Chrudimské noviny Diskusi o budoucnosti zemědělského školství hostila místní Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola

Dnes: 11°C
Zítra: 16°C
Pozítří: 17°C

Diskusi o budoucnosti zemědělského školství hostila místní Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola

Chrudim - Proč dnes nejsou zemědělské obory pro děti příliš přitažlivé, jak zvýšit prestiž těchto profesí a současně podpořit zemědělské vzdělávání v Pardubickém kraji? Právě to byla hlavní témata reprezentativního diskusního setkání, které uspořádali organizátoři projektu TECHNOhrátky a nad nímž převzala záštitu náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová. Odpovědi hledaly dvě desítky zástupců nejvýznamnějších zemědělských profesních organizací, regionálních podniků i ředitelů středních zemědělských a základních škol. Kulatý stůl se konal v úterý 21. června ve Střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole v Chrudimi.

Na problematiku zemědělského vzdělávání se v posledních letech poněkud zapomnělo a podobná akce, která by se stala důležitou výměnou názorů, se neuskutečnila. Struktura středních zemědělských škol v Pardubickém kraji je optimální, ale bohužel, nastal v nich znatelný úbytek žáků, přestože zemědělské obory znamenají velkou perspektivu na pracovním trhu. Proto jsem ráda, že kulatý stůl TECHNOhrátek nabídl setkání s odborníky, jejichž názory a zkušenosti mohou být cennou inspirací pro krajský odbor školství i ostatní aktéry diskuse,“ řekla Jana Pernicová (ČSSD), náměstkyně hejtmana Pardubického kaje.

Účastníci jednání poukázali na jeden z dlouhodobě přetrvávajících faktorů, který brání většímu zájmu o zemědělské školství – předsudky veřejnosti o tom, že zemědělství je náročná a špinavá ruční práce sedm dnů v týdnu bez odpočinku. To však už dávno neplatí. Mechanizace, elektronizace, robotizace a nástup nových technologií postoupily i v této oblasti stejně daleko jako v jiných průmyslových resortech.

Rodiče se často rozhodnou, že děti, které projevují o studium některého ze zemědělských oborů zájem a mají pro to i výborné předpoklady, do naší školy nepošlou jen kvůli tomu, co by studiu na hnojárně řekli sousedé! Pravda je, že ani aktuální mediální obraz zemědělství není příliš pozitivní. Informuje se většinou o jeho problémech, suchu, dřině, nebo o tom, že v zemědělství jsou druhé nejnižší mzdy v národním hospodářství. Přitom jiných témat by se našlo nepochybně dost. Třeba to, že moderní traktory řídí satelit pomocí GPS navigace a řidič je ovládá joystickem,“ upozornil Stanislav Valášek, ředitel SŠ zemědělské a VOŠ Chrudim.

Nutností spolupráce škol s firmami

Dalším citelným problémem je, že příliš mnoho absolventů středních zemědělských škol nesměřuje po skončení studia do zemědělství, ale míří jinam. Důvodem bývá především to, že ačkoliv jsou plně kvalifikovaní, vlastní svářečské a řidičské průkazy, ve svém regionu nenajdou uplatnění, nebo je odradí výše nástupního platu. Jedním z klíčových řešení je určitě těsnější spolupráce středních zemědělských škol a regionálních zaměstnavatelů.

Těžce nesu, že až osmdesát procent absolventů nenastoupí do zemědělství. Ve strojírenských firmách jim nabídnou částku až o osm tisíc korun vyšší. Domnívám se, že zemědělské školství musí jít stejnou cestou jako strojírenské – úzkou spoluprací s regionálními zaměstnavateli. Zatímco strojírenské firmy nabízejí motivační stipendia a získávají žáky už během jejich studia, podobný zájem zemědělských podniků je spíše výjimkou. Dnes jim však odchází do důchodu početná skupina pracovníků, a proto by se především ony měly začít starat o budoucí zaměstnance. Vyhledávat žáky je ve svém okolí, oslovovat rodiče, zvát na exkurze, nabízet různé benefity a doporučovat je na střední zemědělské školy. Zatím tuto roli plníme spíše my,“ doporučil Oldřich Semenec, ředitel SOU zemědělského Chvaletice.

Příklady, kdy zemědělské podniky velice aktivně působí na veřejnost, už přitom také existují. Pořádají dny otevřených dveří nebo se podílejí na organizaci výstav, soutěží a veřejných akcí. Originální způsob, jak si naklonit nejmenší generaci, zvolili v Žichlínku.

My, zemědělci, nemůžeme být pořád jen ubrečení, ale sami se do změn zapojit a odpracovat si je. Před šesti lety jsme zahájili spolupráci s mateřskými školami a vychováváme si tak novou generaci dětí. Vyrobili jsme pro ně například malé šlapací traktůrky a vydáváme jim speciální řidičské průkazy. A najednou zjišťujeme, že už vzrostl zájem o naše družstvo na prvním stupni základních škol. Věřím tomu, že až tyto děti dorostou do 9. třídy, budou mít k výběru zemědělských oborů mnohem blíže. Práce v zemědělství by měla mít určitý společenský kredit – a musí platit, že dobrý zemědělec je taky frajer,“ je přesvědčen Josef Vinduška, předseda Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek.

Pardubický kraj podporuje formou stipendia žáky, kteří si zvolili obory opravář zemědělských strojů, opravářské práce, zemědělec-farmář a zemědělské práce.

Za co (ne)mohou poradci

Od ředitelů středních škol i představitelů četných firem zaznívá také kritika na výchovné a kariérní poradce, že dostatečně neplní svou poradenskou roli. Jsou prý příliš vytěžováni výukou předmětů a své absence musejí suplovat, což jim ubírá volný čas, takže nereagují na pozvánky na exkurze do podniků nebo akce středních škol. Jim i žákům tak chybějí potřebné informace.

Školy mají především učit, ne pořád někam vysílat žáky. Z tohoto pohledu je nejlepší zapojit se do dlouhodobějších projektů. Velice se mi líbí TECHNOhrátky, které dětem názorně, a přitom zábavně představují jednotlivé profese. Hodně mě zaujal také příklad z Drážďan. Tamní firmy tam pořádají burzu pro děti a jejich rodiče. Na ní představují nejen své zázemí a produkci, ale současně tam zvou zástupce spolupracujících středních škol, kteří podrobně přiblíží podmínky studia i obor, jejž musí žák vystudovat, aby se mohl ucházet o práci. Zájemci tak dostanou na místě komplexní informace a v případě zájmu hned rodiče podepíší s firmou kontrakt. Školáci tak mají zaručenou další perspektivu,“ popsala zkušenost ze zahraničí Dagmar Nejedlá, ředitelka ZŠ a MŠ Kameničky.

Podpora projektů profesních organizací

Projekty, jejichž cílem je zlepšit obraz zemědělství v očích veřejnosti a informovat mladé lidi o jeho důležitosti a nenahraditelnosti, pořádají také profesní zemědělské organizace v Pardubickém kraji. Problémem je však menší propagace, nedostatečné mediální vyznění a také nekoordinovanost s krajským odborem školství.

Zajišťujeme různé aktivity a projekty, ale žáci o ně prakticky nemají zájem a účast na nich odmítají i samotní ředitelé základních škol. Mezi zajímavé aktivity v nedávné době patřila třeba výstava Naše pole v Nabočanech nebo v současné době probíhající celostátní projekt pro školáky Zemědělství žije. Jejich prezentace na veřejnosti je však malá, protože ve většině médií stojí zemědělství na okraji zájmu. Navíc chybí koordinátor, který by propojoval základní a střední školy se zemědělskými firmami,“ uvedli Vanda Rektorisová, ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje, a Jaroslav Vaňous, předseda Zemědělského svazu ČR v Pardubickém kraji.

Účastníci kulatého stolu TECHNOhrátek se shodli, že zemědělské vzdělávání v Pardubickém kraji vyžaduje aktivní spolupráci všech partnerů a že je nesmírně potřebné, aby se diskuse v podobném složení znovu zopakovala.

Každý partner může podpořit zemědělské vzdělávání i zdánlivě malým krokem. Pardubický kraj zařadí do příštího ročníku TECHNOhrátek více středních zemědělských škol a zahájí jednání s profesními zemědělskými organizacemi o formě případné podpory zajímavých projektů určených školákům. Zemědělské podniky v místě svého působení zase osloví mateřské i základní školy s nabídkou spolupráce v podobě exkurzí, kroužků či prezentací své činnosti,“ shrnula závěry diskusního setkání Jana Pernicová.

red

Reklama