Chrudimské noviny Poutní chrám Na Chlumku září dokončenými opravami

Dnes: 5°C
Zítra: 7°C
Pozítří: 3°C

Poutní chrám Na Chlumku září dokončenými opravami

Luže – Kostel Panny Marie Pomocné s jezuitskou rezidencí ice křesťanů na Chlumku u Luže je jedním ze tří poutních areálů v našem kraji, které se budou od 1. července nově honosit titulem národní kulturní památka. Tento týden se představil veřejnosti po mnoha letech oprav v plném lesku.

Novodobá obnova poutního chrámu započala už v roce 1991 rekonstrukcí přístupových schodišť a jejich opěrných zdí. Poté následovaly opravy střechy, krovů, fasády kostela i přilehlých kaplí. Restaurovány byly také některé malby, obrazy, reliéfy nebo kamenné prvky. Náklady na tyto opravy dosáhly 35 milionů korun.

Poslední projekt obnovy rozdělený do čtyř etap začal v roce 2009 a jeho celkové náklady dosáhly přibližně 60 milionů korun. Na opravy církev získala několik dotací. Nejvíce peněz, téměř 35 milionů korun, poskytly norské fondy, další částky pak programy Evropské unie, Pardubický kraj a město Luže. Nejprve byly opraveny varhany, vyřezávaný oltář, kazatelna či osm obrazů. Celý kostel byl také znovu vymalován. Zásadním etapou financovanou z evropských fondů bylo zbudování výtahu a bezbariérového přístupu v roce 2011, který zpřístupnil kostel i imobilním pacientům sousední Hamzovy léčebny, poutníkům a rodinám s kočárky. Další část prací zahrnovala zbytek interiéru a věže. Vzhledem k tomu, že materiály použité při opravě fasády v 90. letech nedostatečně odolávaly účinkům povětrnosti, musela být fasáda znovu sejmuta a nahrazena novými moderními materiály. Ty současné jsou na bázi hydraulického vápna, které se vyznačuje dobrou pevnostní a propustností páry. Kostel získal také původní výrazné barvy.

Kostel navštěvuje každoročně několik desítek tisíc lidí. Ročně se k němu pořádají čtyři poutě. Třešňová pouť se slaví první neděli v červenci, okurková bývá v neděli kolem 15. srpna a švestková kolem 8. září. Poslední je pouť svatováclavská.

Zakladatelkou kostela byla Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru provdaná za majitele místního panství Jindřicha Viléma Slavatu na Košumberku. V roce 1667 se nejdříve začala stavět kaple, poté areál pro jezuity, vlastní kostel roku 1669. Vedoucím stavby byl Giovanni Battista Alliprandi, který navrhl i barokní lázeňský areál a kostel Nejsvětější Trojice na Kuksu, autorem výsledné kostelní stavby byl pražský stavitel Pavel Ignác Bayer. Zhruba hotovo bylo o šest let později, i když úpravy mariánského komplexu a vybavení interiéru se protáhly až do dalšího století.

red

Reklama