Pochvala od čtenáře potěší každého novináře. A dvakrát takové novinářské ucho, jako jsem já. Mnozí se jistě budou pohoršovat, protože označovat člověka bez žurnalistického vzdělání za novináře, jim bude proti srsti. Inu, dovolte mi zařadit se po bok Durycha, Kische a třeba i těch idiotů a debilů pana prezidenta Zemana. Jednou do novin píši, průkazku kupodivu taky vlastním.

Snažím se psát své článečky tak, aby byly vždy na straně těch, jimž mocní nenaslouchají. Vy učíte děti, sedíte v kanceláři, u kasy obchodu. Potkáváme se v ulicích našeho města a často se ani neznáme. Vidím, stejně jako vy, omlácené domy, vznikající skládky, vrakovitá auta, mrtvé stromy před Bohemkou. Vy jdete ráno do „rachoty“, já zasedám k počítači a začínám kolotoč s městskými úředníky, majiteli firem, obyčejnými Chrudimáky. Ptám se na to, co vás zajímá, co vás trápí, a vy nemáte sílu řešit.

Nemotivuje mne finanční odměna. Motivuje mne právě vaše reakce. Více než černá čísla na mém účtu mne těší zpětná vazba podobná té, která se objevila pod jedním z nedávno zveřejněných článků. Ano, Chrudimské noviny se vašimi podněty skutečně zabývají. Žádný z nich nekončí v redakčním koši a každý z nich je pro mne unikátní, zavazující. Někteří úředníci to chápou a vycházejí mi vstříc. Jmenovat mohu třeba Martina Klimka, Petra Kopeckého, Kateřinu Jánskou či Evu Doležalovou. Ty méně ochotné jmenovat netřeba. Já vím a oni také vědí.

Přitom, kdo je novinář, navíc hyperlokálního plátku, než oko, které vidí a ruka, která ukazuje? Ulehčuje práci těm, kteří nemají čas pro hordy papírů a předpisů vyjít do ulic a hledat problémy, které vás, Chrudimáky, trápí. Není necitelným kritikem, jemuž jde za každou cenu o znemožnění druhých. Je analytikem života, naslouchajícím uchem. Uvědomuje si zodpovědnost, kterou jeho práce přináší. Moc dobře ví, že kritika nešvarů ovlivní názory mnohých, dvakrát více na to myslí před volbami. Dokáže kritiku i přijímat, to je jasné. A snaží se, aby jím kritizovaní se ji naučili přijímat taky. Není v ní totiž nic osobního. Jak by mohlo, když krev není voda?

Výsledky se občas dostaví a některá ze skládek zmizí, keře se ořežou, silnice vyspraví. To jsou pak radostné okamžiky, protože moje - vaše město je zase o něco krásnější a pro život příjemnější. Děkuji tímto Mrazíkovi i mnoha dalším, kteří svými podněty přispěli v poslední době k větší kvalitě vašich Chrudimských novin.