Chrudimské noviny Osud chrudimského pivovaru se zdá být po dalším roce nezájmu zpečetěn, poukazuje učitelka Janáková

Dnes: 5°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 4°C

Osud chrudimského pivovaru se zdá být po dalším roce nezájmu zpečetěn, poukazuje učitelka Janáková

Chrudim - Ruiny bývalého chrudimského pivovaru u výpadovky na Slatiňany nelze přehlédnout. Vypínají se tu jako smutné memento kdysi prosperujícího podniku, který zásoboval město a okolí nejen pivem, ale dával především obživu místním lidem. Jeho trosky neunikly pozornosti učitelce z chrudimské SOŠ SOU Aleně Janákové, která mapuje osudy pivovarů v České republice.

„Je to s podivem, ale k osudu areálu chrudimského pivovaru mne dovedlo zpracovávání tématu biotechnologie. Pivovarů v českých zemích byla spousta, a vím, že nelze všechny bývalé místní dominanty uchovat. Zkoumáním podkladů jsem ale nalezla paralely v osudech pivovarů v Dalešicích, kde se točily Postřižiny, a toho místního,“ říká Janáková.

Chrudimské pivo bylo věhlasné.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Pivovar v Dalešicích byl totiž ještě nedávno ve stavu, který připomínal stav toho chrudimského. „Zaskočil mne současný stav areálu chrudimského pivovaru. Ten se chlubil výrobou piv - výčepní 10° a 12° Březňák, 12° černý Granát, což byla lékařsky doporučená specialita, a staročeský dvousladový chrudimský 15° Salvator, který prý svou chutí předčil veškerá konkurenční piva. Zdejší sklepy jsou navíc pozoruhodné a jistě by zasloužily záchranu,“ konstatuje Janáková.

Dalešické sklepy před rekonstrukcí.  Reprofoto: Chrudimské noviny

„V době filmování Postřižin se už v Dalešicích pivo nevařilo, výroba byla ale obnovena po revoluci. I když byly objekty silně poškozeny, noví majitelé areál citlivě zrekonstruovali a přidruženými aktivitami, jako je hotel, muzeum a kulturní akce, zvýšili jeho ekonomickou výtěžnost. Zachovali i ráz budov, z nichž je část dokonce památkově chráněna. Úžasné jsou pak sklepy, které jsou nyní využívané jako restaurační prostory,“ popisuje Janáková šťastnější osud Dalešického pivovaru.

... a po rekonstukci.  Reprofoto: Chrudimské noviny

„Někdy jde o silnou osobnost, tahouna, který se vezme za svůj nějaký cíl. Například pivovar v blízkých Medlešicích postavil po revoluci na nohy syn předválečného majitele, Adolf Zeman. Po profesním životě, který strávil vařením piva na čtyřech kontinentech, se vrátil do vlasti a jako sedmdesátník rozjel ještě tento minipivovar,“ zamýšlí se učitelka. Naproti tomu majitel místní ruiny, Milan Jiruška, o rekonstrukci zajímavé technické památky nejevil zájem od začátku. Už v době, kdy nemovitost od konkurzního správce koupil, zcela rezignoval na jakoukoliv snahu o její záchranu. Podařilo se mu pouze na přilehlých pozemcích vybudovat domov důchodců, jehož výstavbu však provázely nemalé problémy, a který není do současné doby ještě zcela dokončen. Doposud fungují jen jeho vybrané části, které povolil stavební úřad po dlouhých průtazích zkolaudovat.

Areál bývalého chrudimského pivovaru byl tak dlouhá léta vystaven nájezdům vandalů či sběračů barevných kovů, a unikátní sklepy se vzápětí staly i domovem bezdomovců. V současnosti je celý objekt zralý na demolici. Zda to byl úmyslný záměr, se lze dnes jen dohadovat. „Snad se objekt původního chrudimského pivovaru dočká také svého využití, aniž by muselo dojít k celkové demolici. V Dalešicích se to podařilo. Ve věnném městě českých královen se snad rovněž najde způsob, který by respektoval odkaz našich předků, jenž byl navíc účelný. Nově promýšlet průmyslové dědictví je totiž v celém světě aktuální téma. Je tu mimo jiné prostor pro kulturní akce různého druhu, dá se zde vybudovat aktivní součást odpočinkové oblasti kolem řeky Chrudimky, nebo reprezentativní či malometrážní byty - to je jen několik málo nápadů, které oslovují možné investory. Platilo by totéž i pro areál chrudimského pivovaru?“ ptá se závěrem Alena Janáková. 

Jakub Valenta

Reklama