Chrudimské noviny Jak si začínající komentátor Michal Jinoch plní svůj sen

Dnes: 21°C
Zítra: 27°C
Pozítří: 17°C

Jak si začínající komentátor Michal Jinoch plní svůj sen

Chrudim - Michal Jinoch je vycházející hvězdou mezi sportovními komentátory. Svým profesionálním přístupem překvapil nejen své blízké, ale především zasloužilého televizního matadora, jakým je Jiří Nikodým. 

Jsem úplně obyčejný kluk, který letos končí studium Informačních technologií na SOŠ a SOU obchodu a služeb v Chrudimi. Kromě studia mi hodně času zabere práce manažera distribuce dvou televizních pořadů - Indian a Filmové novinky na televizi Pětka. Dále pak vytvářím a moderuji internetový pořad o sportovních hrách EA Sports TV. No a také se věnuji sportovní žurnalistice.

Tradiční polehávání u televize vás asi moc nenaplňuje, viďte?

To opravdu ne. Baví mě sledovat sporty jinak než tradičního českého fanouška doma u televize s pivem v ruce. Snažím se to dění probírat do hloubky. Samozřejmě zapojuji i emoce a mám své oblíbené kluby, takže občas vyjde na povrch čistě subjektivní názor, ale snažím se vždy veškeré dění objektivně zhodnotit. Ke komentování mě to táhlo od mala. Nemám tedy žádný problém mluvit před lidmi, takže práce za mikrofonem mi určitě problém nedělá. Dostat se ale k profesi sportovního komentátora není v Česku vůbec lehká záležitost.

Byla těžké dostat se za pultík komentátora?

Měl jsem to štěstí, že se shodou okolností dostala ve Zlíně za komentátorský pultík Marie Rezáčová a nedopadlo to moc slavně - ačkoliv Marii uznávám, že do toho vůbec šla bez jakékoliv přípravy. Společnost Tipsport podle mého názoru poté dala šanci i nám ostatním si tuto profesi vyzkoušet. Mně se podařilo vyhrát hned první kolo soutěže Staň se komentátorem, ve které bylo za úkol okomentovat minutový úsek hokejového zápasu mezi Zlínem a Kometou Brno. Dostal jsem tedy možnost loni 9. prosince usednout na komentátorské stanoviště spolu s profesionálním komentátorem Jirkou Nikodýmem, s ním projít přípravou a následně samotným zápasem mezi Pardubicemi a Českými Budějovicemi.

 

Prý jste si řekl o práci, jak to bylo?

Tak věta - tenhle kluk si řekl o práci - mě samozřejmě potěšila. Obzvlášť proto, že byla vyřčena diváky na Streamu. Když jsem přijel do Pardubic do ČEZ Arény, čekala mě příprava s Jirkou Nikodýmem. Ten mi udělil pár užitečných rad, čemu se při komentování vyhnout a co by se naopak používat mělo. No a pak se šlo na komentátorské stanoviště. Byl jsem seznámen s tím, jak celý přenos probíhá, kdy mám sledovat monitor a tak podobně. V první třetině zápasu jsem se ale rozjížděl celkem pomalu.

Měl jste nějaké předchozí zkušenosti?

Moje dosavadní komentátorská zkušenost bylo komentování zápasů při soutěžích FIFA či NHL u mě doma v pokoji před obrazovkou, a pak ještě jedna štace, kdy jsem komentoval zápasy na Mistrovství České republiky v PC hrách.

Tak vidí zápas komentátor.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Jaké byly bezprostřední reakce na váš výkon?

Po první třetině mi přišlo pár textových zpráv s pozitivními reakcemi. Martin z Tipsportu mi dal přečíst chat, kde nebylo jediného křivého slova a mně se samozřejmě zvedlo sebevědomí. Navíc, když vás skutečná persona, jako Jirka Nikodým, také vychválí, jde vše hned lépe. Dostal jsem od něj tedy důvěru zbytek zápasu dokomentovat sám. Jiří by se zapojil pouze v případě, kdybych už náhodou neměl co říct.

A zapojil se?

Jediná situace, kdy jsme se s Jirkou zapojili do komentování oba, bylo snížení Pardubic na jedna ku dvěma. Václav Kočí vypálil od modré čáry a puk z našeho pohledu jasně orazítkoval horní tyčku a vyletěl mimo. Rozhodčí však naznačil, že se bude telefonovat videorozhodčímu. Po přerušení hry jsme pak zkoumali videozáznam i my na komentátorském stanovišti a s jistotou našich záběrů jsme jasně konstatovali, že o gól nejde. Jaké pak bylo naše překvapení, když rozhodčí vyjel z boxu časoměřičů a ukázal směrem ke středovému kruhu na znamení, že gól padl. Samotnou akci jsem pak rozluštil až doma z videozáznamu, kdy Robert Kousal puk tečoval do zadního oblouku v brance, a od té se puk odrazil. Hodně kuriózní situace, kterou člověk nezažije, dokud si to sám nevyzkouší.

 

Michal a Jirka Nikodým.  Reprofoto: Chrudimské noviny
 

Co se dělo po zápase?

Po skončení mě samozřejmě čekalo ještě zhodnocení akce z mého pohledu a bylo mi řečeno, že jsem se líbil. Proto pak možná padla i věta - tenhle kluk si řekl o práci, která byla obsažena i v článku na webu Tipsportu. Jak už jsem říkal, reakce byly vesměs pozitivní. Rodina i přátelé mě neuvěřitelně podporovali a podporují i nadále. Kdybych mohl poděkovat osobě, která mi nejvíce pomohla hlavně celou soutěž vyhrát, tak je to Jakub Váňa - děkuji mu ještě jednou! Nejvíce mě ale potěšila slova Jirky Nikodýma. Nebudu to nijak popisovat, ať to řekne sám - Michal mě opravdu překvapil, nečekal jsem, že si povede tak dobře. Měl jsem obavy, jak zvládne atmosféru a rychlost hokeje. Většinou takové první pokusy nedopadají nejlépe, komentátorský nováček odpadne po několika minutách. Jenže tentokrát mi připadalo, že vedle mě seděl profesionální komentátor. Nebylo potřeba, abych do toho jakýmkoli způsobem vstupoval. Myslím, že to nebylo Michalovo poslední vystoupení.

Příprava byla důkladná.  Reprofot: Chrudimské noviny

Jak dlouho trvá taková příprava na zápas a co všechno obnáší?

Příprava na zápas zabere několik hodin. V prvé řadě si musíte obstarat sestavy obou týmů. Jediné dostupné informace na internetu je však aktuální marodka. Takže tak jako tak musíte jen odhadovat. Ve většině případů si postavíte pětky tak, jak hrály v minulém zápase a potom si k nim doplníte základní informace. Nesmí chybět číslo, ideální je aktuální stav kanadského bodování, u golmanů pak statistiky úspěšnosti zákroků. Ke každému hráči jedna či dvě zajímavosti, které se používají většinou při přerušení a detailu na hráče. Příprava na zápas Pardubic s Budějovicemi mi trvala asi čtyři hodiny s tím, že Pardubice znám jako své boty a v Budějovicích v tu dobu hráli ještě hráči z NHL, takže jsem to měl ulehčené.

Proč komentujete zrovna hokej?

Je to prosté - komentuji to, k čemu se dalo v danou chvíli dostat. Pokud budu v budoucnu opravdu vykonávat tohle zaměstnání, tak bych chtěl určitě komentovat fotbal nebo hokej. U fotbalu má člověk větší klid. Akce nejsou tak rychlé, hřiště je větší a než se nějaká rozvine, tak člověk v poklidu dořekne to, co má zrovna na jazyku. Hokej je přesný opak. Tam to frčí strašně rychle, a jak občas člověku připadají tři hodiny u televize strašně dlouhé, mně celý zápas připadal jako dvacetiminutová epizoda. Je to hukot sledovat led, monitor, statistiky, zápis o utkání, čas, střídačky - prostě všechno.

Jak jste na tom po takovém výkonu s hlasivkami? Musejí dostat zabrat...

Jsem zvyklý křičet, za což mě doma občas nejraději zalepili ústa, když si komentuji virtuální sport nebo fandím, každopádně emoce k tomu patří. Nesmí to však být takové, že budu celý zápas vyřvávat. Mám radši dramatičnost - postupně přidávat na důrazu vzhledem k vážnosti situace. Možná i to šetří moje hlasivky. Kdybych se však dostal k reprezentačním zápasům, určitě bych nějaký ten výraznější góóóóóóóóóóóóól vypustil.

 

Máte už nějaké další nabídky na komentování?

V neděli 6. ledna jsem měl premiéru už jako řadový komentátor. Na TV Tipsport jsem komentoval již sám lahůdku v podobě zápasu Pardubice - Kometa Brno. Byl jsem překvapen, že mi zazvonil telefon. Bez váhání jsem nabídku jet zase komentovat přijal. Jakmile se uvolní místo a dostanu možnost znovu, tak mě diváci zase uslyší.

Kdo je pro vás největší podporou, kde berete sílu?

To je těžká otázka. Největší podporou jsem si asi hlavně já sám. Vysnil jsem si povolání, ke kterému se není jednoduché dostat. A dokázal jsem to, i když zatím jsem komentoval jen dva zápasy a pouze jeden sólo. Každopádně neznám jiného chlapce, který by v mém věku dostal důvěru komentovat. Tímto se omlouvám, pokud někdo takový je. Jinak samozřejmě rodina - máma, táta, sestra, babička, sestřenice a taky náš pes, i když ten tomu zas až tolik nerozumí. A pak nejbližší přátelé - ať už ze školy či z médií, pro které pracuji.

Děláte aktivně nějaký sport?

Momentálně ne. Pár let jsem strávil u házené. Dneska si maximálně jdeme s kamarády začutat, nic profesionálního bych v tom nehledal.

Kromě profi účinkování za mikrofonem máte ještě nějaký další sen?

Přání to asi nebude, ale v prvé řadě chci odmaturovat, dojít si pro vyskoškolský titul a současně s tím pokračovat v komentátorské kariéře. Za tu krátkou praxi jsem se přesvědčil, že je tato činnost opravdu to, co chci dělat! A jestliže pro sportovce je vrchol účastnit se vrcholových akcí, pro mě taky. Rád bych si okomentoval nějaký ten zápas Ligy mistrů, nejlépe přímo z některého z evropských stadionů či České reprezentace - jak tu hokejovou na mistrovství světa nebo olympiádě, tak i tu fotbalovou na mistrovství Evropy, mistrovství světa či v kvalifikaci.

Děkuji za rozhovor. 

 

Jakub Valenta

Reklama