Chrudimské noviny Ani čtyři lahvinky termín dokončení kašny Brusel neposunuly

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Ani čtyři lahvinky termín dokončení kašny Brusel neposunuly

Chrudimsko/Hlinecko – Pocházejí nálezy kameninových lahví na minerálku u kašny Brusel z Hlinska? Dělníci našli během výkopových prací na staveništi v Husově ulici všeho všudy čtyři kusy. I když se nejedná o žádné loštické poháry, nález vzbudil ihned pozornost odborníků, protože by mohl být zajímavým dokladem používání tvrdé kameniny v české lidové kultuře. Pokračování v rekonstrukci kašny naštestí čtyři prázdné lahve i přes obavy místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) nijak nezkomplikovaly.

Na staveništi se pracuje i po překvapivém nálezu dál.  Foto: Chrudimské noviny

Ačkoliv místostarosta Aleš Nunvář, který už v minulosti musel například u zdi nad Širokými schody obhajovat šest dodatků kvůli posunutí termínu, vyjádřil obavy, aby se náhodou kvůli čtyřem lahvím práce nepozdržely, i druhý den se na stavbě normálně pracovalo. Jen dělnící měli poněkud povznesenou náladu, možná z touhy vykopat další poklad. Na jedné z nalezených lahví je nápis Gieshübl Sauerbrunn, neboli Kyselka u Karlových Varů. Další lahev obsahuje ručně vyrytou obdobu stejného znění a nápis Herzogthum Nassau na další lahvi upozorňuje na již zaniklé Nasavské vévodství. Podobné lahve se na internetu běžně prodávají od tří do pěti stovek. O nejstarší kameninové lahve z 8. století, ale ani z vrcholného období kameniny z let 1550–1750 se sice nejedná, ale i tak je to zajímavý doklad výroby lahví pro převoz minerálek, která se datuje do 18. století. I když nápisy i provedení zatím odkazují spíše až na úpadkové období 19. století.

Prázdné kameninové lahve na minerálku práce nezdržely. Zdroj: Aleš Nunvář

Odborníci by měli ještě vyloučit, zdali by mohly být lahve jako napodobeniny vyrobeny v jedné dílně od Hlinska, protože právě ta byla po dvě generace, od 19. století do první světové války, v našem regionu proslulá výrobou tvrdé kameniny a několik kousků uchovává ve sbírkách i hlinecké muzeum.

Petra Vintrlíková

Reklama