Chrudim - Rada města se na svém posledním zasedání rozhodla na základě stanoviska odborníků nepodpořit návrh občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, který předložil a namaloval jeden z jeho členů, Richard Herbst. Městský architekt Marek Janatka se totiž neztotožnil s Herbstovou vizí na zachování obřího plátna uprostřed areálu za Muzeem a vznik ohniště za plátnem, a radní mu dali plně za pravdu. Vzniku multifunkčního prostoru v areálu bývalého letního kina tak v podstatě nestojí už nic v cestě, snad jen chybějící peníze.

Území, na němž se areál bývalého letního kina nachází, přitom Janatka vnímá jako historickou součást budovy Muzea. Návrh, který Herbst předložil, však podle městského architekta na tuto vazbu vůbec nereflektuje. Slovní spojení, v němž si libují právě příznivci a členové MaChru - „přírodní amfiteátr“, navíc podle Janatky neodpovídá realitě. Hlediště totiž bylo vytvořeno pouhým nasypáním zeminy, urovnáním a následným osazením sedačkami. O výtvor přírody tedy rozhodně nejde.

[[img:chrn_fullwidth:5430:Městský architekt Marek Janatka Herbstovu malůvku rozcupoval na kousky. Prý neodpovídá realitě.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Také parkování pod hradbami, které lze najít na Herbstově obrázku, slibuje podle Marka Janatky spíše problémy, než aby řešilo nedostatek míst pro odstavení vozidel. Navrhované odebrání zeminy může totiž vážně narušit statiku městských hradeb. Samotný areál letního kina by pak měl být využíván celodenně a především celoročně. To několik sedaček s parkovištěm za zády rozhodně nenabízí, protože lidé se stávají doslova rukojmími pořadatelů kulturních akcí. Variabilita současného prostoru je totiž mizivá.

Pohled na naddimenzovanou promítací plochu je podle architekta rovněž diskutabilní. Celý Herbstův návrh tak prý vznikl bez jakéhokoliv vztahu k Muzeu, přičemž historicky toto území k budově jednoduše patří. Neustálé dohady o podobě areálu bývalého letního kina pak blokují postup dalších prací, které by tento prostor zhodnotily. Není přitom vyloučeno, že by skutečně multifunkční prostor v budoucnu umožňoval i promítání filmů na přiměřeně velké plátno.

Chrudim - Počet městských strážníků se z osmnácti na devatenáct zvyšoval teprve nedávno. Navýšení strážců zákona proběhlo k prvnímu lednu. Rada města však na svém posledním zasedání schválila vznik dalšího pracovního místa. K prvnímu březnu tak řady městské policie posílí další člověk, celkem zde bude nyní pracovat dvacet lidí.

Stále však nejde o optimální počet. Jak už loni v říjnu vysvětloval první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), ideálně by se mělo v chrudimských ulicích procházet čtyřiadvacet strážníků. Na každý tisíc obyvatel je prý zapotřebí jeden strážník.

Důvodem k nárůstu počtu „černých šerifů“ jsou zvyšující se požadavky obcí, které mají s chrudimskou radnicí nasmlouvané služby městské policie. Samotné „měšťáky“ přitom letos čeká řada změn. Především vymění dosluhují vozy Dacia Logan za nová auta a rovněž se dočkají nové služebny v prostorách bývalého Majáku na Všehrdově náměstí. Sem by se měli strážníci přestěhovat poté, co město vymění dům se státem za pozemky, na nichž republiková policie parkuje své vozy. Po letech tak podřízení vrchního strážníka Josefa Kudrnky opustí nevyhovující prostory v historické budově barokní Staré radnice. 

Chrudim - Partnerství mezi Chrudimí a chorvatským Motovunem dostane nové rozměry. Radou města teď prošel dokument, který jasně stanovuje, v jakých oblastech by radnice ráda spolupracovala s podstatně menším a jiným městem, v němž nějaký čas žil i známý chrudimský rodák Josef Ressel.

Motovun je malé, středověké město, které by snad povrchnímu pozorovateli mohlo přijít v lecčems podobné palestinskému Tuvasu. Zdání ale klame. Motovun se totiž nachází v Evropě, Chorvati jsou Slované a pojí je s Chrudimáky podobná mentalita i osud. Dlouho dobu bojovali o samostatnost, vyznáním jsou křesťané.

Partnerství mezi Chrudimí a Motovunem by se mělo rozvíjet postupně s cílem dalšího vzájemného poznávání a sbližování občanů. Důraz bude kladen na mládež a představitele obou měst. Oblasti, v nichž by obě města ráda spolupracovala, se moc nemění. Jde především o kulturu, v níž by mělo docházet k výměnným pobytům souborů, nebo třeba i výstavy. Také ve sportu a školství lze očekávat spíše výměnné pobyty, než nějakou konkrétnější spolupráci v tvorbě učebních postupů a osnov.

Města by si také ráda pomohla v čerpání evropských peněz, což je problematika, která se třeba zmiňovaných Palestinců rozhodně netýká. Proškolit by se v chorvatské samosprávě mohli i chrudimští úředníci. To je totiž poslední bod, v němž by vedení města rádo našlo společnou řeč.

Dokument, který mohou obě strany bez uvedení důvodu vypovědět, podepíše chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a jeho chorvatský protějšek Tomislav Pahovič 10. května během jarmarku partnerských měst pod názvem Na české svatbě na Resselově náměstí. 

Chrudim - Cyklostezka, která by měla spojit město s Rekreačními lesy Podhůra, by mohla vzniknout prý už letos. Alespoň to tvrdí neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Stavět by se mohlo podle něj i přesto, že ještě loni propadalo vedení radnice skepsi a projekt takřka uložilo k ledu. Nyní se však situace podle všeho změnila.

Podle Čechlovského (ODS) jsou jednání o budoucí cyklostezce na dobré cestě. Přesto je místostarosta na jakékoliv další informace skoupý. Předčasné prozrazení některých detailů by totiž mohlo, jak dodává, zkomplikovat jednání s některými vlastníky dotčených pozemků.

Zajímavé přitom je, že úspěšnou výstavbu cyklostezky před rokem prorokoval druhý z neuvolněných místostarostů Jaroslav Trávníček (ČSSD). Podle jeho slov by se se stavbou mohlo začít už letos. Poslední zprávy z radnice mu tak dávají za pravdu. Vše nyní bude záležet na výkupech pozemků, protože právě v této oblasti se objevil zádrhel, s nímž si město v minulosti nevědělo rady.

Jeden z pozemků byl totiž součástí dědického řízení, druhý nechtěl jeho majitel prodat. Proti plánům radniční koalice se postavil také opoziční zastupitel a architekt Karel Thér (Volba pro město), který navrhoval využít pro cyklostezku stávající silnici vedoucí kolem letiště a spojující město s křižovatkou pod samotnou Podhůrou. Jeho návrh nebyl ale vedením radnice akceptován, přestože byl výrazně levnější, než současné plány.

Chrudim - Část ulice K Presům připomíná spíše tankodrom než silnici, po níž denně jezdí maminky s dětmi do školky. Jedna ze spojovacích komunikací v satelitním městečku, ležícím mezi Chrudimí a Presy, však doplácí na nevyřešená vlastnická práva.

Jedna její část totiž patří městu, druhá soukromé stavební firmě. A místní se zlobí, že město se svou částí nic nedělá a díry se tu zvětšují. „Není zde veřejné osvětlení a cesta je také v katastrofálním stavu. A neuškodilo by zde, vzhledem k tomu, že si zde hrají na ulici děti, dopravní značení symbolizující obytnou zónu. Pak by možná i majitelé vozidel parkovali na svých nájezdech a ne na ulici,“ říká jeden z místních, který se představil jako Karel.

[[gal:6739]]

„Část komunikace ulice K Presům - mezi ulicí Václavskou a silnicí do Vlčnova, je již ve vlastnictví města. V současné době není ještě podle informací od odboru správy majetku vykoupen pozemek pod plánovaným autobusovým zálivem. Ten je součástí připravované projektové dokumentace na rekonstrukci komunikace, která by měla zahrnovat i výstavbu veřejného osvětlení v ulici K Presům ve zmiňovaném úseku,“ popisuje plány města v těchto místech investiční technik Miroslav Beránek. 

Chrudim - Další kamera by se měla v nejbližší době objevit na kruhovém objezdu u supermarketu Kaufland. Radnici totiž došla trpělivost s dopravci, kteří využívají zdejší "kruihák" k přepravě nadměrných nákladů a poté se nemají k úhradě poškozených částí vozovky.

Naposledy se arogantní jednání dopravců ukázalo před několika měsíci, kdy městem projížděl zcela neohlášen kolos, který na několik desítek minut doslova paralyzoval dopravu v celém městě. Radnice totiž dopředu o přepravě nákladu nevěděla, nikdo jí nic neoznámil a nemohla proto přijmout ani protiopatření.

Firma Siag, která nejčastěji přepravuje části větrných elektráren, proto nechala vypracovat studii, jež podle neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) povede ke stavebním úpravám křižovatek a kruhových objezdů, které dopravou nadměrných nákladů trpí nejvíce. Změnit by se tak měl i kruhový objezd u Kauflandu, nebo další opodál u nemocnice.

Financovat práce by měla právě společnosti Siag ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, které se o silnice první třídy stará. Městu zůstane v kompetenci jen péče o kameru a též i případná asistence strážníků. 

[[gal:5271]]

Chrudim - Nevšední dopis dorazil v minulých dnech na radnici. Přišel až z daleké Palestiny a obsahoval zdvořilou žádost o navázání spolupráce mezi naším městem a šestnáctitisícovým palestinským Tubasem. Vedení města se žádosti nezaleklo a pozvalo delegaci na květnový jarmark, při němž se prezentují partnerská města.

„Byl jsem z toho překvapen. Chtějí najít město v České republice, se kterým by rádi řešili oblast kulturních výměn a sportovních aktivit,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Podle něj Palestince zaujaly úspěchy Chrudimě v zatracované a zároveň i vynášené soutěži LivCom. Tubasu si přitom vybralo naše město z více než šesti tisíc sídel a pokud by se podařilo navázat spolupráci, byl by to vůbec první kontakt Palestinců ve střední Evropě.

Chrudimská radnice se přitom obávala diplomatického incidentu vzhledem k napjatým vztahům mezi Palestinou a Izraelem. Byla však Ministerstvem zahraničí České republiky ujištěna, že nic takového nehrozí. Stát má totiž s Palestinou normální diplomatické vztahy. A to dokonce už od roku 1988. Tubas se potýká s velkou mírou nezaměstnanosti a chudobou. Ve východních Čechách by místní starosta rád hledat inspiraci pro život ve válkou zkoušené zemi, přestože v lokalitě, v níž Tubas leží, teroristické útoky tak časté nejsou.

Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) však Chrudim spolupráci s Palestinci vyloženě nechystá. Spíše se tedy prozatím jedná o jakési nesmělé námluvy, které mohou dopadnout jakýmkoli výsledkem. 

Chrudim - Jako každý rok, tak i letos bude radnice udělovat ceny „Osobnost města Chrudim“. Návrhy na toto ocenění se zasílají od odbor školství, kultury a památkové péče MěÚ, a to vždy do konce kalendářního roku. Odbor poté jména všech kandidátů předává komisím, které vyberou jediného vhodného člověka v konkrétní oblasti, jehož ocenění následně schvaluje městská rada a zastupitelstvo.

Z kuloárů chrudimské radnice přitom v posledních letech zaznívá, že procedura je zbytečně složitá a značně neprůhledná. Až do poslední chvíle totiž veřejnost vůbec netuší, kdo byl do užšího výběru navržen. To ostatně nechtíc potvrzuje i mluvčí radnice Sylva Drašnarová, které zjišťování informací týkajících se udílení cen Osobnost města Chrudim a také jmen navržených kandidátů, trvalo bezmála dva týdny.

Podle Drašnarové komise už v současné době posoudily návrhy, které jí postoupil odbor školství a co nevidět by o nich měla jednat i městská rada. Kdy k tomu ale dojde, mluvčí neuvádí. „V tuto chvíli už mají komise své návrhy připraveny a rada města by je měla projednávat na některém ze svých příštích jednání. Konkrétní jména budou zveřejněna až poté, co se radní dohodnout a kandidáty odsouhlasí,“ říká Drašnarová.  

Chrudim - Na muže, který „v barvách“ Technických služeb brázdí město na čtyřkolce a sbírá psí exkrementy, si Chrudimáci už zvykli. Ne každý je ale s jeho prací spokojen. Konkrétně obyvatelé sídliště Na Šancích by uvítali jeho častější návštěvy místních travnatých ploch, které místy podle nich připomínají doslova minové pole.

„Bylo by fajn, kdyby vedení Technických služeb dalo vědět svému pracovníkovi, který uklízí psí hromádky, aby zavítal také do ulice Na Šancích,“ zlobí se obyvatelka sídliště, která se představila jen jako Rychetská. „Konkrétně před vchody 1178 až 1181. Neškodilo by však, kdyby uklidil celé sídliště. Co tu bydlíme, ještě jsme ho tu neviděli,“ dodává Rychetská informace, jimiž by se měl čtyřkolkař s vysavačem řídit.

[[img:chrn_fullwidth:6699:Čtyřkolku znají mnozí jen z pravidelných dnů, na nichž se prezentuje technika, kterou mají TS Chrudim k dispozici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář se brání, že Na Šancích probíhá úklid pravidelně. Společnost má prý vypracovaný harmonogram, podle něhož její pracovníci postupují. „Sběr psích exkrementů v této lokalitě je prováděn podle harmonogramu pravidelně jedenkrát týdně, a to v pátek. Úklid je vynechán pouze v době dovolené pracovníka, poruše stroje, nebo při velmi špatných povětrnostních podmínkách,“ vysvětluje Kolář.

„Na čtyřkolce se provádí úklid okolo hřiště, dále u všech stezek a louky vedle parkoviště. Ve vnitrobloku je úklid prováděn pěšky pomocí vozíku s vysavačem,“ pokračuje Kolář a slibuje na místo okamžitě vyslat kontrolu a případné nedodělky odstranit. Připomíná rovněž, že majitelé psů, kteří za ně odvádějí poplatky, mají možnost vyzvednout si na městském úřadě plastové sáčky. Do nich pak mohou sbírat exkrementy svých miláčků a nemusí tak znečišťovat travnaté plochy ve městě. 

Chrudim - Problém s odtokem vody z chodníku před Mateřskou školou U Stadionu mají některé maminky, které sem vodí svoje potomky. Když zaprší, nebo roztaje sníh, nedá se podle nich dostat do mateřinky suchou nohou.

Nepříjemnou situaci přitom prý školka s rodiči už řešila. Pozvala dokonce i zástupce města a již před dvěma lety se snažila problém napravit. Přesto se prozatím nepodařilo odvést vodu do patřičných odtokových žlábků a zamezit tak tvorbě jezírek, které tvoří překážku při vstupu do mateřské školy. „V rámci řešení problémů s vybavením školkové zahrady v roce 2012 jsme na společném setkání zástupců rodičů dětí, školky a města Chrudim, které zde zastupovala radní Kateřina Jánská a další městští úředníci, dospěli ke shodě, že jde v případě deště o velice krizové místo a bylo by žádoucí tento stav napravit. Jeden z úředníků si to sice poznamenal, ale bohužel, to bylo vše, co se zatím stalo,“ sděluje své zkušenosti s prací městských úředníků jedna z chrudimských maminek.

[[gal:6679]]

Investiční technik města Miroslav Beránek prý o problému ví, ale řešení se maminky dočkají až na jaře. „V místě vstupu do školky bude nutné provést snížení stávajících odvodňovacích žlábků mezi chodníkem a zeleným pásem, které jsou svedeny do dešťové vpusti,“ popisuje plánované práce Beránek. „Následně ještě musí dojít i k odbourání části asfaltového chodníku v místě vstupu a pokládce nového asfaltového krytu s odvodněním do odvodňovacích žlábků. Oprava chodníku bude provedena letos na jaře,“ slibuje investiční technik města. V středu 5. února však už na místě dělníci instalovali nové a hlubší betonové profily, které umožní snazší odtok vody zadržované na chodnících.