Chrudimské noviny Babišův byznys má potíže. I díky občanské společnosti

Dnes: 9°C
Zítra: 11°C
Pozítří: 12°C

Babišův byznys má potíže. I díky občanské společnosti

Deník Referendum - Výroční zpráva Agrofertu ukazuje, že Babišovo impérium začíná mít velké potíže. Pro holding se stává obtížnějším ždímat veřejné prostředky i kvůli mnohem větší kontrole médií, opozice a EU. Problémy Agrofertu jsou tak oceněním jejich práce.

Agrofert zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Nejpodstatnější je trojice informací: 1. Zisk společnosti klesá, vloni byl nižší než příjem z dotací holdingu. 2. Agrofert je stále více zadlužený, podle obecných ukazatelů lze hovořit o tom, že se přiblížil k hranici předlužení. 3. A nakonec: nově si Agrofert půjčil také od bank asijské provenience. Jmenovitě od: Industrial and Commercial Bank of China Ltd., The Korean Development Bank, United Tchaiwan Bank a Bank of China.

Agrofert je stále prosperující společností a největším zaměstnavatelem v České republice. Má ale vážné problémy. Jestliže platí, že Andrej Babiš odešel do politiky proto, aby mohl hájit finanční zájmy svého podniku, což je verze, pro níž dlouhodobě přinášíme řadu důkazů, naskýtá se nyní otázka, zda se jeho mise povedla. 

Za krkem premiérovi České republiky a jeho blízkým stále sedí trestní stíhání v souvislosti s podvodně získanou dotací na farmu Čapí hnízdo, případně další, potenciálně mnohem závažnější trestní stíhání kvůli daňovým únikům při reklamních zakázkách mezi dceřinými firmami Agrofertu a Čapím hnízdem. Dále je tady Babišův střet zájmů, kvůli němuž může Agrofert brzy přijít o evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond ostatně preventivně stopnul proplácení dotací Agrofertu od února 2017, tedy od doby, kdy Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů, aby tak obešel zákon o střetu zájmů. 



Jak na takové potíže svého klienta pohlížejí banky? Vidí v něm riziko, shodují se ekonomové.

Není tedy divu, že po několika letech v řadě, kdy vkládal Agrofert výroční zprávu do obchodního rejstříku ve strojově čitelné podobě, ji nyní vložil pouze nascanovanou. Aby zkomplikoval život všem, kdo by v ní chtěli něco hledat…

Zisk se propadá
Podívejme se tedy podrobněji na to, co se v ní lze dočíst. Čistý zisk společnosti se propadá. Vloni činil 1,7 miliardy korun – což je pro srovnání pětina zisku v roce 2015. Tržby společnosti přitom zůstaly zhruba stejné. Příjem z dotací je dokonce vyšší než zisk. Vloni to bylo skoro 1,8 miliardy – z toho 1,5 miliardy nárokových zemědělských dotací na obhospodařovanou půdu a chovaná zvířata. Zbytek – 276 milionů – tvořily investiční dotace, včetně dnes již téměř legendární „inovativní“ linky na výrobu toustového chleba za sto milionů korun.

Nižší zisk za loňský rok Agrofert avizoval již na jaře s odkazem na vyšší ceny zemního plynu, což mělo dopad na výtěžnost produkce dusíkatých hnojiv. Právě hnojiva a pekárenské odvětví – to zase kvůli problémům německé pekárny Lieken – zůstala pod plánem holdingu.

Agrofert je stále více zadlužený. Ke konci loňského roku měl u bank napůjčováno 43,9 miliard korun, což je o osm miliard více než o rok dřív. Jak upozorňuje novinář David Tramba v Euru, výše zadlužení sama o sobě nemusí být problém. „Finanční analytici a bankéři proto sledují hlavně poměr dluhu k provoznímu zisku před odpisy – neboli EBITDA. Jenže právě tato EBITDA firemní skupiny Agrofert loni klesla z 13 na 11,7 miliardy korun. Dluh tak vychází na 3,7násobek provozního zisku před odpisy. Obecně platí, že od trojnásobku začíná být dluh pro firmu problém a od cifry čtyři výše se již hovoří o předlužení,“ pokračuje.

Ještě v březnu tohoto roku přitom výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz v rozhovoru pro e15 řekl: „Domníváme se, že s ohledem na rozsáhlou investiční aktivitu je hodnota do 3,5 v pořádku.“ Agrofert je na tom tedy hůře, než si sliboval letos na jaře.

Za zmínku stojí také to, že krátkodobé úvěry Agrofertu – tedy ty, které mají splatnost do jednoho roku – činí 32,8 miliard. Jde přitom o úvěry, které si firmy obvykle berou při nedostatku peněz. Podle ekonomů oslovených Deníkem Referendem to ale může také znamenat, že banky vidí v Agrofertu větší riziko. Objem krátkodobých úvěrů Agrofertu v roce 2018 oproti předchozímu období vzrostl o jedenáct miliard. 

Výroční zpráva za rok 2018 také poodhaluje problémy chemičky Duslo sídlící v Šale na Slovensku. Právě Duslu banka překlasifikovala dlouhodobý úvěr na krátkodobý. Jinými slovy požaduje jeho dřívější splacení. 

Chemička totiž porušila smluvní finanční podmínky navázané na výsledky hospodaření a úroveň zadlužení. Duslo čerpalo ke konci roku úvěr ve výši 112,5 milionů eur, porušilo však smluvní podmínky, jako je poměr čistého dluhu k zisku před odpisy a zdaněním. Řečeno polopatě, společnost měla nedostatek finančních prostředků. Kvůli nízkým výdělkům chce banka své peníze zpět rychleji.

Babiš narazil na svobodná média a občanskou společnost 
Co to všechno znamená? Z analýzy, kterou jsme zveřejnili v knize Žlutý baron, vyplývá, že dotace, daňové úlevy či investiční pobídky byly vždy stěžejní součástí tvorby zisku Agrofertu. Andrej Babiš nebudoval nové podniky (s výjimkou Preolu, který by ale nevznikl bez systému dotační mašinerie pro biopaliva první generace), naopak metodou nepřátelských převzetí nebo s pomocí politických konexí přebírá jiné podniky a firmy.

Do politiky vstoupil proto, že se začala hroutit politická hegemonie ODS a ČSSD, v nichž měl své lidi (mj. Jaroslava Faltýnka či Richarda Brabce), kteří se starali o jeho zájmy – o to, aby mu šly zákony a exekutiva na ruku. Inspirován Věcmi veřejnými zdokonalil marketingový model, kdy něco jiného vypráví lidem o svých politických motivech, a něco zcela jiného dělá. Začal ve velkém přihrávat příjmy svému podniku. A také díky vlastnímu mediálnímu impériu se mu to dařilo maskovat.

Zpočátku to vycházelo, připomeňme si, že za čtyři roky, které strávil na ministerstvu financí, se jmění Andreje Babiše podle časopisu Forbes zvýšilo o 48 miliard, neboli o miliardu měsíčně. Jenomže to, co původně vypadalo jako geniální plán, začalo narážet na občanskou společnost, nezávislá média, svobodné šíření informací a Evropskou unii. Ždímání veřejných rozpočtů, což byl základní byznysový model Agrofertu, se stává čím dál obtížnější s tím, jak je na ně díky všemožným snahám svobodných médií a občanské společnosti stále více vidět. 

Není to jistě jediný důvod současných problémů Agrofertu, ale podle expertů, kteří vidí do poměrů v podniku, s nimiž jsme mluvili, patří k nejpodstatnějším. Finanční problémy Agrofertu jsou tak paradoxním oceněním práce jeho odpůrců. 

Andreji Babišovi se navíc nepodařilo ovládnout stát v míře, aby jej mohl řídit zcela jako autokrat, a nezdá se, že by se mu to ještě mohlo podařit. Narazil na strop své popularity – podpora nemá proč růst a bude se naopak spíše už jen drolit. 

Babiš působí uštvaně, ve sporech s vrtošivým hradním pánem tahá za čím dál kratší konec. Přitom jeho nesporný, byť pochybný, talent Agrofert budovat jako predátorský a na veřejných rozpočtech parazitující kolos nyní firmě schází, vyčerpává ho politika, v níž ale z více důvodů prostě není tak úspěšný jako figury typu Orbána či Putina, v nichž se zhlíží. 

Babiš si prostě podle všeho ukousl příliš velké sousto, přecenil se. A zdá se tak, že konec jeho mediálně-politického projektu nemusí být daleko. Přesně řečeno dost možná se čeká už jen na moment, kdy se vůči němu objeví dostatečně silná věrohodná alternativa.

Zuzana Vlasatá, Deník Referendum

red

Reklama