Zprávy
Krajští zastupitelé budou dnes nepřímo hlasovat i o budoucnosti chrudimské nemocnice
Pardubický kraj – Právě dnes se koná jedno z dalších jednání krajského zastupitelstva. Jako obvykle mohou občané svoje vyvolené zástupce sledovat i v přímém přenosu online. Tentokrát se ale bude mimo jiné schvalovat nová koncepce zdravotnictví, která bude mít samo sebou vliv i na další rozvoj chrudimské nemocnice. Jednání začíná ve 14 hodin.
Jednání zastupitelstva Pardubického kraje je veřejné a koná se v jednacím sále Krajského úřadu Pardubického kraje na Komenského náměstí 150. Veřejnost může vše sledovat také online. Na dnešním programu je celkem 27 bodů. Schvalovat se budou, například kromě odměn zastupitelům a ostatních členů výborů zastupitelstva a rady Pardubického kraje, také dvě aktualizované zdravotnické koncepce. Chrudimská interna dosud funguje jako denní stacionář a taková je podle nové koncepce i možná vize do budoucnosti.
[[img:chrn_fullwidth:21550:U Chrudimské nemocnice. Foto: Chrudimské noviny]]
Starosta František Pilný (ANO 2011) se vyjádřil, že by měl k aktualizované koncepci tisíce poznámek, ale vyjadřovat se v diskusi je prý zbytečné, protože to nemá sebemenší význam. „Co se týká interny, tak 18. listopadu jsem posílal dva možné tipy, kde by mohl případně bydlet nový primař interny, zatím nemám žádnou zpětnou vazbu, posílal jsem to představenstvu Nemocnice Pardubického kraje,“ uvedl starosta. S novým ředitelem pro zdravotní služby, Janem Maňaskou, který nastoupil 1. prosince, prý dosud osobně nemluvil. „Pan ředitel se tu dosud nebyl ukázat, ani mi nikdo z představenstva nezavolal.“
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Kasal poprosil o zdrženlivost. Matky berou ambulanci útokem
Chrudim – Odbor školství dostal za úkol během dnešního dne prověřit, kdo šíří poplašné zprávy o výskytu spálové angíny a kdo vyzývá k hromadným výtěrům z krku, které nadměrně zatěžují chrudimskou ambulanci ORL. Stopa prý vede nejspíš do jedné ze tříd chrudimské základní školy. Výzva ke zdrženlivosti padla od zastupitele Davida Kasala (ANO 2011), který se na zastupitelstvu pozastavoval nad tím, proč někteří předjímají epidemiologickou situaci.
Akutní respirační infekce postupují pomalu z jižní Moravy do východních Čech a skoro každý má v okolí někoho, kdo skončil na neschopence s bolestí v krku, vysokými teplotami a kašlem. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje ale ještě oficiálně nic nevyhlásila. Jak zmínil David Kasal, epidemiologická situace se předjímá na ZŠ U Stadionu. „Budeme to dnes prověřovat,“ potvrdil nevšední úkol odboru školství na dnešní tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011).
[[img:chrn_fullwidth:21546:Některé kroky prý vedou do nemocnice zbytečně. Foto: Chrudimské noviny]]
„Jsem překvapen, že někteří ředitelé vědí dřív, než to vyšlo, že jsme na pokraji epidemiologické situace,“ vyjádřil se David Kasal na včerejším jednání zastupitelstva a výskyt infekčního onemocnění spálové angíny označil za absolutní nesmysl. „Chtěl bych jenom říct, že v době, kdy je chřipková epidemie, tak jsou infekční všechna onemocnění, která zde v populaci obíhají. Je to neuvěřitelně zavádějící a ještě s doporučením, že se mají vydat k lékaři a žádat výtěr z krku,“ uvedl. „Říkám to fakt přátelsky. Já taky neradím učitelům, jakým způsobem mají učit,“ dodal.
Rodiče by měli výtěr z krku svého dítěte podle Davida Kasala opravdu zvážit, aby se prý spíše nenakazili teprve v plné čekárně. Radí počkat na vyjádření hygieny a poprosil o zdrženlivost. „To, že v jedné třídě je nějaká angína, ještě není nutné, že bude ve druhé,“ dodal.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Místo opravy zborcené zdi se táhne spor
Chrudim – Zeď u Chrudimky poblíž restaurace Kateřina se zhroutila už v březnu 2021, ale dodnes se nikdo nemá k její opravě. Povodí Labe alespoň situaci pohotově vyřešilo pytli s pískem. Město Chrudim chce všemi dostupnými prostředky dokázat, proč by mělo zeď i opravit. Řeší se stále, zda je to vodní dílo, i kdo je tedy vlastníkem.
Pískovcové kvádry, které se v březnu 2021 sesunuly do Chrudimky, jsou podle města od roku 1977 pozůstatkem spodní části zbouraného domu s číslem popisným 91, na kterou už tehdy navazovala regulace ze žuly a stala se tak prý její součástí. Doklad, který by to však dokazoval, zatím k dohledání není, pravděpodobně se nezachoval.
Starosta František Pilný během jednání chrudimského zastupitelstva řekl, že i když se v roce 1997 řešil převod cyklostezky do vlastnictví města, tak tam nic o převodu zdi nebylo, což považuje za jeden z podpůrných argumentů, proč by měl být vlastníkem zdi stát a opravit by ji měl její spráce, státní podnik Povodí Labe.
[[img:chrn_fullwidth:21544:Současný stav. Zeď se zhroutila v březnu 2021. Foto: Chrudimské noviny]]
Podle města argumentuje Povodí Labe tím, že část zdi patří městu, protože to není vodní dílo, jak nejprve rozhodl i chrudimský vodoprávní úřad a potvrdil to i Krajský úřad v Pardubicích. Proti tomu podalo město správní žalobu ke správnímu Krajskému soudu v Hradci Králové s pobočkou v Pardubicích, který zmiňované rozhodnutí zrušil. Proti tomu podal kasační stížnost Krajský úřad v Pardubicích a v současnosti je věc u Nejvyššího správního soudu.
„Současně je podaná vlastnická žaloba u Okresního soudu v Chrudimi a dále bude věc řešit minimálně i krajský soud v rámci odvolání. Na žalované straně, tedy státu, to je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ zní odpověď k problematice opravy zdi z právního oddělení městského úřadu. Zeď zaměřil geodet a posudek vypracovávají odborníci na vodohospodářské stavby ze znaleckého ústavu Stavební fakulty VUT Brno. V lednu by se prý mělo konat další jednání s Povodím Labe.
[[img:chrn_fullwidth:21545:Historický snímek. Zdroj: Tiskový úsek MěÚ Chrudim]]
Chrudim se blíží hranici 1000 uprchlíků
Chrudim – K dnešnímu dni je registrováno k pobytu v Chrudimi přesně 960 ukrajinských uprchlíků. Zatímco od srpna do října se počty nově příchozích takřka neměnily, během nadcházejících dvou měsíců se opět začaly navyšovat.
[[img:chrn_fullwidth:20188:Ukázka společných prostor v budově. Foto: Chrudimské noviny]]
Jak uvedl Pavel Mihulka z oddělení krizového řízení města Chrudim, ubytovací kapacity se v průběhu času postupně rozšířily i do prostor bývalých kanceláří. Protože už se jedná o poměrně vzdálenější části budovy ve vedlejším křídle od hlavního vchodu, a stěhování těžkého nábytku darovaného od lidí proto způsobovalo problémy, město zakoupilo skládací lehátka a lehčí nábytek. Když někdo přiveze postel, přestěhovat si ji musí sami, jsou za ni ale vděčni.
[[img:chrn_fullwidth:20193:Všechny výhledy nejsou růžové. Foto: Chrudimské noviny]]
Oproti březnu stoupl počet ukrajinských uprchlíků v Chrudimi o dalších 700 osob. Největší nárůst uprchlíků město zaznamenalo v dubnu, kdy počet stoupl skokově o více než sto procent, z 256 na 543. Další výraznější příchod byl z dubna na květen, o 144 osob, po té už se počty nově příchozích postupně snižovaly. K dalšímu nárůstu začíná postupně docházet od listopadu.
K dnešnímu dni je v Chrudimi 960 ukrajinských uprchlíků, z toho 200 mužů a 383 žen od 18 do 65 let. Také 349 dětí do 18 let a celkem 28 seniorů a seniorek starších 65 let.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Tisková zpráva: Ceny vody se zvednou v řádech korun
Chrudim – Zatímco v roce 2021 informovala tisková zpráva občany, že žádný dramatický cenový nárůst se konat nebude, protože nastane navýšení o desítky haléřů korun, tentokrát to už bude v řádech korun. I v této době však zůstane zachována dvousložková forma ceny vody, která znamená pro odběratele výdaje navíc. O dvousložkové ceně vody se rozhodlo v roce 2009 na valné hromadě akcionářů VAK Chrudim.
Cena za vodné a stočné bude i v roce 2023 dvousložková. Po 1. lednu 2023 zůstane nezměněna pevná složka vodného a stočného u všech odběratelů. Tam, kde je instalován nejběžnější typ domovního vodoměru s průtokem do 2,5 m3 za hodinu, zůstává u vodného tato cena na úrovni 805,20 Kč/rok, u stočného na úrovni 844,80 Kč/rok, vždy včetně DPH 10 %.
„Celkový růst ceny vodného a stočného pro rok 2023 jsme se zástupci provozovatele vyjednali o cca 7,3 % v jednosložkovém vyjádření, což je výrazně pod inflací roku 2022, i pod předpokládanou výši inflace pro rok 2023,“ uvádí předsedkyně představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Veronika Pešinová. „Cena pohyblivé složky za pitnou vodu se pro odběratele mění o 8,3 % (to je o 4,02 Kč/m3), v případě stočného je to rovněž o 8,3 %, což představuje částku 4,02 Kč/m3, všechny ceny jsou uvedeny s DPH 10 %.“
„Vyjednávání byla oboustranně odpovědná a korektní. V úvahu bylo nutné vzít řadu skutečností. Meziročně došlo ke zdražování vstupních surovin, zvyšují se ceny chemikálií používané při čištění vody surové i odpadní,“ vysvětlil předseda představenstva Vodárenské společnosti Chrudim Roman Pešek a dodal: „Na růst cen energií se již reagovalo změnou cen od 1. 6. 2022. Nejistá však zůstává především otázka budoucích cen pohonných hmot a stavebních prací.“
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Čestným občanem Chrudimi se stane John Salus
Chrudim – Kvůli tomuto materiálu prý starosta František Pilný (ANO 2011) svolal včerejší zastupitelstvo. Titul čestného občanství udělí město Chrudim Johnu Salusovi, přímému potomkovi Jana Saluse, který byl jedním z pouhých sedmi přeživších židovských obyvatel Chrudimi.
[[img:chrn_fullwidth:21510:John Salus. Zdroj: FB]]
Zakladatel rodiny Emil Salus s manželkou Klárou přišli do Chrudimi v roce 1884. Usadili se v domě s číslem popisným 330 v Poděbradově ulici. Emil Salus si otevřel v Chrudimi nejdříve obchod s koloniálním zbožím a později prodával a pražil kávu a burské oříšky. Sestřenkou jeho syna Jana Saluse byla Madeleine Albright a po celý život spolu udržovali kontakt.
Jan s manželkou Helenou, rozenou Opočenskou, s téměř dvouletým synem Johnem (Janem Josefem) po válce emigrovali do Izraele a odtud v roce 1952 do Kanady. Jan Salus s rodinou na Chrudim nezanevřel a po revoluci v roce 1989 město pravděpodobně navštěvoval a dům v Poděbradově ulici 330 vrácený v restituci nechal dokonce opravit.
[[img:chrn_fullwidth:21509:Z pokládání Kamenů zmizelých v roce 2018 v Poděbradově 330. Zdroj: Tiskový úsek MěÚ]]
Jak uvádí důvodová zpráva, John Salus „jako profesionální fotograf šíří dobré jméno města v zahraničí, kde sdílí na sociálních sítích fotografie ze svých četných návštěv Chrudimi a díky jeho mezinárodnímu dosahu se tak dostávají krásy města do širokého povědomí“. John Salus své rodné město opět navštíví už tento pátek.
Udělení titulu čestného občanství Johnu Salusovi, profesionálnímu fotografovi, je také symbolické, stane se tak u příležitostí 80. výročí od deportace chrudimské židovské komunity do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Cizorodé výdusky se v Klášterních zahradách objeví na jaře
Chrudim – Zastupitelé včera schválili návrh na umístění výdusků do Klášterních zahrad. A to i přesto, že nesouzní s koncepcí Muzea barokních soch, které se tím prý má „oživit“. Zatím se přesně neví, kolik bude realizace nápadu přesně stát. Už teď se ale prý počítá s tím, že po vypršení dvouleté výpůjčky nahradí Alegorii čtvero ročních období Alegorie vody.
[[img:chrn_fullwidth:21508:Výdusky Alegorie čtvero ročních období. Zdroj: Restaurátorská zpráva/Tiskový úsek MěÚ Chrudim]]
[[img:chrn_fullwidth:21507:Detail výdusků - vázy. Zdroj: Restaurátorská zpráva/Tiskový úsek MěÚ]]
„Je to návrh smlouvy o poskytnutí účelového příspěvku a návrh nájemní smlouvy výdusků pro účely expozice v Klášterních zahradách Muzea barokních soch v Chrudimi,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) materiál poprvé předkládaný už v září.
„S návrhem nejsem úplně spokojen,“ vyjádřil se v diskusi Jan Čechlovský (ODS), ale dodal: „Slíbil jsem, že si to v zásadě dokážu představit.“ Umístění cizorodých výdusků je sice proti koncepci muzea a návrh ani nebyl konzultován s odborníkem na barokní umění, jak se znova potvrdilo i po dotazu Petra Řezníčka (SNK-ED), vzápětí ale z přítomných 25 zastupitelů hlasovalo pro schválení návrhu 19 a 6 se zdrželo. „S panem docentem Pavlem Panochem to podle mých informací nebylo konzultováno, protože se jedná o Klášterní zahrady,“ vysvětlil starosta František Pilný (ANO 2011), proč se nikdo nezeptal na názor garanta původní expozici Muzea barokních soch.
Kolik bude celková realizace nápadu stát, se stále neví. „Panu majiteli jsme povinni zaplatit příspěvek na zhotovení výdusků ve výši sto tisíc korun a nájemné činí 30 tisíc korun. K tomu přibudou ještě náklady na zhotovení základů v Klášterních zahradách,“ uvedl starosta. „Osobně odhadují, že do 150 až 170 tisíc se vejdeme,“ počítal dnes.
V Klášterních zahradách by se měly výdusky objevit do konce března. Jeden má odhadní cenu 100 tisíc korun a všechny samozřejmě budou pojištěné. Už teď se prý dokonce vyjednává o tom, aby nynější Alegorii čtvera ročních období po vypršení současné nájemní smlouvy později nahradila Alegorie vody, jak uvedla úřednice z odboru školství, kultury, sportu a památkové péče. Kdyby prý vize náhodou nedopadla, budou prý základy pro sokly hluboké jen 30 cm případně zase zasypány a znovu zatravněny.
[[img:chrn_fullwidth:18769:Část expozice v Muzeu barokních soch. Foto: Chrudimské noviny]]
[[img:chrn_fullwidth:18779:Část expozice v Muzeu barokních soch. Foto: Chrudimské noviny]]
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
O likvidaci Muzea barokních soch se bude hlasovat v přímém přenosu
Chrudim – Jak jsme upozorňovali už mnohokrát, Muzeum barokních soch je evropský unikát, projekt oceněný odbornou veřejností, návštěvníky i prestižní cenou z jihokorejského Soulu. Návštěvní kniha muzea je plná superlativů, přesto muzeum čelí soustavným pokusům o likvidaci. Vedení města tápe, jak ho využít, aniž by si přizvalo na pomoc odborníky na barokní sochařství. Dalším krokem v ničení muzea je nahodilý nápad starosty Františka Pilného. Začlenil by do Klášterních zahrad sochy, které se zrovna náhodou vyskytly poblíž, aby prý oživily MUBASO. Naprosto nepochopitelné pro ty, kteří vědí, že muzeum je ukázkou koncepční práce a vzniklo proto, aby upozorňovalo na slavnou éru, kdy Chrudim konkurovala Praze jako druhé nejvýznamnější sochařské centrum v zemi. Zastupitelé o všem rozhodnou už v pondělí.
[[img:chrn_fullwidth:21465:Otevřené Muzeum barokních soch. Foto: Chrudimské noviny]]
Je smutné, že vedení města nechce oživit chrudimské kulturní dědictví a nepochopitelně by do Klášterních zahrad umístilo kopie soch nevýznamného barokního umělce tvořícího na Mladoboleslavsku, protože se zrovna náhodou vyskytly v restaurátorské dílně poblíž Chrudimi. Umístění a výběr soch do zahrad nenavrhl žádný odborník, partyzánská akce nerespektuje koncepci celého projektu. Místo osvěty a udržování kulturních hodnot spjatých se slavnou sochařskou érou Chrudimi tak přichází na řadu další krok v soustavné likvidaci Muzea barokních soch.
[[img:chrn_fullwidth:18775:Malá ukázka muzejní expozice. Foto: Chrudimské noviny]]
Skoro to vypadá, jako by bylo Muzeum barokních soch bohužel některým politikům trnem v oku. Autor koncepce muzea Luboš Jelínek poznamenal, že pokus o oživení muzea v podání starosty prostřednictvím nekvalifikovaných a diletantských nápadů připomíná počínání slona v porcelánu a celá starostova akce je proti zásadám památkové péče.
[[img:chrn_fullwidth:21478:Ukázka výdusků soch ze zámku Bezno. Zdroj: Tiskový úsek MěÚ]]
„Transfery ze zámku na zámek dělali kdysi bolševici,“ poznamenal Luboš Jelínek. „Pokud chce radnice oživit Muzeum barokních soch instalací bezvýznamných betonových kopií do zahrad a instalovat papundeklové kulisy zpovědnice do citlivě restaurovaného kostela, pak slovy kapucínů zbývá dodat jediné: Pánbůh s námi a zlé pryč,“ uvedl.
[[img:chrn_fullwidth:21473:Dětské hřiště u Klášterních zahrad. Foto: Chrudimské noviny]]
Stejně absurdní jako umístit výdusky soch ze zámku Bezno do Klášterních zahrad byly v minulosti vize o vybudování střelnice nebo muzea hlavolamů přímo v kostele. Jestli zastupitelé nápad, který boří samotnou podstatu Muzea barokních soch, podpoří, nebo smetou, se rozhodne na pondělním jednání, tentokrát výjimečně až od 18 hodin.
[[img:chrn_fullwidth:18746:Muzeum slavilo deset let své existence. Foto: Chrudimské noviny]]
Posledním argumentem starosty je, že umístění už nic nebrání, protože umístění soch do Klášterních zahrad už schválil architekt Roman Brychta i úřednice přes městskou zeleň Kateřina Jánská – ti ale o barokním sochařství nevědí nic. Faktem je, že město žádného odborníka na barokní sochařství neoslovilo. Nezodpovědný návrh narušuje koncepci celého muzea. Levné betonové výdusky soch ze zámku Bezno sem zkrátka nepatří. Nepodtrhují výjimečnou historii Chrudimi, kvalitu chrudimského sochařství, identitu místa, ani nejsou autentické. Na druhou stranu, chrudimské sochy a především ty Rohrbachovy, se mohou srovnávat s nejlepšími sochami z Prahy nebo Kuksu.
Aktualizováno:
Přidáváme vysvětlení Kateřiny Jánské, které podtrhuje, na co jsme už v textu upozornili: „Nápad rozhodně v žádném případě nevzešel ani ode mne, ani od pana architekta Brychty,“ napsala Kateřina Jánská a převedla pozornost jinam. „Celou akci vymyslel a inicioval odbor školství, kultury a památkové péče, který ji také realizuje. Se mnou pouze konzultovali jejich umístění z hlediska bezpečnosti údržby zeleně.“ Úřednice z chrudimského úseku památkové péče dle svého vyjádření na nové koncepci potenciálního umístění soch do Klášterních zahrad spolupracovaly kromě starosty a již zmíněných i s ředitelem Chrudimské besedy nebo s architektem města.
Farnost chce oltář ukázat veřejnosti i s výkladem
Chrudim – Farnost, která má velkou radost z toho, že nominace se proměnila v cenu Patrimonium pro futuro, oznámila, že na některou z blízkých nedělí chystá pro veřejnost zpřístupnění oceněného oltáře Panny Marie v kostele na Resselově náměstí.
[[img:chrn_fullwidth:21484:Detail ústřední desky po zrestaurování. Zdroj: NPÚ]]
Oltář vznikl ve stejné době, jako Evropané zvovuobjevili Ameriku, je zasvěcený Panně Marii a po svém zrestaurování vzbudil znovu pozornost také u památkářů a vysloužil si nominaci a nakonec i cenu Patrimonium pro futuro. Na tuto cenu Národního památkového ústavu nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích v čele s ředitelkou Naděždou Pemlovou akademickou malířku Markétu Pavlíkovou.
Farář Jan Šlégr přislíbil, že po neděli zveřejní více informací. Už je jisté, že se tak stane v neděli 11. prosince odpoledne, od 14 hodin. A tešit se prý můžete dokonce na prohlídku s výkladem od Tomáše Pavlíka.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Proč se navýšila cena rekonstrukce v České?
Chrudim – Rekonstrukce ulice České, úsek Družstevní až Topolská, dospěla po mnoha měsících do zdárného konce. Zítra se tu plně obnoví provoz. Na požadavek města došlo k navýšení ceny o 100 tisíc korun.
[[img:chrn_fullwidth:21487:Ulice se rekonstruovala od června do listopadu. Foto: Chrudimské noviny]]
Ve smlouvě o dílo se píše, že cena byla stanovena jako maximální a nejvýše přípustná, se započtením veškerých nákladů, rizik, zisku a finančních vlivů včetně inflace a je platná a neměnná po celou dobu realizace díla, nejpozději do 31. 12. 2022, ale zároveň, že se může změnit na požadavek objednavatele. Stavební práce začaly 1. června a dílo mělo být předáno na konci listopadu. Kolaudace proběhla právě dnes. Opravená ulice se otevře pro dopravní obsluhu už od zítřejšího rána.
[[img:chrn_fullwidth:21485:Ranní momentka z rekonstrukce. Foto: Chrudimské noviny]]
Uvolněný radní zodpovědný za investice, Aleš Nunvář (Piráti), dnes řekl, že celková cena oprav 270 metrů dlouhého úseku ulice se navýšila o sto tisíc korun, na částku 11 milionů a 518 tisíc, a vysvětlil, že dodatek se prý týkal přednostně „rozsahů povrchu dle geodetického zaměření, typicky rozsahů dlažby, asfaltu a podobně“.
„Nadto tam byla ještě záměna kabelu k veřejnému osvětlení a s tím související práce. Navíc jsme ještě zadali rekonstrukci chodníku směr Topol, to ale již bylo na samostatnou objednávku,“ dodal.
[[img:chrn_fullwidth:21486:Chodník v Topolské. Zdroj: František Pilný ]]
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 56
- 57
- 58
- 59
- 60
- 61
- 62
- 63
- 64
- …
- následující ›
- poslední »