Chrudimské noviny Čtvrtstoletí ve vedení města neberu jako důvod k oslavám, říká starosta Petr Řezníček

Dnes: 2°C
Zítra: 3°C
Pozítří: 5°C

Čtvrtstoletí ve vedení města neberu jako důvod k oslavám, říká starosta Petr Řezníček

Chrudim - Redakce Chrudimských novin se rozhodla v době vánoční, která začíná 25. prosince a končí v neděli 10. ledna, potvrdit pověst, kterou tyto nejoblíbenější svátky v roce mají a uvést rozhovor se starostou města Petrem Řezníčkem. Diskuse se však točila nejen kolem cukroví a stromečku, ale také okolo čtvrtstoletí, jež starosta tráví v politice. Původní profesí středoškolský pedagog svolil a tak vznikl krátký rozhovor přibližující svět v současnosti prvního muže na radnici.

Petr Řezníček se po volbách v roce 1990 stal místostarostou a vrcholné funkce ve městě nikdy neopustil.  Foto: Chrudimské noviny

Strávil jsi 25 let ve vedení města, dá se říci ve vrcholné politice. Chystáš se toto výročí nějak oslavit?

Těch 25 let neberu jako důvod k oslavám, ale za dlouhou řadu let, během kterých jsem měl možnost být aktivním účastníkem přeměny našeho města. V životě člověka se odehraje mnohé. Děti dospějí, narodí se vnoučata a bohužel i někteří blízcí odejdou.

Co považuješ za největší úspěch své politické kariéry? Je to obchvat nebo vítězství v soutěži Historické město roku?

Právě těch 25 let v sobě skrývá řadu rozhodnutí, řadu vysvětlování i nepochopení. Bohužel mnoho nejrůznějších spekulací, polopravd až úplných nesmyslů. Jako svůj nejvýznamnější osobní podíl vidím určitě úspěšnou snahu o vzniku a budování Centra sociálních služeb a pomoci Města Chrudim. Vlastně v roce 1993 po zániku Okresního ústavu sociálních služeb jsme začínali s jedním nedůstojným domem s pečovatelskou službou v ulici Obce Ležáků a jedním v ulici Komenského. Jedna kancelář pro Domácí ošetřovatelskou službu vznikla 1. září 1993 za pomoci Česko-slovensko-švýcarské zdravotnické společnosti z Curychu.

Podíl na vybudování obchvatu města mají podle Řezníčka i starostové Libý a Čechlovský.  Foto: Jindřich Balous

Jako další to jistě bude i postupné vyřešení i materiálně technického zázemí našich školských zařízení, včetně přestěhování Základní školy Olbrachtova do nové přístavby v ZŠ Dr. Peška a dokončení nové školy Dr. Malíka. Od samého počátku jsem byl předsedou komise pro regeneraci městské památkové zóny. Myslím, že více než 24letá soustavná práce města spolu s dalšími subjekty byla korunována celostátním uznáním - cenou Historické město roku 2013. U obchvatu bych svou účast nepovyšoval jen na svůj úspěch. Podíleli se na něm bezesporu moji předchůdci. Ať to byl starosta Ladislav Libý nebo Jan Čechovský. Každý ve své době a v kombinované pozici starosty a poslance posouval patnáctileté snažení o vyřešení obchvatu města. Já jsem byl vlastně až na konci. V roce 2011 ministr dopravy Dobeš něco při návštěvě v Chrudimi slíbil a než dojel do Prahy, tak přípravu stavby zastavil. I přesto, že mé jednání spolu s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem nevypadalo úplně beznadějně. Jsem ale rád, že přísliby, které mi dali tehdejší předseda hospodářského výboru Milan Urban v květnu 2012 a následně v únoru 2013 ministr Zbyněk Stanjura, dospěly k realizaci první etapy stavby obchvatu za aktivní spolupráce mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a naší radnicí. Šlo především o vyvlastňování pozemků.

Asi bych nechtěl zapomenout na dobu, kdy jsem spolu se strážníky vytvářel podmínky pro vznik funkční městské policie, která je dnes neodmyslitelnou součástí zajištění bezpečnosti města. Možná by se dala zmínit i jistá angažovanost v době, kdy Ministerstvo obrany ČR uvažovalo o vymístění 43. výsadkového praporu z Chrudimi do Žatce. Pro mne to nebyla jen otázka elitního útvaru, ale hlavně lidi, kteří pro město mají neměřitelný význam.

Centrum Sociálních služeb a pomoci se podařilo vybudovat prakticky od základu.  Foto: Chrudimské noviny
 

S jakými myšlenkami a představami jsi nastupoval v roce 1990 do funkce místostarosty?

Byl jsem plný odhodlání obětovat hodně z toho, co umím, jak mě rodiče vychovali, ve prospěch zlepšení života v našem městě. Věřil jsem, že se všichni budeme snažit, aby šeď z města vymizela a budeme společně budovat město na dobrých mezilidských vztazích. Toho, co nám vadilo na minulém režimu, se zbavíme a ve vzájemné důvěře a podpoře se nám bude věc dařit. Pravda, neměl jsem moc představu, jak složité je fungování veřejné správy a po zrušení okresních úřadů přibyly ještě další agendy ve výkonu státní správy.

Co ti politika dala a vzala?

Dala mi mnohá nová poznání, zkušenosti i rozhled. Občasnou radost z úspěchů města, opravených chodníků či ulic. Někdy i poděkování za něco, co já považuji za úplnou maličkost a dotyčný za významnou a výraznou zásluhu. Vzala mi do značné míry svobodu. Bohužel i jistá neporozumění v širší rodině.

Volil bys dnes stejně a šel do toho?

Kdybych měl vedle sebe tátu tak jako po volbách v roce 1990 a řekl mi tak jako tehdy - běž do toho a dělej, aby se změnilo město k lepšímu - tak ano.

Místa pro výstavbu rodinných domků ve městě citelně chybí. Stavět se pravděpodobně nebude ani Na Skřivánku.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Kam se, podle tebe, posunula Chrudim za minulé čtvrtstoletí?

Myslím si, že hodně dopředu v porovnání s jinými městy. Na národní úrovni se zcela jistě řadíme k městům, která řada státních institucí uznává jako města, jež přispívají k udržitelnému rozvoji. Zdá se to jako banalita, ale každý z nás chce přece nechat místo pro život, když ne v lepší kondici, tak alespoň v té, v které jsme žili my.

Co tady pořád chybí, v čem naopak vynikáme nad jiná města?

Asi chybí od roku 1996 výraznější možnosti pro výstavbu rodinných domů. Řekl bych, že ve městě funguje výjimečná spolupráce mezi neziskovými organizacemi a jejich podpora ze strany města. Poměrně slušně je prováděna bytová výstavba i za přispění různých privátních subjektů.

Lituješ některých svých kroků a jsi naopak na některé - většinu - z nich pyšný?

O lítosti se asi přímo hovořit nedá. Z chybných rozhodnutí jsem se poučil. Pochopil jsem, že někdy v politice hráči nehrají s čistými kartami. Pýcha je věc, která je mi cizí. Většinou jsem se snažil činit rozhodnutí ve prospěch veřejného zájmu. Jejich úspěšnost či neúspěšnost zpravidla ukázal, nebo ukáže, čas.

Získal jsi ve funkci nějaké přátele, jichž si vážíš?

Netoužím po přátelích ve spojitosti s funkcí. Takoví jsou dobří jen po dobu výkonu funkce. Jsou ale lidé, s nimiž mohu slušně spolupracovat a nemusí to být lidé ze stávající koalice nebo politické reprezentace města, kraje či státu. Celkem dobře vycházím s hejtmanem Martinem Netolickým a s jeho náměstky.

Jedním ze starostových vzorů je první polistopadový prezident Václav Havel.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Kdo je ti vzorem?

Jasně prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a bývalý starosta holandského Ede Willem Blanken.

Co ti dnes dělá radost a co trápí?

Radost mi dělá vlastně každá maličkost, kterou se podaří vyřešit ve prospěch občana tohoto města. Trápí mě zloba, šíření nepravd a rozdělování v komunitě lidí.

Jak vidíš město za dalších 25 let a co bys mu přál?

Nejsem vědma ani slepý mládenec, ale myslím si, že to bude stále město, kde stojí za to žít. Město s vysokou kulturní i společenskou zodpovědností. Možná bude mít někdy i 25 tisíc obyvatel proti dnešním 23 tisícům. A přál bych mu, aby na něho byla většina obyvatel hrdá a ráda zde žila.

Je někdo ze současných místních politiků, koho by sis dokázal představit jako svého nástupce, až jednou skončíš a budeš dědečkem na plný úvazek?

Je. A toho dědu neflákám. Jen to Německo, kde žije moje dcera a vnouček, mám trochu z ruky. Ale Lojzík už ví, že s Maxem a Benjamínem, mými dalšími vnoučaty, tvoří základ prvního útoku.

Jak vzpomínáš na Vánoce v kruhu rodiny, když jsi byl malý?

Byly vždy pohodové a rodiče se pokaždé snažili o nějaké překvapení. Ať to bylo kolo či lyže nebo všechny tři díly Vinnetoua pod stromečkem.

Chybí těm současným něco, co dříve bylo samozřejmostí?

Nenapadá mne nic konkrétního.

Jakého dárku pod stromečkem by sis nejvíce vážil?

Asi kola.

Co přeješ obyvatelům města do nového roku?

Abychom si dokázali vážit jeden druhého, dokázali se radovat z maličkostí, které přináší i všední den. Slušnost, pokora a láska žádnému člověku nikdy neublížila, tak ani nebude ubližovat nám Chrudimákům, pokud se s tím ztotožníme. Přál bych všem najít i odvahu postavit se na odpor bezpráví a nebát se nějakého toho šrámu. A v neposlední řádě zdraví, štěstí a víru ve své schopnosti a dovednosti.

Děkuji za rozhovor.

Jakub Valenta

Reklama

Obrázek uživatele Tomáš Velendorf
#4262 Tomáš Velendorf 7. Leden 2016 - 9:30
Pan starosta určitě promine, a pan redaktor snad také, ale po první vyřčené otázce a zároveň i odpovědi, nenapadne člověka nic jiného, než jedna krásná hláška z jednoho slavného filmu: "Jak to, že ti ten smrad tyká!?" "Odjakživa jsme si tykali!" "To je zajímavý". "Kde je malá?" "U babičky". "To je zajímavý". :-) No raději už nebudu pokračovat v tom slavném dialogu:-), přece jen je ještě ta vánoční doba, ale právě na rozhovoru vedeným s panem starostou, si kromě jiného člověk také uvědomí, jak má to své dětství a mladí neskutečně zidealizované. Vždy jsem si totiž myslel a byl jsme i hrdý na to, jaká je ta Chrudim, velké město. A on opak bude asi pravdou. :-)
Obrázek uživatele Jakub Valenta
#4263 Jakub Valenta 7. Leden 2016 - 9:30
Známe se s panem starostou 33 let a odjakživa si tykáme, Tomáši. Za smrada dík ;)
Obrázek uživatele Jasná zpráva
#4264 Jasná zpráva 7. Leden 2016 - 9:33
Chrudim je krásné město,a krev není voda.Chlapci,děkujem!
Obrázek uživatele ŠIMŠÁK
#4267 ŠIMŠÁK 7. Leden 2016 - 12:14
Jakub Valenta: Známe se s panem starostou 33 let a odjakživa si tykáme, Tomáši. Za smrada dík ;)
To je zajímavý...