Chrudimské noviny Konec výmluv "na osobu blízkou" v Čechách - to by ale nebyl Čech Čechem, aby neměl v rukávu nějaký trumf

Dnes: 5°C
Zítra: 10°C
Pozítří: 7°C

Konec výmluv "na osobu blízkou" v Čechách - to by ale nebyl Čech Čechem, aby neměl v rukávu nějaký trumf

Dnem 19. ledna 2013 nabude účinnosti novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. S ní současně pro ty, kteří spáchali přestupek a nechtěli zaplatit pokutu a k tomu ještě přijít i k trestným bodům, definitivně skončí možnost využít výmluvy na osobu blízkou.


Dosavadní možnost využít tohoto institutu, tedy jak nepřijít o peníze za pokutu, trvale skončí. Už se nebudeme moci vymlouvat na to, že jsme v okamžiku zaznamenání přestupku, například při překročení povolené rychlosti, neřídili, nebo že za nesprávné parkování auta nemůžeme, protože tam auto odstavila právě osoba nám blízká.


Dotyčnou magickou osobou, k níž máme blízký vztah, mohla být manželka, syn, bratr, sestra, strýček, či dokonce dědeček nebo babička. Od zmiňovaného data bude mít provozovatel, či-li majitel vozidla (pokud se ho úředníkům podaří přes všechny problémy v registru dohledat) na výběr dvě uplatnitelné možnosti.

Buď „kápne božskou“ a uvede hned od prvopočátku, kdo auto v době spáchaného přestupku seděl za volantem, respektive řídil, pakliže tím dotyčným nebyl právě on sám. Pak ale musí počítat s tím, že se všechny následky s přestupkem spojené, budou týkat právě takto označené, respektive zmíněné osoby.

Nebo jednoznačně odmítne k takovému viníkovi cokoliv říci a ponovu pak bude muset (jako provozovatel - majitel auta) zaplatit pokutu až deset tisíc korun takzvaně „ze svých“. Každopádně v takovém případě mu na vrub nepřibudou žádné trestné body. Dalo by se říci: jak dokonalé. Čech by asi ale nebyl Čechem, kdyby nevymyslel něco, čím by takovou dokonalost „lehce“ neobešel. Mezi otrlými jedinci se postupně začíná vžívat institut „osoby vzdálené". Další řádky, prosím, proto neberte jako funkční návod, jak „na to“.


Co takhle při předvolání k podání vysvětlení uvést, že v inkriminovaném okamžiku auto řídil jedinec, jehož totožnost nám známa sice je, ale byl to například obyvatel z Japonska nebo podobně vzdáleného kouta zeměkoule, který byl zrovna, jak už to tak bývá, v danou dobu u nás na návštěvě. No, a protože jsme s tím neměli problém, tak jsme mu auto prostě půjčili.


V takovém případě musí být postup státního úředníka (policisty) naprosto stejný, jakoby se přestupku dopustil občan České republiky, to jest  - zjistit a ověřit jeho totožnost, přinejlepším předvolat a získat od něho k přestupkovému jednání náležité vysvětlení. Na místě by byla příležitost pro sázkové kanceláře, jak to celé asi dopadne... 

Milan Kosina

Reklama