Pardubice - Město pokračuje ve své snaze postupně revitalizovat městské parky vázané na Chrudimku a zároveň vrátit veřejný život na nábřeží řek. Ve spolupráci s Městským obvodem Pardubice V proto připravuje revitalizaci parku Vinice - Stará vojenská plovárna na Chrudimce.

„Pokud se nám podaří dotáhnout naše záměry do konce, bude podél Chrudimky pás opravených parků, které budou občanům nabízet dostatek prostoru pro denní relaxaci, sport, kulturní akce a další volnočasové aktivity,“ věří náměstek primátorky zodpovědný za projekty František Brendl.

Park Vinice - Stará vojenská plovárna leží na levém břehu Chrudimky pod nemocnicí. Jde o prostor, který za první republiky sloužil jako uzavřená vojenská plovárna, která byla součástí areálu železničního vojska. Z tohoto období zůstal v parku zachovaný společenský objekt a zbytky technických zařízení, která jsou pozůstatkem působení železničního vojska. Jedná se například o val po původní železniční vlečce, která vedla přes Chrudimku směrem na Pardubičky, velké mostní pilíře, jez na Chrudimce a střelnice.

„Park má výrazně osobitý přírodní charakter a je volným přechodem městské zeleně do krajiny vázané na Chrudimku,“ vysvětluje Štěpán Vacík z odboru hlavního architekta. Prostor je dnes ovšem ve velmi zanedbaném stavu, který je způsoben absencí údržby a nejasným záměrem využívání parku. Problémem je neexistence inženýrských sítí a nedostatečné propojení parku s okolím. Přesto je park stále využíván a to především aktivními oddíly vodních turistů a střelců, kteří zde mají sportovní zázemí. Téměř celé území je v majetku města, část břehů je ve správě Povodí Labe.

„Našim cílem je revitalizovat území na funkční bezpečný městský park, který umožní každodenní rekreaci obyvatel města. Jedním ze základních předpokladů je propojení parku s centrem města a ostatními okolními částmi Pardubic. Dovedl bych si představit, že bychom třeba jen malou část osázeli vinnou révou a vrátili do lokality alespoň symbolicky vinici. Tu tady už v roce 1523 založil Vojtěch z Pernštejna a vydržela až do dob třicetileté války,“ myslí si starosta pátého městského obvodu Jiří Hájek.

Projekt předpokládá vybudování lávky přes Chrudimku v místě bývalého jezu. Celé území by mělo být řešeno jako přírodní víceúčelový park respektující nivu řeky Chrudimky a stávající zeleň.  Vytvořené budou architektonicky kvalitní drobné objekty s jasně danou funkcí a rekonstruovány budou i objekty stávající, včetně technických pozůstatků po fungování železničního vojska. Projekt bude respektovat současné nájemce - volnočasová sdružení - a zároveň bude hledat možnosti dalšího využití tohoto prostoru.

Městští architekti už zpracovali studii, která bude sloužit jako podklad pro výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Do poloviny července mohou obyvatelé, kteří se zajímají o budoucnost parku, podávat na odbor hlavního architekta své podměty k řešení budoucnosti tohoto prostoru.

Pravděpodobně na podzim tohoto roku budou na základě dendrologického průzkumu provedena v parku pěstební opatření. Studii už projednalo vedení města, zástupci městského obvodu V, sportovní kluby, které zde působí, orgány životního prostředí a Povodí Labe. Cílem je připravit projekt tak, aby na něj bylo možné získat dotační prostředky. Může být zároveň záložním dílčím projektem pro Integrovaný plán rozvoje města.

Vojenskou plovárnu si v roce 1925 nechali na Chrudimce postavit důstojníci železničního pluku a podle pamětníků byla v meziválečném období v Pardubicích nejvyhlášenější. Vojáci dokonce zvýšili jez, aby v řece byla dostatečná hloubka. Plovárnu tvořil parkový komplex s dřevěnými kabinkami na převlékání, s plovoucím bazénem, skluzavkou a vory. Patřila k ní zděná klubovna s tanečním parketem, pět tenisových kurtů a různé atrakce pro děti.

Plovárnu využívali pouze důstojníci, jejich rodiny a pozvaní hosté. Scházela se tam pardubická smetánka. Jednou z atrakcí pro děti byla prolézačka stylizovaná jako lodní stožár s hlídkovým košem ze sudu. Kromě koupání a tenisu chodili důstojníci k Chrudimce rybařit. Poblíž plovárny si dokonce nechali zřídit chovné rybníčky s kapry. Po večerech tam důstojníci pořádali taneční večírky a vyhlášené byly i jejich karetní dýchánky. Vojenská plovárna přestala fungovat po německé okupaci.