Chrudimské noviny Jsou lékaři v chrudimském zastupitelstvu opravdovým receptem na neduhy města?

Dnes: 25°C
Zítra: 15°C
Pozítří: 15°C

Jsou lékaři v chrudimském zastupitelstvu opravdovým receptem na neduhy města?

V posledních měsících se v České republice řeší stále intenzivněji problém nevěrohodnosti velké i malé komunální politiky. Mnozí přicházejí s recepty, jak z morální krize ven, avšak takřka nikdo z těchto mluvčí zatím nepojmenoval příčiny tohoto marasmu. Nebylo by proto na škodu se na úvod zamyslet, kde se vlastně rodí politici, kteří v současnosti vytvářejí tzv. velkou politiku a zasahují stále více do našich životů a domácností. Většina z nich totiž přišla z venkovských radnic a zastupitelstev, tedy z komunální politiky, která je nám nejblíž. Lidé pak nejraději volí na radnice někoho, koho dobře znají a všichni víme, že to jsou zpravidla učitelé nebo lékaři. Zaměřme se proto na ně a ptejme, jakou roli zde hrají.  


Tak například v zastupitelstvu Chrudimě sedí nyní z personálu chrudimské nemocnice její ředitel Tomáš Vondráček (ČSSD), dále primář dětského oddělení David Kasal (Věci veřejné), či zdravotní sestra Vladislava Michalová (TOP 09). Vedle nich tu jsou také dětská lékařka Věra Ždímalová (SNK-ED), obvodní lékař Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim) a další obvoďák Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim). Šest ze sedmadvaceti - dohromady tedy tvoří stejnou sílu jako v Chrudimi vítězná sociální demokracie. Zeptám se - není to v poměru k ostatním profesím příliš? Nepodléháme při volbách klamné iluzi, že je předepsaný acylpyrin na chřipku stejně účinný i na neduhy komunální politiky? Myslíte si, že je to pro město a chod radnice zdravý jev?


Kdo z nich skutečně rozumí řízení velkého kolektivu, rozpočtovým pravidlům ve stovkách milionů korun, kanalizaci, školství, infrastruktuře, dopravní obslužnosti, kultuře, památkové péči, bezpečnostní situaci - zkrátka manažerskému řízení? Jako jediný se tomu přibližuje z povahy zastávané funkce ředitel nemocnice Vondráček. U všech ostatních je to velmi diskutabilní. Znám situace ze zastupitelstva, kdy sem někteří z jmenovaných dobíhají na poslední chvíli a ještě nepřipravení, protože mají své práce někdy až nad hlavu. Nedivme se, nad čím někdy v zastupitelstvu přemýšlí, když ještě před chvílí třeba naslouchali steskům nemocné babičky nebo několik hodin stáli nad pacientem na operačním sále. Nesou za zdraví a životy svých pacientů velkou zodpovědnost a v tom je jejich role nezpochybnitelná. 


U operačního stolu to začíná.


Co to v důsledku znamená? Především nahodilá rozhodnutí silně ovlivněná názorem politických šéfů těchto zastupitelů (lékařů). Není divu, vždyť se v profesním životě všichni bez rozdílu na něco úzce specializují a namísto všeobecného rozhledu plní jen funkci jakési vějičky, lákající voliče na kandidátku určitého lídra nebo politické strany. A kupodivu to už více než dvacet let v Chrudimi prochází - lidé svoje lékaře, kteří je kurýrují, ze sentimentu a vděčnosti volí, zatímco političtí lídři si ve finále mnou nad "svými" volebními výsledky ruce. 


Chápu, že jsem svým názorem někomu sáhl na jeho modlu, ale je třeba o těchto věcech začít veřejně diskutovat, jinak se městské zastupitelstvo zvrhne v jakési plénum zasloužilých osobností, plnících funkci loutek svých lídrů, namísto manažersky uvažujícího výkvětu tohoto města. Nebo snad patří při vší úctě někdo z výše jmenovaných k tomu nejlepšímu, co manažérský svět v Chrudimi nabízí? Obávám se, že nikoli. Opravdu špičkových manažerů otlučených tvrdou praxí je v chrudimském zastupitelstvu jako šafránu.


A právě nad tím bychom se měli příště zamyslet jak my voliči, tak politické strany, které v drtivé většině mnoho špičkových manažerů, kteří poznali svět, jsou morálně nepokřivení, řídili efektivně velké kolektivy lidí, jsou ve svých oborech uznávanými osobnostmi nebo za ně hovoří nadprůměrné pracovní výsledky, zatím nenabízí. Pokud v to nepočítáme vedoucí různých městských odborů a úředníky, kteří jsou zvyklí žít výhradně v prostředí příspěvkového hospodářství a mají v krvi pouze dotační systém podpor z (našich) veřejných peněz. 


Stejné je to i s lékaři. Proto až se příště dočteme, že je chrudimská nemocnice největším adeptem v kraji na zrušení, nedovolme další invazi jejího personálu na radnici. Ti dobří si totiž uplatnění ve svém resortu vždy najdou, zatímco ty ostatní můžeme klidně podezírat, že si jen hledají na radnici náhradní zdroj obživy. V momentě, kdy je ve společnosti až akutní poptávka po funkční politice, by jejich volba znamenala asi totéž, jako kdybychom nahlas vyřkli, že se nám ven ze začarovaného kruhu vůbec nechce a že nám vlastně zatuchlý smrádek našeho města a způsob jeho řízení vyhovuje.


Jenže z mého pohledu jde o již dávno prošlý recept - volit lidi, kteří jdou výhradně za kariérou, společenským postavením a penězi, a kteří se řídí heslem: "V politice sice nemusíš nic umět, ale dosáhneš na neomezené zdroje." Chtějme proto o jednotlivých kandidátech vědět, co se za jejich životopisy doopravdy skrývá, včetně jejich soukromého života - zda náhodou někdo z nich nemá čtyři levobočky, více rozpadlých manželství či partnerských vztahů, sklony k alkoholismu nebo přehnanému narcismu, nedokáže se sám uživit, nebo má nadměrnou spotřebu peněz, apod. Nebo naopak dobře řídí firmu, úřad či svěřenou funkci, stará se vzorně o svou rodinu, a vedle toho se třeba ještě stihne angažovat ve prospěch sportu, kultury či města, a jde o tzv. renesančního člověka, jenž nezná úkol, který by nezvládl. Už to o člověku a jeho předpokladech mnohé vypovídá. 


V obecním zastupitelstvu pokračuje.


Nespoléhejme se proto na anonymní stranické kandidátky, zpracované mnohdy najatými reklamními agenturami, které dokáží i z velmi průměrného kandidáta vyloudit profesionální úsměv a dojem úspěšného člověka, a také na vějičky, k nimž se propůjčují třeba i nevědomě již zmínění lékaři. Tyto "mucholapky" voličských hlasů nejsou někdy ničím jiným než výtahem k osobní politické moci a finančnímu prospěchu některých politických lídrů, kteří k tomu mají dobře vyvinutý čuch. A lidé tohle podvědomě cítí, proto už dávno rezignovali na veřejné schůze zastupitelstva, z nichž se postupem času stal úzký debatní kroužek a "líheň" nejrůznějších kandidátů do vyšších pater politiky, naposledy do Senátu, namísto otevřené arény občanských názorů.


Změna je tedy na nás - sami politici ji neudělají, protože jim komorní prostředí bez lidí na schůzích, kde se rozhoduje o všem podstatném, naprosto vyhovuje. A novináře aby tu člověk pohledal... Veřejná kontrola takřka žádná. Není potom divu, že se k nám z těchto schůzí dostávají zprávy, které jsou takřka ve stoprocentní režii radnice, jež si navíc osobuje právo jak v ruské gubernii, komu informací poskytne víc a komu méně. 


A právě z těchto zdánlivě malých žabomyších válek, za kterými stojí konkrétní lidé, vzniká velký český průšvih - který se nejprve projevil při volbách kroužkovací revoltou a hned poté faktickým vítězstvím komunistů a mizivou volební účastí. Co přijde dál? Nastane konec demokracie? Dostane se, nedej bože, ke kormidlu nějaký diktátor? Populista? Lidé chtějí pořádek, transparentnost, dostat za mříže všechny zloděje a tuneláře veřejných rozpočtů, a nejlépe i nějaké politiky. Uvědomují si to lidé napříč celým spektrem všech samospráv? Za jak dlouho se přesune správa věcí veřejných z poloprázdných místností na zaplněná náměstí? Doba tomu jejich přičiněním výrazně nazrává.


A v této neprůhledné drahé legislativní spleti to končí. Někteří voliči toho mají už plné zuby.


Otázek je mnoho, ale řešení jediné. Ti, kdo v pětadvacetitisícovém městě osobně neznají Jirku, Petra, Davida nebo Honzu, a svého doktora vidí pouze jednou za rok v ordinaci, by měli vyrazit na nejbližší veřejnou schůzi zastupitelstva a začít se jich ptát na věci, které jsou jim nesrozumitelné a jde v nich přitom o poměrně velké peníze. A ptát se také na jejich návratnost a sledovat při tom připravenost a reakce jednotlivých zastupitelů, jejich odbornost, případně, zda tu jsou jen do počtu. Kontrola může být těm zaneprázdněným zprostředkována i přímým přenosem po internetu, což by po letech mohlo být konečně první účinné síto, kterým by někteří politici prošli a další zkrátka neprošli. Najednou by se ukázalo, kdo je onou vějičkou a kdo opravdovým lídrem, kterého stojí za to příště volit. 


A jsme na úplném začátku, kde a jak se naši politici rodí a odkud stoupají do vyšších pater české politiky. Prozatím se tak děje ve skrze anonymně, ale takhle bychom je měli pěkně na očích. Musíme však chtít. Klíč leží jen v nás samotných a v našich činech - nikoli v řečech a nadávkách u piva. Čím dříve k takovému kroku naše politiky donutíme, tím rychleji se krok za krokem dostaneme z bludného kruhu ven. Pamatujte, že věci můžeme měnit jen tehdy, když se změníme my sami.

Roman Zahrádka

Reklama

Obrázek uživatele Corvus corax
#611 Corvus corax 20. Listopad 2012 - 21:02
Klasika, která nikdy nezklame - záměna autority. "Kdo je autoritou v léčení, je přece vhodnou autoritou i do politiky," řekne si volič :)))
Obrázek uživatele chrudimák
#616 chrudimák 21. Listopad 2012 - 23:06
Běžný občan zejména volí podle jména a neřeší jestli daný člověk rozumí manegmentu nebo stavařině či právu - proto tolik doktorů a učitelů. Kdo na toto najde lék by si zasloužil nobelovku - jinak se nic nezmění a dál to bude stejné i při dalších komunálních volbách.