Chrudim – Místo u kašny, které je obehnané už skoro dva měsíce zábradlím, bude do dvou týdnů opraveno. Ve vzniklé šachtě našli pracovníci na první pohled zvláštní věc.

[[img:chrn_fullwidth:18378:Stav zachycen 25. května.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vůbec jsem nepředpokládala, že by se tam vzhledem k předchozím výkopovým pracím v souvislosti s položením sítí ještě něco našlo, bylo to opravdu překvapení,“ uvedla nová archeoložka z chrudimského muzea, Nikola Janovská, která právě podivný nález na místě vyzvedávala. „Když nás o tom informovali, mysleli si, že by se mohlo jednat o dělovou kouli,“ začala vysvětlovat archeoložka okolnosti před opravou propadlé zdi. Koule měla v sobě tři otvory, ale bowling s ní nikdo nehrál. „Je to ozdobný prvek z bývalého zábradlí, co vedlo kolem náměstí.“

[[img:chrn_fullwidth:18364:Adéla Marková domlouvá průběh opravy. Foto: Chrudimské noviny]]

Pracovnici z odboru investic Adélu Markovou jsme zastihli přímo na místě. Uvedla, že existuje několik variant, které mohly vést k provalení: „V těchto místech vede revizní šachta ke kašně na Resselově náměstí a vlivem dešťů, a možná i vlivem nějakého zatížení, došlo k vyvalení balvanů pískovcové stěny, je nutné provést zpevnění, statik nám navrhl zpevnění pomocí opěrné zídky.“ V pátek se měla provádět betonáž, a až beton vytvrdne, položí se tento týden na opěrnou zídku z třímetrových tvárnic nosné PZD desky.

Za opravu zřícené opěrné zdi revizní šachty pod kašnou zaplatí město 72 600 korun.

Chrudim – Solit chodníky i silnice se zdá být nejsnazší cestou k odstranění napadaného sněhu a náledí. Chrudim se před několika lety vydala cestou docela jinou. Jde o cestu ochrany památek a historického dědictví, které solný roztok v ulicích nenávratně poškozuje. Tento zodpovědný přístup je však minulostí.

Jedním z těch, kdo solení těžce nese, je i restaurátor Zdeněk Šmahel. Jde o špičkového odborníka, z jehož posledních prací Chrudimákům v paměti bezpochyby utkvělo restaurování hrobky Bedřicha Poppera na hřbitově U Kříže.

[[img:chrn_fullwidth:17118:]]

„Obecně lze říci, že není doporučeno solení chodníků v historických centrech měst a obcí. Důvodem je pronikání solí do kamene (pískovce) i omítek ve formě vodních roztoků a při odpaření dochází transportu krystalků solí k povrchu fasád a následnému poškození. Doporučuji provádět místo solení posyp pískem (žulovým prachem), který vyplní spáry – mezery vyplavené žulové dlažby,“ říká Zdeněk Šmahel.

Příloha: 

vodorozpustne_soli.doc

Chrudim – O vizuálním smogu, kterým je nejen centrum města prakticky zamořeno, Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Mezi své priority přijala boj s tímto všeobecně rozšířeným nešvarem i minulá radniční koalice. Po komunálních volbách si jej za svůj vzali i Piráti.

V prosinci roku 2019 tak ve známost vešla zpráva, která jistě potěšila každého, komu neuspořádané a nevzhledné reklamní poutače leží v žaludku. Až čtvrt milionu na boj s vizuálním smogem chce uvolnit chrudimská radnice. Pak do akce „hodil vidle“ COVID. Co je tedy k vidění v okolí Resselova náměstí, výkladní skříně města a městské památkové zóny dnes?

Prodejny s kebabem se v centru města „množí“ a o zákazníky podle všeho nemají nouzi. Provozovatelé mají otevřeno i v nočních hodinách a hladové chodce lákají třeba blikající žárovičky v Široké ulici.

Na samotném náměstí, v domě, kterému nikdo místní neřekne jinak, než „U zlaté koruny“, dávno již doktor Kryštof Harant neprodává léky. Také zde se objevila restaurace, kde po překročení nápisu „Lékárna“ vyskládaného v dlažbě, vkročí zájemce do království kebabu a dalších pochutin. Bohužel, fasáda tohoto historického domu připomíná spíše fasádu venkovské hospody lákající na tancovačku.

Samotné Město Chrudim však nezůstává pozadu. Zatímco radnic v okolních obcích a městečkách volí v rámci vánoční výzdoby spíše decentní a tradiční barvy, druhé největší města Pardubického kraje před několika lety přešlo na ledkové „soply“. Někomu se líbí, jinému ne, kritéria vizuálního smogu však tyto prazvláštní ozdoby splňují beze zbytku.

Poslední listopadovou nedělí nám začal adventní čas. Doba přípravy na nejmilovanější svátky v roce, letos poněkud rozpačitě slavené Vánoce. Tradičně se startuje rozsvěcením vánočních stromů na náměstích, letošek nebyl výjimkou. Před novou radnicí stojí a svítí krásný stříbrný smrk.

Bohužel, letos se jeho rozsvěcení mělo obejít bez přítomnosti veřejnosti, protože ... covid. Veřejnost, respektive její část, však přece jen dorazila. On-line akci sledovalo něco přes sedm stovek zájemců.

Najdete-li si ve slovníků novotvarů slovíčko „shitstorm“, budete mít zhruba představu, co se po vložení fotek na sociální sítě starostou Františkem Pilným dělo mezi jeho „přáteli“.

Prim v tomto smyslu hrál jistý Martin Graulich, který se netajil svým rozčarováním nad tím, kolik občanů je neposlušných a nerespektuje vládní nařízení. „Podle mě měl někdo zasáhnout,“ vysdílel se Graulich ze svých pocitů na adresu neorouškovaných přítomných Chrudimáků. Zda tím „někým“ měl být pohotovostní pluk VB, respektive zásahovka Policie ČR, která se o víkendu „vyznamenala“ použitím beranidla k likvidaci nelegální párty v Praze, nebylo již zmíněno.

Graulichovi zdatně sekundovala Marika Komárková. „Je to výsměch těm, co zůstali doma a sledovali rozsvícení stromu na YouTube. Smutné. Rodiče děti odmalička vedou k porušování pravidel a nařízení,“ říká Komárková. Inu, doufejme, že paní Komárková nikdy nepřekročila v obci padesátku, mimo ni devadesát. Dávat dětem příklad takového zatraceníhodného chování, které může mít za následek vážnou dopravní nehodu s následky až fatálními, jistě nechce...

Pro forma – dodržování nesmyslných a kontraproduktivních nařízení není, pochopitelně, žádná ctnost. Je ukázkou zbabělosti a sobectví, faktické kolaborace s režimem, který se rozhodl zlikvidovat jednu třídu společnosti, a sice živnostníky. Podvolit se ze strachu, to je ještě pochopitelné. Kritizovat ale ty, kdo nejsou stejně „připosraní“?

Ano, napsal jsem několik článků, v nichž bylo poukázáno na fakt, že starosta se čas od času evidentně nechá unést a roušku odloží i v době, kdy by ji nasazenu mít měl. Starosta je však veřejně činná osoba, která nám vládní nařízení prezentuje a sama by tedy v jejich plnění měla jít příkladem. A pokud tímto příkladem být nechce, ať to vyhlásí městským rozhlasem.

Advent nám letos začíná poněkud kysele. Snad se nedočkáme doby, kdy před kostelem budou stát pánové v koženém kabátě s fedorou na hlavě a dělat si do notýsku čárečky, kolik věřících dorazilo na Půlnoční.

Jak se zdá, mnozí kabáty z vepřovice už ze skříně tahají. 

Chrudim – Dobrých zpráv je v této nelehké době jako šafránu. Většina médií v honbě za větší čteností přiživuje paniku a informuje o údajných rekordech v počtu nakažených coronavirem, jako by snad všichni tito lidé byli nemocní nebo přenašeči. Čas od času se však pozitivní informace objeví.

A lidé jsou za ni vděční. Když na podzim radnice zrušila pořádání oblíbených trhů, byla to především pro prodejce velká rána. Před „Dušičkami“ totiž prodají velkou část své produkce a kupující s touto službou také počítají. Absurdně se tento krok jevil zvláště při vědomí toho, že velká nákupní centra, kde se na sebe zákazníci doslova mačkají a rozhodně nedodržují předepsané rozestupy, zůstávají otevřená.

[[img:chrn_fullwidth:15150:]]

Stejnou „chybu“ vedení města před Vánoci udělat nechce. „V prosinci bude možné na Resslově náměstí koupit stromek, kapra i jmelí. Ještě však nevíme, zda bude i tradiční rybí jarmark. Pokud by to situace jen trochu dovolila, tak ho uspořádáme,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

Chrudim – Tak jako všude, i v druhém největším městě Pardubického kraje se letošní oslavy 17. listopadu obešly bez větších sešlostí veřejnosti. U morového sloupu se opět objevil transparent, za nímž stojí Richard Herbst, místní městský zastupitel za hnutí ANO 2011 bývalého agenta StB Andreje Babiše.

Ke sloupu se postupně trousily jen dvojice lidí. Chrudimáci pamatovali na vládou vydaná nařízení, která jim v den oslavy svobody a demokracie právě svobodu pohybu a shromažďování prakticky znemožnila. „Ráno 17. listopadu připevním k morovému sloupu (ke kašně) na Resselově náměstí v mé rodné Chrudimi, tak jak každý rok, ceduli připomínající listopad 89 s textem, jak to dnes vidím já – viz příloha. V 17 hodin oděn do svátečního půjdu ke kašně zapálit svíčku. Tentokrát nebudu mít s sebou (vzhledem k nařízení vlády) svařáček a čaj, kterým bychom si mohli připít na zdraví a zavzpomínat na tento významný den. Letos každý sám za sebe. Věřím však, že v myšlenkách budeme SPOLU,“ uváděl vzpomínkovou akci Herbst.

Na sociálních sítích pak dostal od několika místních pořádný „kartáč“ za to, že se ohání myšlenkami Sametové revoluce a přitom klidně účinkuje ve straně ministerského předsedy Babiše. „Nemám dostatek věrohodných informací a žádné kompetence, abych mohl řešit skutky pana Babiše. Pokud někdo takové informace má, ať na pana Babiše podá trestní oznámení,“ tvrdí Herbst.

„Tak nevim, co Piráti a ANO chtěli říci. Hlasují s komunisty a pak kladou svíčky? Jen raději napsali letopočet 1939, místo 1989,“ komentuje prapodivné oslavy opoziční městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

„Jsem rád, že jsou lidé zodpovědní a zbytečně se nepotkávají. Uctít vzpomínku lze i v klidu domova. Není třeba okázalých akcí,“ kvituje komornější atmosféru oslav starosta města František Pilný (ANO 2011).

Chrudim – Bydlet v centru města se zdá být lukrativní a exkluzivní možností. Takový „rezident“ se může pochlubit adresou s historickou stopou. Může se ale bohužel také pochlubit tím, že nemá kde odstavit své auto. A to mnohdy i přesto, že si za parkování „na městě“ zaplatil.

Jde o starý problém, s nímž k lepšímu nehnula žádná radniční garnitura. Ta současná sice část aut teoreticky odvádí na parkoviště utvořené ze sportovního hřiště za halou, jinou, efektivnější snahu však vidět není. Dokonce nechá klienty a zaměstnance budoucího hospicu ve Štěpánkově ulici využívat odstavných ploch na Resselově náměstí, kde už dnes je míst málo.

[[img:chrn_fullwidth:16367:]]

Své vozy na místa pro rezidenty i další zájemce o parkování odstavuje i Česká pošta. Přes den jich několik stojí před pobočkou na rohu Resselova náměstí a zmíněné Štěpánkovy ulice, v noci pak zabírají místa na Moravově zahradě. Umístění centrály v samotném srdci města je samo o sobě dost unikátní, zaparkovaná služební auta na placených místech též.

Chrudim – Rada města Chrudim projednala v pondělí 8. června žádost pořadatele o Chrudimskou pouť. Radní však na žádost městského zastupitele Romana Málka (Koalice pro Chrudim) nekývli. Politik se však nevzdává a pouť pořádat chce. Slibuje samozřejmě, že budou nastavena taková bezpečnostní opatření, aby riziko případné nákazy bylo co nejmenší.

„V první řadě bych chtěl poděkovat, že rada města projednala tuto žádost podle našeho přání, ale zároveň vyjádřit politování, že nás nepřizvala k osobnímu jednání, abychom si vyjasnili možnosti a podmínky pořádání. Navíc z toho radnice udělala zbytečně politický spor,“ komentuje kroky radnice Roman Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15491:]]

Pořadatelé se domnívají, že zachytili všechny dotazy radnice v médiích, a gesčnímu místostarostovi Petru Lichtenbergovi odeslali vlastní návrhy postupů. „Myslím, že jsme vysvětlili systém, jak akce bude probíhat, jak bude zabezpečena, jakou zhruba máme představu o vstupném pro návštěvníky a co z něj bude pokryto. Přestože byl návrhu původně nakloněn, v televizní reportáži sdělil svoji obavu o název akce a termín. Proto jsme se rozhodli podat ještě jednu žádost. Ta počítá s tím, že název bude Chrudimská retro pouť a bude se konat týden před Bartolomějskou poutí v Heřmanově Městci. Počítáme se systémem, který jsme navrhli,“ prozradil Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15487:]]

Pořadatelé mají na zřeteli i možnost, že budou muset v případě vládních omezení akci zrušit. „Včera jsme se účastnili v Praze setkání Event MeetUP na téma ‚Nocovid. Together again‘. Jednalo se o setkání odborníků eventového průmyslu na téma zodpovědného a zdravému rozumu odpovídajícího přístupu k pořádání společenských, kulturních a eventových projektů. Zde jsme řešili pravidla pro eventy, ale v praxi viděli i možné způsoby řešení,“ podotkl Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15486:]] 

Organizátoři pouti kalkulují s tím, že i s ohledem na atrakce se do prostoru náměstí vejde v rámci zábavné zóny okolo 250 lidí (velkou část tvoří atrakce) a do občerstvovací zóny 250 lidí. V uvažovaném vstupném na dvě hodiny to skýtá možnost obsloužit okolo 15 000 návštěvníků za všechny dny akce, při standardu 500 osob/náměstí.

Chrudim – Z návrhů, jak oživit centrum města, které se objevily v diskusi pod článkem Chrudimských novin, městský zastupitel Daniel Lebduška (Piráti) pocítil touhu po skleničce něčeho tvrdšího. Část z nich však jednoznačně disponuje nesporným potenciálem.

Poměrně velké diskuse se svého času vedly třeba o možnosti opětovně zastavět „parčík“ na Resselově náměstí, kde dříve stával takzvaný „Chrudimský špalíček“. Šlo o soubor historických domů, které byly necitlivě zbourány. Opětovné výstavbě v těchto místech sice momentálně brání jablůňka, kterou tu starosta František Pilný (ANO 2011) v loňském roce zasadil, ale stromek je ještě malý a jeho případnému přesazení nic nebrání.

[[img:chrn_fullwidth:16126:]]

Daleko reálněji se dnes jeví návrat stromů do okolí sloupu Proměnění Páně. V minulosti zde rostly a najde se stále dost těch, kdo by je rádi viděli zpět. „Zajímalo by mne, zda se řešilo, jestli by nebylo vhodné vrátit zeleň ke sloupu Proměnění Páně. Tak jak tomu bylo cca v letech 1923–1941, kdy tuto barokní památku lemovaly javory. Neříkám, že jsem příznivcem znovuobnovení, ale zajímal by mě názor vedení města k tomuto nápadu. Co jsem vysledoval různě po komentářích, tak u veřejnosti je to tak 50 na 50,“ ptá se starosty Pilného Petr Hromádko. „Vedení města se k tomu nevyjádřilo, ale píšu si to na příští poradu,“ reaguje starosta.

Chrudim – Už dnes je jasné, že po dokončení druhé části obchvatu města, respektive obchvatu nedalekých Slatiňan, se doprava výrazně změní. Velká část potenciálních návštěvníků, které by snad jinak nalákal pohled na nemocnici, panelové sídliště Na Větrníku a další „dominanty“, sešlápne plyn a město zcela mine. Jak ho tedy zatraktivnit?

Na tomto tématu si zuby vylámali prakticky všichni. Známé nahnědlé tabule podél silnic svou službu konají, hlavní problém tedy leží jinde. „Město Chrudim a jeho okolí z pohledu turistického ruchu není první volbou při plánování výletu, ale je to krásné historické město, které je mnohdy nedoceňováno i samotnými obyvateli. Chrudim je lokalitou s pobytem nejčastěji na jeden dva dny. Je potřeba aktivně ho propagovat jako cíl návštěvy. Chrudim nemá žádné exkluzivní obchody, které by nebyly v blízkých Pardubicích, a tak jako cíl nákupů kromě potravin mají Pardubice jasně navrch. Proto by stálo za to vyzvednout, co máme navíc a unikátní oproti konkurenčním Pardubicím,“ stojí jako hlavní premisa v dokumentu, který sestavili členové komise hospodářského rozvoje rady města. Jde o informaci, o níž není sporu. Mnozí Chrudimáci jsou za své ospalé maloměsto vděční, jiní by uvítali větší oživení, především v okolí Resselova náměstí.

Co by mohlo pomoci změnit tento ne příliš lichotivý obraz druhého největšího města Pardubického kraje? Uvažuje se o tom, že by zodpovědnost za zatraktivnění Chrudimě nesl na svých bedrech jeden konkrétní místní politik. Stranou nejsou ani úvahy nad jednotným vizuálem, jež by východočeské Athény prezentoval navenek. Bohužel materiál, jenž jednotný vizuální styl řešil, zastupitelé prozatím smetli ze stolu.

Námětů, jimiž se „komisaři“ na svém jednání zabývali, je však celá řada. Zda do konce volebního období současné radniční koalice některý z nich vytrhne Chrudim z provinční, maloměstské trudomyslnosti, ukáže čas.