Během druhé světové války se otec a strýc Jiřího Drahoše zapojili do spolupráce s partyzány na Vysočině. Gestapo Drahošova otce zatklo a naštěstí pro něj výslech skončil jen zmrzačením několika prstů. Hůře však dopadl strýc Josef. V říjnu roku 1944 přechovával ve škole legendárního odbojáře generála Josefa Svatoně. Po vyzrazení byl strýc zatčen gestapem a později uvězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Dočkal se osvobození, ale v lounské nemocnici 20. května 1945 zemřel na otravu tyfem.

Málokdo ví, že předkové Jiřího Drahoše, současného kandidáta na prezidenta ČR, byli pevní a odhodlaní muži bojující za svobodu českého národa. Jeho otec Jiří se za druhé světové války účastnil protifašistického odboje. Patřil mezi nejužší přátele a spolupracovníky poštovního úředníka Jana Hartmanna, zapojeného do odboje. V sobotu 18. listopadu 1944 bylo těchto několik lidí zatčeno protektorátními četníky a převezeno na místní četnickou stanici. Stalo se tak na rozkaz služebny gestapa v Pardubicích. Na stanici pak probíhaly tvrdé výslechy, například lámání prstů ve svěráku, a stačilo málo, aby Jiří Drahoš starší prozradil něco nepatřičného, a koncentrační tábor by jej i jeho blízké jistě neminul.

Jiří Drahoš mladší se k této události vyjádřil na Facebooku následovně:
“Můj otec Jiří, povoláním učitel, pocházel z Proseče u Skutče. Během druhé světové války spolupracoval s partyzány na Vysočině. Jeho výslech na gestapu skončil naštěstí ‚jen‘ zmrzačením několika prstů.” 

Strýc Josef Drahoš se stejně jako jeho bratr věnoval kantorskému povolání a byl řídícím učitelem v nedalekém Perálci. Za protektorátu se zapojil do odbojového hnutí hasičské župy Vysoké Mýto a v říjnu 1944 přechovával ve škole odbojáře generála Josefa Svatoně. Na konci října se smyčka stahuje a gestapo zasahuje proti ilegálním organizacím hasičů, které byly součástí legálního svazu. 27. října 1944 zatýká odborného učitele Václava Hegera, člena Svatoňovy odbojové skupiny R3, který velel hasičskému odboji. Gestapo jej odváží do Pardubic, kde, podroben krutému výslechu, Heger vypovídá. Vše je vyzrazeno a gestapo začíná pronásledovat členy skupiny. 1. listopadu 1944 jsou velitelé skupiny, generál Josef Svatoň a kapitán Eduard Soška, na Pasekách u Proseče obklíčeni gestapem a po nerovném boji umírají hrdinskou smrtí. Ještě téhož dne je Josef Drahoš v perálecké škole před zraky svých žáků zatčen gestapem.

„Po příchodu gestapa přímo do vyučování, paradoxně na právě probíhající hodinu němčiny, byly všechny děti nevybíravě a pod hlavněmi samopalů vyhnány ze školy. Vyděšené se potom ukrývaly na několika místech po Perálci, na zahradách, na hřbitovech a v křoví,“ řekla pamětnice a současná starostka Perálce Milada Drahošová. Jiří Drahoš starší v době dopadení podplukovníka Svatoně a kapitána Sošky a po zatčení svého bratra převedl rodinu dalšího ohroženého odbojáře do bezpečí na Vysočinu.
Po výsleších byl Josef Drahoš uvězněn v koncentračním táboře Terezín, kde se sice dočkal osvobození, ale na následky otravy tyfem 20. května 1945 v lounské nemocnici zemřel.

Jméno rodiny Drahošovy figuruje ve všech čtyřech publikacích, které město Proseč vydalo na téma odboje za druhé světové války. „Za okupace se podílela na druhém odboji, a významně tak pomohla řadě občanů, a to nejen z Proseče, ale i z okolí,” sdělil iDnes prosečský starosta Jan Macháček.

Komunistický stát se však rodině Jiřího Drahoše za zásluhy v odboji zrovna neodvděčil. Otci obou hrdinů Josefu Drahošovi staršímu, který jako dýmkař proslul výrobou špiček ze slonové kosti, byla při pronásledování živnostníků v 50. letech během domovní prohlídky podstrčena zbraň a na základě toho byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, které si odseděl ve slovenské Ilavě.

Václav Pokorný, Extrastory