Povolební situace v Chrudimi se po čtyřech letech opakuje. Ustavující schůze nově zvoleného zastupitelstva vyšla totiž i tentokrát při volbě starosty, místostarostů a členů rady naprázdno, avšak s tím rozdílem, že se na tom nyní rozhodující politické strany dohodly. Přítomní občané tak vesměs neskrývali zklamání, že se kvůli této "nudě" vůbec do Muzea vypravili a nezůstali raději sedět doma. Očekávali totiž minimálně takové "vzrůšo" jako před čtyřmi roky, kdy nově rodící se početná koalice propásla vinou Romana Málka a dalších z Koalice pro Chrudim svoji příležitost odstavit ze starostentského křesla Petra Řezníčka, když bez vědomí svých partnerů nečekaně ucukli před možností zvolit do čela radnice Jaroslava Trávníčka z ČSSD s pomocí hlasů KSČM. Tím bylo v podstatě odstartováno nešťastné dvouleté martyrium neustálých dohadů v čele chrudimské radnice, které vyústilo nezadržitelně v postupný rozklad tehdejší radniční koalice a vznik nové.

Nyní znesvářené strany deklarují zájem dohodnout se. Jenže to nejde tak rychle, jak by si představovaly. SNK-ED, ČSSD a ODS chybí k většině v zastupitelstvu jediný mandát, druhá parta tvořená ANO 2011, Koalicí pro Chrudim a Svobodnými je sice početně o něco slabší (o dva mandáty), ale podle mého je to právě ona, podle jejichž not se v současnosti hraje. Tlačí totiž svojí neústupností vítězné SNK-ED do kouta a Petra Řezníčka k co největším ústupkům, aby mohla před svými voliči deklarovat slibovanou změnu. Zároveň hraje o čas v naději, že některý ze silnější trojice čekání nakonec vzdá a kývne na spolupráci s nimi. Tahle razantnost přitom silnější trojce chybí. Výsledkem byla tedy před pondělkem dohoda stran o formálnosti ustavující schůze, která se mohla klidně odehrát někde za zavřenými dveřmi nebo později, než aby dráždila veřejnost sehraným "divadýlkem" a vyprázdněným obsahem.

Z mého pohledu by tedy možná bylo upřímnější avizovat veřejnosti tento vynucený krok včas, než ji lákat na plnohodnotnou volbu vedení radnice a ušetřit jí tak nejedno zklamání. Čím více takových "nedorazů" bude přibývat, tím méně trpělivosti mohou strany od občanů očekávat. A ještě jeden postřeh na závěr. Seděl jsem těsně po skončení zastupitelstva v nedaleké kavárně Caetano na Masarykově náměstí, když tu se sem začali trousit Málek, Locker (jediný nečlen zastupitelstva), Kudrnáč, Káles mladší a možná i další, to nevím, protože jsem mezitím zaplatil a odešel, a podle všeho tu pokračovali v zákulisí kavárny ve vymýšlení další povolební strategie. Něco mi tu ale chybělo - partneři pro jednání. Nedá se totiž stále do nekonečna tlačit jeden na druhého, nýbrž také poslouchat a respektovat toho druhého. Bez toho se žádná koalice "neupeče". Zvláště, když tu byl přítomen i Ondřej Kudrnáč, který je jinak svými pracovními povinnostmi vázán ve Dvoře Králové nad Labem a moc často zde nepobývá. Proto nezbývá, než konstatovat, že šlo o dvakrát promarněný čas - poprvé pro občany, kteří viděli "volbu - nevolbu" starosty a vedení radnice, a podruhé pro vyjednávající strany, které nemohla třicetiminutová schůze unavit natolik, aby nemohly zasednout za jeden kulatý stůl a bezprostředně poté začít hledat uspokojivé řešení pro všechny.