Chrudimské noviny Aktuálně.cz - Experiment s Romy přijde Ostravu na miliardu korun

Dnes: 7°C
Zítra: 9°C
Pozítří: 7°C

Aktuálně.cz - Experiment s Romy přijde Ostravu na miliardu korun

Ostrava/Aktuálně.cz  - Tohle město je sociální laboratoř. Nebo spíš testovací středisko pro programy, jejichž cílem je zlepšit soužití bílé většiny a Romů. V Ostravě, průmyslové metropoli, žije podle různých odhadů 20 až 40 tisíc Romů, z toho kolem deseti tisíc v chudinských ghettech s devadesátiprocentní nezaměstnaností. Tedy práci tu nemá skoro nikdo.


Ostrava s romským problémem bojuje léta a s projekty sociálního začleňování tu jsou rozsáhlé zkušenosti. Loni se tu rozběhl i na české podmínky zcela unikátní experiment: Program sociální inkluze Ostrava 2011 - 2020, který má přijít celkem na miliardu korun.


Analýza ostravských programů pro Romy je dalším dílem série článků, v nichž deníky Aktuálně.cz a Insider mapují kořeny sílícího napětí mezi romskou komunitou a majoritou. (Přehled všech dosud publikovaných článků a galerií najdete v infoboxu napravo.)


Ostravská zkušenost může být užitečná i pro zbytek země. A to i přes to, že ani ve zdejší laboratoři se zatím nepodařilo namíchat účinný lék, který by problém mohl zcela vymýtit.


Po vzoru Madridu


Letos v únoru převzaly čtyři romské rodiny, do té doby živořící v tíživých podmínkách typických pro ghetta, klíče od čtyř opravených obecních bytů ve třech různých městských čtvrtích. Celkem osm dospělých s šesti dětmi dostalo šanci na únik z bídy pod podmínkou, že se rodiče před nastěhováním písemně zavážou, že budou aktivně hledat práci, posílat děti pravidelně do školy a dodržovat další běžné občanské povinnosti.


Všechny čtyři rodiny byly pečlivě vytipovány obvodními radnicemi a nevládními organizacemi, jež s ostravskými Romy pracují.


Radnice pro experiment vytipovala několik rodin. Foto: archiv Chrudimských novin.


Šlo o první krok desetiletého projektu sociální inkluze, jehož cílem je do roku 2020 snížit nezaměstnanost v ostravských romských koloniích na polovinu a zlepšit úroveň vzdělání dětí, aby tak stouply jejich budoucí šance na trhu práce.


O jak rozsáhlý úkol jde, není přesně možné vyčíslit, Ostrava nemá svá ghetta přesně zmapovaná, neví, kolik v nich vlastně žije lidí. Podle studie, kterou zpracoval v roce 2006 tým sociologa Ivana Gabala, bylo v Moravskoslezském kraji kolem 28 sociálně vyloučených lokalit, z toho deset v Ostravě.


Dnes jich ale bude mnohem víc. Když letos na jaře mapovalo občanské sdružení Vzájemné soužití ostravské chudinské ubytovny - typické vyloučené lokality s převahou Romů -, napočetlo jich přes 30, jen v nich žije přes sedm tisíc lidí. Kromě ubytoven má Ostrava další izolované romské kolonie v několika čtvrtích.


Ostravský projekt je unikátní nejen výší prostředků, jež jím mají protéct.


Mimořádné je, že se k němu spojil ostravský magistrát a radnice několika městských částí, čtyři nevládní organizace poskytující sociální služby, soukromá realitní firma RPG Byty, katolická Charita a Armáda spásy, velcí zaměstnavatelé jako Vítkovice Machinery Group a ArcelorMittal, tři střední školy, ale také republiková a městská policie. Podstatnou část z miliardového rozpočtu do roku 2020 mají uhradit evropské fondy.


Vzorem pro Ostravu je podobný, byť rozsáhlejší experiment z Madridu. Za 30 let od jeho spuštění tam klesla nezaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách z 90 na 40 procent.


"Jde o běh na velmi dlouhou trať, ale má to efekt," říká ostravský primátor Petr Kajnar. Investice vložená do projektu se má podle předpokladů ostravských politiků vrátit státu v úspoře sociálních dávek a na daních odvedených za romské zaměstnance. „Výnos by do deseti let měl činit až dvě miliardy korun," prohlásil při rozjezdu náměstek primátora Martin Štěpánek.


Zádrhel po pěti měsících


Ostravský experiment - podle očekávání jeho iniciátorů - nejede zcela hladce. Přestože rodinám s hledáním práce pomáhají neziskovky a úřady, už v červenci z programu vypadla první z nich. Důvod? Otec odmítl přijmout práci dělníka s příjmem 16 tisíc hrubého, ale pracoval načerno. Snadno si spočetl, že v součtu se sociálními dávkami je jeho příjem vyšší, než kdyby se nechal zaměstnat.


Ukazuje se také, že motivaci pracovat u lidí ze dna společnosti nesráží jen špatně nastavený systém sociálních dávek, ale také obrovská zadluženost rodin z ghett: Lidé, drcení nezvládnutelnými dluhy, nemají o legální práci zájem, vědí, že by pracovali jen na splátky věřitelům a dál živořili na životním minimu. Život mnohých z nich mají navíc zcela pod kontrolou lichváři, takže bydlení samo jejich situaci neřeší. A tak je těžké vůbec najít do programu vhodné adepty.


Někteří Romové o zaměstnání nestojí. Větší příjmy jim zabezpečí sociální dávky a melouchy. Foto: archiv Chrudimských novin.


Stejně tak je těžké pro program získávat byty. Ostravské městské části se totiž zoufale brání představě, že se do jejich domů budou stěhovat lidé z ghett - bez ohledu na to, že za adepty programu ručí neziskovky, které se stávají patrony každé z rodin, sledují je a odpovídají i za to, zda klienti platí nájem, dodržují podmínky a nenarušují občanské soužití.


Kvůli nesouhlasu starostů shodilo zastupitelstvo na jaře ze stolu návrh bytové koncepce, která do zmíněného programu počítala s přídělem 840 bytů.


Zato je ke spolupráci ochotná soukromá firma RPG Byty, která si už ověřila, že změní-li se její domy v nekontrolované ghetto, vede to nakonec k naprostému znehodnocení majetku. Zatímco když se s obyvateli domů v sociálně vyloučených lokalitách pracuje, dá se leccos zachránit.


"Před časem po nás například starosta v Radvanicích chtěl, ať zbouráme jednu z vybydlených romských lokalit. Nakonec se tam ale povedlo domluvit spolupráci se sdružením Centrom, které s lidmi důsledně pracuje. Domy se ve spolupráci s nájemníky daří opravovat, konfliktů ubylo. Podobný efekt teď pozorujeme v jiné vyloučené lokalitě v Horní Suché u Havířova, kde působí občanské sdružení Vzájemné soužití," říká mluvčí RPG Petr Handl.


Změna je znát i u bývalého ghetta na ostravské Liščině, kde s lidmi také pracovalo Vzájemné soužití. RPG tu dokonce po opravě domů s převážně romskými obyvateli zvedla nájem, přesto jí klesl počet dlužníků. Ostravský program proto využívá i zkušeností místních neziskovek, jež s Romy dlouhodobě pracují.


Změna priorit


Miliardový program sociální inkluze tak pokračuje, ale přizpůsobuje se situaci.


"Obrátil se jeho mechanismus," vysvětluje mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Původně byly řazeny priority programu v pořadí 1. Bydlení 2. Vzdělávání 3. Zaměstnávání, nyní se na první místo dostává práce. „Priority se teď řadí 1. Vzdělávání 2. Zaměstnání 3. Bydlení. Rodina byt dostane až určitou dobu po zapojení do pracovního procesu," říká mluvčí.



S úpravami programu se rozšířil i jeho záběr, pomoc míří i na neromskou populaci, na děti z dětských domovů, z ústavní péče či na mladé rodiny. V této chvíli je do experimentu v Ostravě zařazeno 10 rodin. Do konce roku 2013 bude s pomocí města podle Vojkovské bydlet celkem 50 lidí (tj. dospělých i dětí), v roce 2014 má přibýt dalších 50.


Finanční stránka


Projekt, který v případě úspěchu vytrhne z nuzných podmínek na okraji společnosti, letargie a nezájmu o práci za čtyři roky asi stovku lidí, není levný: Podle Andrey Vojkovské zatím město přišla pilotní fáze na tři miliony korun. Pohltil je provoz, rekvalifikační kurzy, materiál na opravu bytů a Studie sociálně vyloučených lokalit, kterou magistrát nechal zpracovat.


Mimochodem - pokud měla tato práce posloužit jako východisko projektu, selhala. Dodnes z ní podle Vojkovské není k dispozici žádný výstup. Bylo prý třeba poslat ji autorům k přepracování, stále není hotová.


Celkově magistrát na projekt vyčlenil podle náměstka primátora Martina Štěpánka na roky 2012 a 2013 deset milionů korun. K penězům z městské kasy je třeba připočíst peníze, které z veřejných zdrojů míří k neziskovým organizacím zaměřeným na Romy. Ty lze těžko kompletně zmapovat, proudí různými kanály: z rozpočtu magistrátu, ze speciálních programů ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva pro místní rozvoj, z Úřadu vlády, Úřadu práce a z Evropských fondů. Neziskovými partnery ostravského projektu jsou hlavně občanské sdružení Centrom a Armáda spásy, postupně se počítá se zapojením dalších.


Například Centrom se pomocí Romům k bydlení zabývá od roku 2005, na jeho zkušenostech celý projekt z velké části stojí. Centrom dostává z různých zdrojů na sociální službu „Bydlení s doprovodným sociálním programem" částky mezi 2,2 a třemi miliony korun ročně. Poskytuje ale i další, s bydlením nesouvisející sociální služby. Celkově hospodařil v roce 2011 s patnácti, v roce 2012 s jedenácti miliony korun nejrůznějších dotací.


Významným finančním partnerem pro ostravský projekt je evropský fond Roma Education, který do něj přislíbil na roky 2012 až 2015 celkem 192 tisíc eur na vzdělávací projekty. K této částce město přidává dalších 18,6 tisíce eur, dohromady na romské vzdělávání v Ostravě v rámci magistrátem řízeného projektu v příštích třech letech míří téměř pět milionů korun. Prioritně jsou určeny na přípravu romských předškoláků na první třídu.


Sedmnáct let zkušeností


V Ostravě se rozběhly první velké projekty zaměřené na sociální inkluzi už koncem 90. let. Po ničivé povodni, jež v roce 1997 zasáhla čtvrti obývané romskou chudinou, tu přišly o střechu nad hlavou tisíce Romů, jejichž situaci řešilo město, vznikající neziskový sektor a katolická Charita.


Jak riziková je právě oblast bydlení, znovu potvrdila známá kauza ostravského Přednádraží, odkud se během posledního roku muselo ze zanedbaných a zchátralých domů vystěhovat skoro 400 lidí. Řada rodin skončila na ubytovnách nebo v nuzných podmínkách jiných ghett. Jejich migrace vyvolala problémy v dalších čtvrtích a zvýšila napětí mezi Romy a majoritou.


Podobné dopady má nepromyšlené rušení chudinských ubytoven. Scénář je vždy stejný: v lokalitě se léta hromadí problémy, jež město ani majitel objektu neřeší a vybydlený objekt se zavírá.


Potíž je v tom, že v ghettech dnes vyrůstá už třetí generace Romů žijících pouze ze sociálních podpor. „Neznají nic jiného, dávno nejsou schopni posoudit, na co mají nárok a co si musí zasloužit. Nemají motivaci pracovat, nemají soudržnost, nevěří v budoucnost. Sami si nepomohou, a oč déle je necháme jejich osudu, o to větší z toho vyroste průšvih," říká Ivana Nesétová, zakladatelka sdružení Centrom.


Pozn. red.: Spolumajitelem firmy RPG Byty je Zdeněk Bakala, vlastník společnosti Centrum Holdings, vydavatele deníků Aktuálně.cz a Insider.


 

Reklama

Obrázek uživatele u.potok
#1161 u.potok 25. Září 2013 - 7:16
Že by se objevila Amerika? Copak někoho může bavit život bez práce a peněz? Takový peníze tady lítaj vzduchem. Proč ještě někdo nepřišel na to, že je lepší Rom co pracuje 3 dny v týdnu nežli Rom co celý měsíc obchází město a hledá kde je co volně ložený. A proč jim nevyplácet plat každý týden? Proč jim nedat práci, ať si makaj na bytech, ať si je zvelebujou, pak si jich budou vážit. A s penězma si hlavu nelámejte je jich dost, jen je potřeba, aby šly tam, komu sou určený a ne těm co vymyslí projekt co za půl roku zkrachuje. Rom je a bude jiný, tak jim dejte šanci (práci), ale bez práce nejsou koláče!!!