Chrudim – Znečištěná dlažba, která více než rok hyzdila Filištínskou ulici, měla být dle tvrzení místní radnice uvedena do původního stavu k 14. listopadu. Protože Chrudimské noviny na toto lajdáctví upozornily, chtěly také vidět, jak zodpovědní majitelé domu, z nějž omítka okapala, dlažbu vyčistili.

Ještě začátkem listopadu však nic nenasvědčovala tomu, že se zde bude něco dít. Dušičkový měsíc pomalu končí, termín k zjednání nápravy je také pryč. Podařilo se očistit dlažbu v historickém centru města?

[[gal:14385]]

Přestože chodník dnes vypadá lépe, stále není uveden do stavu, v němž se nacházel před nevydařenou rekonstrukcí omítky. Projeví se město jako správný hospodář, nebo laxní údržbář?

Chrudim – Téměř na den přesně dva roky hyzdí centrum města znečištěná dlažba ve Filištínské ulici. Majitelé domu ho nechali částečně nahodit, ale ne všechna omítka se dostala na své místo a napadala proto na chodník dlážděný kostkami. Po několikerém upozornění Chrudimských novin se podle všeho radnice „rozhoupala“ k činu.

Dům je v majetku ženy a muže, přičemž dáma provozuje realitní kancelář. V místech, kolem nichž se inkriminovaný chodník vine, však sídlí rodinka sociálně slabších. Opravy na domě provedené, odpovídají spíše rekonstrukci venkovského stavení, ne už tak centru historického města. Samotná Filištínská ulice prošla v minulých letech nákladnou rekonstrukcí, jejíž součástí byla i instalace nového povrchu z dlažebních kostek.

[[gal:14233]]

„Záležitost řeší odbor investic, jenž vlastníky nemovitosti vyzval ke zjednání nápravy nejpozději do 14. listopadu letošního roku. Dle příslibu spoluvlastníků se tito pokusí zjednat nápravu co nejdříve,“ tvrdí radnice. Dlouhé dva roky podle všeho nestačily na zjednání party dělníků s patřičným vybavením, kteří by chodník uvedli do původního stavu.  

Chrudim – Podzimní měsíce si v počtu uzavírek a dopravních omezení nezadají s těmi letními. Nejen řidiči ale i chodci teď musí třeba pod Myší dírou volit jiné trasy, protože schody zde zmizely a kdo ví, kdy se vrátí.

Uzavírka schodů pod touto místní fortnou by měla trvat až do konce listopadu. Radnice zde nechá vyrobit zcela nové schodiště, objeví se i lampy veřejného osvětlení a samozřejmě též zábradlí. Dělníci mohou v případě potřeby uzavřít i Soukenickou ulici. Alespoň tudy skutečně neprojede žádný pirát za volantem nedbající zákazů vjezdu.

[[gal:14186]]

Od úterý 11. října je také uzavřena část Filištínské ulice, protože se zde opravuje kanalizace. Uzavírka by měla skončit 27. října. Po dobu uzavírky se otáčí jednosměrný provoz v této ulici a sice tak, že vjezd do ní je nyní ze Široké ulice a výjezd ulicemi Kollárova a Fortenská. Úsek mezi ulicemi Fortenská a Kollárova je pak obousměrný.

[[gal:14188]]

Dalším dopravním omezením, které se však dotkne převážně cyklistů, je uzavírka cyklostezky u Tesca. Až do 31. října se zde rekonstruuje plynovod. Pozor by si měli dát i chodci i řidiči v Novoměstské ulici, kde místní internetový poskytovatel číslo jedna, firma OMEGA plus od 19. října do 31. října chce rozšiřovat svou optickou síť a bude muset rozkopat chodník i část silnice.  

Chrudim - Usměvavý Ital prodávající sýry a další speciality nejprve v Široké ulici a nyní ve Filištínské, není obyvatelům města neznámý. I čtenáři Chrudimských novin měli šanci se s ním před lety krátce seznámit v rubrice „Tvář týdne“. Kdo je Gianfranco Zanoni a proč si za svůj domov vybral právě Chrudimsko?

Máte tady připravený starý štít z obchodu, který se tu nacházel dříve. Co s ním?

Přijde samozřejmě opravit a chtěl bych ho dál využívat. Je to hezký kus staré, poctivé práce. Stačí jen trošku přebrousit, natřít a napsat nový nápis.

[[img:chrn_fullwidth:13272:Stále dobře naladěn. Gianfranco Zanoni.  Foto: Chrudimské noviny]]

U vás doma se staré věci asi automaticky nevyhazují..

To v žádném případě. Pokud slouží, proč ho ničit?

Kdy jste se vlastně ocitl v České republice?

To je dlouhá historie. Jsem vystudovaný elektrotechnik, absolvent slavné Padovské univerzity. V roce 1995 se naskytla možnost vycestovat do Zlína a věnovat se tam opravám speciálních technických zařízení. Tehdy se mi u vás zalíbilo.

Dříve to nešlo?

Pro nás Italy bylo Československo hodně nedostupné. Za minulého režimu moc nepřicházelo v úvahu přijet a poznávat krásy vaší země.

Proč Chrudim?

Chrudim je strategické město ležící v srdci nejen České republiky, ale také Evropy. Navíc, Chrudim svou povahou připomíná celou řadu italských měst. Klasicky například Feltre. Velký kostel na ostrohu nad řekou, historické domy, náměstí, středověké uličky. Ten potenciál a duch města je úžasný. Divím se, že si toho již dříve někdo nevšiml. V ulicích mohou být stolečky kaváren, korzo pro lidi, stovky turistů.

Odkud přímo pocházíte? U nás si lidé pro pojmem „Itálie“ představí většinou jen moře, víno, těstoviny a olivový olej.

Přišel jsem do Chrudimi z malého města jménem Rovereto. Má jen o několik tisíc obyvatel více, než východočeské Athény. Rovereto se nachází v provincii Trentino, jejímž centrem je stotisícový Trident, u nás říkáme Trento. Trident leží na samém severu Itálie.

Vaše sýry jsou také z této oblasti?

Ano, u nás je to se sýry podobné, jako třeba u vás s pivem. Každý kraj, vlastně každé město má svůj vlastní sýr, který chutná naprosto jinak, než sýry z jiných měst a vesniček. Jednotlivé sýry jsou nositeli krajových názvů, jež se nesmí používat nikde jinde.

[[img:chrn_fullwidth:13270:Nejen sýry, ale i těstoviny, olivový olej, kávu a další speciality nabízí Gianfranco ve svém obchodě ve Filištínské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vlastně sýry vybíráte?

Je to jednoduché. Jednak dovážím sýry, které chutnají mně osobně, jednak vozím i sýry, které si zákazníci žádají. Spousta lidí totiž v Itálii ochutnala nějaký sýr a pak se ptá konkrétně po něm. Snažím se zákazníkům vycházet maximálně vstříc.

Každého určitě napadne, že takové sýry budou pěkně drahé...

To asi záleží, jak se na to kdo dívá. Já prodávám sýry v rozmezí 29 až 60 korun za sto gramů. Někomu to může přijít dražší, ale já se pak ptám – ve srovnání s čím?

Chutnají vám sýry z našich obchodů?

Jsou jiné, než ty, které prodávám.

I to je odpověď :) Další otázka by měla tedy směřovat na ostatní typicky italské potraviny. Chutná vám třeba česká káva?

Je také jiná. Neříkám, že horší. Nedávno jsme s jedním z mých přátel byli v cukrárně v Široké ulici a kávu, kterou jsme tam ochutali, lze označit za skvělou. Chodím i do jiných kaváren a káva mi chutná. Nic se ale nevyrovná kávě udělané doma. A tak se to má třeba i s těstovinami, olivovým olejem vyráběným malými firmami a samozřejmě sýry z jednotlivých měst a městeček naší krásné země.

V čem se tak zásadně liší?

Především v chuti a vůni. Je ohromný rozdíl mezi tím, když se sýr vyrábí z mléka sbíraného v létě, nebo zimě. Liší se sýry z různých měst a vesnic, protože krávy, které dávají mléko na výrobu sýrů, se pasou v odlišných podmínkách. To spousta lidí neví. Ale u nás v Itálii jíme sýry opravdu hodně. Prakticky každé jídlo musí zakončit kousek sýra.

Prodáváte i jiné potraviny. Co u vás zákazník najde?

Vozím z Itálie třeba salámy, zmiňované těstoviny, olivový olej a kávu. Dokonce se mohu pochlubit, že jedna z káv, kterou prodávám, má patřit k těm, které se u nás doma vyrábí od roku 1790. Olej mám od jedné malé sicilské firmy. Je na každém ze zákazníků, aby vyzkoušel chuti a vůně, které tyto potraviny nabízejí. Osobně věřím, že kdo vyzkouší, jiné chtít již nebude.

[[img:chrn_fullwidth:13271:Ochutnejte a už nikdy nebudete chtít jiné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Otázka na tělo: Dá se tím uživit?

Uživit se tím dá, ale velký „byznys“ to není. Dělám to vlastně jako koníčka, hobby. Přemýšlel jsem i o určité samoobsluze, kde bude v nabídce více regionálních potravin, ale to by znamenalo podnikat ve velkém a to mi nepřijde optimální. Dělám tu práci pro radost, chci lidem ukázat, že sýry mohou být i nejrůznějších chutí a vůní, pokaždé jiné.

Vy sám máte manželku z USA, bydlíte spolu ve městě?

Kdepak. Vlastníme dům v nedaleké Orli. V době, kdy jsme uvažovali o přesídlení do České republiky, nebyla totiž ve městě samotném k mání žádná vhodná nemovitost. Několik domů jsme koupili, ale to byla spíše investice.

Vrátila se vám tato investice?

Nevrátila. Očekávali jsme rozvoj a rozkvět města tak, jak by tomu bylo v každém jiném městě na západě, ale nic takového se nekonalo. Spíše se dá hovořit o jakési formě regrese. Centrum města se vyprazdňuje, jako by umíralo. To u nás neexistuje.

Jak to myslíte?

Klasickým příkladem jsou třeba slavnosti. U nás se slaví od rána do noci, celý den je město plné lidí. Tady se ráno začne, v poledne obvykle skončí a odpoledne je okolí náměstí jako po vymření. Nejvíc vidět je to právě o víkendu. Město má žít, být plné lidí, kteří korzují, procházející se, kupují zmrzlinu, sedí u stolečků s kávou a baví se.

Čím si tento neutěšený stav vysvětlujete?

Nedokážu to přesně pojmenovat. Nevím, opravdu nevím, proč se to děje. Je to snad náturou lidí, nebo faktem, že většina obchodů je o víkendu uzavřená? Navíc se zdá, jako by turisté spíše ubývali. Ale ono se není co divit. Prohlédnou si muzeum a co potom? Cukrárny, kavárny, vše je zavřené. Není kam si sednout, a proto nasednou do auta a zase odjedou. Problémem je také ubytování, které ve městě citelně chybí.

Existuje řešení?

To nevím. Možná by sami podnikatelé mohli něco zorganizovat. Vymyslet akce, které přilákají lidi do centra města, aby nebylo tak mrtvé a smutné.

Neznechutí vás to tak, že byste Chrudim opustil?

To určitě ne. Mám krásný dům v Orli, na němž musím ještě udělat mnoho práce, malou zahrádku. Líbí se mi tu, považuji Chrudim za svůj druhý domov.

Děkuji za rozhovor

Chrudim - Bezproblémová a klidná. Taková byla sobotní služba městské policie. Neuskutečnil se žádný lov na uprchlé čtvernožce, strážníci řešili pouze údajné rušení nočního klidu, nalitého výtečníka v „azyláku“ a bezdomovce užívajícího si ranního města.

Krátce před půlnocí si anonym stěžoval na rušení nočního klidu v samotném centru města. Filištínská ulice měla být zaplavena kraválem z jednoho konkrétního domu a okolo bydlící lidé tak nemohou spát. Jelikož bylo dávno po desáté, vydali se strážníci na místo. Tady zjistili, že jeden z místních slaví narozeniny a k tomu samozřejmě patří hlasitá hudba a zpěv. Před strážníky však oslavenec podstatně zkrotnul a slíbil hudební estrádu ukončit.

V jednu hodinu se vrátil do azylového domu chlapík, jenž zde měl ubytovanou přítelkyni. Hrdinného opilce nenapadlo nic lepšího, než nebohou ženu napadat a zdejším pracovníkům nezbylo, než zavolat na pomoc městskou policii. Muži zákona na místě zjistili, že žena není zraněna a lékařské ošetření nepotřebuje. Ožralého borce i jeho zmlácenou přítelkyni pak strážníci poučili, jak případné další spory řešit a následně výtečník budovu azylového domu opustil.

Ranní atmosféru probouzejícího se města využil jeden z místních bezdomovců. Třicet minut před třetí hodinou ranní pochodoval po silnici vedoucí přes Masarykovo náměstí. Oznámení se jim dostalo na lince 156. Když byl náležitě prolustrován, nezbylo, než ho vykázat na chodník. Přejeté bezdomovce ve městě nikdo nechce.

Chrudim - Ve Filištínské ulici se svého času nacházela jedna z prvních soukromých restaurací ve městě. Známý „Dalibor“ byl oblíbeným cílem všech, kdo hledali stylové prostředí v centru Chrudimě. Po změně majitele historického domu zde ale došlo k řadě úprav a nová „Restaurace U Paluků“ v současnosti splňuje kritéria pro ty nejnáročnější gurmány a milovníky hezkého, originálního prostředí.

Majitelé restaurace, v Chrudimi dobře známí manželé Palukovi, vzali rekonstrukci do ruky opravdu „z gruntu“. Proměnou prošlo celé vnitřní vybavení, objevil se tu i soukromý apartmán, do něhož si cestu rychle našli i zahraniční klienti. David Paluka si zakládá především na rodinné atmosféře a známém rčení, v němž stále platí zákazník za rozhodujícího činitele při tvorbě nabídky.

Proč by lidé měli chodit zrovna k vám?

Myslím si, že nabízíme to, co jinde ne. Musím ale připustit, že v samotném městě existuje vícero restaurací, které mají svého ducha a snaží se o originalitu, poctivý přístup k zákazníkům. U nás hosté najdou především rodinnou atmosféru a jídlo připravené z kvalitních surovin. Žádné rozmrazované polotovary a náhražky nevedeme. Hodně se navíc zaměřujeme na sezónní produkty, ať už jde o ryby, chřest nebo zvěřinu. Přes týden nabízíme i klasická menu, z nichž si vybere opravdu každý. Už dnes proto mohu říci, že máme řadu stálých hostů.

Bylo obtížné najít kvalitní personál?

Jistě. Na personálu bezesporu celá restaurace stojí a bez kvalitních lidí se neobejdem. Šéfkuchař Tomáš Holý je opravdový odborník, s nímž mám dlouhodobě jen ty nejlepší zkušenosti. V naší restauraci jsme mu dali volnou ruku, takže je zcela na něm, jaké vybere suroviny, jakou úpravu a podobně. Obecně ale bylo dost obtížné najít kvalitní zaměstnance, na něž je spolehnutí. Celá věc totiž začíná na číšnících a končí na kuchaři a musí se tedy jednat o perfektní spolupráci. Nepreferuji proto primárně lidi vyučené v oboru. Musí mít chuť do práce a také dobrou náladu. Otrávený číšník nebo nepříjemná servírka vás k opětovné návštěvě příliš motivovat nebudou. Proto si myslím, že investice do personálu se vyplatí a nebojím se do něj investovat. A to ne jen peníze.

Museli jste dům rekonstruovat a neobešlo se to bez komunikace s městskými úředníky. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Opravdu jen ty nejlepší. Především s vedoucí Oddělení stavebně správního Radkou Netolickou byla komunikace bezproblémová. Trošku jsme měli problémy pouze s umístěním stolků s židlemi do Filištínské ulice, ale i tady se podařilo vše dotáhnout do úspěšného konce. Rekonstrukce domu byla opravdu důkladná, protože se musela předělávat voda a kanalizace. Odměnou za náročnou práci při úpravách je ale jedinečné prostředí, terasy s výhledem na budovu Muzea a spokojení hosté.

Vnitřní vybavení máte opravdu originální. Bylo náročné domluvit se s designérem?

Vůbec ne :-). Strávili jsme stovky hodin u internetu a hledali doplňky, která by se nám líbily. Stejně tak pro nás bylo inspirací třeba vybavení restaurací v zahraničí, kde trávíme naši dovolenou. Po částech se nám tak podařilo vytvořit to, co vidíte. Kovové prvky nám na míru vyrobil umělecký kovář Pavel Vojáček, nechali jsme vytisknout a zarámovat staré fotografie města. Menší práce jsme si navíc dělali sami. Do úprav interiéru, který prošel kompletní rekonstrukcí, se zapojil i syn Daniel. Nesmírně ho baví vymýšlet nejrůznější průzkumy a zjišťovat, co by hosté ubytovaní v apartmá zlepšili, co se jim líbilo a nelíbilo. Navíc se doslova našel v práci „na place“, tedy přímém kontaktu s hosty restaurace. Také hosté jsou mile překvapeni usměvavým personálem a příjemnou obsluhou.

Velkým problémem, na nějž si hosté často stěžují, je prý i volba hudby, která se line z reproduktorů. U vás jde především o klasický jazz, jenž skvěle dokresluje atmosféru. Kdo hudbu vybírá?

Spoléhám zcela na vkus personálu. A prozatím se zdá, že se nám to opravdu vyplácí, protože máme od našich hostů podobnou odezvu. Hudba se jim líbí.

Které z akcí zaměřených na nejrůznější druhy jídel se těší největší oblibě?

Prozatím není naše restaurace v provozu ani rok, takže se dá obtížně hodnotit, ale už teď je jasné, že oblíbené budou tématické akce během roku. Hovořil jsem o zvěřině, která by se měla objevit na jídelníčku v době, kdy se konají hony. V létě jsme zkusili třeba rybí speciality, dary moře, dobře fungují i zmiňovaná menu během týdne. Odezvy jsou opravdu kladné a dokonce se návštěvníci města ptají, kde naši restauraci najdou. Jako dobrý nástroj k prezentaci se ukázal i facebook, kde denně aktualizujeme naši nabídku a postujeme fotky jídel.

Kdybyste se dnes pouštěli do rekonstrukce domu, udělali byste něco jinak?

Myslím, že ne. Dispozice budovy je poměrně složitá a my zvolili tu nejlepší variantu.

Máte ještě nějaké plány do budoucna?

Byl bych rád, pokud by jednou celý podnik fungoval i beze mne. Ne že by mne práce nebavila, ale rád bych měl víc času na rodinu. Protože se ale synové Daniel a Adam docela „potatili“, snad se to podaří. Dál budu investovat především do lidí, kteří jsou největším „pokladem“ naší restaurace. Spokojený zaměstnanec je dobrým zaměstnancem. A svou spokojenost pak přenáší i na hosty. Určitě v naší nabídce hosté dál najdou vína od lokálních dodavatelů, podobně se chceme zaměřit i na lokální suroviny k přípravě jídel. Samozřejmě kromě chobotnic :-). Host by měl zkrátka vědět, proč jde na oběd nebo na večeři zrovna do Restaurace U Paluků. Prozatím se zdá, že většina z příchozích to ví.

Děkuji za rozhovor. 

[[gal:11811]]

Chrudim - Některé z oprav, které se přímo týkají centra města, nechávají zodpovědní úředníci provádět takřka okamžitě. Jiné, s jejichž vyřízením souvisí i jednání s těmi, kdo způsobili například poškození dlažby, váznou a trvají i měsíce.

Prakticky ihned tak byla hotová oprava uvolněného schodu v Široké ulici. Jednalo se o první, respektive poslední ze slavných schodů, které chrudimskou veřejnost rozdělují na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jejich existenci vítají a vidí zde zklidnění dopravy jako pozitivum, druzí je naopak proklínají, protože prý ničí tlumiče projíždějících aut a statiku okolních domů.

[[img:chrn_fullwidth:10424:S opravou těchto schodů se nebude otálet jen proto, že po nich chodí úředníci?  Foto: Chrudimské noviny]]

Oprava schodu před budovou Komerční banky se v každém případě podařila za pár dní a dnes už uvolněnou žulovou desku nic nepřipomíná. Podobně rychle se nejspíše uskuteční i oprava schodů pro pěší, které spojují právě Širokou ulici s ulicí Čs. partyzánů. Alespoň to tvrdí, šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina. Záležet teď prý bude hlavně na počasí.

[[img:chrn_fullwidth:9173:V domě, který byl příčinou zničení cenné městské dlažby ve Filištínské ulici, bydlí nyní Romové. Město však dělá v tomto případě "mrtvého brouka" a náprava je v nedohlednu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na uvedení do původního stavu čeká však už několik měsíců poničená dlažba ve Filištínské ulici, kterou znečistili dělníci maltou. Ta pak na dlažebních kostkách ztuhla a dnes již půjde odstranit jen velmi těžko. Zde ale podle všeho město nikam příliš nespěchá a pokutu, kterou by si pachatel nejspíše i zasloužil, strážníci městské policie v tomto případě prý ani neudělili.

Chrudim - Centrum města začíná pomalu připomínat místa, která nemají s exkluzivním bydlením a historickým charakterem těchto míst nic společného. Poté, co neznámí dělníci zničili unikátní dlažbu ve Filištínské ulici, objevilo se teď před dalším domem vyhozené křeslo. Je radnice paralyzována patovou povolební situací natolik, že zanedbává i základní péči o historické centrum?

Stará, známá pravda tvrdí, že prostředí determinuje chování člověka. Jestliže se tedy někde objeví nepořádek, je velká pravděpodobnost, že se v takových místech brzy objeví další. Situace ve Filištínské ulici dokazuje, že se tak skutečně děje i v Chrudimi. Chrudimské noviny nedávno informovaly o poničené dlažbě před domem ve Filištínské ulici, v němž bydlí rodina Romů. Do dnešního dne se majitelé objektu, při jehož odbyté opravě došlo k poškození dlažby, nenamáhali uvést věc do původního stavu. O několik metrů níže se zase u popelnic objevilo staré křeslo, jehož se zde zřejmě některý z místních obyvatel zbavil s nadějí, že ho projíždějící auto popelářů naloží a odveze, a to přesto, že takové věci do domovního dopadu nepatří.

[[gal:9527]]

Další ranou z milosti, kterou centru města zasadili neznámí nepořádníci, jsou vysypané odpadky na odpočívadle v Lázeňské ulici. Jde přitom, paradoxně, o místo, které si v minulých týdnech vybralo duo umělců známé jako „Áčka“. Právě zde vznikl za pomoci metody „cleaning“, tedy „čištění“ vzor perského koberce. Dnes je plocha pokryta nepořádkem a nikomu to podle všeho moc nevadí. Kontrolují vůbec strážníci městské policie i tyto zapadlé kouty, nebo jsou plně vytíženi jen parkujícimi řidiči na Resselově náměstí? Toť zůstává otázkou.

Chrudim - Diskuze o veřejném prostoru, kterou v minulých dnech nastartovala akce dvojice "Áček", má nyní pokračování. Jen pár kroků od samotného Resselova náměstí se totiž nachází dokonalá ukázka zničeného majetku, který patří městu. Jde o dlažbu ve Filištínské ulici.

Dům, u něhož se zničená dlažba nachází, není čtenářům Chrudimských novin neznámý. Jde o budovu, kterou její majitelé pronajímají především Romům. Tato skutečnost je terčem kritiky některých místních politiků sama o sobě. Také místní obyvatelé mají strach, že se centrum města stane rejdištěm sociálně slabých a spolu s tím vzroste i počet přestupků proti občanskému soužití a rozmnoží se krádeže.

Budovu samotnou se v minulosti snažil kdosi opravit nebo minimálně sanovat její nevyyhovující technický stav. Do výše zhruba dvou metrů tak získala novou, bílou omítku. Parta pracantů však neměla už tolik duchaplnosti, aby dlažbu z kostek, která je podle odborníků právě v těchto místech na vynikající úrovni, přikryla kusem igelitu. Došlo tak k poškození dlažby padající omítkou, která časem zaschla. Kostky jsou tak slepeny k sobě a následné pokusy o odstranění stavebního materiálu z jejich povrchu koštětem zůstaly bez účinku. Podle všeho se poškození městského majetku zvýšilo ještě neodborným pokusem o likvidaci následků liknavé opravy historického domu ve Filištínské ulici. Samotný chodník s poškozenými dlažebními kostkami se přitom symbolicky nachází jen pár kroků od "záclony", kterou na dalším zanedbaném domě vytvořila "Áčka".

[[gal:9174]]

Co však na stav dlažby před svým domem říkají jeho majitelé, Karel Smetánka a Stanislava Ehrenbergerová? Chrudimské noviny se pokusily získat jejich vyjádření, avšak do uzávěrky vydání se to nepodařilo zajistit. Pokusíme se je tedy kontaktovat znovu a případ budeme dál sledovat. 

Chrudim - Několik historických domů v centru města buď změnilo majitele, nebo se o jejich prodej současní majitelé neúspěšně pokoušejí. Nového majitele má teď třeba dům ve Filištínské ulici, kde dlouhá léta provozoval oblíbenou Restauraci U Dalibora Dalbor Strejc.

Strejc totiž před časem s podnikáním na tomto místě skončil a rozhodl se dům i se zavedenou hospodou prodat. Koupili ho od něj manželé Palukovi, kteří se v současné době připravují na jeho rekonstrukci. 

[[img:chrn_fullwidth:5026:Tento rozlehlý dům ve Filištínské ulici je na prodej už dlouhá léta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podobně šťastný osud potkal i další dům o několik metrů dál, který za přispění města zrekontruovali manželé Jakubíkovi a uvedli ho tak do stavu, který odpovídá historickému originálu. Obnovili tak třeba omítku ve stejné barvě, jakou dům před desetiletími nosil, opravami prošly i střechy a okna.

Daleko hůře je na tom ale další nemovitost v blízkosti Resselova náměstí. Jde o rozlehlou budovu ležící naproti budově Státního okresního archivu je na prodej už dlouhá léta. Panovala sice obava, že ji koupí některý z romských podnikavců a zřídí zde levné bydlení pro sociálně slabé rodiny, ale tato vize se prozatím nenaplnila. Kdysi výstavní dům s několika byty tak dál chátrá a marně čeká na svého majitele stejně jako kdysi známá Restaurace U Slejšků, kam svého času chodili městští úředníci i bývalý chrudimský arciděkan Josef Smola na vyhlášenou husu. Majitel budovy Petr Locker se snaží sice objekt prodat, ale nedaři se mu to příliš. Dům tak alespoň před volbami využil Roman Málek s Koalicí pro Chrudim k prezentaci tohoto hnutí a postaral se tak u zpestření historického centra ne příliš vkusnými letáky a změtí barevných poutačů.