Chrudim/Praha - O východočeském loutkářství se posledních měsících hodně mluvilo v souvislosti s možností zapsání tohoto jedinečného kulturního fenoménu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. Východočeské loutkářství nominovali na zápis v únoru letošního roku hejtmani obou východočeských krajů z podnětu Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství.

V polovině listopadu 2012 členové Národní rady pro tradiční lidovou kulturu doporučili k zápisu na Seznam nehmotného kulturního dědictví kromě jiného právě i východočeské loutkářství, souhlas s tímto rozhodnutím svým podpisem stvrdila i ministryně kultury Alena Hanáková. Fenomén východočeského loutkářství se tak připojil na prestižní národní seznam hned vedle slováckého verbuňku, vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku, jízdy králů na Slovácku, sokolnictví a myslivosti.

„Pro všechny amatérské i profesionální loutkáře je to velmi prestižní ocenění. Rádi bychom na něj v budoucnu navázali úsilím přesvědčit o výjimečné hodnotě loutkářství našeho regionu i mezinárodní odbornou porotu v UNESCO,“ uvedla předsedkyně sdružení a někdejší ředitelka Divadla Drak v Hradci Králové Jana Dražďáková.

A čím je vlastně východočeské loutkářství tolik výjimečné? V oblasti východních Čech s přesahem do Podkrkonoší našlo loutkářství neobvykle „úrodnou půdu“. V tvorbě zdejších loutkářů se spojuje v jeden celek myšlenkové bohatství a kreativní potence se zručností a dovedností řemeslnou. Východočeské loutkářství oplývá bohatstvím osobitých textových námětů předávaných z generace na generaci, ovlivněných specifickou geomorfologickou, historickou i národností charakteristikou kraje. Je těsně svázáno s řezbářskou, výtvarnou a interpretační tradicí, která se dynamicky proměňuje v dobovém kontextu. V současnosti zde má své výrazné nositele ve všech uvažovaných sférách včetně instituce, která se zabývá jeho reflexí.

Evidentně zde existuje řada specifických atributů, které zdejší loutkářskou tradici výrazně ozvláštňují a posilují a zasluhují mimořádné pozornosti (významní místní loutkáři a rodiny, výrazně zvýšená intenzita jejich činnosti oproti jiným oblastem, historicky doložený první český loutkář J. J. Brát, specifické lokální proměny původního repertoáru, věhlasná řezbářská dílna Suchardů v Nové Pace, loutkářská firma APAS v Josefově, mezinárodně proslulé divadlo DRAK v Hradci Králové, jednotlivé skupiny volně působících umělců, v rámci celé republiky nejpočetnější loutkářské amatérské soubory, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, festival amatérského loutkového divadla Loutkářská Chrudim a další.

Svěřenci chrudimského muzea.  Foto: Chrudimské noviny

„Muzeum loutkářských kultur jakožto významná instituce reflektující historii loutkářství bude nadále pokračovat v akviziční činnosti; unikátní sbírky budeme prezentovat a popularizovat prostřednictvím publikační a výstavní činnosti. Rovněž budeme systematicky pokračovat ve výzkumu a dokumentaci v oblasti amatérské a profesionální loutkářské tvorby. V nové koncepci muzea je zohledněna rozmanitější spolupráce s veřejností a zviditelnění muzea i v mezinárodním kontextu. Dokumentujeme i práce slavných řezbářských loutkářských rodů (zejména Suchardů) z východních Čech s vazbou na umělce inspirované jejich odkazem (František Vítek, Věra Říčařová, Jaroslav Doležal a další). Přímo v interiéru historického Mydlářovského domu nabízíme atraktivní možnost účinkování amatérským loutkářským souborům,“ vysvětluje místopředsedkyně sdružení a ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová.

Zapsání Východočeského loutkářství na Seznam nehmotného kulturního dědictví je důležitým počinem, který do budoucna umožní uchovávat loutkářskou tradici a rozvíjet aktivity s ní související, včetně rozvoje cestovního ruchu ve východních Čechách.