Chrudim - Šance na třetí chrudimský brownfield je takřka promarněna. K takové možnosti totiž vybízí historický areál bývalého pivovaru u výpadovky na Slatiňany, jehož zkáza se započala na začátku 90. let a nyní se v ní podle všeho pokračuje.

Chrudimský pivovar v 30. letech minulého století. Reprofoto: Chrudimské noviny

Objekt koupila po sametové revoluci za pakatel nejmenovaná firma a zastavila ho bance za mnohamilionový úvěr, který nikdy nesplatila. Pivovar šel tedy do konkurzu, v němž ho od konkurzního správce odkoupil chrudimský podnikatel Milan Jiruška.

Ten se tu vzápětí rozhodl postavit s pomocí evropských peněz domov důchodců. "Je mi líto, že majitel nezabránil likvidaci této výjimečné technické památky tím, že ji nechal napospas drancování zlodějů. V posledních letech se odsud jen psalo, že tu bezdomovci odmontovali okapy, jindy že zase někdo ukradl oplechování nebo dokonce vyřízl celé trámy, k jejichž převozu je zapotřebí těžká technika. Rok se pak sešel s rokem a během pár let zůstala z tohoto architektonického skvostu neudržovaná ruina," říká kriticky na adresu podnikatele chrudimský galerista a bývalý radní města Luboš Jelínek.

Ten má za to, že by se do hry nyní měli vložit památkáři, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá. "Projděte se například sklepením pivovaru, kde najdete velmi kvalitní řemeslnou kamenickou práci, která není k vidění široko daleko. Jen cenu zdejších kleneb a zaklenutí odhaduji v desítkách milionů korun, pokud by je chtěl v současných podmínkách někdo postavit," míní galerista, který mimo jiné stál za přestavbou kostela sv. Josefa na mezinárodně oceňované Muzeum barokních soch a má s podobnými akcemi zkušenosti.

Podle Jelínka zaspali v tomto případě nejen památkáři, ale i radnice už od dob starostování Jiřího Nového, kteří ruku v ruce připustili v době, kdy byl areál ještě v kondici, jeho zdevastování a umožnili zde později postavit objemově nevzhledné monstrum budoucího domova důchodců. Paradoxně chce město domov důchodců postavit už 15 let, ale z různých příčin zatím nedotáhlo svůj záměr do konce. I když se stejnou výzvou se například úspěšně vypořádalo v případě kostela sv. Josefa.

"Podobné stavby, jako je pivovar, jsou na Západě hitem, zatímco u nás se vracíme někam do období husitských válek, když necháme takový areál záměrně zdevastovat a odsuzujeme ho předem k demolici. To, co vydrželo sto dvacet let, je nyní za pouhých deset roků cíleně ničeno," nebere si galerista servítky.

"Přestože jde z jedné strany o nevzdělanost a z druhé o ignoranci, je stále ještě co zachraňovat. Shodou okolností zůstaly zachovány pivovarské sklepy, které využívá diskotéka Inferno. Druhá, ještě krásnější část sklepů, která je pod demolovanou budovou pivovaru, čeká na svůj osud," uzavírá Luboš Jelínek.

Chrudimský pivovar koncem 19. století.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar 3. ledna 2012, změnil se k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar byl postaven podle plánů věhlasného stavitele Františka Schmoranze v roce 1868.  Foto: Chrudimské noviny

Připomínka na letopočet, v němž byl chrudimský pivovar zprovozněn.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar v dobách své největší slávy. Snímek jeho dvora je z roku 1925.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar na fotografii z roku 1991. Vypadal tehdy stejně jako předchozích 120 let. Přežil dokonce i komunisty, a až v posledních deseti letech se z něho trestuhodně stala ruina.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Ještě v roce 2008 (snímek je z tohoto roku) nešlo hovořit o chrudimském pivovaru jako o ruině určené k demolici, ale spíše o objektu určenému k rekonstrukci.  Foto: Chrudimské noviny

O tři roky později nezůstal v chrudimském pivovaru kámen na kameni. Foto bylo pořízeno 3. ledna 2012 na stejném místě jako předchozí snímek, tedy na dvoře. V tomto případě jde už zcela evidentně o ruinu.  Foto: Chrudimské noviny

Smutný obrázek na zašlou slávu chrudimského pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

Nezabezpečený objekt chrudimského pivovaru se stal snadnou kořistí pro zloděje. V tomto místě někdo odstranil nejen střešní krytinu, ale dokonce i celou střešní konstrukci. Jde o záměr majitele nechat architektonicky vzácný objekt nadobro vyplenit?  Foto: Chrudimské noviny

Dodnes je v pivovaru patrná řemeslná dokonalost v jeho interiérech.  Foto: Chrudimské noviny

Odřezané trámy svědčí o cílené destrukci pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

 Poslední zbytek staré pivovarské technologie, jde o část vystírací kádě.  Foto: Chrudimské noviny

Část střešní konstrukce zbavená krytiny se propadla.  Foto: Chrudimské noviny

Někdo odsud vyřezal zcela zdravé původní trámy.  Foto: Chrudimské noviny

Architektonicky vzácný pivovar musel ustoupit tuctové výstavbě pro seniory.  Foto: Chrudimské noviny

Pod ruinou chrudimského pivovaru jsou stále zaklenutá sklepení, jejichž velikost, konstrukce a kvalita nesnesou v celém Pardubickém kraji srovnání.  Foto: Chrudimské noviny

Dnes jsou dochovaná sklepení chrudimského pivovaru azylem bezdomovců, kteří tady díky tepelné dynamice pískovcových zdí přežívají u ohýnku dvacetistupňové mrazy. Na snímku v pozadí tráví svůj veškerý čas a přežívají venkovní smrtící mráz. Foto: Chrudimské noviny

Tato fotografie byla pořízena 12. února 2012. Berte ji jako memento budovy, která zřejmě za krátký čas zmizí na věky.

O podobné budovy, jakými jsou v Chrudimi pivovar, sladovna nebo Evona, je v Evropě v posledních desetiletích velký zájem. I když nemohou sloužit svému původnímu výrobnímu účelu, stává se ze staré industriální architektury velký hit sloužící pro rekonstrukce na kanceláře, kulturní prostory - muzea, galerie, divadla, či atypické bydlení, a to i pro seniory.

Budova chrudimského pivovaru byla ještě v 90. letech v zakonzervovaném stavu příhodná právě pro takovou rekonstrukci, ale dnes z ní bohužel zůstalo jen torzo. Zcela absurdně proto vyznívá ve srovnání s demoličním stavem pivovaru halasný titulek webu Chrudimka.cz, který nepravdivě či snad účelově napsal: "Chrudimský pivovar nechátrá!" ... http://www.chrudimka.cz/opusteny-chrudimsky-pivovar-nechatra-vznika-v-nem-skolici-centrum-a-domov-senioru.html

Jak se věci dají ve městě řešit a ještě za ně sklízet všeobecné uznání, předvedla názorně Chrudimákům zdejší společnost TMT, která proměnila citlivou rekonstrukcí bývalý cukrovar v Průmyslové ulici v moderní postindustriální sídlo firmy. Pochvalně se o něm vyjádřil nejen tehdejší předseda Senátu ČR Petr Pithart (KDU-ČSL), ale i řada odborníků v oboru stavitelství a architektury. Ve srovnání s tím je současná destrukce pivovaru a do areálu vsazený fádní objekt bez fantazie učiněným barbarstvím. ... http://www.tmt.cz/web/website/mainmenu/o-firme/%20

Areál firmy TMT, spol. s r.o. Chrudim - tradičního výrobce dopravníkových systémů

Je tedy otázkou, nakolik se na stavu chrudimského pivovaru podepsala aktivita investorů Senior centra, které vyrůstá na parcele pivovaru.

Co teď s tím? "Vzhledem k úžasným sklepům pod budovou a části zachované budovy s číslem popisným i rokem stavby, by stálo za to zachránit alespoň tento fragment jako doklad vyspělé stavební technologie a řemeslné úrovně Chrudimáků v polovině 19. století. Američané nebo Japonci by za něco takového platili zlatem," zůstává přesvědčen Luboš Jelínek.

Krátce z historie chrudimského pivovaru:

Obec, hlavně působením starosty Josefa Klimeše, pomýšlela pro založení a provoz nového pivovaru na akciovou společnost z bývalých právovárečníků, místních kapitalistů obce, když se však myšlenka neuskutečnila, rozhodla se obec pro stavbu sama.

Stavba byla podle plánů Františka Schmoranze skončena roku 1868, její náklad 200 000 zlatých byl kryt částečně úvěrem. Voda k výrobě potřebná byla z pramenů na Podhůře u rybníčku Jordánku zachycena do vyzděné jímací studně a potrubím na dně rybníka podle silnice vedla do pivovaru. Chemickým rozborem byla uznána "k výrobě piva co nejlépe způsobilou". Přívod vody byl později rozšířen o nové studně.

Výrobky nového pivovaru se po první dva roky neosvědčily, v Chrudimi koloval vtip, že se chrudimské pivo plaví až do Hamburku, když bylo nutno nepovedené pivo vypouštět do řeky.

Teprve rok 1872 přinesl výrazné zlepšení jakosti. Chrudimský pivovar vyráběl v roce 1910/1911 přibližně 30 539 hl. piva. Pode inzerátů vyráběl v roce 1925 výčepní pivo 10 stupňové a 12 stupňové Březňák, 12 stupňový černý Granát "lékařsky doporučená specialita" a staročeský dvousladový chrudimský 15 stupňový Salvator, který svou chutí předčil veškerá konkurenční piva.

Když počátkem roku 1928 pardubický pivovar koupil podnik v Chrudimi, trvala v pivovarské budově výroba piva i nadále. Poslední várka piva byla uvařena 31. července 1942 v souvislosti s válečnými poměry. Po válce zde již vaření piva nebylo obnoveno.

V roce 1961 přešla správa budov, tehdy ve vlastnictví státu, na podnik Zelenina Hradec Králové.