Chrudimské noviny Unikátní nálezy pod budoucí dálnicí!

Dnes: 22°C
Zítra: 22°C
Pozítří: 23°C

Unikátní nálezy pod budoucí dálnicí!

Pardubice  – Záchranný archeologický výzkum pod dvěma úseky budoucí dálnice D35 v Pardubickém kraji skončil. Přinesl v České republice novou zkušenost s unikátním systémem spolupráce soukromé stavební firmy Eurovia s odborným garantem Pardubického kraje – Východočeským muzeem v Pardubicích (VČM) a s odbornými organizacemi Archaia a Archeologické centrum Olomouc. Odkryl řadu nových nálezů, z nichž vyniká senzační objev dochované 7000 let staré dřevěné studny u Ostrova.

Záchranný archeologický výzkum v 28 kilometrů dlouhé trase  D35 je největší historickou sondou do krajiny regionu od dob budování železnic,“ říká první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU - ČSL). „Kraj je ze zákona majitelem všech nálezů a jejich správcem, což pro nás zajišťuje jako odborné pracoviště Východočeské muzeum v Pardubicích. Pracovníci muzea se podíleli na přípravách výzkumu, dohlíželi na něj i na jeho vyhodnocení, a budou mít na starosti i jeho uložení a zpřístupnění veřejnosti jak laické, tak i odborné. Vzhledem k tomu, že už v minulých letech jsme měli problémy s ukládáním archeologických sbírek, začali jsme v minulém roce připravovat stavbu archeodepozitáře v Ohrazenicích, kde budou nálezy z D35 umístěny. Jsem rád, že spolupráce soukromé firmy s odborníky, která zpočátku budila nedůvěru, se nám osvědčila, a také díky ní nedošlo k nevhodnému zacházení s vykopaným materiálem i ztrátám důležitých informací,“ dodává Línek.

Stavbaři se připravili předem

Celý průzkum koordinovala stavební firma Eurovia CS v čele se stavbyvedoucím záchranných archeologických prací Lubomírem Veselým: „Máme s tím už zkušenosti z jiných liniových staveb a snažíme se jak ochránit kulturní dědictví, tak zbytečně nezdržovat stavbu.“ Spolupráci si chválí i Bohumil Vebr, ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic: „Předem jsme měli vytipovaná archeologicky zajímavá místa od pracovníků Východočeského muzea, a tak jsme si mohli naplánovat vše s dostatečným předstihem.“

Největší objevy – neolitická studna, osada lovců a sběračů a žárové pohřebiště

Terénní části výzkumu i jeho vyhodnocení prováděly organizace Archaia a Archeologické centrum Olomouc (ACO). Senzační objev se podařil archeologům ACO, kteří vykopali u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta dřevěnou studnu z dob prvních zemědělců. Dubové sloupky a výdřeva jsou staré přes 7000 let a zachovaly se díky vysoké hladině spodní vody. „Vzhledem k tomu, že máme v Litomyšli Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, mohli tento vzácný objev svěřit archeologové do péče odborníků nejpovolanějších,“ informuje a aktuálním umístění nálezu Línek. Objevu je věnována samostatná tisková zpráva. Kromě dalších o něco mladších studní odhalili olomoučtí archeologové také osadu pravěkých lovců a sběračů ze sklonku starší a ze střední doby kamenné (10 až 8 tisíc let př. n. l.) na návrší poblíž Uherska. Ojedinělý byl také výzkum lokality v blízkosti řeky Loučné u Uherska. „I samotná pravěká podoba řeky Loučné neunikla pozornosti a již nyní víme, že v okolí Uherska se rozkládalo velké jezero,“ prozradil ředitel ACO Jaroslav Peška.

Výzkum společnosti Archaia odkryl u Rokytna jedno z nejbohatších a nejrozsáhlejších žárových pohřebišť lužické kultury z pozdní doby bronzové (cca 1 tis. př. n. l.) nejenom u nás, ale i v polském prostoru. „Na pohřebišti v pískové duně našli naši archeologové více než 200 žárových hrobů a více než 2000 keramických nádob. V prostoru pohřebiště vzniklo v 50. letech 20. století letiště pro práškovací letadla, takže jej nepoškodila hluboká orba. Máme tak možnost zkoumat perfektně zachovalé hroby,“ objasnil Petr Juřina, ředitel Archaii.

 „Východočeské muzeum v Pardubicích spolu s ostatnímu subjekty nabídne veřejnosti tyto nálezy k vidění po dokončení rekonstrukce areálu pardubického zámku,“ přislíbil ředitel Tomáš Libánek.

Neolitická studna u Ostrova

Archeologové studnu objevili letos v létě spolu s dalšími sedmi studnami z různých období pravěku. První nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto vyzvednout celou studnu v jednom bloku.

Tato akce proběhla ve spolupráci se společností Samson Praha a sama o sobě představovala technicky i logisticky náročnou akci, jaká v prostředí České republiky proběhla vůbec poprvé. Následovala pečlivá preparace jednotlivých vrstev a rozebírání dřevěné konstrukce. Více než měsíc probíhající práce v prostorách archeologické základny přinesla jedinečná zjištění,“ uvedl vedoucí výzkumu Radko Sedláček z Archeologického centra Olomouc.

Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80x80 centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky byly dubové.

U studny nalezené u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta jsme letokruhy porovnávali s kolegy v Německu. Z výsledků vyplývá, že stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 před naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 př. n. l. nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem,“ uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě LDF Mendelovy univerzity v Brně.

Podle odborníků je obdivuhodné, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů. „Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované stopy po nástrojích na povrchu dřeva. Za zmínku také stojí skutečnost, že jednotlivé kmeny, které byly použity na výrobu konstrukčních prvků studny, musely dosahovat průměru minimálně okolo 60 cm,“ doplnil Rybníček.

Odborníci provedli také první přírodovědné analýzy. Ve výplni studny našli velké množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí v neolitu. Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků. „Botanickými analýzami doložené čilé lidské aktivity kolem studny jsou v kontrastu s menším množstvím archeologických nálezů z výplně, což lze pravděpodobně vysvětlit polohou studny mimo vlastní neolitickou osadu,“ uvedl Petr Kočár z Archeologického centra Olomouc. První výsledky archeobotanických analýz podle něj poskytují informace o životním prostředí i ekonomice prvních zemědělců. Zjištěny byly např. zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo vzácně dokládaného máku setého. Plané druhy rostlin umožní v budoucnu lépe pochopit hospodaření prvních zemědělců či rekonstruovat historii zavlékání nepůvodních druhů člověkem.

V současnosti probíhá na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice příprava konzervace nalezených dřevěných prvků studny – sloupků i prken. „Postup konzervace, který po dokončení umožní uchování dřevěných prvků bez deformací i po vysušení, je připravován ve spolupráci s Irenou Kučerovou z Ústavu chemické technologie restaurování VŠCHT Praha. Konzervační práce, spočívající zejména v konsolidaci vodou nasyceného dřeva, budou probíhat po dobu několika měsíců,“ uvedl Karol Bayer z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

 

red

Reklama