubna radní schválili výherce výběrového řízení na rekonstrukci obou schodišť. Ještě před tím však jednoho účastníka „výběrka“ vyřadili. Firma „Pluto s.r.o.“ z Horky prý nesplnila technický kvalifikační předpoklad. Prací se tedy ujme RITUS z Krásného, který má již s rekonstrukcemi celé řady historických nemovitostí v Chrudimi zkušenosti. Opravoval třeba bývalý Hotel Bída nebo dům číslo popisné 87 v Široké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:14990:]]

Projektantská cena celé akce činí téměř tři miliony korun. Z toho náklady na přední schodiště jsou 881 tisíc korun, zadní schodiště přijde na 1 950 000. Další náklady na technický dozor, autorský dozor a koordinátora BOZP budou zhruba 125 tisíc korun. Předpokládaná dotace činí 1 456 000 korun.

Chrudim – Zdaleka ne každé kácení stromů na území města je zbytečné. Mnohdy jsou listnáče a jehličnany zkrátka jen mrtvou schránkou, která hrozí pádem na chodce a auta. Občas se sice nedaří stanovit zdravotní stav stromu zcela přesně a ten se při silném větru poroučí k zemi, jindy je prevence úspěšná.

Změny v této oblasti se však velmi dotýkají každého čistokrevného Chrudimáka. Kolem stromů a stromků dlouhá léta prochází a chápe je jako samozřejmou součást městského mobiliáře, přestože pod kůrou probíhají fatální změny. Jako třeba nejnověji v jasanu za Divadlem Karla Pippicha, který musel být odstraněn.

[[img:chrn_fullwidth:15751:]]

„Kácení jasanu ztepilého bylo povoleno odborem životního prostředí v Chrudimi žádost podala správa městské zeleně MěÚ Chrudim. Důvodem kácení byla výrazně zhoršená provozní bezpečnost jedince na stanoviště. Jednalo se o senescentního jedince, který byl napaden houbovou chorobou. Koruna byla v loňském roce z větší části proschlá, u paty kmene byla jasně zřetelná hniloba s předpokladem odumřelých a tudíž nefunkčních kotevních kořenů, což bylo zřejmé za stavu kořenových náběhů. Vzhledem k tomu, že jasan rostl v místě, kde se pohybuje větší množství lidí, bylo přistoupeno k jeho pokácení, protože hrozilo odlomení silnějších větví z koruny nebo vyvrácení celého stromu,“ uvádí k neradostnému osudu stromu městská úřednice Kateřina Jánská.

Chrudim – Svou, pro někoho, nečekanou výpovědí, způsobil Jiří Kadeřávek městu pořádné problémy. Alespoň tak se nyní tváří většina místních politiků z radniční koalice. Podle všeho jde jen o dobře maskovanou přetvářku. Na webu radnice se objevila výzva, z níž plyne, že kancelář šéfa Chrudimské besedy hledá nového „nájemníka“.

Likvidace nepohodlného šéfa Chrudimské besedy se však připravovala delší čas. Chrudimské noviny o ní informovaly již krátce po volbách. „Koncem loňského roku, konkrétně 21. prosince, Piráti znectili Jiřího Kadeřávka při jednání na radnici jako šéfa, který za 27 let, doslova, neudělal za korunu poctivé práce. Místostarosta Petr Lichtenberg si přisadil s nákupem kávovaru,“ přibližuje přístup vedení města k bývalému řediteli Chrudimské besedy zdroj blízký vedení radnice. Při znalosti těchto interních informací, vycházejí pozdější „nářky“ místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti) na Kadeřávkovu neurvalost, v níž s Pirátem „vyrazil dveře“, poněkud do prázdna.

[[img:chrn_fullwidth:15285:]]

Jiří Kadeřávek proto chtěl skončit již koncem letošního února. Nakonec si rezignaci rozmyslel. Ještě však netušil, že ho starosta František Pilný (ANO 2011) se svou „kulturní úderkou“ - Richardem Herbstem a Janem Axmanem (oba ANO 2011) nepodrží v kauze „taneční“. Zkrátka, ona pověstná poslední kapka.

[[img:chrn_fullwidth:15577:]]

Chrudim – Neustálá šikana a jasně zdůrazňované nepřátelství podle všeho stojí za rezignací, dnes již bývalého, šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka. Chrudimské noviny o hrozící likvidaci Kadeřávka v čele organizace, která má pod palcem většinu kulturního života ve městě, informovaly již krátce po podzimních volbách. Jejich zprávy se přes hlasy skeptiků potvrdily.

Jiří Kadeřávek patřil k těm, kdo leželi v žaludku jako představitelům zdejších Svobodných, tak Pirátů. Svobodní nemohli zapomenout na prodělečný projekt „Kafe v galerii“. Piráti, zaujatí audity a kontrolami hospodaření, při nichž touží najít prozatím neexistující důkazy machinací a úplatků, prý, podle zdroje blízkého vedení města, těžko „překusovali“ Kadeřávkovu příchylnost k pravicové části zdejšího politického spektra a odlišné představy okulturním vyžití.

Bývalý šéf Chrudimské besedy, za nějž teď musí radnice najít náhradu, není zdaleka jediným člověkem, jenž musel z cesty „novému koštěti“. Hovořilo se i o řediteli technických služeb Zdeňku Kolářovi, který proslul svou havárií „pod vlivem“. Nově by k těmto pánům mohl přibýt i vedoucí městských lesů Zdeněk Odvárka. Ten, podle týchž zdrojů blízkých vedení města, nezvládá kůrovcovou kalamitu tak, jak by si někteří místní politici představovali.

Upozorňuji, že nejsem školený odborník na hřbitovy. K márnici se vyjadřuji jen proto, že jsem u ní vyrůstal. U hřbitova, na který ukládáme svoje předky a blízké. Zde končí svoje životní putování a je to místo jejich posledního spočinutí.

Na vchodech některých hřbitovů bývá nápis. Co jste vy, bývali jsme my. Co jsme my, budete i vy. Na hřbitov se chodí zavzpomínat si a někdy i zabrečet. Za hřbitovní zdí bývá klid k rozjímání.

Hřbitov býval místem našich dětských her. Zde jsem se také poprvé setkal s Jardou. Jezdil ke svému dědovi. Později, kdy býval dlouholetým kastelánem, jsme společně obdivovali portál na márnici. Krásná kamenická práce, která pocházela z původní kostnice na hřbitově u kostela. Po zákazu pohřbívání v obcích, nechali radní portál rozebrat a použili ho s dalším stavebním materiálem, na novou márnici.

Před vánoci loňského roku, v době, kdy hřbitovy navštěvuje ještě více lidí než na Dušičky, jsem nevěřil svým očím. Bagr zde mlátil do márnice. Babičky, křižující se obcházeli toto místo velkým obloukem. Rozjela se hřbitovní šuškanda. Je to záměrná provokace křesťanů před vánoci. Hřbitov se zlikviduje jako ten v Kunčí. Budou ho stěhovat někam za cukrovar. Opozice, která zvítězila ve volbách, tvrdě opozičně mlčela. Kdo stanovil termín bourání je záhadou. Město neřídí žádní Kocourkovští, kteří si zbourají střechu nad hlavou a potom se jdou někam podívat, co by chtěli stavět. Zkušení aparátníci a opozice také nejsou žádní zajíci. Vypadá to spíše na dohodu.

Když jsem tam stál a nevěřícně zíral, přerušil vedoucí bourač práci a ptal se kdo jsem a co chci. Teprve když jsem ho ujistil, že jsem občan, kterému se nelíbí jakým hovadským způsobem se chovají na pietním místě, se mu znatelně ulevilo. I jeho silně červeně prokvetlý nos se mu vracel k původní barvě. Domníval se, že jde o kontrolu na černochy.

Ptal jsem se, zdali o bourání ví současný kastelán. Odpověděl, že pracuje pro město a jestli mám o šutry zájem, mám si tam dojít. Zájem jsem potvrdil a požádal ho, aby portál složili stranou ke zdi, že si ho odvezeme. Byla jediná možná záchrana. Věřil jsem, že s Okrašlovacím spolkem, časem najdeme důstojné místo pro jeho využití. Na stavebním odboru jsem požádal o jeho odkoupení. Musel jsem ještě podat žádost písemnou a navíc žádost musí projednat Rada města. U třech kamenů otřískaných bagrem a kde u pravé stojny byla část již uražena, mě připadalo projednávání radou trochu nezvyklé. Ale úřad je úřad. Nezbývalo než čekat.

V lednu letošního roku jsem dostal vyjádření od Rady města, která prodej nedoporučila. Teď mě můžete věřit, nebo nemusíte. Začal sem být i pyšný sám na sebe. Starý vypelichaný dědek ze Škrovádu, přispěl k záchraně funkčního artefaktu přes půl tisíciletí starého.

Pocit to byl krásný, ale jen do doby, kdy jsem navštívil zdravotní středisko a zaparkoval na dvoře Kabeláčova mlýna. Na hromadě kamenů se válely kusy zpřeráženého portálu. V některých lidech se otevře nějaké rychlošoupě s barbarskými sklony. To musely být přímo orgie jako na nějakém čarodějnickém sabatu. Nenajdete snad decimetr místa, které by nebylo poškozené. Vše odřené omlácené, některé části zuráženy. V současnosti jsou zničené zbytky historického portálu vystavené na paletách pod cestou na zámek. Dokonalá práce, to se musí nechat.

Za hromadou stály jako vojáci, vyrovnané betonové patníky. Těmi se v současnosti zapleveluje veřejný prostor. Staří v nich vidí varovně zdvižený boží prst. Mladým připomíná ztopořený sexuální symbol. Prý mají i svá jména. Je možné, že do Slatiňan budou jezdit davy Amíků, obdivovat řady patníků. Ale také je možné, že nikdo nepřijede a divit se budeme už jenom my sami.

Podle posledních údajů existuje v ČR více než 400 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, sběrné dvory najdete v každém městě. Kontejnery jsou už doslova tam, kam se podíváš. Proto je chování lidí, kteří zamořují naši přírodu odpadem, a vozí zbytečně auty svůj „bordel“ do prostředí lesa, nepochopitelné. 

Mnohdy to nemusí být jen příroda a nepořádek překračujeme i v městském prostředí, jak ukazují fotografie ze sobotního dopoledne v Široké ulici. Technické služby pravidelně nechávají úklid na polední hodiny, a to zřejmě jako názornou ukázku pro všechny, kdo si dokáží uvědomit, že je zde něco špatně.

Cílem projektu „Ukliďme Česko" je uklidit okolí a také inspirovat různé zájmové skupiny. Nepořádek pomáhají každoročně z přírody vytřídit desítky tisíc dobrovolníků napříč Českou republikou. Do této akce se zapojují dobrovolníci i z našeho města. Nedávno jsme mohli v Chrudimských novinách číst o přínosném úklidu Kopanice, a to z vlastní iniciativy občanů a bez projektu.

V tomto roce 2019 je úklid naplánován na 6. dubna a hlavním tématem jsou pneumatiky. No myslím, že to jde i bez tématu a hlavní je uklidit na místech, kde to má smysl. Před dvěma lety jsme uklidili alej ve Vlčnově. na fotografii jsou zachyceny pneumatiky, které jsou všudypříromné. Měli jsme slíbeno od vedení Zdravého města vysekání křovin a náletů, aby bylo přeci obtížnější nenápadně vytvářet černou skládku. Sliby, chyby! Nic se nestalo a během roku bylo vše zase při starém. Takže zde byla práce víc jak marná, neukázněných lidí neubyde, ale dobrovolníků v tomto případě ano.

Krásný pohled je na upravený chodník před známou kavárnou ve Štěpánkově ulici, takže takhle to smysl má, je to jenom v lidech. Odpad nepatří do přírody ani do ulic, a tak díky dobrovolníkům, kteří každoročně pomáhají a upozorňují na to, že s odpadem lze správně nakládat a prostředí kolem nás může vypadat i lákavě. 

Chrudim – Přestože mnozí řidiči na území města srdnatě porušují dopravní předpisy a jezdí rychlostí vyšší, než se smí, střety s chodcem a vážné dopravní nehody by bylo možno spočítat na prstech jedné ruky. Radnice i tak uvažuje o zvýšení míry šikany šoférů, kteří už teď „dotují“ státní a tím i městské kasy víc, než je nutno. V ulicích Chrudimě proto budou korzovat radary.

Minulé vedení města sice do jisté míry „prokoučovalo“ budování radarové budky ve Václavské ulici na Vlčí hoře, to ale neznamená, že současná radniční koalice myšlenku opustila. Dojde však na její rozvinutí. Radarová jednotka bude nejspíše přesouvána na různá místa tak, aby nikdo z šoférů netušil, kde se zrovna měří.

Podporu tomuto záměru vyjádřili i členové dopravní komise rady města. Důvodem jsou údajné požadavky některých občanů, aby město měření rychlosti řešilo. Předběžně stanovená místa vycházejí z žádostí na zlepšení stavu v daném místě. Mezi tato místa patří třeba Markovice – v místě mezi křižovatkou na Sobětuchy a firmou Rulík, Václavská ulice – v místě od křižovatky ulice s ulicí Vlčí Hora, ulice Topolská - u křižovatky s ulicí Čavisovskou, ulice Novoměstská - u přechodu pro chodce u základní školy a ulice Rubešova v prostoru nad lávkou pro pěší. Předpokládá se umístění několika měřících míst, mezi kterými bude kolovat radarové zařízení.

Kolik nehod s fatálními následky se v těchto místech událo a stála za nimi nepřiměřená rychlost, radnice prozatím nezveřejnila. Stejně tak je záhadou, kolik tato opatření městské kase vynesou. Peníze by prý neměly končit jen v rozpočtu města. Vytvořen tak bude nejspíše samostatný fond. Z něj se zafinancují nespecifikované úpravy pro bezpečnost silničního provozu.