Chrudim - Celkem devětatřicet volebních stran a hnutí se ucházelo v eurovolbách na Chrudimsku o přízeň zdejších voličů. Přestože k volebním urnám dorazila v našem regionu jen necelá pětina lidí oprávněných volit, na průběh hlasování to nemělo žádný vliv. Některým kandidátům to totiž stačilo k tomu, aby s pomocí i tak malého množství hlasů obdrželi mandát k zasedání v Evropském parlamentu.

Na Chrudimsku se přitom žádné překvapení nekonalo. Lidé v regionu podle očekávání volili nejvice kandidáty v současnosti nejpopulárnějšího hnutí v zemi - ANO 2011, jež zde zvítězilo se ziskem 2474 hlasů (16,74%). Naopak mírně překvapivé je druhé místo KDU-ČSL, která obdržela 2035 hlasů (13,77%), a až třetí místo zbylo na nejsilnější parlamentní stranu ČSSD, kterou svými hlasy podpořilo 1958 občanů (13,25%). V těsném závěsu za ní skončila čtvrtá KSČM, jež posbírala 1916 hlasů (12,97%). Páté místo připadlo koalici TOP 09 a STAN, jež měla podporu 1689 voličů (11,43%). Hranici tisícovky hlasů pokořila ještě na Chrudimsku ODS, pro jejíž kandidáty se vyslovilo 1018 občanů (6,89%).

Druhou vlnu nejúspěšnějších stran v našem regionu představuje na sedmém místě Strana svobodných občanů, kterou volilo 748 lidí (5,06%), následována v zemi stále populárnější Českou pirátskou stranou, která získala od občanů 654 hlasů (4,42%). Za zaznamenání ještě stojí deváté místo Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamury, který si připsal k dobru 491 hlasů (3,32%), a desátá příčka Strany zelených, jež obdržela 381 hlasů (2,57%). Ostatní strany na Chrudimsku už jen doslova sbíraly drobky voličské přízně.

Chrudim - Eurovolby, dá se říct, na Chrudimsku takřka nikoho nevzrušovaly a lidé je v drtivé většině ignorovali a věnovali svůj volný čas raději sobě a svým rodinám. A bylo jedno, zda to bylo ve městech nebo obcích. Procentuálně byla totiž účast až na ojedinělé výjimky všude takřka stejná. Český statistický úřad (ČSÚ) vyhodnotil volební účast v bývalém okrese průměrem 17,63 procenta, přičemž volit mohlo celkem až 84 403 voličů, ale k urnám jich nakonec přišlo jen 14 879.

Proč tedy nepřišlo na Chrudimsku volit takřka 70 tisíc oprávněných voličů, zůstává otázkou. Podle zlých jazyků za to může bláznivá administrace eurokomisařů, která začala zasahovat prakticky do všech aspektů našeho života, dílem za to prý mohou i skandály, které provázejí domácí politiku, v důsledku čehož jsou lidé celkově zklamáni z vývoje politiky v posledních letech, ať už v Evropě nebo v České republice. Navíc nepovažují volby do Evropského parlamentu za důležité, přestože tento legislativní orgán vytváří až 80 procent současných zákonů, které ovlivňují naše životy.

A jaká byla tedy volební účast v jednotlivých městech na Chrudimsku? V Chrudimi a jejích místních částech mohlo jít volit celkem 18 705 voličů, přišlo jich ale pouze 3472 (18,56%). V druhém největším městě Hlinsku mohlo volit 8215 lidí, k volebním urnám se jich ale dostavilo jen 1426 (17,36%). V Heřmanově Městci mělo oprávnění volit 3934 občanů, volilo jich ale pouze 689 (17,51%). Ve Skutči se očekávalo 4245 voličů, dostavilo se jich ale jen 679 (16,00%), ve Slatiňanech mohlo volit 3212 lidí, svého práva ale nakonec využilo jen 646 občanů města (20,11%). V Třemošnici žije v současnosti 2566 oprávněných voličů, své europoslance volilo ale jen 411 lidí (16,02%), v Chrasti přišlo z 2522 oprávněných volit jen 375 občanů (14,87%). V Seči se místo 1461 voličů objevilo před volebními urnami pouze 216 lidí (14,78%), v Ronově nad Doubravou mohlo volit 1370 občanů, svého práva ale využilo jen 214 lidí (15,62%). A konečně v Nasavrkách se očekávalo 1332 oprávněných voličů, přičemž jich dorazilo pouze 246 (18,47%).

Nejvyšší účast (vyjádřeno procenty) měli tedy mezi městy na Chrudimsku ve Slatiňanech (20,11%) a v Chrudimi (18,56%), nejhorší naopak v Seči (14,78%) a v Chrasti (14,87%). Pokud se podíváme na obce v regionu, tak suverénně nejvyšší voličskou účast zaznamenali v Libkově (37,33%), dále v Liboměřicích (35,77%), v Boru u Skutče (35,71%), v Českých Lhoticích (34,83%) a Hošťalovicích (32,41%). Žádná další obec na Chrudimsku se přes třicetiprocentní hranici už nedostala. Naopak nejhorší voličskou účast měli v Hroubovicích (7,86%), Rozhovicích (8,33%), Prachovicích (9,18%) a Střemošici (9,74%).

Chrudim - Opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) přišel na schůzi městského zastupitelstva s návrhem, aby občané města měli možnost volit namísto současných sedmadvaceti zastupitelů už jen patnáct svých zástupců, a odůvodnil to roční úsporou ve výši 310 tisíc korun, kterou vypočítal.

Málek však nenašel pro svůj návrh takřka žádnou podporu. Důvodů bylo hned několik. Jako první mu podle očekávání oponoval jeho názorový odpůrce, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který uvedl, že počet volených sedmadvaceti městských zastupitelů odpovídá velikosti a významu města. Zároveň dodal, že kdyby došlo k tak razantnímu snížení počtu volených zástupců, jak navrhuje Málek, ocitla by se Chrudim rázem na úrovni Zaječic, které mají také patnáct zastupitelů. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) zase okomentoval Málkův pokus tím, že mu ve skutečnosti nejde o úspory v městské kase, ale že se snaží zvýšit vliv jím vedené Koalice pro Chrudim v chrudimském zastupitelstvu a jeho případných spojenců, jakými jsou dnes někteří nezávislí zastupitelé zvolení původně za Věci veřejné a nyní jsou v hnutí ANO, dále TOP 09 a Strana svobodných občanů, čímž by mohl snížit šance tradičních stran na úspěch v komunálních volbách.

Chrudim - Volby do Evropského parlamentu se nezadržitelně blíží, ale ve městě vypadá předvolební boj podobně, jako následná voličská účast. Na oficiálních reklamních plochách, které dává radnice kandidátům k dispozici, lze najít jen několik otrhaných letáků.

Jeden z takových stojanů se krčí před „Žralokem“ na Resselově náměstí. Už z dálky na chodce svítí prázdná místa, která měla být plná předvolebních plakátků se sliby a tvářemi kandidátů. Podle toho, kolik a jaké strany a volební uskupení se však na ploše nacházejí v současné době se zdá, že některé velké politické strany volby do Evropského parlamentu zcela ignorují. Na nízkou účast voličů se totiž volení kandidáti mohou doslova spolehnout. Češi a Chrudimáci zvlášť, tyto volby zcela ignorují a jejich účast u uren se pohybuje kolem pouhých třiceti procent.

[[gal:8020]]

Poloprázdné výlepové plochy jsou o to kurióznější, že v letošním roce kandiduje rekordních 38 volebních stran a uskupení, jedna strana byla přitom dokonce vyřazena. Volby poznamenané nízkým zájmem a vágními předvolební hesly, se konají už tento týden od 23. do 25. května.

Pardubice - Bývalý dlouholetý poslanec a krajský šéf sociální demokracie Miroslav Váňa se pokusí vrátit do politiky. Ohlásil totiž překvapivě, že se bude na podzim ucházet v komunálních volbách o křeslo starosty pardubické Dubiny, kde žije. Dalším na kandidátce má být bývalý starosta Dubiny Ján Kasič, který musel v roce 2010 na tuto funkci rezignovat poté, co jej soud pravomocně odsoudil za korupci. 

Oba muže spojuje přinejmenším kontroverzní minulost a dlouholetá známost. Váňa totiž ustál v minulosti hned několik skandálů. Nejprve se pod ním zatřáslo křeslo ve spojitosti s tajnou nahrávkou, kterou pořídil a předal později policii pro podezření z braní úplatků pardubický podnikatel Libor Joska. Zejména Váňovy výroky, že "musí držet hejtmana Radko Martínka za koule, aby jeho náměstek (Jan Tichý) netlačil ceny veřejných zakázek dolů a nechlubil se úsporami", se staly pověstné. Spolustraníci jej následně několikrát vyzvali, aby rezignoval na všechny své funkce ve straně, ale nakonec dosáhli jen toho, že se nestal lídrem kandidátky ČSSD v posledních parlamentních volbách v Pardubickém kraji a musel dočasně opustit post krajského šéfa, kam se ale k překvapení všech nechal opět zvolit, když si v zákulisí vyjednal podporu většiny regionů v kraji.

Váňu však spojuje jeden ze skandálů také s exstarostou Dubiny Jánem Kasičem, který se spolustraníkem a dřívějším šéfredaktorem Týdeníku Pernštejn Svatoplukem Kodetem, jenž byl rovněž blízkým přítelem Miroslava Váni, uplácel novináře TV Prima. Kasič s Kodetem jim dali 60 tisíc za to, že neodvysílají reportáž o kontroverzní Kasičově minulosti v řadách SNB a při předávání těchto peněz je za dohledu televizních kamer zatkla policie. Když byli oba umístěni v cele předběžného zadržení, Kodet si s Váňou několikrát telefonoval, kvůli čemuž byl tehdejší poslanec Váňa předvolán k soudu jako svědek, aby o tom podal vysvětlení. Vina mu sice v souvislosti s uplácením novinářů žádná prokázána nebyla, avšak uřízl si ve veřejném slyšení pořádnou ostudu, když soudkyně označila jeho výpověď za nevěrohodnou. Zejména obsah Váňových smsek vzbuzoval minimálně podezření, že je do věci zapleten. "Sváťo, pomoz mi prosím. Jsi moje záchrana. Nesmí tam o mně být ani slůvko. Nezůstaneme nevyrovnáni. Pa, Mirek," psal tehdy Váňa Kodetovi do policejní cely.

Nyní je podle všeho už dávno všechno zapomenuto. Váňa je znovu krajským šéfem ČSSD a Kasič, přestože byl pravomocně odsouzen k pokutě 108 tisíc korun a byl vyloučen ze strany, se nedávno do sociální demokracie v tichosti vrátil. "Z hlediska zákona je naprosto čistý, protože pokutu řádně zaplatil a my neměli důvod jej nevzít zpátky," tvrdí na adresu Kasiče současný náměstek pardubické primátorky Jindřich Tauber. "Pan Kasič musí být připraven na to, že se tato věc v kampani objeví. Věřím ale, že to ustojí. Lidé, co ho znají, mu totiž důvěřují," hodnotí jeho šance Miroslav Váňa. On sám ale zatím neví, jak před voliči obstojí a přirovnává komunální volby k lakmusovému papírku, který mu prozradí, jak ho lidé doma na Dubině vnímají. "Nechci dělat ramena, ale mám skutečně zájem stát se starostou Dubiny. Kandidovat za nás bude i Honza Kasič, protože jsme dostali důvěru našich kolegů. Teď uvidíme, jak ve volbách dopadneme," uzavírá Miroslav Váňa.

Chrudim - ČSSD sestavila tým mluvčích - stínových ministrů, kteří nyní budou komentovat a vymezovat se proti rozhodnutím resortů, které řídí jejich koaliční partneři z hnutí ANO a KDU-ČSL. V zákulisí má totiž docházet v koalici k velkým třenicím, kterým už nechce poslanecký klub sociální demokracie jen nečinně přihlížet. Přišel proto s nápadem na tým odborných mluvčí pro resorty, kde ČSSD nemá svého ministra.

Zajímavostí je, že se členem tohoto týmu stal chrudimský poslanec a městský zastupitel Jan Chvojka, který má komentovat resort ministerstva spravedlnosti, který řídí Helena Válková (ANO). "Jde o to, abychom se s ministry stýkali a přinášeli do této diskuse například nové programové body," komentuje úlohu "stínových ministrů" sociální demokracie Jan Chvojka, který je i místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD. Vedle něj se v nově vytvořeném týmu objeví poslanci Václav Votava, který bude hovořit do chodu ministerstva financí, jež řídí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude komentovat kroky ministra obrany Martina Stropnického (ANO), Jan Birke resort dopravy pod vedením ministra Antonína Prachaře (ANO), Robin Böhnisch má pohlídat ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), a konečně Jan Hajda má být oponentem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Pardubice - Město perníku zná už narozdíl od Chrudimi všechny lídry hlavních politických stran, kteří půjdou do komunálních voleb, v nichž budou usilovat o primátorský řetěz. Ten by podruhé ráda získala současná primátorka města Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice), která prý opětovnou kandidaturu dlouho zvažovala.

Ta se bude v nadcházejících komunálních volbách opírat na kandidátce o podporu legendy československého a pardubického hokeje Vladimíra Martince. Sdružení pro Pardubice (SPP) se však musí zároveň potýkat s odlivem některých lidí do Babišova hnutí ANO, jež bude podle všeho v podzimních volbách pro SPP velkou konkurencí. Na kandidátku tohoto hnutí mimo jiné zamířil starosta prvního městského obvodu Jaroslav Menšík, který prý z SPP odešel právě kvůli špatné komunikaci s primátorkou Fraňkovou. Menšík však lídrem hnutí ANO nebude a nejspíše bude znovu usilovat o post na malé radnici. Lídrem ANO na primátora bude současný šéf Rozvojového fondu Pardubice Martin Charvát, který byl ještě donedávna členem ODS a kterého do funkce ředitele fondu nominovala SPP.

Největším zemětřesením prošla kandidátka ČSSD, kde byl na nevolitelný chvost kandidátní listiny odsunut současný náměstek primátorky Jindřich Tauber, kterého provází pověst kontroverzního politika a jenž má za sebou spoustu rozporuplných rozhodnutí na radnici při zadávání veřejných zakázek. Sociální demokraté si právě na úkor Taubera zvolili za svého lídra ředitele Nemocnice Chrudim Vladimíra Ningera, kterému má krýt záda další lékař a současný pardubický radní Vítězslav Novohradský.

Ztracené pozice by ráda získala nazpět ODS, která s výjimkou stávajícího volebního období rozhodovala o dění ve městě takřka po celou novodobou historii Pardubic. Pomoci jí v tom má majitel firmy eBrána a ambiciózní mladý politik Jiří Janků, který se bude spoléhat na pomoc letitých zastupitelů Petra Klimpla, Alexandra Krejčíře nebo šéfa šachového festivalu Czech Open Jana Mazucha. Do složení nové radniční koalice mohou ještě promluvit TOP 09, kterou povede do voleb současný radní Jan Němec, anebo ve městě populární Sdružení Pardubáci, které si podle očekávání zvolilo za lídra svého zakladatele a nynějšího náměstka primátorky Františka Brendla.

Chrudim - Primář dětského oddělení Chrudimské nemocnice, městský zastupitel, poslanec za hnutí ANO a člen správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny David Kasal (Nez.) si po svém zvolení do vrcholné politické funkce začíná zvykat na život v luxusu. Netrvalo totiž dlouho a svůj maličký vůz Peugeot 206, jímž dlouhá léta jezdil, vyměnil za luxusní limuzínu.

Malý peugeot nejspíš velký dojem na voliče neudělá, a tak Kasal, prý se zdráháním, přijal jeden z nejluxusnějších modelů mladoboleslavské automobilky. Černá Škoda Superb s pohonem 4x4 a dieslovým motorem teď pravidelně parkuje ve Sladkovského ulici na místě, kde dříve stával Kasalův stařičký peugeot. A protože se poslanec a městský zastupitel rozhodně za svůj poslanecký mandát nestydí, za předním sklem jeho škodovky se vyjímá růžová průkazka, jež je neklamným znamením toho, že jde o vůz, který náleží k požitkům zvolených zástupců, pořízených za peníze daňových poplatníků.

[[gal:7773]]

David Kasal je mužem mnoha funkcí. Podle informací zdroje blízkému nově zvolenému poslanci byla prý Kasalovi obměna jeho vozového parku doporučena, aby dokázal v korábu silnic, jakým superb bezesporu je, snáze překonat dlouhé trasy mezi Chrudimí a Prahou. Kasalovi však nutno přiznat, že se zasedání městského zastupitelstva prozatím účastní pravidelně a všechny své funkce doposud zvládá bez zjevných pochybení.

Pardubice/Chrudim - ČSSD si zvolila své kandidáty do podzimních komunálních voleb. Z těchto primárek ale vyplynulo, že už pardubičtí sociální demokraté nechtějí dál na radnici svého spolustraníka a současného náměstka primátorky Jindřicha Taubera a odsunuli ho na jedno z posledních míst kandidátky, jejímž lídrem bude nynější ředitel Nemocnice Chrudim Vladimír Ninger.

Tauber si to nejspíš vysloužil svými četnými přešlapy při dosavadním řízení města, avšak neúspěch si nepřipouští. „Věřím, že mně lidé pomohou preferenčními hlasy. Spousta rodičů mě zná z vítání občánků, spoustu párů jsem také oddával,“ vypočítává Tauber možnosti, které by mu mohly ve volbách nakonec pomoci. Svými ambicemi se však netají ani lídr kandidátky, chirurg Ninger, který dokonce pomýšlí na primátorské křeslo. "Dali jsme prostor novým lidem, kteří svojí každodenní a poctivou práci prokázali našemu městu své kvality,“ hodnotí složení kandidátky ČSSD v Pardubicích její novopečený lídr.

Ninger nebude ale jediným mužem v bílém plášti na předních místech kandidátky sociálních demokratů. Hned za ním se totiž umístil lékař Vítězslav Novohradský, který je současným pardubickým radním a má k dosavadní práci Taubera na radnici výhrady. Mezi nejznámější kauzy náměstka primátorky patří mimo jiné přemrštěné účty za telefon, který prý dosahovaly statisíců korun, anebo jeho nepřipravenost na zasedáních zastupitelstva, kde nedokázal čelit dotazům opozice, která si ho za to náležitě vychutnávala. Nejvíce je mu však vyčítáno podivné nakládání s veřejnými prostředky v případě demolice torza sportovní haly v Tyršových sadech a při rekonstrukci třídy Míru. V případě demolice haly chtělo město uzavřít výběrové řízení, do kterého přizvalo jen vybrané firmy, a vydat za likvidaci torza až dva miliony korun. Jenže následně vyšlo najevo, že jsou firmy, které to udělají s ohledem na množství oceli, která se dá výhodně zpeněžit, zadarmo, anebo dokonce ještě městu za demoliční práce zaplatí. V případě třídy Míru chtělo město pro změnu zase vydat zdarma stavební firmě dlažební kostky v hodnotě několika milionů jako bezcenný odpad. Tohle vše teď pardubičtí sociální demokraté Tauberovi při sestavování kandidátky spočítali a odsunuli ho na nevolitelné místo.

Pardubice - Lídr občanské iniciativy Only One Time (Pouze jeden čas) Jaroslav Pospíšil označil senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) za piráta, protože měl porušit původní domluvu o tom, že snažení odpůrců změn času, v jejichž řadách oba muži dříve spolupracovali, zůstane apolitické, a navíc nyní prezentuje svoji iniciativu pod takřka totožným názvem, který je s tím původním snadno zaměnitelný.

Senátor totiž pojmenoval svoji novou iniciativu názvem For Only One Time (Jen pro jeden čas), tedy zcela obdobným jménem, jaké nese původní hnutí, což Pospíšila zaskočilo. "Náš projekt je tak postupně vykrádán a naše myšlenky prezentují jiní jako svoje vlastní," tvrdí Jaroslav Pospíšil. "Je to celé nesmysl, žádný pirát nejsem a kolega není žádný zakladatel této iniciativy, kterým jsem byl já. On to pro mě dělal na základě smlouvy a neplnil si povinnosti dané smlouvou," oponuje senátor a připomíná, že téma zrušení letního času přenesl na politickou půdu už před pěti lety jako radní Pardubického kraje. Snahu o zrušení letního času přitom považuje od začátku za politické téma a iniciativu "Pouze jeden čas" výhradně za svou. "Zamýšlel občanskou iniciativu odložit, zatímco já ji chtěl přihlásit co nejdřív, a tak jsme se rozešli. On byl ale správce webu a měl doménu, na jejímž předání jsme se nedohodli, proto jsme museli udělat novou doménu a nové webové stránky," vysvětluje senátor Šilar.

Pospíšil se však nehodlá s tímto tvrzením smířit a upozorňuje na to, že svým krokem zadělal senátor Šilar především na zmatek v hlavách lidí. "Nastolil situaci, kdy se obě iniciativy budou snadno mezi občany zaměňovat," poukazuje Jaroslav Pospíšil a dodává, že tyto rozpory povedou v důsledku k tomu, že posílí ve skutečnosti zastánce zachování střídání času, kterých má být v Česku pouhých 11 procent.