Chrudim/Medlešice - Na trase budoucího obchvatu u Medlešic našli archeologové kosterní pozůstatky, které jsou dokladem rituálního kanibalismu v okolí Chrudimě v době 1800 až 1550 let před naším letopočtem. Potvrdil to archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Nález však nebude mít na stavbu žádný vliv.

Podle jeho sdělení byly při předběžném průzkumu nalezeny opálené a pořezané kosti, jež dokladují, že dotyčnou oběť uvařili nebo upekli a potom snědli. Jak chrudimský archeolog dodává, šlo v daném případě s největší pravděpodobností o lidojedectví z náboženských nebo kultovních důvodů, které bylo v uvedeném období naprosto běžné. Jediné, co už nelze podle Musila dohledat, zda byly v těchto případech obětováni členové vlastního kmene nebo zajatci z jiných kmenů či etnik.

Část nálezů pochází z období eneolitu a spadá do jordanovské kultury, další část pak do starší doby bronzové a kunětické kultury z výše uvedeného období, kdy byl kanibalismus dokladem kontaktu s tehdy vyspělými civilizacemi z Egejské oblasti, kde se tyto rituály prováděly. Pokud jde ale o východní Čechy, je tento objev ojedinělý, nejvíce jich bylo zatím nalezeno na Moravě. To ale podle Musila nevylučuje, že se ve východních Čechách vyskytoval kanibalismus přibližně stejně, protože tu nebyl dosud proveden tak podrobný průzkum.

A jak se vůbec dostaly na některé kosti stopy po porcování? Podle archeologa to bylo způsobeno tím, že se pekla například stehna a z nich pak byly odřezávány jednotlivé porce. To nasvědčuje v tomto případě spíše kanibalismu z hladu, ale i při rituálním kanibalismu či magii, které byly vždy spojeny s nejrůznějšími obřady, docházelo k pojídání obětí, protože mezi předky převládalo přesvědčení, že jim to dodá jejich sílu. Podvědomě si tak vlastně doplňovali potřebné bílkoviny a vitamíny. Vlastní rituály a obřady tehdejší civilizace byly pak projevem přesvědčení, že je člověk druhou nejvyšší bytostí hned po božstvech a má duši. Měli tedy za to, že pokud jeho život obětují bohům, budou jim nakloněni.