Z originálu na http://www.save-now.com/news/archives/Charlton-Heston.htm přeložil (Translation Copyright © 1999 by) Sid Páral (sidparal@mediacity.com)

Projev Charletona Hestona na Fóru Harvardské školy práva 16. února 1999

Vzpomínám si, že když synovi bylo pět let, vysvětloval své třídě ve školce, čím se jeho otec živí. „Táta,“ řekl, „předstírá lidi.“ Bylo jich dost. Prorokové Starého a Nového zákona, pár křesťanských svatých, generálové rozličných národností a z různých staletí, několik králů, tři američtí presidenti, francouzský kardinál a dva géniové, včetně Michelangela. Jestli chcete, abych to tady nahoře přetřel na jinou barvu, vynasnažím se. Já jenom, že tu jakoby vždycky bylo plno roztodivných chlápků. Nikdy si nejsem úplně jistý, který bude mluvit. Právě teď jsem to, myslím, já.

Když jsem přemítal o své dnešní návštěvě, vybavilo se mi: pakliže mě Stvořitel podělil darem, že mohu spojit vaše srdce a mysli s těmito velikány, pak chci nyní použít tentýž dar a obnovit vaše spojení s vaším vlastním smyslem pro svobodu … s vaší vlastní volností myšlení … s vaším vlastním kompasem pro to, co je správné.

Abraham Lincoln, když otevíral památník u Gettysburgu, řekl o Americe, „Nacházíme se nyní ve velké Občanské válce, zakoušíce, zdali tento národ či vlastně kterýkoliv národ takto počatý a takto odhodlaný dlouhodobě obstojí.“

Tato slova jsou znovu platná. Věřím, že jsme opět zapleteni do velké občanské války, kulturní války, která okrádá o vrozené právo myslet a říkat, co máme na srdci. Obávám se, že již nevěříte živoucí a pulsující krvi svobody uvnitř … tomu materiálu, který pozvednul tuto zemi z divočiny do zázraku, jímž je.

Dovolte mi, abych udělal krok zpět. Přibližně před rokem jsem se stal předsedou Národního sdružení pro zbraně (National Rifle Association — pozn. překl.), jež chrání právo vlastnit a nosit zbraně. Kandidoval jsem, byl jsem zvolen a nyní jsem ve funkci … ve funkci pohyblivého terče pro média, která mě nazývají vším od „nemožného“ a „pochybného“ po „mozkově raněného, senilního, bláznivého starce.“ Vím … jsem dost starý … ale určitě díky Pánu Bohu nejsem senilní. Jak jsem tak stál v zaměřovačích těch, kdo útočí na svobody Druhého dodatku (ústavy USA — právo vlastnit a nosit zbraň — pozn. překl.), uvědomil jsem si, že střelné zbraně nejsou jediným cílem. Nikoli; je to daleko, daleko větší. Nabyl jsem poznání, že po naší zemi zuří kulturní válka v níž, s orwellovskou horlivostí, jsou nařízeny jisté přijatelné myšlenky a proslovy.

Zúčastnil jsem se ku příkladu pochodů za občanská práva s Dr. Kingem v roce 1963 — dávno předtím, než je Hollywood shledal módními. Ale když jsem minulý rok řekl veřejně, že bílá hrdost je zrovna tak platná jako černá hrdost nebo rudá hrdost, nebo úplně libovolná hrdost, nazvali mě rasistou.

Celý život jsem pracoval s bystrými, talentovaným homosexuály. Ale když jsem řekl publiku, že práva homosexuálů by neměla přesahovat práva má či každého z nás, nazvali mě homofobem.

Bojoval jsem v druhé světové válce proti silám Osy. Ale během projevu, kdy jsem srovnal vyčlenění nevinných Židů a vyčlenění nevinných vlastníků zbraní, nazvali mě antisemitou.

Každý, koho znám, ví, že bych nikdy nepozdvihl zaťatou pěst proti své zemi. Ale když jsem žádal na posluchačích, aby se postavili kulturní perzekuci, srovnali mě s (teroristou — pozn. překl.) Timothym McVeighem.

Od časopisu Time po přátele a kolegy, všichni v podstatě říkají, „Chucku, jak si můžeš dovolit říkat, co si myslíš? Používáš jazyk neautorizovaný pro veřejou konzumaci!“

Ale já se nebojím. Kdyby Američani věřili na politickou korektnost, byli bychom dodnes chlapečky krále Jiřího — poddaní svázaní s britskou Korunou.

Ve své knize „Konec soudnosti“ píše Martin Gross, že: „očividně iracionální vystupování se urychleně stává zavedenou normou pro téměř každou oblast lidského konání. Nové zvyky, nová pravidla, nové anti-intelektuální teorie jako by nám byly podstrkovány ze všech stran. Pod povrchem se národ bouří. Američané vědí, že cosi bezejmenného jejich národ podrývá, rozbředajíc mysl, když dojde k odlišování pravdy od falše a správného od špatného. A nelíbí se jim to.“

Dovolte, abych vám přečetl pár příkladů. Mladíci na Antioch college v Ohiu, kteří usilují o intimnosti se spolužačkami, musí obdržet ústní svolení před každým krokem takového procesu, počínaje líbáním, pokračujíce mazlením až k výsledné kopulaci … vše jasně a výstižně popsáno v tištěné univerzitní směrnici.

Bez ohledu na smrt několika amerických pacientů, kteří byli infikováni zubaři, jež skrývali svůj AIDS — státní komisař v New Jersey vyhlásil, že poskytovatelé zdravotnických služeb, kteří jsou HIV-pozitivní, nemusejí … nemusejí … sdělit svým pacientům, že jsou nakaženi.

Na škole ve William and Mary se studenti pokoušeli změnit jméno školního sportovního týmu „Kmen“ („The Tribe“), jelikož to údajně uráželo místní Indiány. Nakonec zjistili, že skutečným náčelníkům ve Virginii se to jméno velice líbilo.

Městští otcové v San Franciscu přijali vyhlášku chránící práva transvestitů nosit do zaměstnání šaty opačného pohlaví, a práva transsexuálů mít oddělené záchody, zatímco podstupují chirurgickou změnu pohlaví.

Děti v New York City, které neumějí slovo španělsky, byly zařazeny do dvojjazyčné vyuky, aby se naučily svá tři španělská R, pouze na základě toho, že jejich příjmení znějí hispánsky.

Na univerzitě v Pennsylvánii, ve státě, kde tisíce zemřely u Gettysburgu, bojujíce proti otroctví, ředitel této školy oficiálně vyhradil oddělené ubytovny pro černé studenty.

Jo, já vím … to už je přes všechny meze. Dr. King říkal „Negroes“. Jimmi Baldwin a většina z nás na Pochodech říkala „černoši“. A i to je už tabu.

Pomlčkové identity mi vždycky připadaly krkolomné … zvlášť „domorodý Američan“ (Native-American). Vždyť já jsem domorodý Američan, proboha. Náhodou taky jsem pokrevní bratr Miniconjou Siouxů. Ze strany mé ženy, můj vnuk je domorodý Američan 13 generace … s velkým písmenem u „Ameriky.“

Konečně, před pouhým měsícem … David Howard, vedoucí washingtonského Úřadu veřejné advokacie (Office of Public Advocate, Wash. D.C. — pozn. překl.), použil slova „niggardly“ když mluvil s kolegy o rozpočtových věcech. „Niggardly“ samozřejmě znamená lakotně, skoupě. Ale během několika dnů byl Howard nucen veřejně se omluvit a rezignovat.

Jak napsal sloupkař Tony Snow: „David Howard byl vyhozen, protože někteří lidé ve veřejných službách jsou tupci, kteří (a) neznají význam „niggardly“, (b) nevědí, jak používat slovník, aby ten význam objevili a (c) fakticky žádali, aby se omluvil za jejich nevědomost.“

Co to všechno znamená? Znamená to, že přikazování, co si smíme myslet, se vyvinulo do přikazování, co smíme říkat, takže přikazování, co dělat, nemůže být zas tolik pozadu. Předtím, než se vyhlásíte přeborníky volného myšlení, prozraďte mi: proč politická korektnost pochází z amerických kampusů? A proč ji nadále tolerujete? Proč se vy, o nichž se předpokládá, že debatujete ideje, podvolujete jejich potlačování?

Buďme upřímní. Kdo z vás tady si myslí, že vaši profesoři mohou říkat, čemu skutečně věří? Děsí mě to k smrti, a mělo by i vás, že pověrčivost politické korektnosti vládne těmto sálům rozumu.

Vy jste ti nejlepší a nejbystřejší. Vy, zde v plodné kolébce amerického akademického světa, zde v hradu učení na řece Charles, vy jste smetánkou. Leč já prohlašuji že vy, a vaši vrstevníci po celé zemi, jste sociálně nejpodvolenější a politicky nejumlčenější generací od dob Concordského mostu.

A dokud to budete schvalovat … a dodržovat … jste — podle měřítek vašich dědečků — zbabělci. Zde je další příklad. Právě teď na nejedné velké univerzitě, učencům a výzkumníkům zabývajícím se Druhým dodatkem jsou zavírána ústa a jejich poznatky jsou zatajovány pod pohrůžkou ztráty zaměstnání. Proč? Protože výsledky jejich výzkumů by zpochybnily žaloby metropolitních radních, kteří se pokoušejí vydřít stovky miliónů dolarů z výrobců střelných zbraní.

Je mi jedno, co si myslíte o zbraních. Ale jestli vás předchozí slova nešokovala, vy šokujete mne. Kdo ochrání surový materiál nespoutaných nápadů, když ne vy? Kdo se postavý na obranu klíčových hodnot akademického světa, když vy, údajní zbrojnoši volného myšlení a vyjadřování, složíte ruce do klína a zaprosíte, „Nestřílejte.“

Mluvení o rase nás ještě nečiní rasisty. Vidět rozlišení mezi pohlavími z nás ještě nedělá sexisty. Mít kritický názor na vyznání z nás ještě nedělá odpůrce víry. Akceptujeme-li leč neoslavujeme homosexualitu, proto nejsme přece homofobní.

Nedovolte, aby vysoké školy Ameriky nadále sloužily jako inkubátory této útočné epidemie nového McCarthyismu. Ale co můžete dělat? Jak může kdokoliv odolat tak přesvědčivému sociálnímu porobení?

Odpověď tu byla stále s námi. Já sám jsem ji nalezl před 36 lety, stoje na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu s Dr. Martinem Lutherem Kingem a dvěma stovkami tisíc lidí.

Jednoduše … neposlouchejte. Mírumilovně, ano. S respektem, ovšem. Nenásilně — naprosto. Ale když nám řeknou, co si máme myslet nebo jak mluvit a jak se chovat, my řekneme ne. Nepodřídíme se sociálnímu protokolu, který dusí a stigmatizuje osobní svobodu.

Naučil jsem se o úchvatné moci neposlušnosti od Dr. Kinga … který se ji naučil od Gandhiho a Thoreaua a Ježíše a všech velkých mužů, kteří vedli spravedlivé proti mocným.

Neposlušnost je v naší DNA. Cítíme niterné sepjetí s tímhle Neposlušným duchem, jenž naházel čaj do bostonského přístavu, jenž poslal Thoreaua do vězení, jenž odmítl sedět vzadu v autobuse, jenž protestoval proti válce ve Vietnamu.

V tomže duchu vás žádám, abyste se distancovali od kulturní korektnosti pomocí masivní neposlušnosti ke zpupným autoritám, sociálním direktivám a tíživým zákonům, jež oslabují osobní svobodu.

Buďte ale opatrní … můžete si ublížit. Neposlušnost vyžaduje, abyste se vystavili riziku. Dr. King stál na mnoha balkónech. Musíte být ochotni snášet ponížení … vydržet moderní ekvivalent policejních psů z Montgomery a vodních děl Selmy. Musíte být ochotní zakoušet nepohodlí. Nestěžuji si, ale desetiletí sociálního aktivismu si vybraly i na mně svou daň. Dovolte mi, abych vám popsal jeden příběh.

Před pár lety jsem zaslechl o rapperovi jménem Ice-T, který prodával CD se jménem „Zabiják policajtů“ („Cop Killer“), oslavující přepadání a vraždění policejních příslušníků. Byl vydáván nikým jiným než Time/Warner, největším zábavním konglomerátem na světě. Policie po celé zemi byla pobouřena. Právem — nejeden z nich byl zavražděn. Ale Time/Warner se stavěl netečným, protože ten CD byl dojnou krávou, a média kolem toho chodila po špičkách, protože ten rapper je černoch. Doslechl jsem se, že Time/Warner pořádali valnou hromadu akcionářů v Beverly Hills. Tenkrát jsem vlastnil nějaké akcie a rozhodl jsem se tam přijít.

Co jsem udělal odporovalo všem radám, které jsem dostal od rodiny a přátel. Požádal jsem o slovo. Do ztichlého sálu s tisícem průměrných amerických akcionářů jsem jednoduše přečetl plné znění textů „Cop Killer“ — každé pomstychtivé, vulgární, navádějící slovo.

„Seříznul jsem hlaveň na svojí dvanáctce / Odpojil jsem světla na svým auťáku / Dneska si nějakou tu ránu vypálím / Dneska nějaký ty policajty vypráším…“

A dál je to horší, o dost horší. Nebudu vám to všechno číst. Ale věřte mi, ten sál bylo moře šokovaných ztuhlých, zbledlých tváří. Manažeři Time/Warner se vrtěli ve svých křeslech a zírali si na boty. Nenáviděli mě. Pak jsem přednesl další volej hnusných textů přetékajících rasistickým sajrajtem, kde Ice-T fantazíruje, jak przní dvě dvanáctileté neteře Ala a Tipper Gorových.

„Vystrčila zadek proti mému…“

Inu, neudělám vám to, co jsem udělal jim. Postačí, když řeknu, že jsem opustil tu místnost za hrobového ticha. Když jsem pak přečetl ty texty čekajícímu sboru novinářů, jeden z nich řekl, „To nemůžeme otisknout.“ „Já vím,“ odpověděl jsem, „ale Time/Warner to prodává.“

Až za dva měsíce poté vypověděl Time/Warner smlouvu s Ice-T. Už nikdy mi nenabídnou další film u Warnerů a Time magazín o mně nikdy nenapíše dobrou recenzi. Ale neposlušnost znamená, že musíte bých ochotni jednat, nejen mluvit.

Když násilník žaluje svou postarší oběť za to, že se bránila … zahlťte telefonní ústřednu okresního prokurátora. Když je vaše univerzita tlačena ke snížení úrovně požadovaných vědomostí, aby alespoň 80 procent studentů promovalo s vyznamenáním … zaplňte rektorská zasedání. Když dá osmiletý chlapec na hřišti pusu na tvář dívenky a je vláčen po soudech pro sexuální harrasment … pořádejte pochody k takové škole a zablokujte její vchod. Když někdo, koho jste si zvolili, je sveden politickou mocí a podvede vás … pište petice, vypuďte ho, zatraťte ho. Když Time magazín zobrazí miléniové posedlíky jako vykolejené, bláznivé křesťany mávající křížem, jak to udělali minulý měsíc … bojkotujte jejich časopis a výrobky, které v něm inzerují.

Aby tento národ dlouhodobě obstál, apeluji na vás, následujte posvátné stopy velkých neposlušností v historii, které osvobodily vyhnance, založily církve, potřely tyrany, a ano, v rukou zdivočelé ozbrojené lůzy a několika velkých mužů, ve Slávě Boží, vybudovaly tuto zemi.

Kdyby tu byl s námi Dr. King, myslím, že by souhlasil. Děkuji vám.

Zdroj: https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/05/07/charleton-heston-jak-vyhrat-kulturni-valku/