Používá-li se plošné solení se na neodkanalizované chodníky, hrozí, že sůl zateče do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin či do spodních vod. Roztok prosakuje i do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Městská zeleň dostává také zabrat. Slaná voda z rozpuštěného sněhu vytváří nevýhodné prostředí, v němž mají rostliny problémy s přísunem vody. Vysoká koncentrace sodíku a chlóru v půdě pak vytváří takzvaný „osmotický gradient“, jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak vlastně usychá i ve vlhkém prostředí.